Model domu demonstruje výhody zeleně proti přehřívání a povodním

Model modro-zelené infrastruktury TransformAr.

Zdroj | Česká zemědělská univerzita v Praze

Model domu je rozdělený na dvě poloviny, levá strana představuje běžný typ stavby se zpevněnými plochami bez zeleně, například beton, asfalt a nepropustnou hladkou střechu. Na pravé straně je zelená střecha, parkovací místo tvoří travnatá vsakovací dlažba, zatravněný pozemek se stromy.

"V první fázi probíhá 20 vteřin simulace deště ze čtyř trysek. Z těch zpevněných ploch dochází k rychlému intenzivnímu odtoku do kanalizační sítě. Na pravé straně je velká část srážky zachycená. Ve druhé části se spustí simulace Slunce pomocí zářiče, který je umístěn nad tou budovou a dochází k ohřevu přibližně 40 vteřin,“ řekl Petreje.

Obě situace měří senzory a na displejích pro každou poloviny objektu divák sleduje vyhodnocení prostřednictvím grafů, křivek a údajů. Například plochy se zelení se ohřívají mnohem pomaleji, druhá polovina domu bez zeleně absorbuje větší množství tepelné energie, což má za následek přehřívání budovy samotné a okolí. "Vzniká známý efekt městského tepelného ostrova, který v urbanizovaných oblastech může způsobovat například problémy lidí v noci usnout, protože městský prostor nedokáže vychladnout,“ řekl Petreje.

Tepelný rozdíl mezi oběma polovinami objektu je deset a více stupňů. "Když si představíme, že celý den svítí slunce na nějaký dům a jeho okolí, tak běžné povrchy černých střech, například tvořených asfaltovými pásy a podobně, se můžou rozpálit na 70 až 80 stupňů,“ dodal Petreje.

Čtyřletý evropský projekt TransformAr zahrnoval několik demonstračních lokalit různého typu. Většina z nich čelila výzvám vyplývajícím z klimatické změny. Přírodě blízká opatření typu modrozelená infrastruktura byla realizována ve finském městě Lappeenranta, v zemědělské oblasti Devon ve Velké Británii, na Sardinii nebo v Galicii.

Ministerstvo životního prostředí letos poskytuje evropské dotace mimo jiné na propojené systémy modrozelené infrastruktury nebo zelené střechy. Žádat mohou obce a kraje, podnikatelé nebo zemědělci od 16. července. Dotace ve výši 930 milion korun jsou určené mimo jiné na rozvoj veřejné zeleně, hospodaření s dešťovou vodou, na vsakování či retenci dešťové vody, na zelené střechy, na zakládání a obnovu parků a alejí.