https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ministerstvo-potvrdilo-ze-se-v-jadru-boubinskeho-pralesa-nesmi-zasahovat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ministerstvo potvrdilo, že se v jádru Boubínského pralesa nesmí zasahovat

10.12.2022 01:34 | Vimperk (Prachaticko) (ČTK)
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako odvolací orgán potvrdilo rozhodnutí Správy národního parku Šumava z letošního srpna, že se v jádru Boubínského pralesa nesmí zasahovat. Státní podnik Lesy České republiky (LČR), který boubínské lesy spravuje, chtěl v létě zlomit v bezzásahové zóně pralesa 13 souší. O verdiktu ministerstva informoval mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. Lesy ČR v dubnu kvůli možnému pádu suchých stromů uzavřely některé trasy v Boubínském pralese. Podle mluvčí Evy Jouklové Lesy ČR navrhnou v lednu správě parku náhradní omezenou trasu.
 

Lesy ČR podle Jouklové rozhodnutí ministerstva i správy parku respektují. "Tradiční cesta k Boubínskému jezírku tak zůstává kvůli souším nebezpečná a nadále bohužel uzavřená. Jako zodpovědní správci lesa nemáme jinou možnost," řekla ČTK mluvčí. V lednu Lesy ČR podle ní navrhnou správě parku náhradní omezenou trasu. "Bude záležet na tom, zda ji správci parku odsouhlasí," dodala. Lesy ČR některé trasy uzavřely v dubnu, zákaz vstupu platí do odvolání. Stromy uschly po kůrovcové kalamitě, která byla v Boubínském pralese na vrcholu v roce 2019.

Podle náměstkyně ředitele Správy NP Šumava a současně vedoucí CHKO Šumava Silvie Havlátkové správa parku čeká na návrhy vlastníka. "Samozřejmě je plně v kompetenci vlastníka, jak situaci na svém majetku vyhodnotí. Správa NP Šumava už dříve povolovala kácení souší poblíž turistických tras mimo jádro Boubínského pralesa a to povolila i nyní. Zároveň jsme upozornili na skutečnost, že zpřístupnit alespoň Boubínské jezírko veřejnosti z Idiny Pily je možné náhradní trasou. Vlastníkovi jsme už v létě sdělili, že čekáme na jeho návrhy a jsme připraveni o nich jednat," řekla Havlátková.

Mimo jádro Boubínského pralesa se zasahovat smí. "Správa Národního parku Šumava v podobné věci vydala rozhodnutí už v roce 2016 a odvolací orgán jej už tehdy potvrdil. Také proto nemohl být výrok letošní žádosti vlastníka lesů v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales v podstatě jiný," uvedla Havlátková.

Podle ní existuje několik důvodů k tomuto opatření. "Pokud je shrnu, tak ochrana oploceného jádra Boubínského pralesa před lidskými zásahy byla před více než 160 lety zavedena proto, aby budoucí generace mohly pozorovat plně přirozený vývoj lesa v dlouhodobém horizontu," řekla.

