Malá velká katastrofa: ve Švýcarsku už jsou koroptve minulostí
12.6.2020 02:43 | PRAHA
(Ekolist.cz)
.jpg "Koroptev polní není zrovna ikonickým druhem světové ochrany přírody a nečelí enormnímu tlaku pytláků. Důvod pro jejich mizení je však prostý - intenzifikace zemědělství. Podle ornitologů drastický populační propad zažívají všichni ptáci otevřené krajiny, kteří nenachází v dnešní obdělávané krajině místo pro život, ani dostatek potravy.")
Koroptev polní není zrovna ikonickým druhem světové ochrany přírody a nečelí enormnímu tlaku pytláků. Důvod pro jejich mizení je však prostý - intenzifikace zemědělství. Podle ornitologů drastický populační propad zažívají všichni ptáci otevřené krajiny, kteří nenachází v dnešní obdělávané krajině místo pro život, ani dostatek potravy.
Koroptev polní není zrovna ikonickým druhem světové ochrany přírody, nečelí enormnímu tlaku pytláků a není vystavena ani záři reflektorů velkých mediálních domů. Je to jen dočista obyčejný pták venkovské a zemědělci obdělávané krajiny. Bohužel, ve Švýcarsku už nikoliv. V roce 2018 tu během ornitologického monitoringu zaznamenány jen dva poslední hnízdní páry, loni už ani jeden. Proto tu byl letos oficinálně prohlášen druhem ve volné přírodě vyhynulým. Předčasně? „Vzhledem k jejich sedavé povaze a příchylnosti k jedné lokalitě je omyl nepravděpodobný a druh je skutečně na území státu vyhynulý,“ píše BirdGuide, web věnovaný ptákům.
Dobrá zpráva to určitě není. Na počátku 20. století bychom tu napočítali 10 000 jedinců, kteří se tehdy mimochodem docela úspěšně vzpamatovávali po propadu početnosti, který zažili v předchozím století. Jenže pak jejich počty začaly rapidně klesat. Důvod je prostý? „Intenzifikace zemědělství a nástup mechanizace,“ píší ornitologové na ornitologickém webu Vogewarte. Z obyčejných ptáků otevřené krajiny se během několika málo let stala naprostá rarita, požívající podobné ochrany jako majestátní orli nebo sokoli.
Populaci tehdy již kriticky ohrožených koroptví na nohy nepostavil ani federální záchranný program, přijatý v roce 1991, a ani umělé vysazování exemplářů odchovaných v líhních, které běželo do roku 2002. Největšího úspěchu se ochranářům podařilo dosáhnout v roce 2014, kdy počet párů hnízdících koroptví dosáhl v regionu Klettgau 15-20. Pak ale zaúřadovala nebývale tuhá zima, a následující jaro se už odbylo bez koroptví.
Podobně neslavně to dopadlo i s koroptvemi vysazovanými v regionu švýcarské Champagne. Čtyři léta opakovaného vypouštění koroptví po 500 kusech vyústilo v založení populace o 60 párech. V jejich nahuštění mezi zástavbou města a obdělávanou půdou ale nalezli snadno dostupný zdroj potravy predátoři. V roce 2016 už tu byli také bez koroptví. A podle ornitologů tento trend drastického populačního propadu zažívají všichni domácí ptáci otevřené krajiny: chocholouš obecný, strnad zahradní, ťuhýk menší, obecný i šedý. V intenzivně zemědělsky obdělávané krajině nenachází místo pro život, ani dostatek potravy.
Švýcarsko je tedy bez koroptví. Která země je další na řadě? Velmi pravděpodobně by mohlo následovat Německo, protože zdejší počty koroptví se za období 1992-2016 snížily o 90 %. Možná bychom kvůli tygrům, slonům a nosorožcům nemuseli zapomínat i na obyčejné druhy naší krajiny. I ony se totiž velmi rychle dostávají na Červený seznam ohrožených druhů, a odtud pak do zapomnění, jak ukazuje příklad ze Švýcarska.
reklama
Dále čtěte |
Čeští vědci studovali půdní paměť luk v rumunské Transylvánii. A odhalili původ jejich druhové bohatosti
Myši domácí se šířily Evropou různě. Prozrazuje to hodně i o migraci lidí
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie
Další články autora |
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Blboun nejapný si zaslouží rehabilitaci. Vyhynulý dronte byl docela svižný ptákOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Miroslav Vinkler
12.6.2020 06:35Z hradní kuchyně - HRAD STRAKONICE
... dudáci, řeka Otava, vyhlášené pivo – vše má i svou podobu na jídelním stole. ... nejrozmanitější omáčky, jihočeská drůbež i zvěřina (zejména koroptve )
Z dostupných údajů plyne, že populace koroptví v ČR spadla o 98% !!!
Pokud přijdeme o tuto ikonu české krajiny bude to katastrofa.
Nikomu to žíly netrhá, MŽP a Pelc (AOPK) jsou spokojeni s návratem vlka a nějaká koroptev je pro ně drobná lapálie.
Vynikajícím počinem je projekt Čiřikání , zde:
https://www.koroptvicky.cz/clanky/koroptev/koroptev-polni--perdix-perdix-.html
Odpovědět
... dudáci, řeka Otava, vyhlášené pivo – vše má i svou podobu na jídelním stole. ... nejrozmanitější omáčky, jihočeská drůbež i zvěřina (zejména koroptve )
Z dostupných údajů plyne, že populace koroptví v ČR spadla o 98% !!!
Pokud přijdeme o tuto ikonu české krajiny bude to katastrofa.
Nikomu to žíly netrhá, MŽP a Pelc (AOPK) jsou spokojeni s návratem vlka a nějaká koroptev je pro ně drobná lapálie.
Vynikajícím počinem je projekt Čiřikání , zde:
https://www.koroptvicky.cz/clanky/koroptev/koroptev-polni--perdix-perdix-.html
JŠ
Jan Šimůnek
12.6.2020 07:42Je zajímavé, že tyto katastrofy se odehrávají ve státech, kde mají ekologové daleko větší politický vliv, než ve státech, kde pořád mají jakýsi vliv "čmoudící ropní rumplováci".
Rozhodně tento fenomén stojí za zamyšlení.
Odpovědět
Rozhodně tento fenomén stojí za zamyšlení.
Jakub Graňák
12.6.2020 08:41 Reaguje na Jan ŠimůnekZa zamyšlení stojí především vaše schopnost setrvale ignorovat skutečné příčiny problémů a nahrazovat je ideologickým balastem.
Koroptve se živí semeny plevelů a hmyzem, což oboje (z důvodů čistě zištných) v současné zemědělské krajině nemá místo. Za prudký propad biodiverzity polních společenstev nemůžou žádní ekologové, ale ti kdož v té krajině hospodaří, neustále se ohánějíce tvrzeními, že na to mají monopol a ať jim do toho nikdo nekecá.
Odpovědět
Koroptve se živí semeny plevelů a hmyzem, což oboje (z důvodů čistě zištných) v současné zemědělské krajině nemá místo. Za prudký propad biodiverzity polních společenstev nemůžou žádní ekologové, ale ti kdož v té krajině hospodaří, neustále se ohánějíce tvrzeními, že na to mají monopol a ať jim do toho nikdo nekecá.
dm
david matoušek
12.6.2020 08:54 Reaguje na Jakub GraňákTady už snad nejde ani o ideologický balast ale totální kravinu, někdy už mně to fakt hlava nebere, co dokáže Šimůnek vyplodit a vždycky dokáže překvapit ještě větší pitomostí. Zrovna u nás mají ekologové větší politický vliv, že , jde to hned vidět na složení vlády i parlamentu... Je to vůbec člověk, žije tato osoba? Není to někdo jako Jára Cimrman?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
12.6.2020 12:26 Reaguje na david matoušekAno, ekologové u nás nejsou normálními lidmi voleni, ale různými nedemokratickými pokoutními cestami prosazují zrůdnosti, které by neměly sebemenší šanci řádným demokratickým procesem projít. A v některých případech jsou tyto věci prosazovány befélem z EU, opět zcela mimo regulérní demokratický proces. Od podpory OZE přes zákazy funkčních elektrických spotřebičů až po zákazy těch či oněch zemědělských či potravinářských technik. Článků, co vše užitečného a prospěšného se podařilo ekologům a spol. zakázat a co škodlivého naopak prosadit, je i tu na Ekolistu dost a dost.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
12.6.2020 12:21 Reaguje na Jakub GraňákŘada opatření, která omezují biodiverzitu, je založena na tom, co procpali ekologové, buď přímo nebo cestou befélu z EU. Např. masové monokultury řepky na bionaftu nebo kukuřice (nejlépe na svažitých polích) na výkrm bioplynek.
A pokud se týká hmyzu, tak na jeho úbytku mají ekologové také určitý podíl, když si vyřvali zákazy některých šetrnějších insekticidů (např. na bázi neonikotinoidů), takže jsou pole paradoxně stříkána sajrajty daleko toxičtějšími a/nebo mnohem častěji. A i takové opatření, jako zákaz kožešinových farem, se muselo promítnout i do stavů hmyzu. Stejně tak i omezování skládkování (protože skládka je fakticky velkolíheň hmyzu). Už jen ekologické separování bioodpadu musí nutně mít na výskyt hmyzu negativní dopad.
Za důležité považuji také to, že tyto jevy za komunistů nebyly nebo byly v daleko mírnější podobě. Což je "kruhem potvrzené" tímto článkem, který ukazuje, že v tom Švýcarsku je to ještě horší, takže to není dědictvím komunismu, což by platilo, kdyby to bylo jen v postsoc zemích.
A v tom Švýcarsku mají také (u nás to není v důsledku komunistického přerušení přirozeného vývoje) poměrně vyspělou a propracovanou podnikatelskou etiku, která by vysloveně obecně škodlivé akce neměla připustit už na úrovni rozhodování samotných podnikatelů.
Odpovědět
A pokud se týká hmyzu, tak na jeho úbytku mají ekologové také určitý podíl, když si vyřvali zákazy některých šetrnějších insekticidů (např. na bázi neonikotinoidů), takže jsou pole paradoxně stříkána sajrajty daleko toxičtějšími a/nebo mnohem častěji. A i takové opatření, jako zákaz kožešinových farem, se muselo promítnout i do stavů hmyzu. Stejně tak i omezování skládkování (protože skládka je fakticky velkolíheň hmyzu). Už jen ekologické separování bioodpadu musí nutně mít na výskyt hmyzu negativní dopad.
Za důležité považuji také to, že tyto jevy za komunistů nebyly nebo byly v daleko mírnější podobě. Což je "kruhem potvrzené" tímto článkem, který ukazuje, že v tom Švýcarsku je to ještě horší, takže to není dědictvím komunismu, což by platilo, kdyby to bylo jen v postsoc zemích.
A v tom Švýcarsku mají také (u nás to není v důsledku komunistického přerušení přirozeného vývoje) poměrně vyspělou a propracovanou podnikatelskou etiku, která by vysloveně obecně škodlivé akce neměla připustit už na úrovni rozhodování samotných podnikatelů.
