Modulární čistírna pomůže malým obcím s úsporou energie a nákladů

V obci Moravičany, kde byla technologie testována, přinesla čistírna podle zástupců projektu úsporu energie v desítkách procent. "Řídicí software pomáhá efektivně řídit procesy na čistírně a snižuje tak provozní náklady," řekl Lukáš Radil z VUT v Brně. Úspora energie se podle něj pohybuje mezi deseti až 15 megawatthodinami ročně, což odpovídá roční spotřebě čtyř domácností. Návratnost investice je odhadována na pět až šest let.
Podle odborníků bude podobná technologie potřebná i v souvislosti s očekávanými změnami evropské legislativy, která zpřísňuje požadavky na energetickou úspornost čistíren. Zároveň roste důraz na recyklaci vody, která má pomoci zmírnit její globální nedostatek. Evropská unie schválila směrnici umožňující využívat odpadní vodu z čistíren například pro závlahu.
V Česku je více než 2000 čistíren odpadních vod určených pro malé obce, přičemž podle údajů ministerstva zemědělství má asi čtvrtina z nich zastaralé technologie. Modernizace těchto zařízení by mohla podle propočtů přinést celkovou úsporu energie až 8,2 gigawatthodiny ročně, což odpovídá spotřebě přibližně 2700 domácností. Projekt má podle jeho autorů sloužit jako příklad udržitelného řešení, které je zároveň ekonomicky dostupné.
"Menší typové čistírny jsou obvykle dostupné na skladě, zatímco větší technologie se vyrábějí na základě zadávací projektové dokumentace," řekl ČTK za ASIO TECH Marek Holba. Modulární čistírny jsou také přizpůsobovány specifickým požadavkům obcí, včetně limitů uvedených ve vodoprávním povolení nebo místních podmínek z hlediska konstrukce nádrží a provozního objektu.
Cena čistírny závisí především na její velikosti, požadavcích na kvalitu vyčištěné vody a specifických potřebách provozovatele. "Například čistírna pro rodinný dům se čtyřmi obyvateli stojí desítky tisíc korun, zařízení pro obec s 500 obyvateli vyjde na jednotky milionů a pro obec s tisícem obyvatel se náklady pohybují v desítkách milionů korun," dodal Holba.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Jaroslav Pokorný
4.2.2025 12:43Ano, je to pravda, zvláště když problémy vyvolávají platné zákony. Paradoxně právě ty o ochraně vod. Když občané sami (konečně) uznali, že není ani v jejich zájmu aby odpadní vody jen tak pouštěli do potoka, celkem jednoduše se zorganizovalo, že místní JZD začalo žumpy vyvážet buď na pozemky občanů nebo na svoje vlastní. Hnojení fekáliemi je prastará metoda jejich likvidace. Jenže moderní "odborníci" žijící ve městech a mající splachovací záchody, pomalu nevědí, jak taková fekálie vypadá a mají proto povědomí, získané z různých "odborných" spisů, že se jedná o "příšerně nebezpečnou věc", před kterou je nutno přírodu všemožně ochránit.
A tak zatímco dříve žumpu vycucnul družstevní či obecní fekál a obsah rozstříkal někde na louku či pole, tak nyní ji musí, za mnoho tisíc, vyvést certifikovaná firma s kulatým razítkem a odvézt kilometry do městské čistírny.
Prostě blbost vládne světem, a zdá se, že stále více.
Jaroslav Řezáč
5.2.2025 06:27 Reaguje na Jaroslav PokornýLidské exkrementy se spíš přibližují Mendělejově tabulce chemických prvků proložený různými saponáty tohle pouštět vůbec do vody je trestuhodné.
Tyhle svoje potřeby by lidé měli zabalit a hodit rovnou do bioplynky. Ne to posílat jak potrubní poštou a kvůli tomu budovat další šíleně drahou kanalizaci.
Jaroslav Pokorný
4.2.2025 12:44Může být. Zvláště když se dají pořádně mastné poplatky.