Bezzásahová plocha na území rezervace šumavského Boubínského pralesa na Prachaticku se od roku 2020 rozšířila zhruba o 55 hektarů. Dosáhla tak výměry 139 hektarů. Rozhodl o tom šumavský národní park, který tím chce ponechat větší rozlohu pralesa pro samovolný vývoj. Boubínský prales je třetí nejstarší přírodní rezervací v České republice. Vyhlášena byla v roce 1858. Boubínský prales tvoří kombinace buku, smrku a jedlí a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 08:31
Schizofrenie a šílenost ochrany přírody- Největším zásahem bylo vyhubení megafauny, a to po jistou dobu byla nahrazována pastvou a toulavým kácením. V tereziánské době se zavedlo pěstování lesa jako hospodářského na dřevo. Od té doby všechny lesy i ty chráněné trpí touto ochranou a bráněním v managmentum například pastvou zarůstají na jednotnou houštinu bez větších disturbancí a vzniku mozaiky biotopů. Například Boubín je oplocen!!!( A to není zásah?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.12.2022 10:50 Reaguje na Slavomil Vinkler
Boubín je oplocenou zahradou a nikoliv pralesem vystaveným VŠEM
přírodním vlivům. Pokácení 13 souší je pro ochránce podstatné?
Přeji jim, ať ty souše spadnou na ploty a ať tam vlezou jeleni.
Pak možná pochopí, že lpění na maličkostech plodí daleko větší
škody, které jim otevřou oči při pohledu na skutečný prales! Je
to jako lpění na torzech stromů kolem cest, které pak zabíjejí
nic netušící lidi pouze proto, že nějaký magor je brání kácet.
Naši předci sázeli, káceli a nelpěli na torzech byť památných
stromů a nahradili je s dovětkem, že je to potomek památného
stromu, protože taková je příroda. Nic živého tu není navěky a
lépe je problémům předcházet, než je potom řešit. Jinak zubři,
pratuři, či koně jsou v dnešní velmi osídlené a obhospodařované
krajině utopií a byl bych zvědav na reakce samotných ochranářů,
když by jim stádo praturů zatarasilo cestu a nebo spáslo pracně
obnovený les. To by nebyly okousané sazenice, ale i ta tyčovina
a nově vysázené áleje kolem cest. No a stádo před Pendolínem by
byla katastrofa, která by dala impulz je znovu vybít do jednoho.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 11:09 Reaguje na Břetislav Machaček
No vždyť ano, On musí ten prales být oplocený, ale se zvěří uvnitř ne venku. Tak jako Národní parky v Africe. Ale tam mají i ty lvy, což by ale odlov zvládl taky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.12.2022 15:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Jaká katastrofa? Vlak projede stádem dobytka jak nůž máslem, nevím co si jako myslíte, že udělá pár metráků masa s tisícitunovým kusem železa
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.12.2022 19:01 Reaguje na Jakub Graňák
Až bude den železničářů, tak se běžte kouknout
na konstrukci čela soupravy z laminátu a přál bych
vám zažít jako strojvedoucí srážku jen s člověkem
a nebo divočákem. I rychlobrzda je pro cestující
zážitek na celý život s mnoha zraněnými. Lehčí
vozidla na zvířatech dokonce vykolejí a záleží
kde a v jaké rychlosti. Souprava má opravdu stovky
tun, ale jednotlivá vozidla jednotky a maximálně
desítky. Lehká vozidla vykolejí i na větvi a nebo
kameni. Pročpak se asi rychlotratě oplocují? Z legrace a nebo nevědí co s penězi? Jde tu o
bezpečí jak zvířat, ale i dopravy! Oplocují se i
dálnice, protože je to pro bezpečí dopravy nutné.
Zabitých zvířat vám asi líto není vůbec, ale to
nemusí být pouze vlak, ale autobus plný lidí a
nebo nějaký Graňák v autě, když narazí do stáda
velkých kopytnatců. Pak budete na vozíčku brečet,
