Může za současnou gradaci kůrovce to, že Bursík po Kyrillovi nenechal vytěžit Šumavu? Nesmysl, říká vědec
20.6.2019 01:17 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Kyrillem poškozené lesy v Národním parku Šumava.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv Správy NP Šumava
Pavel Kindlmann uznává, že současná gradace kůrovce je extrémní. „Je neporovnatelně větší než jakákoliv předchozí, včetně té, co přišla po vichřici Kyrill v roce 2007,“ říká Pavel Kindlmann, který působí jako vedoucí oddělení výzkumu biodiverzity Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Brno a je profesor Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK. Podle něho ale neplatí, že by za současný stav mohlo Bursíkovo rozhodnutí polámané stromy z prvních, nejcennějších zón Národního parku Šumava netěžit.
„Když se podíváte do lesnických ročenek Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, uvidíte, že na severu Moravy kůrovec gradoval už v roce 2007, tedy před tím, než na Šumavě způsobil Kyrill paseku,“ říká Pavel Kindlmann. Kůrovec podle něho páchal škody i v místech, kde široko daleko není žádná první zóna národního parku. Příčina šíření dřevokazného brouka tak podle něho není v nezasahování na Šumavě.
Dejme šanci přirozené obnově lesa. Na snímku Pavel Kindlmann.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
„Kůrovec po vylétnutí necestuje nijak daleko,“ dodává Kindlmann. „Většinou zamíří na nejbližší stromy, které jsou v dosahu desítek, maximálně stovek metrů. Dál ale nelétá,“ vysvětluje Kindlmann.
Co je podle Pavla Kindlmanna příčinou rozsáhlého namnožení kůrovce v českých lesích? Kromě špatné skladby lesů je to sucho. Zdravý strom se totiž malému napadení kůrovce ubrání, prostě jeho chodbičku zaleje pryskyřicí a brouka zahubí. Potřebuje k tomu ale dostatek živin a vody.
„Pokud smrky dlouho trpí nedostatkem vody, nemají pak sílu se kůrovci bránit,“ říká Kindlmann. Podle něho je vcelku jasné, že kůrovcové tažení českými smrkovými lesy nejde zastavit. „Je možné kůrovce kácením napadených stromů zpomalit, ale to je tak všechno,“ říká Kindlmann.
Podle něho je důležité dobře využít těžařské kapacity. Nekácet už tzv. vylétlé stromy, tedy smrky, ze kterých se už brouk vylíhl a odlétl. Je potřeba se zaměřit jen na stromy právě napadené.
„A soustřeďme síly na lesy hospodářské a lesy v národních parcích nechme být,“ říká Kindlmann. Při obnově lesa je podle něho důležité nezatracovat přirozenou obnovu lesa.
„Do budoucna se musíme zaměřit na vícedruhové a vícevěké lesy. V nich kůrovec nedokáže napáchat takové škody jako ve stejnověkých jednodruhových lesích,“ říká Kindlmann.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Kůrovcová kalamita v okolních zemích
Stav lesů napadených kůrovcem zůstává v Pardubickém kraji stabilní
Vojenské lesy nasadily proti kůrovci na Šumavě a v Brdech družice a umělou inteligenci
Další články autora |
Rozhovor o historii environmentálního hnutí u nás s historikem Matějem Spurným
Jaká je u nás situace u vícepodlažních dřevostaveb? Odpovědi přinesla panelová diskuze odborníků
Ministr Vlček pokřtil publikaci Dřevostavby: Nová éra udržitelných staveb Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
JS
Jiří Svoboda
20.6.2019 16:37Bursík nadělal mnohem více škody na ochraně klimatu, když se mu dařilo blokovat dostavbu Temelína. Bursík je zodpovědný za odhadem 20 milionu tun emisí CO2. Opravdu solidní výkon!
Odpovědět
Karel Zvářal
20.6.2019 18:01Před sedmi lety jsem vyjádřil svůj názor na popisovaný problém v jednom necenzurovaném periodiku. Nepůvodní smrková plantáž měla zůstat CHKO, provádět citlivou těžbu všech nemocných stromů a podstatnou část zisku investovat do intenzivní podstadby smíšeným lesem. Po několika desetiletích úprav charakteru lesa (blízkého přírodě) bych teprve přistopupil k vyhlášení NP, pak už by si mohl žít les svým životem, bez zásahů člověka. P.S.: Nač máme tolik odborníků - lesáků, když nepůvodní nemocný les necháme přírodě? Jo vono to nějak dopadné...
