Mapa republiky v Krkonoších odtála 6. června. Zhruba o měsíc dříve než loni
Dříve než letos Mapa republiky odtála jen v roce 2018 a 2017, a to 28. května a 4. června. Podle Drahného může být důvodem časnějšího odtání sněhového pole specifický průběh uplynulé zimy, která byla plná výkyvů, a také naměřené maximum sněhu na Mapě republiky patřilo k nejnižším za poslední roky. Letošní naměřené maximum sněhu na Mapě republiky bylo z 19. března, a to osm metrů.
Nejvíce sněhu tam Správa KRNAP zaznamenala v zimě 1999/2000, kdy tam bylo 15,7 metru sněhu. Naopak nejméně ho bylo na mapě naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru. Tehdy roztál 10. června.
Sněhové pole Mapa republiky se každoročně na jaře rýsuje nad Modrým dolem v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů.
Přestože je na jižním svahu, sníh tam v takovém rozsahu zůstává nejdéle v celém Česku. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy, které na jižním svahu Studniční hory pravidelně ukládají obrovská množství sněhu.
Sněhová vrstva tu pak dosahuje mnohametrové výšky. Mocnost sněhu ale nemusí odrážet charakter zimy z hlediska sněhové pokrývky v Krkonoších.
Zima | Max. výška sněhu (m) | Datum odtátí sněhu |
---|---|---|
1999/2000 | 15,7 | 1. dekáda srpna |
2000/2001 | 6,1 | 3. dekáda června |
2001/2002 | 13,4 | 2. dekáda srpna |
2002/2003 | 7,6 | 3. dekáda června |
2003/2004 | data nejsou k dispozici | data nejsou k dispozici |
2004/2005 | 15,4 | 22. srpna |
2005/2006 | 12,3 | 22. července |
2006/2007 | 12,5 | 5. července |
2007/2008 | 14,1 | 29. července |
2008/2009 | 13,3 | 17. července |
2009/2010 | 8,1 | 30. června |
2010/2011 | 9,6 | 14. června |
2011/2012 | 13 | 4. srpna |
2012/2013 | 8,8 | 17. června |
2013/2014 | 5,4 | 10. června |
2014/2015 | 9,7 | 4. července |
2015/2016 | 7,3 | 15. června |
2016/2017 | 9,5 | 4. června |
2017/2018 | 7,5 | 28. května |
2018/2019 | 14,5 | 22. července |
2019/2020 | 9,5 | 6. července |
2020/2021 | 9,6 | 13. července |
2021/2022 | 11,2 | 8. července |
2022/2023 | 9,7 | 8. července |
2023/2024 | 8,0 | 6. června |
Sněhové pole připomínající prvorepublikové Československo s Podkarpatskou Rusí odtává od východu na západ, až nakonec zůstávají "střední Čechy", v místě takzvané nivační deprese.
Podrobné měření v lokalitě dělají správci národního parku za pomoci moderních technologií od konce 90. let, poslední dobou s pomocí dronů. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory.
Mapa republiky leží v klidovém území, dříve první zóně národního parku, pěšky se k ní proto návštěvník hor nedostane. Dobře viditelné je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Miloš Zahradník
13.6.2024 11:15konecne to vsem zname posledni snehove pole nad Petzerem" nepotrebujete ani slozitou techniku ani velkou instituci. Tato poznamka se tyka i jinych snehovych poli, nez je tahle ponekud jiz zprofanovana "mapa". Je to treba
vyrazny snehovy flek na severni strane tr\emena Lucni hory ktery - dle laickych a neuplnych pozorovani delanych ze 100 km vzdalenosti pomoci kamery humlnetu pisatelem tehle poznamky - vydrzi i dele, nez to - pochopitelne mnohem mohutnejsi - snehove pole na jiznim svahu. Dela
nekdo v Krnapu nebo CHMU systematictejsi zaznamy dalsich zajimavych snehovych poli byt jsou treba i kratsi zivotnosti nebo lezi u cizincu? Snezne jamy, okoli pramene Labe, Kotelni jamy, hrana Upy, rybniky na polske strane atd.
Miloš Zahradník
13.6.2024 11:21 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
18.6.2024 22:04https://photos.app.goo.gl/C2E5vwvDuW7feWt5A
Co je mineno tou frazi "ve vetsim rozsahu"? :)
Sněhové pole známé jako Mapa republiky je místo, kde se sníh ve větším rozsahu drží nejdéle v celém Česku
Miloš Zahradník
19.6.2024 16:25 Reaguje na Miloš Zahradníkhttps://photos.app.goo.gl/p3FiyMN6NDEM56UXA
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.