Jakub Graňák
12.6.2020 16:58 Reaguje na Jan ŠimůnekZačátek drastického propadu biodiverzity polních druhů je třeba hledat už v období padesátých let v souvislosti s intenzifikací zemědělství a prvními generacemi pesticidů, především DDT, jehož masivní užívání totálně zdecimovalo populace přirozených predátorů polních škůdců (střevlíkovití, slunéčkovití...). Zatímco škůdci typu mandelinky získali záhy rezistenci, jejich predátoři (včetně koroptví) se už z této rány nevzpamatovali, především díky perzistentnosti (až 17 let) a hromadění DDT v tukových tkáních predátorů. Něco jako šetrný insekticid, je totální nonsens, insekticidy zasahují populace užitečného hmyzu stejně, jako populace škůdců. Je to stejné, jako by jste vystříkal pole s pšenicí roundupem v představě, že pšenka zůstane a plevel pojde. Takže paradoxně rané pesticidy typu DDT stojí za větší potřebou používání pesticidů z důvodu neselektivní likvidace veškerého hmyzu bez rozdílu včetně přirozených regulátorů škodlivých druhů.
Lidské znalosti v oblasti entomologie a půdoznalství,jejich vzájemných interakcí a interakcí s plodinami a okolním prostředím, jakožto oborů úzce s danou problematikou spjatých, jsou na tak nízké úrovni, že vaše tvrzení o menší škodlivosti jakéhokoli pesticidu, lze bez nadsázky označit za projev fenoménu zvaného epistemická arogance, což u akademika nepřekvapuje. Přikládáte příliš velkou váhu tomu málu, co o dané problematice víte, aniž by jste jakkoli reflektoval obrovský objem zákonitostí a vztahů, o kterých dosud nevědí nic ani entomologové a půdoznalci. A právě z této neznalosti, a neschopnosti ji ve svém konání reflektovat, vznikly závažné škody při aplikaci pesticidů všeho druhu, které můžeme v současnosti pozorovat.
Co se týče těch skládek mám dva argumenty:
1. degradovat třídu hmyzu na pár taxonů much, je absolutně nepřijatelný blábol svědčící o absenci rozlišovacího smyslu.
2. Zhruba před 20 lety, jsem se ještě jako student účastnil rekultivace jedné skládky poblíž Otrokovic, velikosti několika tisíc ha, mohu tedy z vlastní zkušenosti potvrdit, že kromě much a racků tam v podstatě nic jiného nežilo.
Řeči o tom, co za komunistů nebylo, nebo bylo mírnější, jsou nesmysly také ze dvou důvodů:
1. řada jevů, se v komplexních systémech, jakým příroda bezesporu je, projevují až poté, co je rozvrácen systém zpětných vazeb a tím je narušena "pufrovací" schopnost přírody jako celku.
2. jak můžeme vidět i v současnosti na příkladu Číny, komunistickým režimům dělá obecně obrovský problém vyjít s nelichotivou pravdou ven, a snaží se ji i za cenu milionů lidských životů, devastaci životního prostředí nebo čehokoli jiného, ututlat.
Odpovědět
Lidské znalosti v oblasti entomologie a půdoznalství,jejich vzájemných interakcí a interakcí s plodinami a okolním prostředím, jakožto oborů úzce s danou problematikou spjatých, jsou na tak nízké úrovni, že vaše tvrzení o menší škodlivosti jakéhokoli pesticidu, lze bez nadsázky označit za projev fenoménu zvaného epistemická arogance, což u akademika nepřekvapuje. Přikládáte příliš velkou váhu tomu málu, co o dané problematice víte, aniž by jste jakkoli reflektoval obrovský objem zákonitostí a vztahů, o kterých dosud nevědí nic ani entomologové a půdoznalci. A právě z této neznalosti, a neschopnosti ji ve svém konání reflektovat, vznikly závažné škody při aplikaci pesticidů všeho druhu, které můžeme v současnosti pozorovat.
Co se týče těch skládek mám dva argumenty:
1. degradovat třídu hmyzu na pár taxonů much, je absolutně nepřijatelný blábol svědčící o absenci rozlišovacího smyslu.
2. Zhruba před 20 lety, jsem se ještě jako student účastnil rekultivace jedné skládky poblíž Otrokovic, velikosti několika tisíc ha, mohu tedy z vlastní zkušenosti potvrdit, že kromě much a racků tam v podstatě nic jiného nežilo.
Řeči o tom, co za komunistů nebylo, nebo bylo mírnější, jsou nesmysly také ze dvou důvodů:
1. řada jevů, se v komplexních systémech, jakým příroda bezesporu je, projevují až poté, co je rozvrácen systém zpětných vazeb a tím je narušena "pufrovací" schopnost přírody jako celku.
2. jak můžeme vidět i v současnosti na příkladu Číny, komunistickým režimům dělá obecně obrovský problém vyjít s nelichotivou pravdou ven, a snaží se ji i za cenu milionů lidských životů, devastaci životního prostředí nebo čehokoli jiného, ututlat.
Jakub Graňák
13.6.2020 08:11 Reaguje na Jakub GraňákPardon, upsal jsem se, ta skládka měla stovky ha.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
13.6.2020 08:31 Reaguje na Jakub Graňák1. Šetrnější insekticidy zcela jistě existují, mj. jde o jejich působení nebo nepůsobení na jiné skupiny živých organismů (a v některých případech jde selektivní účinek na úroveň skupin hmyzu), jde jistě také o rychlost degradace přípravku v přírodních podmínkách. A našla by se i další kritéria.
2. Pokud se týká té pšenice, tak pokud by to byla GMO roundup odolná odrůda, tak by to jistě přesně takto mohlo fungovat a výsledkem by byla daleko menší potřeba protiplevelových postřiků. Nedělá se to, protože zeleně vymozkovaná EU.
3. Nedegraduji hmyz na pár taxonů much. Zcela jistě se tam množí i další taxony, byť ne tak viditelně. Druhá věc je, že máme kritický pokles populace vlaštovek (a příbuzných druhů) a netopýrů, pro něž jsou ty mouchy potravou (byť netopýři jistě mají obohacenější jídelníček o noční létající druhy hmyzu).
4. S vaším názorem na komplexnost atd. naprostý souhlas. Proto jsem také důrazně proti tomu, aby se dělala nesmyslná či potenciálně přímo škodlivá opatření (zejména pod praporem "bije za klima") v podstatě naslepo, bez znalosti problému.
5. "Vyjití s pravdou ven" dělá problémy všem režimům (viz, mj., případ US whistblowerů) a problémy stejné jako ta Čína má i EU (viz snahy o co nejtužší cenzuru internetu v EU, byť cenzura je neslučitelná s demokracií).
Odpovědět
2. Pokud se týká té pšenice, tak pokud by to byla GMO roundup odolná odrůda, tak by to jistě přesně takto mohlo fungovat a výsledkem by byla daleko menší potřeba protiplevelových postřiků. Nedělá se to, protože zeleně vymozkovaná EU.
3. Nedegraduji hmyz na pár taxonů much. Zcela jistě se tam množí i další taxony, byť ne tak viditelně. Druhá věc je, že máme kritický pokles populace vlaštovek (a příbuzných druhů) a netopýrů, pro něž jsou ty mouchy potravou (byť netopýři jistě mají obohacenější jídelníček o noční létající druhy hmyzu).
4. S vaším názorem na komplexnost atd. naprostý souhlas. Proto jsem také důrazně proti tomu, aby se dělala nesmyslná či potenciálně přímo škodlivá opatření (zejména pod praporem "bije za klima") v podstatě naslepo, bez znalosti problému.
5. "Vyjití s pravdou ven" dělá problémy všem režimům (viz, mj., případ US whistblowerů) a problémy stejné jako ta Čína má i EU (viz snahy o co nejtužší cenzuru internetu v EU, byť cenzura je neslučitelná s demokracií).
Jakub Graňák
13.6.2020 19:17 Reaguje na Jan Šimůnek1. jediné (alespoň pro mě) smysluplné využití insekticidů je , jak uvádí níže pan Blažek, moření osiva, jinak postřiky na plochu, jsou z mnoha ohledů kontraproduktivní. Bohužel lidi si začali toto uvědomovat až poté, co celou relativní rovnováhu zásadně rozkolísali ve prospěch škůdců.
2. GMO je další příklad epistemiologického problému, poněvadž do nám dosud neznámých a neobjasněných procesů vnáší další cizorodý prvek, důsledky jeho aplikace nejsme schopni dohlédnout, protože celé problematice dosud nerozumíme natolik, abychom mohli s určitostí říct, že to celou věc ještě nezhorší. Tady je konzervativismus myslím zcela na místě.
3. pokud odhlédneme od druhů s rychlým vývojovým cyklem (např. těch much), tak pro např. střevlíky, hrobaříky, mršníky... je skládka spíše pastí, poněvadž nakonec končí zavaleni další haldou odpadu, nebo zahrnuti buldozerem, nebo vlivem rekutivace stejně nakonec migrují do míst, kde nepřežijí (kulturní, intenzivně využívaná krajina).
Problém úbytku vlaštovek, jak by jistě potvrdil pan Zvářal, je spjat spíše se zánikem kravínů a drobných domácích chovů po revoluci. U nás např., kde máme hned přes potok Polsko, kde je stále v každém baráku hospodárka a v každém druhém baráku mají krávu, je vlaštovek dost - stále na podzim pozoruji jejich hřadování na el. vedení před odletem (pravda je jich méně, protože chybí ty co žily v okolí kravína a v domácích hospodárkách na naší straně hranice).
4. potenciálně škodlivé bylo i masivní nasazení pesticidů, což si teď na vlastní kůži zažíváme. Vše je jen o tom, jak moc jsme ochotni si přiznat, jak málo toho ve skutečnosti víme.
"I ti nejušlechtilejší z nás, mají jen zřídka odvahu k tomu, co vlastně ví." F. Nietzsche - Soumrak model
5. o tom, že by to tady v problematice úbytku biodiverzity, vypadalo jinak, kdyby nebylo bolševika, si nedělám iluze. Výsledek by byl asi víceméně stejný, ostatně o tom je článek.
Odpovědět
2. GMO je další příklad epistemiologického problému, poněvadž do nám dosud neznámých a neobjasněných procesů vnáší další cizorodý prvek, důsledky jeho aplikace nejsme schopni dohlédnout, protože celé problematice dosud nerozumíme natolik, abychom mohli s určitostí říct, že to celou věc ještě nezhorší. Tady je konzervativismus myslím zcela na místě.
3. pokud odhlédneme od druhů s rychlým vývojovým cyklem (např. těch much), tak pro např. střevlíky, hrobaříky, mršníky... je skládka spíše pastí, poněvadž nakonec končí zavaleni další haldou odpadu, nebo zahrnuti buldozerem, nebo vlivem rekutivace stejně nakonec migrují do míst, kde nepřežijí (kulturní, intenzivně využívaná krajina).