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
20.6.2019 21:15 Reaguje na Karel ZvářalPříroda si poradí, akorát někdy to dost bolí.
Ponechání uměle vysazených SM monokultur samovývoji se mi ale zdá unáhlené.
Zamlouvá se mi přístup KRNAPu, kde kůrovce využívají k postupné přeměně SM monokultur na přírodě blízké lesy, viz:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/se-smrkem-a-kurovcem-na-vecne-casy-a-nikdy-jinak.nebo
Odpovědět
Ponechání uměle vysazených SM monokultur samovývoji se mi ale zdá unáhlené.
Zamlouvá se mi přístup KRNAPu, kde kůrovce využívají k postupné přeměně SM monokultur na přírodě blízké lesy, viz:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/se-smrkem-a-kurovcem-na-vecne-casy-a-nikdy-jinak.nebo
Karel Zvářal
20.6.2019 21:34 Reaguje na Jan ŠkrdlaDobrý článek, nějak mi v tehdy unikl. To zaplachtování ošetřených klád je velmi dobré řešení, chemie by odtud mělo uniknout minimum. Ano, něco podobného bych čekal už dříve. Ocituji klasika: nestát, nekoukat, dělat!
Odpovědět
Miroslav Vinkler
20.6.2019 18:09To bych mu až tak nevyčítal. Jeho problém vidím někde jinde. Doslova potopil Stranu Zelených, když z 6ti poslanců SZ byli 4 ministři - ŽP, zahraničí, školství a jeden bez portfeje ve druhé vládě Mirka Topolánka. (2007-2009)
Touha po moci a slabé výsledky vedly ke znechucení ekologicky orientovaných voličů u této strany. SZ už je navždy "out".
Odpovědět
Touha po moci a slabé výsledky vedly ke znechucení ekologicky orientovaných voličů u této strany. SZ už je navždy "out".
Karel Zvářal
20.6.2019 18:15 Reaguje na Miroslav VinklerOno to tak trochu souvisí. Podlehli charismatu herecké tváře s hlubokým hlasem, leč až realita obnažila ošidný první dojem. Oni Zelení se mohou zvetit, ale při jejich přemíře kritiky ke všem a ke všemu se těžko dokáží etablovat jako důvěryhodná strana. Určitá míra tolerance a pochopení pro jiný názor by jim neuškodila.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.6.2019 22:25 Reaguje na Karel ZvářalMyslím, že Bursík je Zelenými stále velmi uznáván. A to je asi základem jejich neúspěchů. Je málo těch, co zkousnou Zelené i Bursíka. Kdyby se od něj veřejně distancovali, asi by si dosti polepšili.
Odpovědět
MM
Milan Milan
20.6.2019 21:27Samozřejmě že to rozhodnutí mělo fatální vliv na množení kůrovce, zbytečné omlouvat a zastírat. KŮROVCOVÉ KALAMITĚ SE DALO ZABRÁNIT, SUCHO NESUCHO. SUCHÉ ROKY JSOU BĚŽNÉ A KŮROVCOVÁ TAKOVÉHO ROZSAHU KALAMITA NEBYLA. Proč? protože lesníci včas likvidovali napadené stromy, nebo na jaře připravovali pro kůrovce návnady, nebo pásy pokácených stromů, které se po nanesení následně pálily apod. Kůrovec není náhle z nebe spadlý brouk, je tady po tisíciletí a boj s ním není jednoduchý. Ale většinou byl včasnými zásahy úspěšný, než přišly s experimenty rádoby odborníci. A takhle to dopadlo. Pořád se to svádí na přírodu, nebo vyšší moc a přitom i trouba neznalý musí vidět, že za současný stav lesů může především neodborné experimentování s krajinou. Mimochodem, novodobý odborníci by se měli poradit třeba na slovensku kde se taky v Tatrách pokoušeli nahradit smrkové polomy listnáči. Myslím ale, že moc velký úspěch to nemělo.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.6.2019 10:07Je mi líto: Kůrovec je v podstatě infekční agens a podléhá tudíž obecným zákonitostem šíření původce infekce. Konec konců, i mezi lidmi se jako infekční agens šíří členovec zákožka svrabová - a taky si razí chodbičky pod povrchem organismu.
