Ministerstvo zemědělství omezí osevní plochu tam, kde hrozí eroze. Podle komory tak zdraží potraviny
17.8.2022 12:40 | ČESKÉ BUDĚJOVICE
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Agrární komora záměr kritizuje. Vadí jí, že se jako součást reformy společné evropské zemědělské politiky kladou od příštího roku na zemědělce další požadavky, které pro ně znamenají vyšší náklady a nižší výnosy. Doležal řekl, že to má pak negativní efekt i v ceně pro spotřebitele. "Když je něčeho méně, stojí to více peněz. Na těchto půdách nebude možné některé plodiny vůbec pěstovat, například kukuřici. A omezení na desetihektarové půdní bloky bude znamenat více přejezdů, větší spotřebu pohonných hmot, přípravků na ochranu rostlin, což má téměř kontraproduktivní negativní vliv. Větším množstvím přejezdů se dokonce víc utuží půda, to znamená, že protierozní efekt, který to má původně mít, vůbec nenastane. Naopak tím, jak je půda víc sježděná, tak může k erozi docházet ještě víc. Máme na to posudky z České zemědělské univerzity, které to tvrdí. Vnímáme to spíše jako politické gesto vůči laické veřejnosti, která tak hluboko do toho problému nevidí," řekl ČTK Doležal.
Erozí silně ohrožené plochy tvoří tři procenta orné půdy, doplnil. Od roku 2024 by se plochy, kde bude jedna plodina nejvýš na deseti hektarech, měly rozšířit na 17 procent orné půdy v ČR, uvedl Doležal. "Dostaneme se do situace, kdy to zemědělcům není fakticky vůbec kompenzováno, protože se bavíme o stejných penězích, jako zemědělci dostávali v roce 2014, což při stávající inflaci považujeme za neakceptovatelné. Nezbývá nám potom nic jiného než to promítnout do cen potravin, nebo tu produkci potravin omezit, skončit, protože máme konkurenci v zahraničí, kde takové věci vůbec neplatí. Bude to mít vliv na cenu potravin: znamená to vyšší spotřebu pohonných hmot, přípravků na ochranu rostlin, víc agrotechnických úkonů," řekl Doležal.
Agrární komora i Zemědělský svaz už od ledna protestují proti změnám v nastavení dotací na období mezi lety 2023 až 2027. Kritizují vládní rozhodnutí změnit nastavení takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy. Na další dotační období to bude 23 procent z celkové částky na přímé platby, původně bylo plánováno deset procent. Víc peněz tak dostanou malí farmáři, jež tak vládní návrh zvýhodňuje, uvedla komora.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Případů eroze půdy je letos už více než za celý loňský rok
Zemědělci dostanou více času na přípravu protierozních opatření
Přísnější pravidla proti erozi zemědělské půdy začnou platit až příští rokOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.8.2022 03:08to je jen potvrzení toho, že komora jede pořád ve svých mentálních konstrukcích čísel a půda jim je ukradená. Takový knechti dělaj s půdou, ať se stydí
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.8.2022 09:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPřesně! Tohle už slavná komora měla dělat dávno. Přece JE to půda zemědělců, tak by jim nikdo zvenčí neměl přikazovat, že ji nemají ničit hlava nehlava. Navíc tu máme dopady na zanášení vodních nádrží a rybníků, splchy pesticidů, úpadek retence vody v krajině.....
To je agrární Sodoma - Komora
Odpovědět
To je agrární Sodoma - Komora
Katka Pazderů
17.8.2022 03:57Nad 600 metrů nad mořem zatravnit, nad 800 metrů nad mořem zalesnit. Bohuslav Jandura.
