MSNBC: Jaderné dědictví by mělo zůstat, kde je

Podstatná část radioaktivního odpadu pocházejícího z jaderných zbraní vyrobených během studené války, by zřejmě měla zůstat na místech bývalých výrobních prostor a i několik oblastí by mělo zůstat otevřených déle než se plánovalo, aby se zde dal uložit další jaderný odpad. Pro ministerstvo energetiky USA (DOE) vypracovali návrh vědci z Národní akademie.

Hanfrod Site ve státě Washington, místo kde v rámci projektu Manhattan vznikla první jaderná bomba na světě.
Foto: Wikipedia/http://en.wikipedia.org/

Návrh vědců ze dvou odborných sekcí Národní akademie vyzývá ministerstvo energetiky, aby přehodnotilo svůj plán za 140 miliard dolarů a místo toho se vypořádalo s odstraněním jaderného odpadu tak, že jen velmi malá část by putovala do centrálního skladiště. Takové řešení bude mnohem rychlejší a zároveň levnější. Současný plán počítá s vyčištěním desítek míst, likvidace odpadů by proto měla být dokončena za dvacet let.

Vědci také chtějí, aby se do rozhodování, jaký materiál může zůstat na místě a který je nutné odvézt do podzemních úložišť, zapojily kromě ministerstva energetiky i další subjekty. Podle zprávy akademie by nemělo rozhodovat pouze ministerstvo, protože samo navrhuje i schvaluje státní politiku nakládání s odpady. „DOE by nemělo rozhodnout o nakládání s tímto odpadem jednostranně,“ píše se v zprávě. Akademici zřejmě pomýšlejí na účast Agentury ochrany životního prostředí (EPA) nebo Jaderné komise (NRC) a pravděpodobně nějaké nezávislé organizace expertů. Takové rozhodnutí přivítali během minulého týdne někteří ochránci životního prostředí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že ministerstvo má příliš velké pravomoci v rozhodování o nakládání s odpady.

Státy, na jejichž území se nacházejí největší oblasti, které bude nutné vyčistit, jako je Washington, Idaho a Jižní Karolína, by ocenily, kdyby byl jaderný odpad, který je již teď dostatečně izolován, převezen do bezpečného úložiště. Jenže podle Národní výzkumné rady (NRC) by „izolace každého jednotlivého gramu jaderného odpadu byla technicky v podstatě nemožná.“ Podle vědců je v některých případech při přemísťování odpadu určité riziko zasažení člověka radioaktivním zářením. Zpráva také hovoří o tom, že vyhledávání, zabezpečení a uložení odpadu do centrálního úložiště „si vyžádá náklady vyšší než je skutečné riziko pocházející z odpadu.“

Zlikvidování a bezpečné uložení veškerého jaderného odpadu, jako je například tekutý odpad napěchovaný do 29 podzemních nádrží v Hanfrodu ve státě Washington, na místě, kde v rámci projektu Manhattan vznikla první jaderná bomba na světě, znamená možné riziko úniků radioaktivního materiálu, upozorňují vědci z Národní akademie.

Nicméně ministerstvo energetiky by mělo konečně dát do pořádku zničené životní prostředí, které zůstalo po desítky let trvající výrobě jaderných bomb. Kvůli tempu čistících prací stále trvá napětí mezi federální vládou a jednotlivými státy. Představitelé států se obávají, že jim zůstanou zamořená území, na kterých bude jaderný odpad představovat nebezpečí ještě tisíce let. Aktivisté i státní správa argumentují tím, že federální úřady mají povinnost odstranit vysoce radioaktivní odpad a dodávají, že je to technicky proveditelné.

Podle textu MSNBC 02. 03. 2005.

---

reklama

---