Maersk se loučí s loděmi poháněnými výhradně fosilními palivy
18.2.2021 01:55 | KODAŇ
(ČTK)
Zhruba 90 procent světového obchodu využívá k přepravě zboží lodě.
Společnost změnu oznámila tři měsíce poté, co Mezinárodní námořní organizace (IMO), tedy hlavní regulátor lodní dopravy, stanovila snížení emisí uhlíku v odvětví o 40 procent do roku 2030. Některé země a nevládní organizace tento cíl považují za nedostatečný, neodpovídá podle nich závazkům pařížské smlouvy o klimatu. Cílem této dohody je udržet růst globální teploty kolem 1,5 stupně oproti předindustriálnímu období.
"Pokud to neuděláme, za deset let nám hrozí, že ztratíme na významu," řekl o přerodu flotily viceprezident Maersku Morten Bo Christiansen, který ve firmě zároveň odpovídá za dekarbonizaci. "I naši zákazníci potřebují, abychom tak učinili," dodal.
Zkapalněný zemní plyn (LNG) součástí strategie Maersku není. "Další fosilní palivo nepotřebujeme," řekl Christiansen.
Zhruba polovina největších zákazníků Maersku zpřísnila svým dodavatelským řetězcům emisní cíle, nebo tak brzy učiní. Dánský dopravce chce dosáhnout bezemisního provozu do roku 2050.
Ačkoliv nové lodě Maersku bude moci pohánět fosilní palivo s velmi nízkým obsahem síry, společnost se bude podle Christiansena snažit používat paliva bez uhlíkové stopy, i když jsou dražší než ropné produkty. I kdyby se cena paliva námořních lodí zdvojnásobila, cena televize s plochou obrazovkou by se v obchodech zvýšila maximálně o jeden dolar, řekl viceprezident Maersku.
Zhruba 90 procent světového obchodu využívá k přepravě zboží lodě. Sektor námořní dopravy do ovzduší vypouští stejné množství oxidu uhličitého jako Německo a Francie dohromady.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Splavnění Labe do Pardubic čeká na posouzení vlivů na životní prostředí
Loď Viking Energy bude první zásobovací lodí poháněnou amoniakem
Lodní doprava znečišťuje více oxidy síry než emisemi skleníkových plynů, upozorňuje FreidingerOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
LB
Lukas B.
18.2.2021 07:52svým způsobem je rozumné zkoušet nová paliva tam, kde je motor velký jako chalupa v motorovém prostoru velikosti stodoly, optimalizovaný na účinnost, provozovaný v optimálních otáčkách a stále monitorovaný a udržovaný kvalifikovaným personálem.
pomaloběžný vznětový dvoutakt s mnoha válci o zdvihovém objemu půl hektolitru (jeden válec) a s palivovými cestami o průměru jednotek centimetrů je k pokusům s alternativním palivem ideální, kromě nejmizernějších těžkých kapalných uhlovodíků dokáže téměř bez úprav jezdit na plyn, uhelný prach, mouku, piliny a prostě cokoli hořlavého, třeba nadrcený plastový odpad.
Odpovědět
pomaloběžný vznětový dvoutakt s mnoha válci o zdvihovém objemu půl hektolitru (jeden válec) a s palivovými cestami o průměru jednotek centimetrů je k pokusům s alternativním palivem ideální, kromě nejmizernějších těžkých kapalných uhlovodíků dokáže téměř bez úprav jezdit na plyn, uhelný prach, mouku, piliny a prostě cokoli hořlavého, třeba nadrcený plastový odpad.
PH
Pavel Hanzl
18.2.2021 08:36 Reaguje na Lukas B.Možná experimentálně ano, ale účinnost je pak extrémně mizerná. Používaly se jaderné reaktory, nově by mohly jet elektromotory z vodíku přes palivový článek, syntetické palivo atd. Pístové motory asi už ne, mají gigantické ztráty.
Odpovědět
JO
LB
Lukas B.
18.2.2021 09:03 Reaguje na Pavel Hanzlty gigantické ztráty pístového motoru vidíte prosím kde? účinnost termodynamického cyklu nemá s tím, jestli je pohyb motoru s vnitřním spalováním vratný nebo rotační moc společného.
nebo snad motáte dohromady účinnost a litrový výkon motoru?
Odpovědět
nebo snad motáte dohromady účinnost a litrový výkon motoru?
JD
Jiří Daneš
18.2.2021 19:39 Reaguje na Lukas B.Hanzl nic nemotá,Hanzl ví všechno a nějaká účinnost ho nemůže ovlivnit. Nedovede sitotiž spočítat, že účinnost a při každém převodu jedné formy energie na jinou snižuje o desítky procent,takže když se to spočítá dohromady, všechny spotřeby na jednotlivé kroky v posloupnsti od pořízení zařízení, přes výrobu vodíku až po mechanický pohyb dopravního prostředku, tak se dojde k tomu, k čemu se došlo při biopalivech - výroba a všechno kolem, spotřebuje víc energie než se jí nakonec získá.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
18.2.2021 19:41 Reaguje na Lukas B.Hanzl nic nemotá,Hanzl ví všechno a nějaká účinnost ho nemůže ovlivnit. Nedovede si totiž spočítat, že účinnost a při každém převodu jedné formy energie na jinou se snižuje o desítky procent,takže když se to spočítá dohromady, všechny spotřeby na jednotlivé kroky v posloupnsti od pořízení zařízení, přes výrobu vodíku až po mechanický pohyb dopravního prostředku, tak se dojde k tomu, k čemu se došlo při biopalivech - výroba a všechno kolem, spotřebuje víc energie než se jí nakonec v praxi získá k použití.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.2.2021 21:44 Reaguje na Jiří DanešJe to samozřezjmě nesmysl jak dycjky, to by se asi nikdy žádný stroj vůbc nepohl.