že ty zvířata nebyla v ohradě.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.12.2022 21:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Prosímpěkně, kolikrát za posledních sto let vykolejil v Čr vlak v důsledku srážky s jakýmkoli zvířetem? Dávat na roveň srážku tunového auta s půltunovou krávou a srážku tisícitunového rychlíku s toutéž krávou chce už notnou dávku demagogie... Myslím, že větší riziko hrozí od Okamurou zpitomnělých důchodců.
Zaploťte tu krajinu celou, pak budete kničet, že zvířata nemůžou migrovat...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.12.2022 08:12 Reaguje na Jakub Graňák
Už při srážce pendolina s člověkem dochází k nevratnému poškození čela vlaku, které je z laminátu. Oprava je v řádu statisíců, možná i nějaký ten miliónek. Srážka pendolina se zubřím býkem může být fatální pro strojvedoucího, protože při tvaru čela vlaku a váze zvířete kolem jedné tuny nůže dojít k velké destrukci kabiny.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.12.2022 09:13 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Takže znovu: kolikrát srazilo pendolino za dobu kdy je v Čr provozováno (ve vašem případě) zubřího býka, nebo jakýkoli jeho ekvivalent v živé váze?
Bouralo, se současnou smrtí strojvedoucího, dvakrát: jednou se srazilo se čtyřicetitunovým návěsem na přejezdu ve Studénce a jednou se srazilo s lokomotivou v Bohumíně - takže skóre zubří býk vs lidská blbost 0:2. Neměly by se tudíž oplotit i železniční přejezdy? Uvažovat jako vy, tak v podstatě nevylezu z baráku - co kdyby mě náhodou trefil meteorit. Pokud tady šermujete statisícky, nebo nějakým tím milionkem - kolik by asi stálo oplotit železniční koridory? Nějaký ten stamilionek, nebo miliardičku? Mám dojem, že vy jako bývalý havíř víte, že nehody se zkrátka stávají ať už příjmete jakkoli nákladná opatření...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2022 10:11 Reaguje na Jakub Graňák
Nač pokoušet štěstí a riskovat životy nevinných lidí, když je to úplně zbytečné? 300 let tu žijeme bez volně běhajících kopytnatců a chybí někomu mimo pár zblblíků?
To budeme oplocovat i pole jako
v okolí Bělověže? To, že je poměr
lidská blbost vůči zubrovi 2:0 je
dáno tím, že tu zatím nikde neběhá,
ale v Americe měly lokomotivy ty
obrovské šípovité smetníky asi tak
k čemu? Ono je totiž rozdíl zvíře
z kolejí smetníkem odhodit a nebo
na něho najet a vykolejit. Okolek
kola drží kolo v dráze kolejnice
pouze tehdy, když vozidlo nenadskočí
více jak cca 2 cm a pak už kolo jede mimo kolejnici. Sám jsem kdysi ujel
120 tunovou lokomotivou ujel nohy
ve stehnech opilci a ta mašina pane
nadskočila! Víte o tom prd, ale u vás mne to neudivuje, protože jsem
se jednou dotkl vašeho ega a tak tu
cílené vyhledáte, jak se byť hloupě,
do mne navážet. Pro "psí vědkyni"
Kletečkovou platí totéž od doby, kdy
jsem jí položil několik otázek k
vlkům a odpovědí bylo NEVÍM. Tu
doufám navštíví brzo vlk jako paní Lejnovou a pozná jak to je s vlky
doopravdy a nikoliv pouze podle
příruček DUHY.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.12.2022 11:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Nač pokoušet štěstí? Už jste někdy slyšel o termínu PRAVDĚPODOBNOST? V této zemi se po staletí pohybuje stav zvířat se zubrem srovnatelných v řádech milionů kusů - já se znovu ptám kolik z nich způsobilo vykolejení vlaku a lidské oběti? Tuto otázku zodpovězte a přestaňte neustále snášet další nesouvisející argumenty. Když nechcete pokoušet štěstí, tak to patrně jistě nevystrčíte paty z baráku, považte jen co by se mohlo stát: pád letadla, pád asteroidu, pád družice, může vás srazit auto, motorka, můžete chytit nějakou nevyléčitelnou nemoc, může vás rozdupat zdivočelý kůň, pokusat pes se vzteklinou, může vám štika ukousnout šulina až se budete čabrat v pískovně... Pokud chcete vynakládat veřejné prostředky na každou událost, jejíž pravděpodobnost se pohybuje na hranici statistické chyby, tak jistě