Ministři: Povodně zdůraznily potřebu investic do vodní infrastruktury
"Povodeň z loňského září nám důrazně připomněla, že je potřeba realizovat všechny typy protipovodňových opatření jak přírodě blízkých, tak technických nebo organizačních," dodal Hladík.
Největší část peněz pokryla výstavbu a technické zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací, jednalo se o 707 milionů korun. Na opatření ke zmírnění dopadů sucha Česko poskytlo 589 milionů korun. Další stovky milionů korun šly na programy prevence před povodněmi.
Ministerstvo životního prostředí aktuálně podle Hladíka připravuje dotační výzvu ve výši tří miliard korun na roky 2026 až 2028, ze které se mohou začít okamžitě realizovat připravené protipovodňové projekty. "V dalších letech je naplánována realizace i dalších protipovodňových opatření, a to ve výši dalších více než čtyř miliard korun," dodal Hladík.
Odhadovaná výše povodňových škod na státním vodohospodářském majetku dosahuje podle dokumentu téměř 12,8 miliardy korun. Z toho nejvyšší škody, ve výši šest miliard korun, má Povodí Odry. Na prvotní zabezpečovací práce bylo podle zprávy poskytnuto 238 milionů korun státním podnikům Povodí Odry a Moravy. Příští rok mohou státní podniky a Lesy ČR začít žádat o peníze z programu na odstranění následků povodní ze září 2024, ve kterém je připravených deset miliard korun.
V loňském roce šlo například 614 milionů korun na program podpory prevence před povodněmi, jehož cílem je mimo jiné podpořit protipovodňová opatření podél vodních toků nebo realizovat stavby související s výstavbou vodního díla Nové Heřminovy.
Povodí Vltavy využilo z programu dotaci 345 milionů korun na zabezpečení vodního díla Orlík před účinky velkých vod, Povodí Odry pak 98 milionů korun na stavbu ochranné hráze na Odře a Orlovské Stružce.
Na vodní hospodářství loni přispěla ministerstva zemědělství, životního prostředí a dopravy. Peníze poskytly resorty i na prvky k většímu zadržování vody v krajině, například na budování rybníků, mokřadů a malých vodních nádrží.
V roce 2024 pokračoval také program, který má za cíl vracet vodu do lesů. Loni se podařilo dokončit 120 staveb a 90 drobných opatření, například tůní a mokřadů, které pomáhají zmírňovat dopady sucha, uvádí zpráva.
Téměř 979 milionů korun bylo vynaloženo na takzvaná společná zařízení, což jsou například polní cesty doplněné svodnými příkopy nebo protierozní hráze se zelení, které mají nejen hospodářské využití, ale přispívají také k ochraně půdy, zadržení vody a zvýšení ekologické stability krajiny.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (23)
Jan Šimůnek
5.9.2025 13:30Prostě: pokud v současnosti ekologové za něco bojují, je to jednoznačně něco zlého a škodlivého.
Dalibor Motl
5.9.2025 14:48 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
5.9.2025 16:27Po velkých povodních na Moravě bylo rozhodnuto vybudovat poldery. Dodnes nejsou hotové vinou odporu ekologických organizací.
Jaroslav Řezáč
5.9.2025 17:03 Reaguje na Jan ŠimůnekJaroslav Řezáč
5.9.2025 17:08 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
5.9.2025 21:36jedná se o dřívější povodně, viz zničení Troubek.
A blokují to ekologické organizace, ne majitelé pozemků.
Slavomil Vinkler
6.9.2025 09:01Slavomil Vinkler
6.9.2025 09:02 Reaguje na Slavomil VinklerJan Šimůnek
6.9.2025 12:32Zcela jistě není. Na dotyčné řece bylo zrušeno snad dokonce šest přehrad a jejich jímací kapacita prostě chyběla.
MMCH, než se ty přehrady postavily, bývaly tam povodně s lidskými oběťmi relativně často. Jakmile se postavily, počet obětí šel drasticky dolů. Jakmile se přehrady zbouraly, zase začali umírat lidé.
A to je ostatně podstata ekologie.
Jan Horník
6.9.2025 16:32 Reaguje na Jan ŠimůnekJá jsem čerpal např. zde: https://demagog.cz/diskuze/ve-spanelsku-odstranovali-male-jezy-a-hraze-ty-vodu-pri-povodnich-nezadrzi
A dále třeba viz wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Povodn%C4%9B_ve_%C5%A0pan%C4%9Blsku_2024
Něco co by podpořilo vaše tvrzení jsem bohužel nenašel, snad jeden teosretický článek na nevidtelném psu. Ale tam to byly spíše spekulace, žádná fakta.
Děkuji
s v
6.9.2025 15:30Břetislav Machaček
7.9.2025 12:05ale nikoliv pro ty lepšolidi. Těm se postaví divadlo, multifunkční hala, parkoviště atd. , ale přehrady, hráze a poldry musí zase počkat do další povodně. To zase přijedou politici na ČUMENDU s pusou plnou slibů a NKÚ
nakonec zjistí, že uvolněné miliardy skončily bůhvíkde a nebyly použity
na protipovodňová opatření.
s v
7.9.2025 14:29 Reaguje na Břetislav MachačekJan Šimůnek
7.9.2025 14:26U demagog.cz jsem se opakovaně přesvědčil, že kecají. U Wikipedie je obecně problém u témat s politicko - ideologickým obsahem.