Problém úbytku vlaštovek, jak by jistě potvrdil pan Zvářal, je spjat spíše se zánikem kravínů a drobných domácích chovů po revoluci. U nás např., kde máme hned přes potok Polsko, kde je stále v každém baráku hospodárka a v každém druhém baráku mají krávu, je vlaštovek dost - stále na podzim pozoruji jejich hřadování na el. vedení před odletem (pravda je jich méně, protože chybí ty co žily v okolí kravína a v domácích hospodárkách na naší straně hranice).
4. potenciálně škodlivé bylo i masivní nasazení pesticidů, což si teď na vlastní kůži zažíváme. Vše je jen o tom, jak moc jsme ochotni si přiznat, jak málo toho ve skutečnosti víme.
"I ti nejušlechtilejší z nás, mají jen zřídka odvahu k tomu, co vlastně ví." F. Nietzsche - Soumrak model
5. o tom, že by to tady v problematice úbytku biodiverzity, vypadalo jinak, kdyby nebylo bolševika, si nedělám iluze. Výsledek by byl asi víceméně stejný, ostatně o tom je článek.
JŠ
Jan Šimůnek
14.6.2020 09:16 Reaguje na Jakub Graňák1. Jestliže plošně zakážete insekticidy, tak zakážete i to moření osiva, resp. přinutíte zemědělce používat k moření obecně toxické látky, které jsou daleko horší. Nebo vyrobíte hladomor.
2. Můžete uvést, jaký "epistemologický problém" představuje GMO rajče s deaktivovaným genem pro měknutí slupky?
3. Jistěže ty skládky nevyřeší vše, ale jako určitá nouzovka pro některé skupiny hmyzožravců jsou lepší než nic.
Zánik malých chovů je do značné míry dán nesmyslnými předpisy EU, které je učinily ekonomicky neefektivními.
4. Masové nasazení pesticidů (a jiných podobných látek) v krajině, která už není přírodní a musí se umělými zásahy regulovat, je ryzí nutnost.
5. V tomto se s vámi shodnu.
Odpovědět
2. Můžete uvést, jaký "epistemologický problém" představuje GMO rajče s deaktivovaným genem pro měknutí slupky?
3. Jistěže ty skládky nevyřeší vše, ale jako určitá nouzovka pro některé skupiny hmyzožravců jsou lepší než nic.
Zánik malých chovů je do značné míry dán nesmyslnými předpisy EU, které je učinily ekonomicky neefektivními.
4. Masové nasazení pesticidů (a jiných podobných látek) v krajině, která už není přírodní a musí se umělými zásahy regulovat, je ryzí nutnost.
5. V tomto se s vámi shodnu.
Jakub Graňák
15.6.2020 19:39 Reaguje na Jan Šimůnek1. nikde nepíšu o plošném zákazu pesticidů, z vlastní profesní zkušenosti vím, že občas to bez nich nejde, jen mi vadí jejich nadužívání, viz roundup místo jedné agrotechnické operace navíc.
2. ten gen určitě nevypíná jen měknutí slupky, jak už to u tak u genů obecně bývá, jeho vypnutí má jistě i jiné efekty.
3. zánik chovů má jistě na svědomí EU, avšak zcela jistě z důvodu levné dotované konkurence, nikoli z důvodu nějakých nařízení.
4.právě masové nasazení pesticidů způsobilo, že krajina už není přírodní, ale značně narušená.
Odpovědět
2. ten gen určitě nevypíná jen měknutí slupky, jak už to u tak u genů obecně bývá, jeho vypnutí má jistě i jiné efekty.
3. zánik chovů má jistě na svědomí EU, avšak zcela jistě z důvodu levné dotované konkurence, nikoli z důvodu nějakých nařízení.
4.právě masové nasazení pesticidů způsobilo, že krajina už není přírodní, ale značně narušená.
JŠ
Jan Šimůnek
16.6.2020 19:27 Reaguje na Jakub Graňák1. Korektně použitý Roundup naopak počet agrotechnických operací snižuje. Proto je tak výhodný.
2. Dělá jen tohle a nic víc. Jak je to u řady genů normální.
3. Existují předpisy o veterinárních kontrolách, povinném očkování některých druhů jatečných zvířat atd., které před naším vstupem do EU nebyly. Chovy to činí neefektivními, protože z nich maso vyjde dráž než koupené.
4. Naše krajina je celá staletí člověkem ovlivňována. Pokud zde chceme paralelně i zvěř (vedle polních plodin), tak k tomu musíme přistupovat stylem chov zvěře, nikoli stylem "tento lán necháme zpustnout na divočinu".
Odpovědět
2. Dělá jen tohle a nic víc. Jak je to u řady genů normální.
3. Existují předpisy o veterinárních kontrolách, povinném očkování některých druhů jatečných zvířat atd., které před naším vstupem do EU nebyly. Chovy to činí neefektivními, protože z nich maso vyjde dráž než koupené.
4. Naše krajina je celá staletí člověkem ovlivňována. Pokud zde chceme paralelně i zvěř (vedle polních plodin), tak k tomu musíme přistupovat stylem chov zvěře, nikoli stylem "tento lán necháme zpustnout na divočinu".
RP
Radim Polášek
13.6.2020 11:51 Reaguje na Jakub GraňákNejedná se o vlastnost komunistického, ale o vlastnost každého totalitního režimu, tajit pravdu.
