Mandloně v Hustopečích jsou v plném květu, na slavnostech očekávají tisíce lidí
V pátek se Hustopečemi prohnalo několik dešťových přeháněk, což potěšilo vinaře - lidé našli azyl v jejich otevřených sklepech. Za celý víkend se do města podle zkušenosti z minulých let vydá asi 30 000 lidí, což je pětinásobek počtu obyvatel Hustopečí.
Slavností se každoročně účastní také hustopečské hotely a restaurace, které nabízejí mandlová menu. Letos tak zájemci ochutnají třeba grilovanou panenku v krustě z mandlí, těstoviny s uzenými mandlemi nebo povidlový dort s mandlovou drobenkou. Podávají se také mandlové kávy, likéry či ochucené pálenky. Nejlepší recepty s mandlemi organizátoři postupně zveřejňují.
Z náměstí většina návštěvníků vyráží na krátkou túru do sadů nad městem a k rekonstruované rozhledně. Pořadatelé žádají, aby co nejvíce lidí využilo hromadnou dopravu, a pokud jedou autem, tak aby vůz zanechali na odstavných parkovištích a nepokoušeli se vjíždět k sadům přes pole či polní cesty. Hrozí jim pokuta.
Historie pěstování mandloní v Hustopečích sahá do 17. století. První rozsáhlé výsadby začaly v roce 1949 s cílem získat pro československý trh dostatek mandlí z vlastní produkce. V době největšího rozmachu rostlo v okolí přes 50 000 mandloní. Poptávka po jejich plodech ale postupně klesala a hrozil úplný zánik sadů. Město se rozhodlo sady zachránit a proměnit je v přírodní zajímavost a oblíbený výletní cíl. Z původních 50 000 stromů zbyla tisícovka. Od roku 2015 se každý rok vysazuje okolo stovky nových stromků.
Kromě mandloní už na jižní Moravě vykvetly také meruňky, hlavně na Břeclavsku a Znojemsku. Zatímco návštěvníci slavností mají z květů radost, pro ovocnáře jsou nyní spíše zdrojem stresu. V příštích dnech totiž kvůli chladnějšímu počasí hrozí pomrznutí květů. Ovocnáři však žádná opatření nechystají, protože jsou nákladná a riziko mrazů trvá do poloviny května, řekl ČTK před několika dny předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný.
reklama
Dále čtěte |
reklama