Myslivci: Počet zajíců v Česku nevzroste bez spolupráce se zemědělci
K 31. březnu 1987 dosahoval jarní kmenový stav zajíců na českém území počtu 549 821, loni podle dat Českého statistického úřadu činil 255 916. Zatímco v roce 1987 myslivci odstřelili 158 470 zajíců, v loňské sezoně to bylo 36 412 zajíců. Meziročně pokles odstřelů činí necelé 4000.
V posledních letech myslivci sice zaznamenávali nepatrný nárůst zaječí populace v některých honitbách, nejedná se ale o významnou expanzi a jejich úbytek se dosud nepodařilo zastavit. Stavy zajíců polních začaly klesat v 70. a 80. letech minulého století.
Jednou z účinných metod, jak navýšit zaječí populace, je podle Janoty zakládání biopásů pro zvěř a postupná fragmentace krajiny. Pro zajíce je potřeba vytvořit místa, kde celoročně nejdou potravu a kryt, uvedl. "Nezanedbatelnou roli hraje i tlumení významných predátorů ze strany myslivců. Bez spolupráce s hospodařícími zemědělskými subjekty se nedá očekávat vzestup populace zajíců v jednotlivých lokalitách jejich výskytu," řekl Janota.
V některých honitbách podle Janoty docela funguje vypouštění zajíců z odchovů - jde ale spíše o posilování stávajících populací nebo o obnovu v místech, kde zajíci zcela vymizeli. Úspěšnost závisí na prostředí a na tom, jak se daří snižovat počty predátorů. Podle Janoty však nelze očekávat, že by se touto cestou podařilo vrátit počet zajíců na úroveň 70. let minulého století.
Lov zajíce je v dnešní době i s ohledem na jeho výskyt spíše omezený a cílený. Myslivci zajíce nadále loví v lokalitách, kde jsou stavy přijatelné, nebo kde způsobují škody. "Jde o vinohrady, výsadby mladých stromků, ovocné školky. Dá se předpokládat, že lov zaječích populací bude v následujících letech značně omezen z důvodu stále více se rozšiřující myxomatózy," podotkl Janota.
Myxomatóza je mimořádně agresivní choroba, která dokázala takřka vyhubit králíky divoké a způsobuje komplikace v chovech domácích králíků. Onemocnění se letos koncem srpna objevilo u uhynulých zajíců ze Znojemska. Na člověka či domácí zvířata není přenosné.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (47)
Michal Ukropec
2.11.2025 20:16smějící se bestie
3.11.2025 06:08to je i o přemnožených predátorech a že jich všelijakých je !
Slavomil Vinkler
3.11.2025 07:18 Reaguje na smějící se bestieMichal Ukropec
4.11.2025 18:18 Reaguje na Slavomil VinklerFrantišek Dvořák
3.11.2025 07:52František Dvořák
3.11.2025 07:55Jaroslav Vozáb
3.11.2025 11:13Radim Zaňka
3.11.2025 11:19Díky způsobu hospodaření člověka v minulosti bylo zajíců mnohonásobně více, než kolik by jich bylo, kdyby tady člověk nehospodařil. Úbytek začal někde v době od šedesátých a sedmdesátých let, kdy došlo k likvidaci drobných polí, mezí, celkově se snížila mozaikovitost krajiny. Obrovské lány bez remízů zajícům nevyhovují. Ale stále nelze říci nic o tom, že by zajíc byl ohrožený. Naopak, naše krajina zajícům umožňuje proti přirozené krajině zdejší udržet mnohem větší populace.
Zajíců je dost, ale není dost zajíců pro myslivce, takže je to "problém". Co se takhle prostě smířit s tím, že se nebude zajíc třeba lovit. Chápu, že kdo si zvykl, že mu přemnožení zajíci kdysi padali skoro jako pečení holubi do..., tak to těžko rozdýchává.
Jediné řešení je v obnově krajinné mozaiky, biopásy, koridory, remízy, revitalizace vodních toků... Ale nečekejme, že se vrátí ty stavy z padesátých let. Prostě už jsme jinde.
A prý jsou přemnožení predátoři. Ale každé prostředí má nějakou úživnost. V ekosystému mezi kořistí a dravcem vzniká určitá rovnováha. Křivky početnosti se samozřejmě nekryjí, ale v určitém dlouhodobém průměru to platí. Pokud by zajíců bylo více, bude zase více predátorů... Člověk je vlastně taky predátor... Predátor je vlastně "škodná", ona ubírá z talíře :-) Vystřílet!
smějící se bestie
3.11.2025 12:36 Reaguje na Radim Zaňkapřemnoženou i invazivní vystřílet -
tak jak to bylo v panských lesích/viz Kadlík z Orlíku !
Karel Zvářal
3.11.2025 13:36 Reaguje na Radim ZaňkaČást zajíců se odchytávala a byl to výhodný vývozní artikl, část šla na domácí trh. Ale tehdy bylo ještě dostatek mezí, větrolamů i cest, které až díky eu normám (dotace na plochu) se likvidovaly.
Ta dnešní "rovnováha" už zůstane, jaká je. Chocholouši, vrabci, čejky ani sýčci (aj.) nebudou na stavech, jako v dříve (60.-70.), spíše ještě poklesnou. Takže požadavek ve vedlejším článku působí jako CHUCPE:
My jsme zajistili dostatek predátorů - a vy zařiďte, aby počty zdecimované zvěře/ptáků se vrátily na původní stavy! To je jako honit dva zajíce (s jedním psem) najednou - splňte nesplnitelné... Prostě úživnost je na limitu, resp. hodně se mu blíží, a jakékoliv zmnožení toho kterého druhu bude lákat predátory.