Odpovědět
va
vaber
14.6.2020 18:31 Reaguje na Jakub Graňákjá pamatuji koroptve bažanty ,zajíce a další ještě v šedesátých létech,chcete říct, že systém byl rozvrácen již za první republiky a projevilo se to později? a vše co mizí dnes z přírody je dílem minulosti kterou si vyberete? zvláštní tendenční způsob mxšlení
Odpovědět
Jakub Graňák
15.6.2020 19:16 Reaguje na vaberStačí kouknout od kdy se začaly ve velkém požívat pesticidy a možná vám to dojde
Odpovědět
Karel Zvářal
12.6.2020 13:09Zatím, zdá se, nikdo nevěnoval pozornost předposlednímu odstavci (první polovině). Obdobná situace panuje i u nás, kdy "polní škůdci" jsou biologicky kontrolováni... Samozřejmě, že přísně chráněnými druhy všemožně podporovanými. Potom se není čemu divit.
Odpovědět
FD
František Dvořák
12.6.2020 18:16Tak teda, to už vůbec nechápu. Tam hospodaří sedlák, který své ekologické srdce nechává doslova během noci na poli. Ale přitom si nevšimne, že mu to tam asi komunisti zničili.
Odpovědět
Jakub Graňák
12.6.2020 19:55 Reaguje na František DvořákIntenzifikace zemědělství prostřednictvím pesticidních sajrajtů proběhla jak na západě, tak na východě. Jediný rozdíl je v tom, že bolšán neměl díky vyspělosti svého hospodářství dostatek šošónů valit ty hnusy na pole v takových kvantech, jako zápaďák.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.6.2020 11:36 Reaguje na Jakub GraňákS tím souhlasím. Taky u bolševika se s pravidelným a plošným používáním pesticidů začalo výrazně později než u kapitalisty. Řekl bych tak nejméně o 10 let později, někdy v letech 1975 - 1980. Do té doby to bylo převážně jen moření osiva a sadby, které mělo, mimo škůdce zaměřené na sběr zasetého zrní a sadby, minimální vliv. Nebo se jednalo o ojedinělé případy, většinou záchranná reakce na přemnožené škůdce.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
13.6.2020 08:30Samozřejmě šetrné používání insekticidů existuje.Například výše zmiňované neonikotionoidy byly používány jako mořidlo na osivo v dávce 1kg na 400ha.
Při této aplikaci je rostlinka chráněná zhruba první 3 týdny ,kdy je nejzranitelnější, proti škůdcům tím, že zahubí pouze ten hmyz který přiletí a kousne do ní.Všechen ostatní hmyz je v klidu.Když to zakázali a je nálet škůdců zemědělci nezbývá nic jiného než vzít postřikovač a zahubit všechen hmyz který na poli letí.V tom je ten problém ekologů .M by jsme také radši nestříkali,ale musíte navrhnout jiné řešení nejenom něco s velkou slávou zakázat.Na světě žije více jak 7 miliard lidí kteří defakto vznikly díky dostatku potravin z moderního zemědělství.Jestli si někdo myslí že je nakrmí ekozemědělství které má v dobrém případě poloviční výnosy tak je blázen.Každé procento utlumení zemědělské výroby v Evropě znamená 1 milion vypálených hektaru pralesa v amazonii ,čímž se vykrývá díra na trhu.To je také evropská ekologie.
A ještě k tomu Švýcarsku ,jestli jste tam někdo byl ,tak víte že je to země krav.Kde jsou krávy tam je trus a mouchy. Švýcarští zemědělci určitě nestříkají pastviny v horách žádným insekticidem.Tak bych doporučoval hledat problém jinde -oteplování -změna biotopu?
A ještě bych si neodpustil poznámku k ddt. Evropa byla do druhé světové války silně zasažena malárií a díky aplikaci ddt zmizela.V africe se používalo až do 90 let. Poté co i to tam zakázali zaznamenali znovu nárůst epidemie.Od té doby se snaží vyvíjet různé léky,ale malárie se vůči nim stává poměrně rychle rezistentní. Takže bohužel musím konstatovat že i to hrozné ddt více životů zachránilo než zničilo.
Tím chci říct že se dneska vlivem rychlé doby škrtá šmahem pera aniž by se brali v potaz vývojové souvislosti. Jsem například zvědav čím se budeme chránit až se vybudují všechny ty mokřady a ty se zaplní komáry.Spousta těch mokřadů byla vysušena právě z toho důvodu.
Odpovědět
Při této aplikaci je rostlinka chráněná zhruba první 3 týdny ,kdy je nejzranitelnější, proti škůdcům tím, že zahubí pouze ten hmyz který přiletí a kousne do ní.Všechen ostatní hmyz je v klidu.Když to zakázali a je nálet škůdců zemědělci nezbývá nic jiného než vzít postřikovač a zahubit všechen hmyz který na poli letí.V tom je ten problém ekologů .M by jsme také radši nestříkali,ale musíte navrhnout jiné řešení nejenom něco s velkou slávou zakázat.Na světě žije více jak 7 miliard lidí kteří defakto vznikly díky dostatku potravin z moderního zemědělství.Jestli si někdo myslí že je nakrmí ekozemědělství které má v dobrém případě poloviční výnosy tak je blázen.Každé procento utlumení zemědělské výroby v Evropě znamená 1 milion vypálených hektaru pralesa v amazonii ,čímž se vykrývá díra na trhu.To je také evropská ekologie.
A ještě k tomu Švýcarsku ,jestli jste tam někdo byl ,tak víte že je to země krav.Kde jsou krávy tam je trus a mouchy. Švýcarští zemědělci určitě nestříkají pastviny v horách žádným insekticidem.Tak bych doporučoval hledat problém jinde -oteplování -změna biotopu?
A ještě bych si neodpustil poznámku k ddt. Evropa byla do druhé světové války silně zasažena malárií a díky aplikaci ddt zmizela.V africe se používalo až do 90 let. Poté co i to tam zakázali zaznamenali znovu nárůst epidemie.Od té doby se snaží vyvíjet různé léky,ale malárie se vůči nim stává poměrně rychle rezistentní. Takže bohužel musím konstatovat že i to hrozné ddt více životů zachránilo než zničilo.