Odpovědět
MV
Milan Vítkovič
17.8.2022 13:41 Reaguje na Katka Pazderůnerozumím, jako že lidé nad 600 metrů budou žrát trávu a nad 800 metrů budou chroupat kůru a dřevo? Nebo se plní to, na co upozorňovali lidi z praxe, už dobrých 20 let nazpět, že tu dochází k likvidaci půdy a silné, nezastavitelné půdní erozi na bázi absence stájového hnoje. V překladu pro pražáky půda bez obsahu humusu a humusných látek- vyžilá-mrtvá, speciálně po řepce ještě kyselá, otrávená, vyžilá - mrtvá, kde neroste ani plevel, půda není schopná zadržet vláhu a bez umělých hnojiv je nepoužitelná - k ničemu. Tak by mě vcelku zajímalo, jak takhle zničenou půdu chce někdo třeba zatravnit, nebo zalesnit. Sama spodní voda v oblasti ČR je z 80% také otrávená- kontaminovaná pesticidy. To spíš zakažte lidem pít vodu a přikažte pít pálenku, protože tady je vymalováno- pro němce- Hier ist Ausgemall! Což takhle nabídnout osvědčený recepis v době nezaměstnanosti v oboru kovorolnictví, tedy tam, kde je to možné? Prostě problém řešit, né závodit o to, kdy se tu strhne občanská válka, jako v roce 1618, právě na základě neschopnosti vést zem vznikla 30 ti letá válka a přátelé, stalo se tak v Praze, to jsou věci...a pořád dokola..
Odpovědět
SM
Stanislav Mudra
18.8.2022 13:34 Reaguje na Katka PazderůPlošným zatravněním na dotace v podhorských a horských regionech i jinde došlo k drastickému ochuzení diverzity ve všech oblastech a ke krajinářské degradaci techto oblastí. I na horách jsou pedologicky a reliéfně vhodné podmínky pro pěstování plodin. Pak by se žito nemuselo tak valit v Polabí. Dobré příklady jsou tu a tam vidět v Alpách.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.8.2022 06:46Nic proti zatravnění silně erozně ohrožené půdy. Ale zmenšování půdních bloků povede samozřejmě k tomu, o čem Doležal píše, totiž k dalšímu podstatnému utužování. Na to nemusí mít nikdo vysokou školu ani sedět na ministerstvu.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2022 07:10 Reaguje na pavel peregrinPane Peregrine, mimo úspěšného agronoma jste též pěstitel mýtů!-) "Bavili" jsme se o tom již vícekrát, stále zarytě trváte na svém. Traktor bude jezdit od úvratě k úvrati, i na tom užším honu se obrátí jen jednou. Plánované meze a větrolamy budou mít své benefity, které převýší to nepatrné zvýšení pojezdů před vlastní prací a po ní. Ale to jsou tak nízká čísla ve spotřebě, že podobně jako se 3% erozních ploch si podnik s těmito "problémy" poradí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.8.2022 09:53 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářale, jako ornitolog jste určitě dobrý, ale v agronomii jste učedník. Zmenšením ploch si logicky naděláte podstatně více úvratí. Rozdělíte-li 40 ha pole na dvě 20 ha, tak logicky máte o dvě úvratě víc, protože, a o tom jsme se již opravdu bavili vícekrát, jen neumětel připravuje pole rovnoběžně. Pole se připravuje zásadně na mírnou kosu. A pokud ty uměle vytvořené meze nebude nikdo udržovat, stanou se zásobárnou plevelů a hlodavců.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2022 10:27 Reaguje na pavel peregrinJasné, příroda je semeništěm škůdců, jiný způsob myšlení od starého praktika očekávat nelze. K té velikosti honů - od něčeho takového byste asi utekl, aby vás nekleplo. A žijí tam spokojení lidé, potravin mají dostatek.
