MSNBC: Ekosystému řeky prý pomůže výstavba plavebních komor
Sedmdesát let starý systém plavebních komor je nedostačující pro dnešní provoz nákladních lodí, které jsou dlouhé 365 metrů. Těchto 29 komor funguje jako schody, které pomáhají lodím překonat výškový rozdíl 106 metrů mezi Minneapolis a St. Louis. Americká vláda dlouhodbě tvrdí, že technická zařízení jsou pro provoz lodí dostatečná. Přitom horní tok Mississippi, kde je debata nejzuřivější, je jediný říční tok, který Kongres označil za národně důležitou dopravní cestu a zároveň i chráněný ekosystém.
Armádní technický sbor (USACE), který spravuje provoz na řece, byl dlouhodobě kritizován, že se věnuje pouze dopravní problematice a zanedbává ochranu životního prostředí. V několika posledních letech se však poměr vydaných finančních prostředků obrací a více jich směřuje na ekologii. Na zlepšení stavu ekosystému řeky mezi městy St. Paul a St. Louis bylo v poslední době vydáno 5,3 miliardy dolarů.
Spojené státy plánují padesátiletý plán, který představuje nejdražší projekt říční stavby v americké historii. Prostředky, se kterými se počítá na ochranu životního prostředí, budou pětkrát vyšší něž jaké dnes vláda vydává na ochranu ekosystému řeky. Podle armádní studie bude během patnácti let utraceno 1,7 miliardy dolarů na výstavbu nových plavebních komor namísto pěti nedostačujících a dalších pět jich bude prodlouženo za dalších 700 milionů. 1,5 miliardy půjde na obnovení ostrovů a říční nivy, vybudování rybích přechodů a ochrany břehů. Další 3,8 miliardy půjde na ostatní projekty ekologické obnovy.
Nové plavební komory dovolí rejdařům zdvojnásobit délku nákladních lodí. Nové propustě se vybudují v místech, kde jsou největší časové prodlevy pro lodě. Někde trvá proplutí komorou až pět hodin. Polovina peněz na výstavbu půjde z poplatků za lodní dopravu, druhou polovinu zaplatí stát. Peníze na ochranu ekosystému řeky zaplatí všichni daňoví poplatníci.
Po řece Mississippi proudí 60 % veškerého vývozu kukuřice a sojových bobů ze Spojených států. Podle zemědělců a loďařů přináší řeka práci 400 000 lidem a „dopravní zácpy“ na řece připravily v posledním roce o zaměstnání 30 000 lidí a přinesly ztrátu 560 milionů dolarů. Navíc je podle nich lodní doprava ekologičtější než železnice a nákladní auta. „Nemůžete být jenom ochránce životního prostředí řeky, musíte zahrnout ekosystém do svých účetních nákladů,“ říká Paul Rhode, viceprezident Koalice středozápadního toku řeky 2000 (MARC 2000). Podle této společnosti jedna souprava 15 tažných člunů odveze stejný náklad jako 870 šestnácti metrových přívěsů nebo 225 železničních vagónů. „Na jeden galon nafty uveze jednu tunu nákladu kamion 96 kilometrů, vlak 320 kilometrů, ale loď 965 kilometrů. Neznám nikoho, kdo by řekl, že bude raději, když pod jeho okny bude projíždět osm set nákladních aut než jedna nákladní loď potichu plující řekou,“ uzavírá Rhode.
Ekologové s výstavbou delších komor nesouhlasí. Dokonce kvůli plánované výstavbě opět zařadili řeku Mississippi na seznam nejvíce ohrožených vodních toků. Podle nich by měli rejdaři zavést plánovací systém podobný odbavování letů, kdy by každé plavidlo mělo určený čas, kdy může použít plavební komoru. Správa řeky oznámila, že tento způsob experimentálně zavede, ale majitelé lodí do něj nevkládají žádné naděje.
Ochránci životního prostředí však mají celou řadu námitek proti lodní dopravě. „Provoz říčních člunů poškozuje řeku vypouštěním odpadních vod, ničí vodní rostliny, dochází k erozi břehů a umírají milióny kusů ryb,“ říká Scott Faber z organizace Ochrana životního prostředí (ED). Podle něj dojde v důsledku výstavby nových komor ke zvýšení sedimentace na 31 místech, na 43 kilometrech toku se zhorší podmínky pro růst vodních rostlin, vzroste eroze břehů na dalších 18 kilometrech a v důsledku těchto změn přijde o život 28 milionů ryb. Jiné ekologické organizace nevidí situaci tak černě, na jednom se však shodují. Vláda by měla vyčlenit na životní prostředí řeky více peněz. Dan McGuiness, ředitel říčního programu Audubonské společnosti, by viděl rád účet o 3 miliardy vyšší. „Jestliže Kongres potvrdí padesátiletý plán a vyčlení fondy na program obnovení ekosystému ve výši 8,4 miliardy dolarů, bude to znamenat pro řeku velký zisk, bez ohledu na to, jaké nakonec padne rozhodnutí o výstavbě plavebních komor.
reklama