Tím chci říct že se dneska vlivem rychlé doby škrtá šmahem pera aniž by se brali v potaz vývojové souvislosti. Jsem například zvědav čím se budeme chránit až se vybudují všechny ty mokřady a ty se zaplní komáry.Spousta těch mokřadů byla vysušena právě z toho důvodu.
JŠ
Jan Šimůnek
13.6.2020 08:34 Reaguje na Petr BlažekK tomu DDT: Bylo spočteno, a nemám důvod tomu nevěřit, že před několika lety překročil počet obětí návratu malárie po zákazu DDT počet obětí nacistického holokaustu. Z toho důvodu je třeba také považovat politickou ekologii za srovnatelnou s nacismem.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.6.2020 11:39 Reaguje na Petr BlažekTo bude docela zajímavé. Až lidi, kteří jsou dnes často tak citliví, že jeden pískající komár v ložnici jim způsobí nespavost, budou mít, pokud do cca 500 metrů daleko bude nějaký mokřad s aspoň pár metry čtverečními vodní plochy, na zahradě doslova komáří hejna.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.6.2020 11:49 Reaguje na Radim PolášekProblém je ale, že jen proto nemůžeme zastavit obnovování mokřin.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.6.2020 11:48Bohužel koroptev je zřejmě velice závislá na biotopu, kdy jsou pole rozdělená na obdělávané malé plochy s množstvím oddělujících malých krajinných celků, jako křoví , lesíků atd. Neumí se zřejmě přizpůsobit otevřenému lesostepnímu biotopu udržovanému pouze extenzívně občasným mýcením náletových dřevin či občasným sekáním nebo v minulosti občasným vypalování. Jako se evidentně dokáže přizpůsobit introdukovaný bažant, který z polí defakto přesídlil, společně se zajícem polním, taky do těchto nepolních lesostepních biotopů.
Zároveň je koroptev zřejmě taky velmi citlivá na rušení procházejícími lidmi, podobně jako příbuzní tetřívek a tetřev hlušec. Což je problém, protože počet lidí pohybujících se ve volné krajině neustále narůstá.
Odpovědět
Zároveň je koroptev zřejmě taky velmi citlivá na rušení procházejícími lidmi, podobně jako příbuzní tetřívek a tetřev hlušec. Což je problém, protože počet lidí pohybujících se ve volné krajině neustále narůstá.
va
vaber
14.6.2020 18:37 Reaguje na Radim Polášekbažanti a zajíci mají stejnou budoucnost jako koroptve, jejich pokles ,myslím ve srovnání s počty před 50 lety, je stejně alarmující
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.6.2020 20:37Řešením je bohužel stanovit priority,které živočichy chránit a které regulovat.Přemíra predátorů decimuje mnohé ohrožené druhy a je třeba
je znovu účinně regulovat.Na úbytku koroptví,bažantů,čejek a jiných
na zemi hnízdících ptáků se podepsalo nejen zemědělství,ale i mnoho
predátorů,jaké tu nebývalo.Přibylo jezevců,lišek,kun,mývalů a taky
krkavcovití.Ti mimochodem likvidují i ptáky hnízdící na stromech,
skalách a budovách.Byl jsem svědkem uklování mláďat sýčka sojkami
a vyplenění cca 5O % hnízd drozdů,kosů a dokonce pokusu o likvidaci
vajec poštolek na kostelní věži.Pamatuji,že před 3O.roky byly sojky,
straky a vrány usilovně myslivci tlumeny a byly skoro vzácností.
Nyní jsou běžnými ptáky městských parků,neboť jsou značně adaptabilní.
Bohužel všem těmto predátorům se tak daří decimovat výše uvedené
ohrožené druhy ptáků a toto je třeba řešit.Rovněž tak umožnit tlumení
lišek,jezevců,kun atd i jinými způsoby než pouze odstřelem.Není dnes
v silách myslivců vysedávat po nocích na posedech,zakázat jim masové
újedi a čekat,že to budou dělat jenom tak z přesvědčení.Přehnaná
ochrana predátorů se podepsala i na přemnožení kormoránů a místy
i vyder.Spolu s vysycháním horských potoků nám tak mizí pstruzi,
lipani,raci a jiní obyvatelé vod.Predátoři se bohužel neblaze
podepisují i na množství obojživelníků a plazů,kterým navíc více
let po sobě vysychaly jejich tradiční místa k rozmnožování.Chybí
tak pár generací a misty zbývá hrstka starých žab a žádné mladé.
Jen tak dál a brzo budeme mít kvanta hladových predátorů a mnoho
jejich vymřelých zdrojů potravy.Pak i predátoři vymřou hlady,pokud
se neadaptují na skládky a vybírání popelnic,jako je už mnohde vidět.
Zamysleme se nad všemi souvislostmi a nechtějme po lidmi narušené
přírodě,že zavede sama přírodní rovnováhu,která nikdy ani nebyla,
protože i v divočině se toto děje cyklicky.Přemnožení predátorů
má za následek zdecimování jejich potravy a poté jejich vlastní
zdecimování.Následně se kořist vzpamatuje a opět se vše opakuje,
jen to musí být ta divočina,kde predátor nenajde náhradní potravu
na skládce či u popelnic.Stanovme tak priority alespoň pro toto
období,kdy ohroženým druhům nepřeje zemědělství,automobilová doprava,
sucho a naše chování jako celek.Nevolám po masivním vybíjení predátorů,
ale po jejich větší regulaci a pokud toto nechceme,tak se rozlučme
časem se vším.Očekávám nyní razantní kritiku na mojí hlavu,ale vše
co lidstvo napáchalo,příroda sama nezmění bez jeho pomoci.Pláč nad
vymíráním koroptví v ekologicky zachovalém Švýcarsku tak bude brzo
všude a paradoxně tomu tak nebude v zemích,kde je predátor škodná
a drobná zvěř je předmětem chovu a i stále ještě i lovu.Negace všeho
minulého bez stanovení priorit,je pouhým fanatismem vedoucím do pekel.