45.4732242N, 20.5701964E
Odpovědět
45.4732242N, 20.5701964E
pp
pavel peregrin
17.8.2022 10:48 Reaguje na Karel ZvářalTo je myšlení zemědělce, který je závislý na hospodaření, nikoliv na blbostech.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2022 12:14 Reaguje na pavel peregrinOn Tito dobře věděl, proč nekopírovat Stalina s jeho rozbíjením (rozkulačením) venkova. Nebylo by to dobře ani politicky, ani sociálně, ani prakticky, ani ekologicky. Podobně jako Poláci mají i Srbové řádově více lidí v tomto "opovrhovaném" sektoru. Dnes se do oboru skoro nikdo u nás nehlásí, a víme proč. Ajťák, právník, ekonom, poradce... jenom proboha ne hnojárnu! Náplavě vadí kokrhání, smrad z blízké farmy, sousedovi holubi na střeše. Tomu se tu považuje za pokrok.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2022 12:33 Reaguje na Karel ZvářalNemám ambice předělat zavedeného rutinéra z velkovýroby. Jen se snažím ukázat, že na spoustu věcí lze nahlížet úplně opačně. Jsou země, kde to mají nastavené jinak, a krásně jim to tam funguje.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.8.2022 12:51 Reaguje na Karel ZvářalAle já si opravdu nemyslím, že bychom konkrétně v naší firmě to zemědělství nějak znásilňovali, viz. dříve mnou uvedený osevní postup.
Pouze se snažím ukázat a vysvětlit, že pro správné fungování jsou potřeba daleko důležitější věci, než nesmyslné neustálé zmenšování honů a budování časem obtěžujících alejí a mezí.
Časy se prostě změnily a jak jste sám psal, lidé se do zemědělství nehrnou a tudíž i údržba těchto prvků se stává problematickou.
Odpovědět
Pouze se snažím ukázat a vysvětlit, že pro správné fungování jsou potřeba daleko důležitější věci, než nesmyslné neustálé zmenšování honů a budování časem obtěžujících alejí a mezí.
Časy se prostě změnily a jak jste sám psal, lidé se do zemědělství nehrnou a tudíž i údržba těchto prvků se stává problematickou.
Karel Zvářal
17.8.2022 12:55 Reaguje na pavel peregrinOno se není velice kam hrnout, ty plochy jsou tak deprimující, že to člověka tam neláká. Právě ta ekologizace "obtěžující" přírodou (v nízkém procentu) v hlavách mládeže možná zapůsobí jinak, pozitivněji ve vztahu k oboru.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.8.2022 13:50 Reaguje na Karel ZvářalSpíše bych řekl, že je to dáno postavením zemědělství ve společnosti a výdělky, které jsou asi tak na čtvrtém místě od chvostu.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2022 15:20 Reaguje na pavel peregrinJe fakt, že na někdejší pýchu a "výstavní skříň" můžeme jen vzpomínat. Prioritou strýčka byly banky, a vztah k zemědělství se od toho k ekologii příliš nelišil. Pro dnešní mladé jsou rozhodující peníze, těch opravdových srdcařů bude čím dál méně.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
17.8.2022 16:34 Reaguje na Karel ZvářalA pro nás nebyly? Pokud vím, tak ano. Ok, v řadě případů nejen ty, ale furt byly na žebříčku hodnot hodně vysoko. A to zcela přirozeně a správně, za první republiky nebo Rakouska tomu nebylo jinak.
Práce by vás měla jednak bavit, což možná funguje u samostatně hospodařících zemědělců, jenže na to potřebujete to hospodářství, které těm mladým málokdy spadne z nebe. Být prostě jen námezdní silou v zemědělství nebyla nikdy v dějinách nějaká vysněná kariéra a hitparáda.
A s tím souvisí ta druhá věc, a to je, že vás profese musí slušně uživit ... a často nejen vás. A toho se opět jako zaměstnanec těžko v zemědělství dočkáte.
A nejde jen o zemědělství. Třeba takový lesní dělník ... to je kariéra, perspektiva, sociální jistoty, že jo? Taky je na ty pozice fest nával ...
A opět, co píšu neplatí jen pro ČR, ale pro vyspělý svět obecně. To fakt není nějaká naše anomálie.
Odpovědět
Práce by vás měla jednak bavit, což možná funguje u samostatně hospodařících zemědělců, jenže na to potřebujete to hospodářství, které těm mladým málokdy spadne z nebe. Být prostě jen námezdní silou v zemědělství nebyla nikdy v dějinách nějaká vysněná kariéra a hitparáda.
A s tím souvisí ta druhá věc, a to je, že vás profese musí slušně uživit ... a často nejen vás. A toho se opět jako zaměstnanec těžko v zemědělství dočkáte.
A nejde jen o zemědělství. Třeba takový lesní dělník ... to je kariéra, perspektiva, sociální jistoty, že jo? Taky je na ty pozice fest nával ...
A opět, co píšu neplatí jen pro ČR, ale pro vyspělý svět obecně. To fakt není nějaká naše anomálie.
DB
Darth Bane
17.8.2022 17:56 Reaguje na Svatá ProstotoPan peregrin, který byl v představenstvu akciovky, přivedl ji k bankrotu, pak zbytky výhodné nakoupil s vámi souhlasit nebude 😀
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.8.2022 06:38 Reaguje na Darth BaneKéž by tomu tak kdysi bylo!Ale bohužel.
Odpovědět
DB
Darth Bane
17.8.2022 19:59 Reaguje na Karel ZvářalA pro ty bolševické traktoristy nebyly na prvním místě peníze, pokud si traktorista vydělal více, než primář?????? Nějak vám ti traktoriste zleniveli, proč nejsou ochotni si vydělat alespoň tolik jako atestovany lékař????
Odpovědět
DB
Darth Bane
17.8.2022 17:54 Reaguje na pavel peregrinOtázka do pranice.....který obor by podle vás měl být za zemědělstvím????
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.8.2022 06:40 Reaguje na Darth BaneZ vás mluví pouze nezkušenost, příteli, ale strčte si nos asi tak na dalších třicet let do života a pak si dáte pár facek. Ale to pochopíte, až trochu zmoudříte.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
17.8.2022 12:54 Reaguje na Karel Zvářal"Podobně jako Poláci mají i Srbové řádově více lidí v tomto "opovrhovaném" sektoru."
Jen tak ze zvědavosti ... a nebylo by lepší se pro inspiraci dívat spíš do trochu vyspělejších zemí a na opačnou světovou stranu? Tím se nechci Poláků a Srbů nějak dotknout, ale přeci jen by mi přišlo smysluplnější se dívat spíš na Rakousko, Německo, Francii, Benelux a podobně.
Fakt tam jsou s tím zájmem o práci v zemědělství o tolik lépe než my tady? A u těch Poláků a Srbů je to dáno láskou k robotě na rodné hroudě, nebo spíš tím, že lépe placené práce tam je prostě méně než třeba u nás?
Odpovědět
Jen tak ze zvědavosti ... a nebylo by lepší se pro inspiraci dívat spíš do trochu vyspělejších zemí a na opačnou světovou stranu? Tím se nechci Poláků a Srbů nějak dotknout, ale přeci jen by mi přišlo smysluplnější se dívat spíš na Rakousko, Německo, Francii, Benelux a podobně.
Fakt tam jsou s tím zájmem o práci v zemědělství o tolik lépe než my tady? A u těch Poláků a Srbů je to dáno láskou k robotě na rodné hroudě, nebo spíš tím, že lépe placené práce tam je prostě méně než třeba u nás?
Karel Zvářal
17.8.2022 13:01 Reaguje na Svatá ProstotoU nás hlavně došlo k přethání tradičních vazeb kolektivizací. Ale ještě za našich mladých let ten zájem o obor byl. To je spíše otázka pro sociology a pedagogy, proč více nevedou mládež k přírodě (viz. chybějící biologové), ale IN jsou mobily, sociální sítě, maximálně práva etc. Prostě společnost se úplně odcizila, na venkov jezdí jen přespat do paneláku naležato, vítá je možná chlupatý mazlíček, ale venku místo sadu tůje, místo zhydu bazén. Prostě těžký konzum.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
17.8.2022 14:41 Reaguje na Karel ZvářalPrvní souhlas. Druhé vcelku taky, byť už to nebyla vyloženě hitparáda, ale ... za našich mladých let ... ono je potřeba vzít do úvahy, kolik nám je let:-))).