Některé druhy v časech latence hraboše či myšice nehnízdí, při latenci mají více mláďat než v průměrných letech. Podobně to bude fungovat i u větších dravců, ubude odchovaných mláďat, některé snůšku opustí. Prostě donekonečna populace predátorů neporoste, budou trpět hlady a v zimním období se záchranné stanice budou plnit zesláblými jedinci posedávajícími u cest (či jinde v dohledu). Logické by bylo nechat to na přírodě, jenže... pomůžeme silnějšímu, že...
Karel Zvářal
3.11.2025 14:31 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
3.11.2025 14:58 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
3.11.2025 15:24 Reaguje na Slavomil Vinklerformě hrabošů a malí zajíčci dostali šanci přežít tu
nejzranitelnější dobu, kdy ještě nejsou schopni těm
predátorům utéci. Není ale východiskem nechat úrodu
sežrat hrabošům, aby jich bylo více, nakrmili ty
predátory a tím zachránili zajíce. Méně predace, více zajíců, to věděli naši předci staletí, ale
dnes to nejsou ochranáři schopni pochopit.
Petr
3.11.2025 16:47 Reaguje na Břetislav MachačekProč nechceme v přírodě rovnáváhu a všechny druhy? Není to ona biodiverzita, po které tady všichni volají? Zase jen ty lidské představy. Chceme něčemu pomáhat a děláme to ne tak, jak by to něco potřebovalo, ale jak to chceme my. Komu tedy vlastně pomáháme? Tomu něčemu, nebo zase jen sobě?
Karel Zvářal
3.11.2025 17:06 Reaguje na PetrPetr
3.11.2025 17:28 Reaguje na Karel ZvářalAle správně, každý tvor má v ekosystému své místo. A co děláme my (včetně zdejší diskuze a vás)? Tohoto se nám zdá moc, vybít, tohoto málo, chceme víc. A ještě do toho mícháme svoje osobní pocity (jednomu se líbí ptáci, druhému orchideje...). Takto z přírody nezbyde nic.
Karel Zvářal
3.11.2025 18:08 Reaguje na PetrOchranáři obviňují myslivce, že drobnou vystříleli, že zemědělci k***í krajinu. Když napíšu, že zajíci, koroptve, sýčci chybí v ideální krajině - odignorují to mlčením.
Takže znovu: chcete predátory neregulovat - nepožadujte potom "uvedení do původního stavu/počtů". Prostě mají držet z***k a koukat s údivem, kam to svým nicneděláním dotlačili... Švejk by to označil jako drzost I.A-)
Michal Ukropec
4.11.2025 05:53 Reaguje na PetrMichal Ukropec
4.11.2025 05:53 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
3.11.2025 17:08 Reaguje na PetrKarel Zvářal
3.11.2025 17:14 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
3.11.2025 17:34 Reaguje na Slavomil VinklerPříroda žádné přemnožení nezná. Všeho je vždy přesně tolik, kolik tam toho být může. Nikdy ne víc, ani míň. Lidem se to ale samozřejmě nelíbí, přijde jim to divné a nesprávné, mají o biodiverzitě svoje vlastní představy, tak všechno usilovně regulují a "napravují". A pomáhají si slovy jako přemnožený, škůdce a podobně.
Jarek Schindler
4.11.2025 12:57 Reaguje na PetrPetr
3.11.2025 19:07 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
3.11.2025 19:22 Reaguje na PetrPetr
3.11.2025 19:53 Reaguje na Slavomil VinklerA jelikož jsem snad nikdy nečetl o nikom, kdo by nesklidil ani zrno, tak z toho zase já usuzuju, že tedy žádný druh není přemnožený.
Michal Ukropec
4.11.2025 05:57 Reaguje na PetrPetr
4.11.2025 18:42 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
4.11.2025 18:16 Reaguje na Slavomil VinklerRadim Zaňka
5.11.2025 23:13 Reaguje na Karel ZvářalJarka O.
6.11.2025 07:47 Reaguje na Radim ZaňkaJan Šimůnek
3.11.2025 15:00Radek
3.11.2025 15:31Jarka O.
3.11.2025 20:04 Reaguje na RadekRadim Polášek
4.11.2025 15:22 Reaguje na RadekRadek
4.11.2025 16:59 Reaguje na Radim PolášekJarka O.
5.11.2025 07:40 Reaguje na RadekFrantišek Dvořák
4.11.2025 07:09DAG
4.11.2025 08:24 Reaguje na František Dvořákhttps://www.honitbaroku.cz/predchozi-rocniky/
Lukas B.
4.11.2025 14:49 Reaguje na František Dvořáks v
4.11.2025 20:06 Reaguje na František DvořákJaroslav Vozáb
4.11.2025 09:56Tříletý výzkumu zajíce polního od aplikace do praxe
Ing. Jan Cukor, Ph.D. 1,2), Ing. Richard Ševčík, Ph.D.





Veterináři: Myxomatóza zajíců se rozšířila do Olomouckého a Zlínského kraje
Českomoravskou mysliveckou jednotu nadále povede Jiří Janota
Zájem o zvěřinu od státních Lesů ČR roste, vedou daněk, divočák a jelen