také rád půjdete vysvětlit tisícům lidí např. s rakovinou, že miliardy vynaložené na oplocení železničních koridorů, aby bylo zabráněno teoretickému incidentu, byly vynaloženy účelněji. Můžeme taky zaplotit i všechny pozemní komunikace, protože srážka se zvěří na silnici ročně jistě způsobí více úmrtí, než srážka vlaku se zvěří, že? Nejvíce obětí je zcela evidentně však způsobeno lidskou blbostí, nedodržováním pravidel... za tou srážkou v Bohumíně byl chlast, zakažte lidem chlastat. Tisícinásobně účinnější pro bezpečnost na tratích, vzhledem k důvodům havárií, je evidentně moderní elektronický systém řízení provozu, ten totiž eliminuje vliv chlastem oblbnutých Bohumínských nádražáků.
Pokud jste si neráčil všimnout, já vůči vám žádné invektivy nepoužil, jako vždy jste si však neodpustil osobní invektivu vůči mně už v první reakci - tudíž si nabouchejte svoje žvásty o nějakém egu do trenek. Motivací reagovat na vaše příspěvky totiž není nějaké pochroumané ego, nýbrž totální idiocie, nelogičnost a licoměrnost vašich výplodů, o absenci jakékoli argumentace ani nemluvě. O tom, kdo o čem ví prd nejvíce vypovídá vaše tapetování pod každým jednotlivým článkem na tomto webu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2022 11:44 Reaguje na Jakub Graňák
Podnapilý strojvedoucí byl Pražák, jako většina strojvedoucích na Pendolinech
a poukazovat na chyby lidí
versus překážky na trati se
sice dá, ale obojí je lidskou
chybou. Krávy na kolejích jsou
chybou špatného oplocení a
ti zubři budou dílem lidské
hlouposti si hrát na divočinu.
Vaše reakce na mé příspěvky
nejsou odborné, ale spíše pouze
osobní a nemám chuť se dále
s vámi dohadovat. K tomu oplocení rychlotratí zkuste
polemizovat s provozovateli
tratí po kterých se jezdí
300 km/h a více a taky s těmi
strojvedoucími. Ten paskvil
našich koridorů s úrovňovými
přejezdy a laminátovými čely
vozidel je pro kamikadze a ne
pro strojvedoucí vážicích si
vlastního života. Přál bych
vám vidět čelo 100 tunové mašiny po srážce s losem v Polsku, kde byly parohy až v kabině už při rychlosti
80 km/h a co teprve těch 300?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.12.2022 11:59 Reaguje na Břetislav Machaček
A kdepak se v Čr jezdí 300? Špatné oplocení pastvin není dílem lidské hlouposti? Opět jste neodpověděl na mou otázku kolik srážek se zvěří vedlo k vykolejení vlaků - až odpovíte na ni, můžete mluvit o nějaké odbornosti, do té doby pouze vaříte z vody
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.12.2022 11:49 Reaguje na Jakub Graňák
Když už se oháníte počtem pravděpodobnosti, tak zkuste zapátrat v paměti, kdy naposledy ČR spadlo na dům letadlo? Přes to všechny pojišťovny, a nejenom u nás, mají v základních živelních rizicích pád pilotovaného letícího tělesa a nebo jeho částí. Kolikrát se stalo, že auto najelo do domu? A i toto riziko pojišťovny v rizicích mají. Jinak konkrétně srážka člověka s pendolinem není evidována, ale vzhledem k tomu, že ročně zemře na tratích okolo 250 lidí, určitě tam nějaká úmrtí díky pendolinu budou. Před pár lety jsem viděl fotku čela pendolina po srážce s člověkem a ta radlice byla na odpis.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.12.2022 12:03 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pojistit se můžete na cokoli, jistě i ty vlaky jsou pojištěné, nicméně o míře pravděpodobnosti to nevypovídá vůbec nic, jen to vypovídá o iracionalitě lidí, kteří se chtějí pojišťovat proti kdejaké události, jejíž pravděpodobnost je asi taková, že vyhrajete ve sportce. Ostatně asi taková, jako že pendolino srazí zubra...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.12.2022 12:12 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
"Kolikrát se stalo, že auto najelo do domu?"