Už nevím, odkud tu informaci mám, je to pár měsíců, nicméně i menší přehrady a jezy mohou zpomalit a zmírnit povodňovou vlnu. Byl to článek, který rozebíral vcelku důkladně historii tamních povodní někdy od začátku novověku. Nicméně za důležité považuji to, že existence těch vodních staveb vedla ke snížení počtu obětí povodní a "zpřírodnění" ho vrátilo zpět.
to s v 6.9.2025
Až na to, že povodně na severu Moravy a ve Slezsku byly za Fialy a lidé dodnes nedostali slibovanou pomoc. A, pochopitelně, řadu obětí a škod je nutno připsat ekologickým organizacím, které dlouho blokují a zdržují výstavbu přehrady Nové Heřmínovy, protože ta mohla část velké vody zadržet.
s v
7.9.2025 14:37 Reaguje na Jan ŠimůnekMiloš Zahradník
8.9.2025 09:48 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Horník
8.9.2025 13:45 Reaguje na Jan ŠimůnekTen článek, který nemůžete najít je zřejmě ten z neviditelného psa, původně publikován byl asi zde:
https://www.syrzdarma.cz/clanek/spanelsko-likviduje-vodni-nadrze-muze-to-mit-souvislost-s-povodnemi
Sice je tam pěkná historická rešerše, ale celé je to postaveno na rušení přehrad, coby ochranou před povodněmi. A to je přinejměnším zavádějící, spíš manipulativní.
Protože ve skutečnosti se jedná o rušení příčných překážek typu jez a takováhle překážka má protipovodňový účinek nulový, nemá žádnou retenční kapacitu, pakliže není řeka napůl vyschlá.
Povodňovou vlnu může opravdu zpomalit přehrada, nebo rybník, ale jejich účinek je rovněž minimální. Až teprve takový Orlík, s retenčním prostorem 93 mil m3 je schopen velkou povodňovou vlnu zploštit.
Vemte si, že stoletá voda v Praze odpovídá průtoku 3700 m3/sec. Takže miliónový retenční prostor je plný za 3/4 hodiny.
Nikde jsem nedohledal, že na dotyčné řece bylo zrušeno šest přehrad.
Na tom neviditelném psu odkazují na dokument (googlete "Dam Removal Project 2022), ve kterém ukazují jednotlivé přehrady z různých zemí. Navíc se dle fotografií jedná o stará díla, u kterých se rozhodovali, jestli je opraví, nebo zruší (tohle je čistě můj dojem).
Miloš Zahradník
8.9.2025 14:20 Reaguje na Jan HorníkBonmot - co to znamena "desetitisicileta voda" (pozn. i takoveto pojmy se u nekterych toku daly v mediich a vyjadrenich "odborniku" nalezt na podzim roku 2002 :) treba v takovem Berline? Kalny, mohutny veletok tekouci na okraji ledovce z Beloruska prostredkem Polska, kolem Berlina do vyschleho Severniho more... kde tehda lezela pevnina Doggerland. Ted si presne nepamatuji, kam teklo tehdejsi Labe ale Ryn po svem soutoku s Temzi tvoril pozoruhodne pereje az vodopady v oblasti mezi dnesnim Doverem a Calais :)
Jan Horník
8.9.2025 21:16 Reaguje na Miloš ZahradníkSouhlas s tím, že pojem desetitisíciletá voda je nepoužitelný, v roce 2002 nejspíše novinářská zkratka, jak popsat, že taková voda tu ještě nebyla. Já jsem to teda ve zpravodajství nepostřehl.
Jan Horník
8.9.2025 21:13 Reaguje na Jan Horník"...miliónový retenční prostor je plný za 4,5 minuty"
Chyba ve výpočtu, pardon.
Miloš Zahradník
8.9.2025 10:28Vznikl by dlouhy a hluboky polder nejmene 50 km obnoveneho toku Vltavy a Otavy. Z neho by se pod Zvikovem precerpavala ("maric prebytecne energie") voda Vltavy nahoru do stavajici Orlicke nadrze, jejiz hladina by zustala nezmenena. Tahle nova elektrarna by samozrejme fungovala i v rezimu precerpavajici elektrarny ve dvojici spodni Orlicka nadrz - vyrovnavaci nadrz ve skalnatem udoli pod Zvikovem. Vzniklo by 50 km nove "divociny" pro radost vodakum a "ekologum"... Svahy te nove divociny by byly do znacne miry skalnate s vegetaci, kroviska atd. ktera by reagovala na obcasne (jednou za nekolik desetileti pri "stolete" povodni) zatopeni toho polderu velkou vodou. Energeticky prinos takovehoto zdroje by byl velky a jeji protipovodnovy efekt tez. (Trochu by se zhorsila funkce Orliku jako vyrovnavaci nadrze nadlepsujici prutok Vltavy v dobe sucha.) Penize by prinesl i novy vodacky cirkus, ktery by na obnovene Vltave a Otave vzniknul - plus ta rozsahla nova plocha pro ruzna ekologicka pozorovani, pridruzena tezba vltavskych sedimentu pod Zvikovem atd.




S vodou v lužních lesích u Dyje pomůže nový klapkový jez
Středočeský kraj dá 26,5 milionů korun na výstavbu a obnovu rybníků, tůní a mokřadů
Domácnosti v Česku loni z vodovodů zvýšily odběr na 88,3 litru na osobu a den