Jednak mezi tyto zákonitosti patří šíření nákazy od zdroje (nemocný nebo již mrtvý jedinec, v tomto případě nakažený nebo čerstvě usmrcený smrk), cestou (v tomto případě vzdušnou, jako u člověka třeba chřipka nebo záškrt, až na to, že kůrovec je schopný aktivního letu), na vnímavého jedince (a u těch smrků se předpokládá +- všeobecná vnímavost - očkovat smrky proti kůrovci neumíme).
Druhou zákonitostí je, že pravděpodobnost nákazy je dána mírou imunity a masívností infekce (jsou známy případy onemocnění zdravého člověka pro něj teoreticky nepatogenními bakteriemi při masívním nakažení v souvislosti s nějakou nehodou).
U těch smrků můžeme předpokládat jakousi míru nespecifické imunity (schopnost zalít brouky pryskyřicí - specifickou imunitu rostliny nemají), kterou jistě sucho mohlo oslabit, nicméně naprosto zásadní byly masívní nálety kůrovců z orkánem poražených stromů (umožňující kůrovci úspěšnou infekci i těch stromů, které by se běžnému napadení zvládly ubránit). Tomu by zabránilo včasné odstranění napadených stromů a jejich zbavení kůry.
Takže Bursíkův zákaz řešit napadené stromy v lesích poničených orkánem zcela jednoznačně se současnou kalamitou souvisí. Stejně tak jako další "protikácecí" aktivity zelených.
Tito lidé by opravdu měli být donuceni k nápravě škod, které zavinili, mohlo by to vést k jejich upozadění. Asi jako řešení sexuálního zneužívání závislých osob a mladistvých křesťanským klérem vedlo k tomu, že v některých zemích už některé církve nemají z čeho platit své aktivity, protože všechny zdroje jsou nuceny alokovat na placení odškodného. Pokud by se do podobného stavu podařilo dostat ekologické organizace (a jejich význačné zástupce) bylo by to rozhodně plus pro celou společnosti i celý stát.
Odpovědět
Jednak mezi tyto zákonitosti patří šíření nákazy od zdroje (nemocný nebo již mrtvý jedinec, v tomto případě nakažený nebo čerstvě usmrcený smrk), cestou (v tomto případě vzdušnou, jako u člověka třeba chřipka nebo záškrt, až na to, že kůrovec je schopný aktivního letu), na vnímavého jedince (a u těch smrků se předpokládá +- všeobecná vnímavost - očkovat smrky proti kůrovci neumíme).
Druhou zákonitostí je, že pravděpodobnost nákazy je dána mírou imunity a masívností infekce (jsou známy případy onemocnění zdravého člověka pro něj teoreticky nepatogenními bakteriemi při masívním nakažení v souvislosti s nějakou nehodou).
U těch smrků můžeme předpokládat jakousi míru nespecifické imunity (schopnost zalít brouky pryskyřicí - specifickou imunitu rostliny nemají), kterou jistě sucho mohlo oslabit, nicméně naprosto zásadní byly masívní nálety kůrovců z orkánem poražených stromů (umožňující kůrovci úspěšnou infekci i těch stromů, které by se běžnému napadení zvládly ubránit). Tomu by zabránilo včasné odstranění napadených stromů a jejich zbavení kůry.
Takže Bursíkův zákaz řešit napadené stromy v lesích poničených orkánem zcela jednoznačně se současnou kalamitou souvisí. Stejně tak jako další "protikácecí" aktivity zelených.
Tito lidé by opravdu měli být donuceni k nápravě škod, které zavinili, mohlo by to vést k jejich upozadění. Asi jako řešení sexuálního zneužívání závislých osob a mladistvých křesťanským klérem vedlo k tomu, že v některých zemích už některé církve nemají z čeho platit své aktivity, protože všechny zdroje jsou nuceny alokovat na placení odškodného. Pokud by se do podobného stavu podařilo dostat ekologické organizace (a jejich význačné zástupce) bylo by to rozhodně plus pro celou společnosti i celý stát.
ČM
Čech M.
21.6.2019 17:05 Reaguje na Jan Šimůnek"Takže Bursíkův zákaz řešit napadené stromy v lesích poničených orkánem zcela jednoznačně se současnou kalamitou souvisí."
To je stejné , jako kdyby vás někdo obvinil, že jste mohl za letošní chřipkovou epidemii, protože jste před pěti lety přecházel tuto nemoc a nakazil tehdy několik lidí. Jako znalec určitě víte, že je to nesmysl.