Elektrolýzou se vodík vyrábí s účinností přes 80% a pak jde přímo do motoru, před palivový článek má zase možná 50%, takže jsme stále na tom lépe, než benzín. Auto v klidu jede 100 km na kilo vodíku, účinnost dýzlového motoru, když započítám taky těžbu a dopravu ropy, krakování, tak vyjde na 10%??
Odpovědět
Elektrolýzou se vodík vyrábí s účinností přes 80% a pak jde přímo do motoru, před palivový článek má zase možná 50%, takže jsme stále na tom lépe, než benzín. Auto v klidu jede 100 km na kilo vodíku, účinnost dýzlového motoru, když započítám taky těžbu a dopravu ropy, krakování, tak vyjde na 10%??
VŠ
Viktor Šedivý
23.2.2021 23:08 Reaguje na Pavel HanzlJenže do účinnosti elektrolytické výroby vodíku musíte započítat i účinnost výroby té elektrické energie a také účinnost motoru ... na deset procent se dostanete stěží.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
24.2.2021 21:08 Reaguje na Viktor ŠedivýElektrolýza má účinnost asi 85% a z vodíku elektřina přes palivový článek asi 60%, elektromotor má 90%.
Takže odhadem jedu za 50% toho, co mi dají panely. Kdežto vám jde do kol možná 10% a k tomu megatuny CO2 a jiných srágor jde do vzduchu.
Odpovědět
Takže odhadem jedu za 50% toho, co mi dají panely. Kdežto vám jde do kol možná 10% a k tomu megatuny CO2 a jiných srágor jde do vzduchu.
JD
Jiří Daneš
18.2.2021 19:59 Reaguje na Lukas B.To všechno ovšem vydává při použití jako paliva stejné množství exhalací jako používání fosilních paliv. A výroba amoniaku je energeticky hodně náročná, jak můžeme zjistit v každé učebnici chemické technologie pro střední odborné školy - chemické průmyslovky (Haber-Boschova syntéza - teplota 450-550°C a tlak 30 MPa).
Odpovědět
PH
PB
Petr Blažek
18.2.2021 16:47Vůbec nechápu co to je zelený metanol nebo amoniak. Jestli si někdo myslí, že pomůže planetě, když nebude spalovat uhlovodíky a zároveň někde v Brazílii nakupovat líh.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
18.2.2021 19:51 Reaguje na Petr BlažekTo si samozřejmě ekolog se základním vzděláním v oboru asi nemyslí (to je tak úroveň vzdělání týpků jako je Pavel Hanzl), ale intenzivně o tom lže. Motor na amoniak snad ani není běžně v provozu nikde na světě a také při oxidaci (spalování) amoniaku za vyšších teplot a tlaků, vzniká vysoce nadlimitní množství velmi nebezpečných oxidů dusíku.
Odpovědět
LB
Lukas B.
19.2.2021 07:52 Reaguje na Jiří Danešreálněji vidím pokorný návrat k vnějšímu spalování a parním turbínám (když tedy škrtneme jaderný pohon, nebo neškrtneme?) s nějakou akumulací pro popojíždění v přístavu, při dopravě dřevoštěpky z austrálie do irska by se mohlo užírat rovnou z nákladu.
Odpovědět
MN
M. Nový
20.2.2021 19:25Ledoborce a ponorky jezdí už desetiletí v pohodě na atom, proč by nemohly i ty velké nákladní lodě ??? Nezdržovali by se nějakým tankováním a rejdily by třeba 10 let na jednu náplň a do ovzduší by nešlo skoro nic škodlivého, ve srovnání se současným stavem...
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
21.2.2021 15:56 Reaguje na M. NovýJeště by mohli dodávat energii při kotvení v přístavu...
Asi je stále ekonomické tam pálit mazut....
Snad časem dokážeme postavit palivové články na zemní plyn ( přese jen má každá molekula 4 H).
Ty jaderky a současní strojníci to bych se bál. Ale pokud tam bude dobrá posádka není riziko havárie nijak vysoká.
Odpovědět
Asi je stále ekonomické tam pálit mazut....
Snad časem dokážeme postavit palivové články na zemní plyn ( přese jen má každá molekula 4 H).
Ty jaderky a současní strojníci to bych se bál. Ale pokud tam bude dobrá posádka není riziko havárie nijak vysoká.
PH
Pavel Hanzl
23.2.2021 21:46 Reaguje na Jaroslav VozábPalivové čánky na zemní plyn jsou dávno hotové, ale jsou celkem na nic. Je jednodušší pálit ten plyn rovnou.
Odpovědět
JS
VŠ
Viktor Šedivý
23.2.2021 23:08 Reaguje na M. NovýA somálští piráti budou mít spoustu krásných cílů ...
Odpovědět
JS
Jiří Sovák
22.2.2021 10:41Rozhodně by se mělo začít s pohonem větru u nákladní dopravy lodí. Ono se již začalo a první lodě poháněné větrem již brázdí oceány. Určitě tyto lodě mají ještě pomocné klasické motory pro rychlé změny směru a v přístavech.
Odpovědět
PH
JČ