Na druhou stranu ale nesouhlas s tím dnešním vztahem mladých k přírodě, ten je poměrně slušný, viz. nejen v Praze narvané skautské a turistické oddíly. Ale ten průnik s prací v zemědělství tam není ... a upřímně ani dřív nebyl.
Stejně tak je nesporný fakt, že ta tendence/problém, je i třeba v Rakousku, kde ta tradice přervána nebyla. Je to tam lepší než tady, ale ten trend se i tam jasně projevuje.
Odpovědět
Na druhou stranu ale nesouhlas s tím dnešním vztahem mladých k přírodě, ten je poměrně slušný, viz. nejen v Praze narvané skautské a turistické oddíly. Ale ten průnik s prací v zemědělství tam není ... a upřímně ani dřív nebyl.
Stejně tak je nesporný fakt, že ta tendence/problém, je i třeba v Rakousku, kde ta tradice přervána nebyla. Je to tam lepší než tady, ale ten trend se i tam jasně projevuje.
DB
Darth Bane
17.8.2022 17:58 Reaguje na Karel ZvářalHnojarny zdaleka nezazily takový odliv zájmu, jako třeba strojní fakulty.
Odpovědět
MV
Milan Vítkovič
18.8.2022 11:26 Reaguje na Svatá Prostotonení to dogma, ale ona chyba může být zcela jinde, např. Poláci, Maďaři neměli nikdy zakázaou drobnou zemědělskou a tedy soukromou činnost, proto hospodaří po generace, to samé platí o drobné živnosti. U nás bylo v dobách totality zakázané vše, ovšem podnikat jsi mohl, ale podle výdělku byla tabulka na odvod daní, už se mi ji nepovedlo dohledat, možná, že někdo dodá. Nicméně tabulka na odvod daní byla sestavena tak, že pokud by si člověk skutečně mohl vydělat slušné peníze, odevzdal státu i 80% z výdělku, takže zase nic. A tohle nám zůstalo, všichni mají nárok na všechno i podporu a dotace k čemukoliv, ale náklady na byrokracii jsou tak vysoké, že se to míjí oučinkem. Pořád jsme v tomto systému východní kolonie Ruska, než cokoliv jiného. Státní systém prostě zahnil ve starých kolejích, které pracně ještě prohloubil.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
18.8.2022 12:11 Reaguje na Milan VítkovičNejen zemědělskou a nejen Pšonci a Uhři, ale překvapivě i třeba soudruzi v NDR ... zemědělství nevím, ale ve službách tam ti živnostníci nebyli až takovou výjimkou.
V ČSSR byla ta situace fakt tristní, tady se znárodnilo, nebo min združstevnilo fakt téměř lautr všechno. Pár výjimek bylo, ale bylo jich opravdu mizivé množství.
Že se nám to po 89 vymstilo a dodnes je to znát .. o tom samozřejmě není sporu.
Odpovědět
V ČSSR byla ta situace fakt tristní, tady se znárodnilo, nebo min združstevnilo fakt téměř lautr všechno. Pár výjimek bylo, ale bylo jich opravdu mizivé množství.
Že se nám to po 89 vymstilo a dodnes je to znát .. o tom samozřejmě není sporu.
DB
Darth Bane
17.8.2022 17:52 Reaguje na Karel ZvářalVětšina absolventů hnijarny dělá úředníky, fizly, bachare, nebo obchodní zástupce. Nebo na té hnojarne zůstává, snaží se dělat politiku, plácat pitomosti na diskusích a je totálně mimo.
Odpovědět
DB
Darth Bane
17.8.2022 19:56 Reaguje na Karel ZvářalJeště vyšší procento pracující v zemědělství je v Somálsku nebo na Haiti. Nebylo by lepší dát za vzor tyto země?????