Po gradaci lýkožrouta na Šumavě před deseti lety, bylo v ČR dlouhé období bez kůrovcové kalamity a ta propukla až jako následek sucha, 2-3 roky zpátky. Ale za to určitě nemůžou brouci ze Šumavy. Lýkožrout se v určitém množství nachází v každé SM monokultuře a čeká na slabé stromy, rychle graduje a pak zase umírá, když dojde žrádlo.
Odpovědět
To je stejné , jako kdyby vás někdo obvinil, že jste mohl za letošní chřipkovou epidemii, protože jste před pěti lety přecházel tuto nemoc a nakazil tehdy několik lidí. Jako znalec určitě víte, že je to nesmysl.
Po gradaci lýkožrouta na Šumavě před deseti lety, bylo v ČR dlouhé období bez kůrovcové kalamity a ta propukla až jako následek sucha, 2-3 roky zpátky. Ale za to určitě nemůžou brouci ze Šumavy. Lýkožrout se v určitém množství nachází v každé SM monokultuře a čeká na slabé stromy, rychle graduje a pak zase umírá, když dojde žrádlo.
JŠ
Jan Šimůnek
21.6.2019 18:51 Reaguje na Čech M.Já bych to spíš přirovnal ke kauzálnímu vztahu odmítačů očkování a současné, v mnoha zemích běžící, epidemii spalniček.
Odpovědět
mr
Sl
Slovan
21.6.2019 18:09Letos nás dost pravděpodobně čeká nejteplejší červen v historii měření. Rok 2018 si pamatujeme všichni - a přesto byl červen oproti letošnímu studený. Usychají nejenom smrky, ale také velká část borovic, které by za normálních a vyjímečných výkyvů přežily. Pole se díky odvodnění stávají spíše pouštěmi, tráva na konci června bude vypadat jak normálně v polovině srpna. Vysychají studny i potůčky. Ale za kůrovec může Bursík a nechání Šumavy přírodě. To nevymyslíš, to si musíš přečíst. Ale co čekat od trollů. Fakta je nezajímavý, jediné, co je zajímá, je jejich zvrácená ideologie.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.6.2019 18:54 Reaguje na SlovanVzhledem k tomu, že tam, kde kůrovec není (je zlikvidován), se jím stromy prostě nemohou nakazit, ten vztah prostě kauzální je. Kůrovec nevznikl samooplozením (to bylo vyvráceno coby vědecká teorie někdy v 18. století), ale namnožil se právě na těch orkánem pokácených stromech.
Odpovědět
mr
21.6.2019 21:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Jéžišímarjá, to jsou teda plky, jak na demonstracích v 89. roku. Můžete nám tu, prosím, sdělit, kde je v E. Smles bez některého z kůrovců? A proč jsou nyní dosti často napadeny i stromy soliterní v zahradách daleko od lesních porostů?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
22.6.2019 08:38 Reaguje naProblém je právě s tím, že máme obrovské plocha lesa, kde zelení zakazují kůrovce likvidovat. Ty jsou zdrojem masívní infekce, napadající kde co.
Odpovědět
mr
22.6.2019 12:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Rozumíte česky položené konkrétní otázce? Kůrovec tu byl odjakživa, jenom Sm rostl vždy v jiných podmínkách. Pak přišli mudrlanti s nápadem přechytračit přírodu a dnes tu máme ten jejich výsledek. A když tu čtu ty vaše výplody totální neznalosti, tak se ani nedivím, že bude mít civilizace ještě řádný batoh problémů.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.6.2019 08:27 Reaguje naSmrky se tam, "kam nepatří" sázejí už skoro 200 let, možná i déle. Kůrovcová katastrofa nastala po bursíkovském zákazu sanace ploch po orkánu Kyril a když se ekologickým pavědcům podařilo prosadit blekoty o "kůrovci - lékaři lesa".
Takže co z toho bude asi hlavní příčinou současné katastrofy, která nastala po onom orkánu Kyril?
Odpovědět
Takže co z toho bude asi hlavní příčinou současné katastrofy, která nastala po onom orkánu Kyril?
mr
23.6.2019 22:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Jako vždy zase píšete nesmysly. Pořádnou kůrovcovou kalamitu zpracovávali už za okupace na schwarzenberkovských panstvích ti, co byli nahnaní do tábora v Letech. Nebo si myslíte, že je tam měli předkové našeho známého politika na výkrmu v pionýrském táboře?. Další pořádná kalamita otřásala našimi lesy na přelomu 70. a 80. let - na to téma vznikla i docela tehdy oblíbená roková píseň. Ještě je občas některými zmiňována kalamita ze 2. půlky 19. stol. Toto ale našim předkům nestačilo a Sm se sadil, kde rostl. A vy tu nyní píšete naprosté hovadiny o Bursíkovi. A co je příčinou - už to tu bylo aspoň stokrát - SUCHO.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
24.6.2019 08:44 Reaguje naSucho jistě smrku vadí, ale pokud je kůrovec pod kontrolou a důsledně se likviduje vše, z čeho by mohl vyletět, tak nevznikne kalamita s plošných hynutím sm na obrovských souvislých plochách.
Navíc v těch 70/80 letech se na hynutí sm podílely kyselé deště, nikoli sucho.
Odpovědět
Navíc v těch 70/80 letech se na hynutí sm podílely kyselé deště, nikoli sucho.
Miroslav Vinkler
24.6.2019 12:32Za odumírání smrkových porostů může jednoznačně změna klimatu. Smrk původně patří do poloh od 1100 m.n.v. výše. Miluje chlad a vlhko.
V nížinných a podhorských oblastech je nepůvodní. Vysazován byl jako náhrada po vymýcení původních porostů. Má velmi rychlý přírůstek a jeho dřevo je univerzální-od paliva po stavební dřevo solidní kvality.
Kůrovec, stejně jako václavka, byl vždy přítomný, ale díky dobrému zdravotnímu stavu stromů plus případná pomoc lesníků v době kalamity zůstával v patřičných mezích.
Dnes jsme svědky jevu nazývaného disturbance - změna obvyklých podmínek způsobující podstatnou změnu v ekosystému - která má za následek doslova vymírání tohoto druhu.
S tím neudělá nikdo nic, neexistuje žádná možnost jak tento stav zvrátit. Kůrovec, ale i uvedená houba václavka, pouze využívají razantního oslabení smrkových porostů v důsledku několikaletého sucha k expanzivnímu růstu svých populací.
Jen pro vaši informaci - Lesy ČR i další vlastníci lesů v Hrubém Jeseníku právě nyní žádají Správu CHKO Jeseníky o udělení výjimky k intenzivní těžbě smrků v I. a II. ochranném pásmu - od Pradědu a Petrových kamenů směrem dolů- . Tohle je nejméně srovnatelné se Šumavou po Kyrilovi , kde slehlo "jenom" 3mil. m3 porostů.
Takže budete mít možnost on-line pozorovat jak se rozhodne nyní .
Zda lesy v CHKO Jeseníky ponechat samovolnému přírodnímu vývoji anebo vykácet a odvézt.
Odpovědět
V nížinných a podhorských oblastech je nepůvodní. Vysazován byl jako náhrada po vymýcení původních porostů. Má velmi rychlý přírůstek a jeho dřevo je univerzální-od paliva po stavební dřevo solidní kvality.
Kůrovec, stejně jako václavka, byl vždy přítomný, ale díky dobrému zdravotnímu stavu stromů plus případná pomoc lesníků v době kalamity zůstával v patřičných mezích.
Dnes jsme svědky jevu nazývaného disturbance - změna obvyklých podmínek způsobující podstatnou změnu v ekosystému - která má za následek doslova vymírání tohoto druhu.
S tím neudělá nikdo nic, neexistuje žádná možnost jak tento stav zvrátit. Kůrovec, ale i uvedená houba václavka, pouze využívají razantního oslabení smrkových porostů v důsledku několikaletého sucha k expanzivnímu růstu svých populací.
Jen pro vaši informaci - Lesy ČR i další vlastníci lesů v Hrubém Jeseníku právě nyní žádají Správu CHKO Jeseníky o udělení výjimky k intenzivní těžbě smrků v I. a II. ochranném pásmu - od Pradědu a Petrových kamenů směrem dolů- . Tohle je nejméně srovnatelné se Šumavou po Kyrilovi , kde slehlo "jenom" 3mil. m3 porostů.
Takže budete mít možnost on-line pozorovat jak se rozhodne nyní .
Zda lesy v CHKO Jeseníky ponechat samovolnému přírodnímu vývoji anebo vykácet a odvézt.
