Mohly by být syntetické ryby v budoucnu lepším úlovkem? Video
Ale trh s kaviárem nejspíš bude muset víc a víc spoléhat na ryby z komerčních chovů; počet volně žijících jeseterovitých ryb v hlavních říčních povodích klesl podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) za poslední století o 70 procent. Rybí populaci už dlouho decimuje nadměrný rybolov a globální oteplování. Třetina mořských ryb se stále loví v biologicky neudržitelném množství, uvádí OSN.
"Jednoduše řečeno nám docházejí ryby," řekl Daniel Pauly, profesor rybolovu z Ústavu pro oceány a rybolov Univerzity Britské Kolumbie. "A tato situace se každým rokem zhoršuje. Možná před staletími jsme mohli žít z toho, co si ulovíme - ale dnes už to nejde. A rybolov je také lov. Myslet si, že lov v 21. století uživí deset miliard lidí, je absurdní," dodal.
Hrstka začínajících firem si myslí, že má možná odpověď: experimentují s pěstováním rybího "masa" v laboratoři. Většina z těchto firem sídlí v americkém Silicon Valley a několik dalších je v Evropě a Asii. Podstatou jejich techniky je extrahovat rybí kmenové buňky, a poté je pěstovat v komerčním množství jako jedlou tkáň.
Kmenové buňky jsou typem buněk, který se vyskytuje jak v embryích, tak v dospělém jedinci, a může se vyvinout v celou řadu specializovaných buněk. Například v buňky svaloviny, což je většina těch částí ryby, které lidé rádi jedí.
"Představte si to jako 3D tisk, ale my tímto způsobem tiskneme ryby," vysvětlil Michael Selden, výkonný ředitel a spoluzakladatel firmy pro laboratorní pěstování ryb Finless Foods. Falešné ryby produkované jeho firmou mají mít podobu mletého masa a ne rybích filetů, protože vytvořit z buněk nejen svalovinu, ale i kůži, kosti a krev, zatím není možné.
Finless Foods a podobné začínající firmy zatím neuvedly své produkty na trh a potřebují ještě získat souhlas odpovědných úřadů, takže jejich ryby-neryby nejspíš nebudou na trhu ještě dva nebo tři roky.
Firma Wild Type, která sídlí v San Francisku, má podobné ambice, ale soustřeďuje se na lososa čavyča. Vyrábět ryby v laboratoři zní jako nákladný proces jak pro výrobce, tak pro spotřebitele. Ale výkonný ředitel Justin Kolbeck doufá, že se podaří v určité fázi dosáhnout toho, aby byly tyto laboratorně pěstované ryby dostupné. "Naším konečným cílem je stlačit cenu našeho lososa tak, aby byla nižší než u běžně loveného lososa čavyča," řekl Kolbeck.
Na oblíbené mořské plody se zaměřila firma Shiok Meats v Singapuru, která laboratorně pěstuje korýše, jako jsou například krevety. Odebere malý vzorek kmenových buněk skutečných krevet, a pak je namnoží ve velké bioreaktorové komoře podobné obřím kádím z nerezové oceli, které se používají v pivovarech k vaření piva. Tyto nádrže udržují stálý tlak a teplotu, zatímco se buňky koupají v plynech a tekutině bohaté na živiny. Po několika týdnech je maso hotové.
"Je to stejné maso, jaké bychom získali ze zabitého živočicha, ale v tomto případě bez nutnosti cokoli zabíjet," řekl Sandhya Sriram, výkonný ředitel a spoluzakladatel Shiok Meats. Společnost má v plánu uvést na trh mleté krevetové maso v roce 2021. Nejprve ho bude distribuovat v Singapuru a poté ve východní Asii.
Sriram nadšeně označuje produkt své firmy jako "čisté maso", protože v něm nejsou žádná antibiotika a při jeho produkci vzniká v porovnání s tradičním chovem nižší množství emisí skleníkových plynů. Ovšem ekologická část jeho tvrzení ještě nebyla plně ověřena.
I když masa vzniklá na buněčné úrovni zanechávají nižší uhlíkovou stopu než tradiční zdroje proteinu, na jejich výrobu bude potřeba "spousta elektřiny", řekl Simon Somogyi, profesor Guelphské univerzity v kanadském Ontariu. "A odkud tato energie je? Používají obnovitelné zdroje?"
Navzdory těmto otázkám si ale Somogyi myslí, že laboratorně pěstované ryby představují potenciálně ještě slibnější trh než laboratorně pěstované hovězí. "Spousta ryb se mění na mleté maso a používá do takových potravin, jako jsou rybí prsty nebo rybí karbanátky. Rybí maso na buněčné bázi dokonale zapadá do této kategorie," dodal.
reklama
Rybáři na jihu Čech loni získali 13 milionů Kč jako náhradu za škody od vydry
Jihočeští parazitologové potvrdili první případ nákazy tasemnicí z jiker štiky
Candáti pomohli zlepšit kvalitu vody ve Stříbrném rybníku v Hradci Králové