Myslivci loni na Vysočině ulovili takřka 11.000 kusů srnčí zvěře
"Léta jsme po tom volali a snažili jsme se prosadit, aby dotace na oplocování byly. Kraj Vysočina je v tomto mimořádně vstřícný," řekl Martin Kodeš, ředitel Městské správy lesů Pelhřimov. Letos poprvé podle něj bude možné získat na oplocení i státní dotace.
V rámci krajského dotačního programu Hospodaření v lesích 2020 přijal úřad 1086 žádostí za asi 75 milionů korun. "Převážná část žádostí se týká stavby oplocenek a jsou financovány z rozpočtu Kraje Vysočina," řekla mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová. Loni úřad ve stejném programu rozhodl o 947 žádostech v úhrnu převyšujících 81 milionů korun. "Z této částky bylo již žadatelům vyplaceno 21.495.871 korun," řekla Svatošová.
Pelhřimovská správa lesů se stará asi o 2000 hektarů porostu. V posledních letech musí každoročně obnovit až 40 hektarů lesa. Dřív to byla podle Kodeše polovina. "Obnova se každoročně zvedá, kvůli kůrovcové kalamitě sázíme pořád víc," řekl Kodeš. Ročně podle něho musí nechat postavit okolo 15 kilometrů oplocení. "Kromě smrku, případně borovice, kterou ale moc nesázíme, plotíme všechno, v současné době nevidím jinou cestu," řekl Kodeš.
Srnčí zvěř podle něho lesům na Vysočině škodí nejvíc. Podle statistik zveřejněných krajem žije na Vysočině asi 29.000 srnčí zvěře, což je 78 procent veškeré spárkaté zvěře, kam patří i divoká prasata. Jejich stav přesahuje 3000, odloveno jich loni bylo takřka 15.000. "I přes více méně setrvalé stavy zvěře vnímám výsledky poslední myslivecké statistiky velmi pozitivně. Za všechny lesní hospodáře i zemědělce si přeji dosažení přiměřených stavů zvěře a přijatelných škod. Ukazuje se, že většině myslivců není situace se škodami spárkatou zvěří lhostejná a jsou schopni v otázce škod zvěří účinně pomáhat," řekl krajský radní Martin Hyský (ČSSD).
Podle Kodeše by se měl lov zintenzivnit. Holiny po těžbě, které zarůstají křovím, poskytují zvířatům bezpečnější úkryt s dostatkem potravy. "Zvěř je tam potom i hůř slovitelná, teď je ještě čas, kdy by se s tím dalo něco dělat," řekl Kodeš. Příkladem by podle něho mohlo být Rakousko, které považuje přiměřené množství zvěře za takové, při kterém stačí les odrůst bez zvláštních opatření, mezi která oplocení patří.
reklama
Dále čtěte |
Karlovarský kraj spouští dotační program na snížení počtu černé zvěře
Lidé budou moci v Lánské oboře pozorovat jeleny, daňky či muflony
Ochranné pásmo kvůli africkému moru prasat platí na Liberecku pro širší územíOnline diskuse
Všechny komentáře (6)
Martin Macek
29.5.2020 21:38
radim buffalo tobias
30.5.2020 06:13 Reaguje na Martin MacekStanislav Chytrý
31.5.2020 12:38Anežka M
18.6.2020 10:31
Tomáš Holíček
1.7.2020 08:19 Reaguje na Anežka MTaké je tu nějaká státní správa, která na základě sčítání zvěře, rozsahu škod a plnění odlovu stanovuje Tvz. plán lovu.Ten nám předepisuje, kolik kusů dané zvěře musíme ulovit a to zcela přesně.Kolik Kusů samčí zvěře, kolik kusů samičí a kolik mladých...To jak Vy říkáte, že myslivci jdou po trofejích není až tak pravda.Nikdo z normálních myslivců nebude lovit chovného silného srnce.Byl by sám proti sobě.Vybít si chovnej materiál v honitbě.Dalším kritériem je ještě počet kusů jednotlivých věkových tříd.A ani tak nesmíte ulovit jakéhokoli jedince, ale pouze takového, který není vhodný do chovu, který je nějak zraněny, nebo napadený chorobou, parazity apd.
Představa veřejnosti o tom, že myslivec střílí všechno co mu vyjde je mylná a nesmyslná.
Jinak autor článku by se měl trošku dovzdělat pokud chce psát o myslivosti a tématech s ní spojených.
Titulní fotku, neřeším, ale slova jako"odstřelili" nebo "bylo sloveno"....Odstřelují vojáci a armáda, slovuje se tak akorát rybník.
Česká myslivost je naše kulturní dědictví se svými tradicemi a morálními hodnotami,svým názvoslovím...
Pokud si ale stále budete stát za"honbou za trofejemi", prosím abyste potom rozlišovali Myslivce a komerční lovce,kteří neřeší chov, ale opravdu jdou jen po trofejové zvěři...