Rodičům mé jedné ex dvakrát ... během cca 5 let. Pokud je teda kamion taky auto. Pak naštěstí dostavěli D8.

Pojišťovna vám pojistí cokoli, co budete chtít. A právě ta míra pravděpodobnosti bude ve výši toho pojistného hrát významnou roli.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.12.2022 19:13 Reaguje na Jakub Graňák
Ještě dodám, že například v neoplocené Bělověži a
nebo v deltě Odry Poláci zubry přikrmují pamlsky,
aby neměli důvod oblast opustit. Je to relativní
volnost a mimo danou oblast nejsou vítáni nikým.
To by se musely oplotit pole, mladé lesy a možná
i lidská sídla. Hovězí dobytek se taky volně mimo
ohrady nepase pouze kvůli jeho ochraně, ale kvůli
ochraně okolí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.12.2022 19:59 Reaguje na Jakub Graňák
Díky za to, že jste ještě ochoten reagovat na četné bláboly Břetislava Machačka. Já to většinou vzdávám.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.12.2022 21:25 Reaguje na Majka Kletečková
Není zač:-) Pro "douky" (v reakci na jeho oblíbené nedouky) mám slabost:-)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

10.12.2022 11:17
To jsou zase moudra v diskuzi. :D :D
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 11:38 Reaguje na Petr Eliáš
Moudra typu" ...aby budoucí generace mohly pozorovat plně přirozený vývoj lesa v dlouhodobém horizontu," řekla. Ale neřekla že bez přirozené zvěře. Tak co je to za přirozený les? To je oplocená, hustě zarostlá plocha.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.12.2022 20:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
„To je oplocená, hustě zarostlá plocha.“

To, zda se jedná o hustě zarostlou plochu, je relativní. Je tam hodně starých buků, které nedovolí, aby pod nimi rostly jiné velké stromy, ze stromů pod nimi přežívají víceméně jen malinké sazeničky buků.

V části Boubína, v níž se nezasahuje, je dovoleno stromům zestárnout a přirozeně umřít, a to není málo. Žijí tam druhy brouků a hub, které v běžných lesích nemají šanci. Čím dál více se tam přirozeně zvyšuje podíl buků a krásně se tam také obnovuje jedle.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 20:46 Reaguje na Majka Kletečková
To je pravda jen podmíněněná, To, že se nezasahuje, se vlastně zablokovaly ty procesy co byly přírodní cca celé čtvrtohory, až do vyhubení velké lesní zvěře. No a jiným živočichům, rostlinám a hmyzu to chybí. Je fakt, že zavádět např zubry do rezervace s 50 hektary nejde, ale v NP Šumava by to jít mohlo a být mělo. .
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 20:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
Samozřejmě i v této ploše by nebylo vhodné uvažovat s těžbou.tj co unikne zvěři má přirozeně zestárnout, padnout a rozložit.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.12.2022 20:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
Myslím, že v budoucnu se začne více zvažovat přítomnost zubrů v NPŠ, je to jen otázka času, kdy tam budou. Ono to na přetřes přichází někdy už teď, ale asi teď ještě pro to není vhodná doba.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.12.2022 07:17 Reaguje na Majka Kletečková
Existuje rčení, že když je čas, není politická vůle, a když je politická vůle není už čas.
Tzv. 6 vymírání je z velké části způsobeno intenzifikací. V zemědělství i v lesnictví. Intenzifikace znamená zejména co největší unifikace velkých ploch. Zemědělství zavedlo plošně velké lány. Ochrana přírody jalo reakci zavedla bezzásahovost v PR, NPR atd. Nyní už pochopila, že bezzásahovost je chyba a snaží se zavést plány péče. No jo, ale někde už například koniklece zmizely a musí se vysazovat, viz akce v Čechách. Naproti tomu dosud si nepřipouští, že totéž se projevuje v lesích. Asi je to tím že obhospodařování pastvin pastvou skončilo před 50-100 lety a jsou pamětníci, ale obhospodařování lesů zvěří skončilo před 5000 až 50 000 lety a pamětníci nejsou. Poslední zbytky byly královské nebo šlechtické lovecké revíry jako Křivoklátsko nebo Soutok.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.12.2022 07:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
No a vojenská cvičiště, kde megafaunu simuloval železný oř as granáty místo klů.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.12.2022 12:16
Tedy musím říci, že po pročtení diskuze mne opravdu udivuje, kolika lidem leží v žaludku fakt, že se prostě kus lesa oplotí a nechá na pokoji.

Jinak celý ten spor je ukázkou jak moc jsme jako společnost zpitoměli. Kdyby tomu tak nebylo, tak stačí tam dát ceduli o tom, jaká jsou rizika a co případnému pocestnému:-) hrozí a bylo by. Ať si to každý vyhodnotí jak je mu libo.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist