Ministr Výborný: Novela zákona o lesích zjednoduší povinnosti vlastníků

Ta lesní pastva je fajn - pokud se to ovšem provede dobře.

Jinak ale, víceméně, souhlasím s tím, že jako celek je to velmi, hm... "nic moc" - abych zůstal slušný.

Lesní pastva je na houby a věděla to již Marie Terezie. No a Hnutí Duha by mělo přestat kecat do lesů. Co výmysl to nesmysl. A zemědělec Výborný? Je vidět, že neví ani to základní, proč se spěchalo na zalesnění a následné zajištění kultůr. Vlastníkům se má zjednodušit život tím, že se prodlouží lhůta pro zalesnění a lhůta pro zajištění kultůry ( nového porostu). Pan Výborný a HD očividně neví o co se jedná. Za zajištěný porost se považuje porost odrostlý zvěři a buřeni. Tím, že budeme cokoliv odkládat pouze prodlužujeme dobu kdy nebude kultura odrostlá té zvěři a buřeni. Tedy zvyšujeme počet let kdy se budou muset chránit stromky ožínáním proti buřeni a nátěry proti zvěři. Zvýší se tedy pouze pracnost a náklady. Každý rozumný, kdo někdy v lese dělal ví, jak vypadá paseka po pěti letech. Jak je zarostlá. No a do toho chce potom někdo něco sadit? Přirozená obnova, to určitě. Už vidím ty těžko zalesnitelné plochy buřeně a křovin prorostlé břízou. To budou parádní lesy. JInak ta bříza asi vysvětluje ten nesmyslný posun začátku obnovy.
No a novela co umožní studentům užívaní státních lesů v režimu školního polesí? Co vím tak všechny lesnické školy měly v minulosti své Školní polesí.

Bože můj, to má jako stát neustále vodit někoho za ručičku, považovat lidi za nedospělé a pořád něco vynucovat? Zvýšením ze 2 na 5 let se pracnost zvýší jen pro lempli.

Když myslíte. O čemž ovšem velmi pochybuji. No a pochybuji i o tom, že o tom alespoň něco málo víte.

Tak mně vysvětlete, jak se zvýší pracnost a náklady, když se pouze rozvolní "lhůta pro obnovu lesa"

Vy si patrně myslíte, že paseka se za ty dva, tři roky silně nezabuření. Nebo že by snad do té zabuřeněné paseky šlo lépe sázet? No a prodloužení doby zajištění sebou samozřejmě nese i potřebu delší dobu vyžínat či natírat. Každý takový zásah něco stojí a čím déle je budu muset dělat tím to stojí více. Atd.

Lesní zákon vám nenařizuje, že máte cokoliv odkládat. Tedy se vlastně na situaci vůbec nic nemění, defakto to jsou podobné věci co jsme tu měli několik let na základě opatření obecné povahy během kalamity. To že nechcete pracovat s přirozenou obnovou je vaše věc, ale proč by si jiní vlastníci nemohli na svém dělat co chtějí.

Nejlepší lesní pastvu koně a nebo zubři.

Popravdě jsem z toho trochu zmatený, tak bych byl rád, pokud by to někdo povolaný mohl uvést na pravou míru. Zvěř v lese je dnes nepřítel číslo jedna, ale pastva hospodářských zvířat má být údajně v pohodě. Nejde to trochu proti sobě?

Pastva v lese jako účelový nástroj pro podporu biodiverzity v lesech zvláštního určení, primárně v chko či rezervacich

Takže agrolesnictví v rezervacích? To opravdu myslíte vážně? No a jakou to biodiverzitu má ta pastva v lesích podporovat?

No přece hmyz a rostlinstvo. Třeba jasoň dymnivkový, vstavač bezový,....a nespočet dalších.

Aha. Víc než 200 let biodiverzitě ta chybějící lesní pastva nechyběla a najednou se bez ní neobejdeme. Divoká zvěř škodí lesu, domácí prospívá a to přitom žerou to samé . O dalších nesmyslech jak divoká zvěř způsobuje sešlap a negativně spárky narušuje půdu až hrozí eroze, zatím co domácí narušením povrchu půdu provzdušňuje a vytváří podmínky pro růst vzácných rostlin. Co ochranář ještě vymyslí? Člověk se jen diví.
Jo vstavače pane Vinklere, je zajímavé že ještě před dvaceti , třiceti lety jich byly plné louky a i jiná příhodná místa a nyní se bez lesní pastvy neobejdou . Jen kvůli tomu, že se do lesa nažene dobytek tam ty vstavače opravdu neporostou.

no, ona ta pastva v lese už těch dvě stě let sakra chybí, proto jsme na tom s hmyzem asi nejhůř v Evropě. Ale chce to trochu nastudovat, a zároveň začít rozlišovat co je kde potřeba. Lesáci potřebují odrůstající zmlazení bez nutnosti ochrany před zvěří, ochranáři světlý les formovaný pastvou. Mezi tím je spousta mezistavů, jakože pastva v lese neznamená vysypat krávy do lesa a tam jim vozit balíky. Ale bez nějaké znalostní báze, alespoň teoretické (literatury je spousta), lépe praktické zkušenosti (nevím, zda chováte různá hospodářská zvířata a znáte pastevní preference jednotlivých druhů v prostoru a čase), je ohánění se Marií Terezií a pláčem nad "nepřátelstvím" lesáků ke zvěři jen debatou o ničem. Každopádně díky legislativcům (a řadě lesáků) za možnost zkoušet i tyto historické postupy. Pro vaší útěchu, těch pastevců, co by chtěli pást v lese vždy bude jako šafránu a stále to bude spíše speciální management v biologicky cenných územích.

Nevím jestli jsme na tom s hmyzem nejhůře v Evropě ale pokud by to nakonec tak bylo, tak ta 200 let chybějící pastva se na tom bohu dík nepodílí. Je zajímavé, že 150 let skoro nikomu nechyběla a na nedostatek hmyzu si také nikdo nestěžoval. Až přišel " moudrý" ochranář. No a ten chce najednou dělat pokusy a čím více se těch hůrá pokusů realizuje tím víc jde ta dnes tak vzývaná biodiverzita do kopru. Z hospodářský lesů chcete pařeziny a světlý les. Přesně to opačné než tam dnes je.
Byla by na stole otázka ochrany, v poslední době tak často zmiňovaných krušnohorských bučin, kdyby se pěstovaly jako pastevní světlé lesy? Asi těžko, že? Samozřejmě, nic není černobílé a souhlasím, že je díky rozdílným podmínkám spousta mezistavů. Na druhou stranu ale vím , jak to vypadá když se ty krávy nebo ovce do toho lesa náhodou dostanou.
No a ten speciální management biologicky cenných území jsem viděl například na hřebenech Jeseníků. Zvěř nitrifikuje půdu, škodí sešlapem či dokonce může zpusobit erozi. No a ovce a krávy neserou a létají vzduchem. Tím ale zase nechci tvrdit, že by se ty alpínské trávníky neměli nechat spásat. Páslo se tam , co vím "odjakživa". Tedy do doby než přišel "moudrý" ochranář.

Zákon neříká, že si zemědělec může pást kde chce, pouze umožňuje po svolení majitele lesa, že tam zvířata být mohou. Tedy pokud to bude problém, tak svolení logicky nedostane. Příklad z praxe, máte lány pastvin prošpikované ostrůvky lesa, který roste defakto na šutrovišti obecně v mýtním věku. Dle současného zákona musíte každý takový ostrůvek oplotit, stálo by to majlant a zvířata tam stejně moc nelezou. Nový zákon vám umožní se svolením majitele lesa to nechat být. Asi nikdo nečeká, že bude někdo povolovat pastvu ve smrkové monokultuře na obrovských plochách či tam kde budou zvířata škodit.

No jde. Biodiverzita ale znamená, že na každém kousku jinak a jindy.
Pokud chcete v lese podpořit přirozený nárůst jedle, pak snížit zazvěření. Ale jinde to není potřeba nebo je to i škodlivé.

a dle výzkumů, jedle dobře zmlazuje pod kravskou pastvou v lese...Ukrajina, Balkán, před 100 lety Beskydy...

Jedle dobře zmlazuje všude tam kde má k tomu podmínky. Dobře odrůstá tam kde je v porostech dominantní. Je zajímavé, že v těchto oblastech nechutná moc ani zvěři. Kráva ji na 100 % zničí.

Já mám jasno. Jsem samozřejmě proti ochráncům brouka.

Ďábel se vždy skrývá v detailu, uvidíme co teolog předloží a pos(l/r)anci schválí. S tou pastvou je to zvláštní zvěř to dělá zadarmo a je to nepřítel č.1.

já nevím co je to les, jeden strom ,deset ,tisíc nebo je to dle plochy,
je hodně všelijakých lesíků, které jsou zřejmě v soukromí, nikdo je neobnovuje ani neobnoví,
nebo zákony platí jen pro státní lesy?
co je to obnova lesa za 5let? ,že se vysází maličké stromky a je splněno,nebo se nevysází nic a čeká se co naroste, taky prý vhodná metoda ,
ministr říká, že neuvidíme monokultury smrků, co asi uvidíme,

Dali si do novely zákona o MS , že nemusí dělat ochranu , plot ani nátěr proti zvěři , podle škod budou chtít dělat plán lovu . Až zvěř vybijí , to by mohli do těch 5 – 10 let zvládnout . Mezi tím to zaroste bordelem , tak tam pustí dobytek , ten to zlikviduje a budou moct sázet . To má pan ministr Výborný dobře vymyšlené 😊

Pokud dáte někde na Vysočině do paseky po 60-80 leté smrčině javor a buk tak tam zvěř ani nemusí být nějak "přemnožená". Bez ochrany tu výsadbu zlikviduje jeden zajíc nebo kus srnčího.

Já to myslel ironicky . Myslíte že to ví tvůrci lesního a mysliveckého zákona a jejich poradci . Jde hlavně o to zlikvidovat volně žijící zvěř a lidovou myslivost . Na tom mají politickou shodu .

Obávám se, že se už ti "odborníci" docela pomátli. Lhůta pěti let od vykácení do obnovy je zcela mimo, protože to bude zarostlé náletem a
buření tak, že to budou muset před výsadbou asi frézovat. A ta lesní
pastva? Fajn, ale v lese, kde nepočítají s dnes propagovanou věkovou rozmanitostí dřevin. Dobytek nenechá na pokoji semenáče a ani větve
mladých stromů. To jako zvěř vybít a nahradit ji dobytkem a přidat k
tomu vlky, kteří budou ten dobytek v lese nahánět a zabíjet? To jako
chovatele hospodářských zvířat budou pást v lesích, když už je dnes
kvůli vlkům složité pást na loukách a nechávají je zarůst náletem?
Já ještě pamatuji pastvu okrajů lesů v Beskydech, ale ta měla zcela
jiný účel. Na louku před sečí na seno dobytek nesměl a vypásaly se
okraje lesů, ale nepáslo se v přímo lese, kde podrost pro zvířata
nebyl zajímavý. Okraje měly ale spaseno i borůvčí a komplet semenáče
od jehličnanů po listnáče. Pak se sklidilo z louky seno a bylo po
pastvě v lese. Na loukách přežívaly staré solitéry a jalovec, který
zvířatům nechutnal. Od tohoto okamžiku už ale les regeneroval do
dalšího jara , kdy se to celé opakovalo. Dnes to nemá hospodářský
efekt, když jsou stavy hospodářských zvířat o mnoho menší a nestačí
spásat ani ty louky, natož je hnát do lesů. Navíc těch luk přibylo
po zatravnění horských políček a pastevectví se házejí pod nohy
klacky s ochranou vlků. Mají představu o oplocení v lese pro chov
dobytka? Ono oplotit louku zbavenou pařezů, kamenů a padlých kmenů
na rozdíl od lesa je pohádka, ale v lese? Jedna spadlá větev na
elektrický ohradník a hledáte zvířata po okolním lese. Pevné ploty
ve svazích mezi pařezy a padlými kmeny stromů? Tak to už je přímo
blbina někoho, kdo to nikdy ani neviděl. Přesně to už popsal pan
Šindler a pouze ho doplňuji těmi vzpomínkami na doznívající lesní
pastvu před 50 roky a taky doplním, že před 40 roky jsme se snažili
chránit semenáče jedlí ze samovýsevů v lese plůtky, kdy se oplotily
jednotlivé jedle asi tak do věku 15 let. Problém byl ale v tom, že
to bylo v lesích, které pak byly vytěženy a většina jedlí byla při
těžbě zničena a nebo těžce poškozena. Lépe prosperovaly v porostu
stejně starých ostatních dřevin v oplocenkách. Tam ji nehrozil okus
a ani poškození pádem těch těžených a větrem vyvrácených stromů.
Efekt individuálních oplocenek byl mizerný a pracnost obrovská na
rozdíl od velké oplocenky s cílenou výsadbou jedlí, které je ale
nutno umět sadit. Zbavit totiž jedli jejího hlavního kořene je
jako ji předem odsoudit k živoření. Horalé kdysi říkali, že od
jedlí ustoupili kvůli jejímu složitému pěstování na rozdíl od
smrku a omezenému použití. Smrk byl levnější a pro chudé lidi byl
tudíž dostupnější. Oni ti lidé uvažovali racionálně a pěstovali
les pro užitek jejich a budoucích generací. Dnes jde ale užitek
stranou a vymýšlejí se "bezpracné" způsoby pěstování lesů na
dřevo nevalné kvality, které skončí buď v energetice a nebo jako
štěpka slepená lepidly pro stavebnictví a nábytkářství. Prostě
rychle a bezpracně vypěstovat biomasu pro energetiku a pro
chemií zpracovaného dřeva. Těžit stromy ve věku 60 let? Tak to
snad pouze pionýrské dřeviny a u zbytku to je plýtvání stromy,
které jsou v plné síle a kvalitě narůstající s věkem, kdy přestane
být dřevo řídké a stává se hutnějším a kvalitnějším. Opět to je
malá domů těžit nekvalitu už současnými vlastníky a snižovat tak
věkovou strukturu lesů na úroveň rychle rostoucí biomasy mizerné
kvality. Takovým odborníkům je třeba víte co? Nakopat jim .....!

Jak nějaký politik říká, že chce něco někomu zjednodušit, je potřeba se mít na pozoru. Většinou o dané problematice nic neví a uchopil nějakého vyčuraného lobistu.... V tomto případě netuším, jak moc je seznámen s praxí a povinnostmi vlastníků lesů, nebo zda onen pan ministr je alespoň dobrovolný myslivec?