Odpovědět
DB
Darth Bane
17.8.2022 19:54 Reaguje na Karel ZvářalAaaaaano.. Jenomže problém je ten, že pokud to aplikujeme celoplošné, tak miliony lidí jenom v CR budou bez jídla. A pak chci vidět životnost těch vašich sulinku v situaci, kdy CZ 858 stojí desítku, jedná patrona 3.50.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.8.2022 12:06 Reaguje na pavel peregrinJenže my musíme především chránit půdu před vysychaním a to jde jen snižováním výměry a ochranou půdní vlhkosti, tedy minimalizace slunečního záření na povrch půdy, jinak se ti zemědělci můžou vycpat a my pak s mina. Jenže je nezajímá udržitelnost schopnost půdy plodit ale ta jejich předražený svatozáří nad pupky okamžitého výdělku, protože sami žijou většinu roku na dluh ale to jim nic neříká, že tu půdu mají půjčenou od budoucí generace, zkratka mamon a nic víc
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.8.2022 12:14 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMohl byste pane Řezáči nějak objasnit, jak zmenšení plochy přispěje před vysycháním? To by mě velice zajímalo.
A co se ostatního týká, je to veliká pitomost, protože my jsme na půdě jako zdroji své obživy závislí a pokud by tomu bylo tak, jak píšete, již dávno by půda přestala plodit.
Jenže se tak neděje.
Odpovědět
A co se ostatního týká, je to veliká pitomost, protože my jsme na půdě jako zdroji své obživy závislí a pokud by tomu bylo tak, jak píšete, již dávno by půda přestala plodit.
Jenže se tak neděje.
SM
Stanislav Mudra
18.8.2022 13:41 Reaguje na pavel peregrinTo že půda ještě nepřestala plodit je spíše na její výdrži :-( menší pole více rozorů kde se udrží trošku sněhu, za mezí turbulence vzduchu, větší vlhko, opět akumulace sněhu, horizontálních srážek, omezení větru ....
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.8.2022 10:38 Reaguje na pavel peregrinJde asi o to, že velikost plochy je nejdůležitějším faktorem půdní eroze. kde je půdní eroze, tam se odplavují nejvíce nejlehčí složky => klesá obsah půdního humusu => klesá schopnost retence vody.
Navíc tam, kde jsou meze, lze snáze využívat i technických opatření k podpoře zasakování a retence vody.
Paradox toho, že půda stále plodí, ačkoli je na tom čím dál hůře, není tak složitý. Ona už neplodí tak moc půda, ale hnojiva s pesticidy... Je to ve stylu Titanik se potápí, ale kapela stále hraje...
Ostatně, půda má kromě produkce i další velmi důležité funkce. Pkkud ty další funkce neplní, je to prostě špatně.
Odpovědět
Navíc tam, kde jsou meze, lze snáze využívat i technických opatření k podpoře zasakování a retence vody.
Paradox toho, že půda stále plodí, ačkoli je na tom čím dál hůře, není tak složitý. Ona už neplodí tak moc půda, ale hnojiva s pesticidy... Je to ve stylu Titanik se potápí, ale kapela stále hraje...
Ostatně, půda má kromě produkce i další velmi důležité funkce. Pkkud ty další funkce neplní, je to prostě špatně.
JD
Jindřich Duras
19.8.2022 09:46 Reaguje na pavel peregrinNo, já bych neodbíhal od tématu. Prostě je třeba minimalizovat erozi. Je smutek, že takovéhle věci nedělají zemědělci sami (alespoň velkozemědělci ne), ale musí jim to přes jejich odpor někdo centrálně nařizovat. A centrálně nařizovat znamená vždycky, že je většina toho nařízení mimo mísu pro toho či onoho.. Kruci, přece netřeba polemizovat s názorem, že "je třeba nad xy m zatravňovat" a tak. To je jen odvedení pozornosti pryč. Máme obecně obrovskou míru eroze? Máme! Je třeba s tím něco (konečně!) dělat? JE!
Odpovědět