Jaroslav Řezáč
5.2.2025 06:32 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
4.2.2025 12:47Jistě - když se splašky rozstříkaly na louku, ta
k se hustá část zadržela v drnu a voda doplnila podzemní zdroje.
A my k tomu, abychom používali odpadní vody na závlahy, potřebujeme směrnici z EU? Naše politická elita, to jsou skutečně ....... (každý si dosaď sám).
Jaroslav Řezáč
5.2.2025 06:35 Reaguje na Jaroslav PokornýV podstatě to co lidi " produkují" je z ekologického hlediska nebezpečný odpad.
Břetislav Machaček
4.2.2025 15:58z alternativ, ale co rozptýlená zástavby se složitými sklonovými poměry, kdy je nutné splašky přečerpávat a případně i pro odtok dokonce ředit,
aby potrubím tekly a nezasychaly. Není na čase přehodnotit názor na
kvalitu zasakující vody po vyhnití v septicích, když voda neohrožuje
vodárenské zdroje? Mnozí výrobci domácí chemie se pyšní certifikáty
nezávadnosti a údajným plně přírodním původem. Co tak podmínit septiky
s trativody použitím takové BIO chemie a namátkově kontrolovat, zda
uživatel udělenou výjimku dodržuje? Obešlo by se to bez těch drahých
domovních čističek, bez kanalizace, bez centrální ČOV a nebo svozu
obsahu žump k likvidaci do ČOV. Mnohde se tak děje dodnes a je to
tolerováno, dokud se nenajde nějaký šťoura. Kolemjdoucí ani netuší,
že splašky po průchodu septikem končí v trativodu někde na louce
a přírodě se vrací byť částečně znečištěná voda rozptýlená v malém
množství a nikoliv jako u ČOV, kdy je často za sucha jedinou vodou
v potoce, či říčce a pro živé organismy jedovatým koktejlem. Znám
rodinu, která má zatím štěstí, že v jejich obci nikdo nešťourá do
likvidace odpadních vod a ze septiku jim voda odtéká do vlastního
mokřadu zakončeného dvěma rybníčky. V obou žijí a množí se světe
div se žáby a ryby. Rybníčky disponují navíc pramenem z okolní louky
a po dalším naředění pod nimi žijí v potoce dokonce raci. A nyní
mi povězte, zda má v takovém případě smysl ČOV, nebo kanalizace
a nebo vyvážení žumpy do ČOV. Nemá a zatím ho k tomu nikdo moudrý
nenutí, ALE? Stačí totiž něčí závist, že šetří na stočném a nebo
odvozu splašek a bude to muset řešit zcela jinak. Tyto věci by se
měly řešit případ od případu a nedělat něco zcela zbytečně, když
to nemá smysl. Stejně tak by se měly řešit i trativody z ČOV,
které bych raději viděl jako potok kopírující pár metrů od břehu
skutečný vodní tok a který se postupně průsaky dostane rozptýlen
a dočištěn přes okolní půdu do toku. Vím z praxe jak ta "čistá"
mrtvá voda z ČOV končí v řekách a přitom mohla posloužit k závlaze
břehových porostů kolem duplicitní vodoteče s vodou z ČOV. Mohla
sloužit i k závlaze energetické biomasy, kde by část reziduí
například z léčiv skončila v biomase a spálena v teplárnách.
Tak vše končí v tocích a v nich v živých organismech, které to
jsou schopné ještě přežít. Ano přežít, protože zkoumat jejich
svalovinu raději nikdo nezkoumá, protože bychom dospěli k
poznání, že jsou kontaminováni, neschopni normálně se množit
a pro konzumenty zdraví nebezpeční.
Jaroslav Pokorný
4.2.2025 22:24 Reaguje na Břetislav MachačekMimochodem, nedávno jsem četl, že zbytky léčiv a hormonů se mohou ve vodě rozkládat až jeden rok. A stále ovlivňují živé organismy. V čistírně se zachytí pouze pevné části a voda s rozpuštěnými látkami proteče za cca 24 hod.
Jindřich Duras
5.2.2025 09:35 Reaguje na Břetislav MachačekNový přístup k čistírně odpadních vod je určitě přínosem.