Maledivám hrozí ztráta některých ostrovů, potřebují finanční pomoc
"Pro malé státy to není jednoduché," prohlásil ministr zahraničí. "Ve chvíli, kdy se nám podaří financování zajistit, můžeme už být pod vodou," dodal.
Maledivy dávají ročně na ochranu svého pobřeží deset milionů dolarů (kolem 227 milionů korun), podle místního ministerstva životního prostředí však budou na ochranu všech svých neobydlených ostrovů potřebovat celkem 8,8 miliardy dolarů (téměř 200 miliard korun). Voda přitom podle odborníků vymílá půdu již asi na stovce neobydlených ostrovů, přičemž 30 z nich je erozí poznamenáno významně.
OSN vytvořila takzvaný Zelený klimatický fond na pomoc rozvojovým státům, který již souostroví vyplatil 24 milionů dolarů (544 milionů korun). Dílčí pomoc nabídly také některé státy, například Japonsko přispělo na stavbu pobřežní hráze kolem hlavního města Malé.
Maledivám, společně s dalšími ohroženými ostrovními státy, se na prosincové konferenci OSN o změnách klimatu v Madridu nepodařilo přesvědčit přítomné světové vůdce, aby jim poskytli další financování na řešení problémů spojených s klimatickými změnami. Maledivští představitelé nyní doufají, že budou mít větší úspěch na další konferenci plánované na letošní listopad v Glasgow.
Místní úřady se obávají, že bez mezinárodní pomoci se budou muset s žádostí o půjčky obrátit na banky. Domnívají se přitom, že malé ostrovní země doplácejí na jednání velkých rozvinutých států, které jsou největšími producenty skleníkových plynů. "Musíme prosit některé z těchto velkých znečišťovatelů, aby nám poskytli peníze. Je to spravedlivé?" ptal se nedávno maledivský ministr životního prostředí.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Americká vládní agentura zařadí žirafy poprvé na seznam ohrožených druhů
V Indonésii se narodilo mládě slona sumaterského, druh je na pokraji vyhynutí
Africké státy na konferenci COP16 žádají speciální financování biodiverzityOnline diskuse
Všechny komentáře (8)
Richard Vacek
2.2.2020 06:21Jan Šimůnek
2.2.2020 09:06Pavel Hanzl
2.2.2020 09:22Čína prý týdně otevérá jednu uhelnou elektrárnu, v USA je zavírají a i v Evropě uhlí končí. Tak kdo je tu hlaví znečišťovatel??
Jan Šimůnek
3.2.2020 06:20 Reaguje naMMCH když tam budou jen mělčiny, mohou být ty resorty plovoucí.
Resorty nemusí být plovoucí, je tam k dispozici obrovské množství mělko uloženého materiálu, ze kterého se dá stavět. Umějí to, viz třeba nová runway v Malé.
Jindřich Duras
3.2.2020 09:031/ Na Maledivách žije asi 400 000 původních obyvatel s velmi dlouhou historií, vlastním jazykem i písmem, kulturou.
2/ Odpadní vody se už čistí. Nevím, jestli úplně všude, ale čističky jsou.
3/ S odpadem je problém, řeší se obyčejným spalováním, což není optimální, to určitě ne. Kdybych chtěl přispět na žp na Maledivách já, přispěl bych právě na tohle.
4/ Hlavní potíž je v tom, že vzestup hladiny oceánu, který je důsledkem oteplování (něco z ledovců, ale to hlavní kvůli zvýšené teplotě vody), které jde tak trochu taky za námi, se kombinuje s odumřením naprosté většiny korálu. K tomu úhynu došlo asi před 10 lety po přísunu velmi teplé vody v souvislosti s El Niňo. Tak markantní jev je také v souvislosti s naší činností na Zemi. No a proto ztratila většina pobřeží ochranu proti vlnám (mrtvý korál se rozpadá) a každý malý vzestup hladiny a každé zvýšení frekvence a intenzity bouří je daleko větší problém, než se zdá.
Tak za mě bych doporučil, abyste slezli ze své pozorovatelny moudrosti a zamysleli se nad věcí znovu a líp.
Hezkej den všem.
