MSNBC: Keňa platí obyvatelům kompenzace za šelmami zabitý dobytek
Zábor půdy může narušit každoroční putování zvířat na jižní pastviny během období dešťů a jejich návrat do parku během období sucha, kde nacházejí zdroje vody. Proto keňská vláda a organizace ochránců přírody platí Masajům, věhlasnému kmeni bojovníků z jižní Keni, aby v určitých oblastech nezakládali farmy a ohrady a nechali prostor volný pro migrační trasy. V rámci dalších nařízení na ochranu přírody dostávají příslušníci kmene kompenzace za škody, které na jejich stádech dobytka napáchali lvi a stejně tak jim stát platí za to, že lvy nechávají naživu. Nařízení na ochranu divoké zvěře by mělo pomoci znovu rozšířit stavy na černém kontinentu, který v minulém století přišel o 50 % všech lesních porostů a stejné množství živočichů, kvůli záborům půdy, rozšiřujícímu se zemědělství, průmyslu a pytláctví.
Chráněné rezervace pro lovnou zvěř, jako je Nairobský národní park, sice pokrývají 8 % plochy Keni, jenže více než tři čtvrtiny divoké zvěře žije mimo tyto rezervace. „Staví se tady spousta nejrůznějších staveb,“ říká masajský náčelník Godfrey Ntapayia a naráží tím na novou cementárnu vybudovanou na okraji pásu 854 čtverečních kilometrů migrační trasy divoké zvěře, který spojuje Národní park s jižním regionem Amboseli. „Průmysl se stále rozšiřuje, lidé vykupují půdu a stavějí nové továrny, které tvoří překážky na stále menším prostoru pro tahy zvěře.“ Přírodovědci se obávají i zničení migrační trasy mezi oblastí Serengeti v severní Tanzánii a územím Masai Mara v jižní Keni, kde došlo za posledních třicet let k úbytku počtu volně žijících zvířat o celých 30 %.
Největší problémy s intenzivním využíváním krajiny mají na jihu Nairobi, kde soukromé vlastnictví půdy nahradilo masajský tradiční kolektivní systém obdělávání půdy a prudce se zvýšil počet stád hovězího dobytka. Podle keňského ministra životního prostředí je tento region ze 70% obsazen a blokován pro přechody zvěře. To vede ke stále častějším konfliktům mezi lidmi a divokými obyvateli savany, kteří ničí jak úrodu tak ohrady a ploty, zatímco Masajové zabíjejí lvy, útočící na jejich stáda. V tomto kraji domorodci za minulý rok zabili asi jedenáct lvů, stejný počet jako v každém z předcházejících čtyř let. V roce 2004 zatím nebyla ohlášena jediná zabitá šelma, což snad znamená, že dva roky fungující systém kompenzací konečně začal přinášet ovoce.
„Rád pozoruji lvy,“ říká James Turere, dvaačtyřicetiletý masajský pastevec, „jinde nemají tolik zvířat jako máme my. Je to něco neobyčejného.“ Podle Turereho dříve běžně masajové lvy zabíjeli, ale když začal platit systém kompenzací za dobytek roztrhaný šelmami, přestali s tím. Všech 115 masajských rodin z Kintengely v současné době pobírá dávky ve výši ekvivalentu 4 dolarů za akr půdy, který nechají volný pro zvířata a nebudou na něm stavět žádné překážky. Tento program tak chrání 8 500 akrů půdy, jenže to představuje pouze 4 % průchodu. Pro skutečně efektivní pomoc migrujícím stádům by bylo potřeba regulovat celých 50 000 akrů, na to však nejsou peníze.
Podle článku Karla Prinsloo MSNBC 09. 04. 2004.
reklama
