https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/maledivam-hrozi-ztrata-nekterych-ostrovu-potrebuji-financni-pomoc
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Maledivám hrozí ztráta některých ostrovů, potřebují finanční pomoc

2.2.2020 00:44 | MALÉ (ČTK)
Tropickému souostroví Maledivy hrozí, že přijde o některé ze svých ostrovů, pokud se mu rychle nepodaří zajistit finance na opatření proti dopadům klimatických změn. / Ilustrační foto
Tropickému souostroví Maledivy hrozí, že přijde o některé ze svých ostrovů, pokud se mu rychle nepodaří zajistit finance na opatření proti dopadům klimatických změn. / Ilustrační foto
Foto | nicadlr / Flickr
Tropickému souostroví Maledivy hrozí, že přijde o některé ze svých ostrovů, pokud se mu rychle nepodaří zajistit finance na opatření proti dopadům klimatických změn. Podle agentury Reuters to prohlásil maledivský ministr zahraničí. Více než 80 procent území Malediv leží méně než jeden metr nad mořskou hladinou a místní úřady proto chtějí stavět pobřežní hráze, aby některé z ostrovů ochránily před silnými bouřemi a stoupající hladinou oceánu. Nemají na to však dost peněz.
 

"Pro malé státy to není jednoduché," prohlásil ministr zahraničí. "Ve chvíli, kdy se nám podaří financování zajistit, můžeme už být pod vodou," dodal.

Maledivy dávají ročně na ochranu svého pobřeží deset milionů dolarů (kolem 227 milionů korun), podle místního ministerstva životního prostředí však budou na ochranu všech svých neobydlených ostrovů potřebovat celkem 8,8 miliardy dolarů (téměř 200 miliard korun). Voda přitom podle odborníků vymílá půdu již asi na stovce neobydlených ostrovů, přičemž 30 z nich je erozí poznamenáno významně.

OSN vytvořila takzvaný Zelený klimatický fond na pomoc rozvojovým státům, který již souostroví vyplatil 24 milionů dolarů (544 milionů korun). Dílčí pomoc nabídly také některé státy, například Japonsko přispělo na stavbu pobřežní hráze kolem hlavního města Malé.

Maledivám, společně s dalšími ohroženými ostrovními státy, se na prosincové konferenci OSN o změnách klimatu v Madridu nepodařilo přesvědčit přítomné světové vůdce, aby jim poskytli další financování na řešení problémů spojených s klimatickými změnami. Maledivští představitelé nyní doufají, že budou mít větší úspěch na další konferenci plánované na letošní listopad v Glasgow.

Místní úřady se obávají, že bez mezinárodní pomoci se budou muset s žádostí o půjčky obrátit na banky. Domnívají se přitom, že malé ostrovní země doplácejí na jednání velkých rozvinutých států, které jsou největšími producenty skleníkových plynů. "Musíme prosit některé z těchto velkých znečišťovatelů, aby nám poskytli peníze. Je to spravedlivé?" ptal se nedávno maledivský ministr životního prostředí.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

2.2.2020 06:21
Maledivy se nestarají o životní prostředí. Neexistují tam čističky odpadních vod, žádná recyklace. Odpadky hromadí na vyhraženém místě a dělají z nich umělý ostrov Thilafushi. Nebude žádná škoda, když tyto korálové atoly, které vznikly před nějakými 17 000 lety, člověk zase opustí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.2.2020 09:06
Vznik a zánik korálových ostrovů je zcela přírodní jev, který má svůj cyklus. Jistěže můžeme ten ostrov v době jeho největšího rozmachu zaplácat betonem, ale to je v podstatě znásilňování přírody.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.2.2020 09:22
Sanovat neobydlené ostrovy? Proč?
Čína prý týdně otevérá jednu uhelnou elektrárnu, v USA je zavírají a i v Evropě uhlí končí. Tak kdo je tu hlaví znečišťovatel??
Odpovědět
ig

2.2.2020 09:51
Neobydlené ostrovy na severu pronajímají hotelovým řetězcům, které tam provozují drahé luxusní resorty :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.2.2020 06:20 Reaguje na
Tak ať si to zaplatí z peněz, které jim to vydělává.

MMCH když tam budou jen mělčiny, mohou být ty resorty plovoucí.
Odpovědět
ig

3.2.2020 10:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Přesně tak. Sám jsem jim tam hezkých pár dolarů nechal :-)

Resorty nemusí být plovoucí, je tam k dispozici obrovské množství mělko uloženého materiálu, ze kterého se dá stavět. Umějí to, viz třeba nová runway v Malé.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.2.2020 09:03
Tedy, tady níže jste toho zase semleli :)!
1/ Na Maledivách žije asi 400 000 původních obyvatel s velmi dlouhou historií, vlastním jazykem i písmem, kulturou.
2/ Odpadní vody se už čistí. Nevím, jestli úplně všude, ale čističky jsou.
3/ S odpadem je problém, řeší se obyčejným spalováním, což není optimální, to určitě ne. Kdybych chtěl přispět na žp na Maledivách já, přispěl bych právě na tohle.
4/ Hlavní potíž je v tom, že vzestup hladiny oceánu, který je důsledkem oteplování (něco z ledovců, ale to hlavní kvůli zvýšené teplotě vody), které jde tak trochu taky za námi, se kombinuje s odumřením naprosté většiny korálu. K tomu úhynu došlo asi před 10 lety po přísunu velmi teplé vody v souvislosti s El Niňo. Tak markantní jev je také v souvislosti s naší činností na Zemi. No a proto ztratila většina pobřeží ochranu proti vlnám (mrtvý korál se rozpadá) a každý malý vzestup hladiny a každé zvýšení frekvence a intenzity bouří je daleko větší problém, než se zdá.

Tak za mě bych doporučil, abyste slezli ze své pozorovatelny moudrosti a zamysleli se nad věcí znovu a líp.
Hezkej den všem.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

3.2.2020 11:55 Reaguje na Jindřich Duras
Jsou tam přelidněni, hustota zalidnění je řádově vyšší, než u nás. Kdyby u nás žilo 100 mil. obyvatel, též bychom měli závažné problémy. A stavbou hrází přelidnění neovlivní.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist