Ministr Vojtěch varoval, že nová směrnice o čištění odpadních vod může zdražit léky a ohrozit výrobu v EU

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Podle Vojtěcha jde o téma, na které upozorňoval už jeho předchůdce ve funkci. Opakovaně věc zmiňují i další země, například Německo. Komise by měla navrhnout určitá opatření ke zmírnění negativních dopadů směrnice, míní Vojtěch. "Jak náklady snížit, více je rozložit tak, aby se to neprojevilo tím, že léky třeba nebudou," vypočetl možnosti.

Po jednání český ministr uvedl, že na schůzce téma nastolil právě německý ministr a podpořilo ho 15 zemí, včetně Česka. "Zjevně to nejsou jen naše obavy, ale jde to napříč Evropou," uvedl Vojtěch. Zmínil například svého kolegu z Řecka, který během jednání rovněž zdůrazňoval, že jde o "reálnou hrozbu pro výrobu léků a jejich dostupnost".

Směrnice platí od 1. ledna 2025 a obsahuje poměrně průlomové ustanovení, které říká, že výrobci léčiv a kosmetiky mají financovat většinu nákladů na odstraňování mikropolutantů z odpadních vod podle zásady "znečišťovatel platí". Mikropolutanty jsou nejrůznější chemické látky, které se do životního prostředí, především do vody a půdy, dostávají v důsledku lidské činnosti.

Evropská komise argumentovala, že právě léčiva a kosmetika jsou hlavním zdrojem mikropolutantů v komunálních odpadních vodách. Při přípravě legislativy uváděla, že tyto dva sektory společně odpovídají za přibližně 92 procent toxické zátěže mikropolutantů v odpadních vodách.

Farmaceutický průmysl ale normu kritizuje s tím, že značná část léčiv se do vody dostává vylučováním pacientů, nikoliv výrobní činností a že systém nespravedlivě nezahrnuje některé další zdroje mikropolutantů, například pesticidy nebo průmyslové chemikálie. Loni farmaceutické firmy směrnici dokonce napadly u Soudního dvora EU.

Ministři dnes podle Vojtěcha debatovali rovněž o dalším důležitém tématu, nové politice amerického prezidenta Donalda Trumpa nazývané MFN (Most Favored Nation), která říká, že Američané by neměli za stejný lék platit více než pacienti v jiných bohatých zemích. Farmaceutické firmy přitom vydělávají nejvíce právě v USA. Pokud jim americká vláda sníží ceny na trhu, budou se snažit výpadek někde kompenzovat. Existují přitom obavy, že by to mohlo vést k růstu cen v Evropě, ale i k pozdějšímu uvádění některých produktů, protože firmy budou chtít své nové, často inovativní léky, nabízet nejdřív ve Spojených státech a teprve poté na menších evropských trzích.

"V tuto chvíli nevíme, jaký přesný dopad to na Evropu bude mít, ale samozřejmě je zde určité riziko, že by mohlo dojít ke zpoždění vstupu inovativních léků na evropské trhy, nebo že by se k nám vůbec nemusely dostat," uvedl český ministr zdravotnictví. "Evropská unie již nyní zaostává za USA. v Evropě je k dispozici pouze 50 procent inovativních léků ve srovnání se Spojenými státy a ta situace by se tímto mohla ještě zhoršit," dodal. Evropská komise by podle něj měla provést analýzu dopadů a členské státy by se měly koordinovat a zaujmout společný přístup.

Po skončení jednání Vojtěch uvedl, že eurokomisař Várhelyi přislíbil, že unijní exekutiva zpracuje komplexnější analýzu o rizicích a dopadech nové americké politiky. Rizika se mohou podle českého ministra zdravotnictví pro jednotlivé země lišit. "Jiná věc je to pro menší trhy, menší země, typu České republiky, jiná pro silnější země, jako je Německo," uvedl. V tuto chvíli ale podle něj nikdo nedeklaroval, že by již zaznamenal nějaké zásadní výpadky.