Chce to trochu selského rozumu a nezapomínat na zkušenosti předků.
Odpovědět
je znovu účinně regulovat.Na úbytku koroptví,bažantů,čejek a jiných
na zemi hnízdících ptáků se podepsalo nejen zemědělství,ale i mnoho
predátorů,jaké tu nebývalo.Přibylo jezevců,lišek,kun,mývalů a taky
krkavcovití.Ti mimochodem likvidují i ptáky hnízdící na stromech,
skalách a budovách.Byl jsem svědkem uklování mláďat sýčka sojkami
a vyplenění cca 5O % hnízd drozdů,kosů a dokonce pokusu o likvidaci
vajec poštolek na kostelní věži.Pamatuji,že před 3O.roky byly sojky,
straky a vrány usilovně myslivci tlumeny a byly skoro vzácností.
Nyní jsou běžnými ptáky městských parků,neboť jsou značně adaptabilní.
Bohužel všem těmto predátorům se tak daří decimovat výše uvedené
ohrožené druhy ptáků a toto je třeba řešit.Rovněž tak umožnit tlumení
lišek,jezevců,kun atd i jinými způsoby než pouze odstřelem.Není dnes
v silách myslivců vysedávat po nocích na posedech,zakázat jim masové
újedi a čekat,že to budou dělat jenom tak z přesvědčení.Přehnaná
ochrana predátorů se podepsala i na přemnožení kormoránů a místy
i vyder.Spolu s vysycháním horských potoků nám tak mizí pstruzi,
lipani,raci a jiní obyvatelé vod.Predátoři se bohužel neblaze
podepisují i na množství obojživelníků a plazů,kterým navíc více
let po sobě vysychaly jejich tradiční místa k rozmnožování.Chybí
tak pár generací a misty zbývá hrstka starých žab a žádné mladé.
Jen tak dál a brzo budeme mít kvanta hladových predátorů a mnoho
jejich vymřelých zdrojů potravy.Pak i predátoři vymřou hlady,pokud
se neadaptují na skládky a vybírání popelnic,jako je už mnohde vidět.
Zamysleme se nad všemi souvislostmi a nechtějme po lidmi narušené
přírodě,že zavede sama přírodní rovnováhu,která nikdy ani nebyla,
protože i v divočině se toto děje cyklicky.Přemnožení predátorů
má za následek zdecimování jejich potravy a poté jejich vlastní
zdecimování.Následně se kořist vzpamatuje a opět se vše opakuje,
jen to musí být ta divočina,kde predátor nenajde náhradní potravu
na skládce či u popelnic.Stanovme tak priority alespoň pro toto
období,kdy ohroženým druhům nepřeje zemědělství,automobilová doprava,
sucho a naše chování jako celek.Nevolám po masivním vybíjení predátorů,
ale po jejich větší regulaci a pokud toto nechceme,tak se rozlučme
časem se vším.Očekávám nyní razantní kritiku na mojí hlavu,ale vše
co lidstvo napáchalo,příroda sama nezmění bez jeho pomoci.Pláč nad
vymíráním koroptví v ekologicky zachovalém Švýcarsku tak bude brzo
všude a paradoxně tomu tak nebude v zemích,kde je predátor škodná
a drobná zvěř je předmětem chovu a i stále ještě i lovu.Negace všeho
minulého bez stanovení priorit,je pouhým fanatismem vedoucím do pekel.
Chce to trochu selského rozumu a nezapomínat na zkušenosti předků.
Karel Zvářal
15.6.2020 07:10 Reaguje na Břetislav MachačekV tom Vašem příspěvku se mi líbí ten úderný pojem, který se blíží zkratkou jiné zavedené organizaci: POP, neboli Přehnaná ochrana predátorů. Prostě máme, co jsme chtěli - úděsný propad početnosti dříve hojných druhů je vizitkou dnešních enviromentalistů. Budou hledat všechny možné důvody, např. jako světelný smog (viz. níže), který též možná na koroptve působí:-)) Je zajímavé, že nepůsobí také na predátory, jejichž vyjmenování by zabralo půl stránky.
https://avifauna.cz/reakce-stoji-za-ubytkem-ptaku-skutecne-svetelny-smog/
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Odpovědět
https://avifauna.cz/reakce-stoji-za-ubytkem-ptaku-skutecne-svetelny-smog/
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
va
vaber
15.6.2020 09:03 Reaguje na Karel Zvářalvšichni vědí že predátoři jsou na vrcholu potravinového řetězce a proto by měli být zaváděni do přírody až jako poslední a jako první
Odpovědět
re
regis24
17.6.2020 19:36 Reaguje na vaberBohužel, ne všichni to vědí a hlavně - nikdo se tímto pravidlem neřídí.
Třeba naše AOPK nedá na ochranu drobné zvěře a ptactva ani korunu, naopak na ochranu velkých šelem jdou přes AOPK miliony korun ročně...
Odpovědět
Třeba naše AOPK nedá na ochranu drobné zvěře a ptactva ani korunu, naopak na ochranu velkých šelem jdou přes AOPK miliony korun ročně...
.jpg?uselang=cs){kind=link}