https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/myslivci-pocet-zajicu-v-cesku-nevzroste-bez-spoluprace-se-zemedelci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Myslivci: Počet zajíců v Česku nevzroste bez spolupráce se zemědělci

2.11.2025 19:54 (ČTK)
Počet zajíců v Česku nevzroste bez větší spolupráce mezi myslivci a zemědělci. Právě způsob zemědělského hospodaření spolu s tlakem predátorů, třeba lišky nebo kuny, způsobil významný pokles populace zajíců v posledních desetiletích. Na dotaz ČTK to uvedl předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Zajíce mohou myslivci lovit ode začátku listopadu, s ohledem na jeho výskyt je ale lov spíše omezený a cílený.

 
"Dnešní realitou je, že sklizená zemědělská pole se následně desikují proti plevelům a zajíci po určitou část podzimu zcela postrádají v konkrétních podmínkách potravní nabídku. Zajíc není migrujícím druhem a z tohoto důvodu má omezený přístup k potřebným složkám krmení," řekl Janota. Desikace je přerušení vegetace chemickými prostředky.

K 31. březnu 1987 dosahoval jarní kmenový stav zajíců na českém území počtu 549 821, loni podle dat Českého statistického úřadu činil 255 916. Zatímco v roce 1987 myslivci odstřelili 158 470 zajíců, v loňské sezoně to bylo 36 412 zajíců. Meziročně pokles odstřelů činí necelé 4000.

V posledních letech myslivci sice zaznamenávali nepatrný nárůst zaječí populace v některých honitbách, nejedná se ale o významnou expanzi a jejich úbytek se dosud nepodařilo zastavit. Stavy zajíců polních začaly klesat v 70. a 80. letech minulého století.

Jednou z účinných metod, jak navýšit zaječí populace, je podle Janoty zakládání biopásů pro zvěř a postupná fragmentace krajiny. Pro zajíce je potřeba vytvořit místa, kde celoročně nejdou potravu a kryt, uvedl. "Nezanedbatelnou roli hraje i tlumení významných predátorů ze strany myslivců. Bez spolupráce s hospodařícími zemědělskými subjekty se nedá očekávat vzestup populace zajíců v jednotlivých lokalitách jejich výskytu," řekl Janota.

V některých honitbách podle Janoty docela funguje vypouštění zajíců z odchovů - jde ale spíše o posilování stávajících populací nebo o obnovu v místech, kde zajíci zcela vymizeli. Úspěšnost závisí na prostředí a na tom, jak se daří snižovat počty predátorů. Podle Janoty však nelze očekávat, že by se touto cestou podařilo vrátit počet zajíců na úroveň 70. let minulého století.

Lov zajíce je v dnešní době i s ohledem na jeho výskyt spíše omezený a cílený. Myslivci zajíce nadále loví v lokalitách, kde jsou stavy přijatelné, nebo kde způsobují škody. "Jde o vinohrady, výsadby mladých stromků, ovocné školky. Dá se předpokládat, že lov zaječích populací bude v následujících letech značně omezen z důvodu stále více se rozšiřující myxomatózy," podotkl Janota.

Myxomatóza je mimořádně agresivní choroba, která dokázala takřka vyhubit králíky divoké a způsobuje komplikace v chovech domácích králíků. Onemocnění se letos koncem srpna objevilo u uhynulých zajíců ze Znojemska. Na člověka či domácí zvířata není přenosné.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

2.11.2025 20:16
Dobrý den přeji pane Janota. Máte za sebou už dvě volební období. Za tu dobu se vnímání myslivosti u veřejnosti dost posunulo. Opravdu chcete ve své činnosti navázat na dosažené výsledky a myslivost v ČR úplně zlikvidovat? Co jste třeba pro ty zajíce udělali za posledních 10 let?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.11.2025 06:08
Ale to není jenom o zemědělcích -
to je i o přemnožených predátorech a že jich všelijakých je !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.11.2025 07:18 Reaguje na smějící se bestie
No úplně ne. Nejvíce zajíců ve šlapanicích bylo vždy na letišti tuřany. Udržovaná nízká tráva.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.11.2025 18:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já si je pamatuji zase z Holásek a okolí. Jezdil jsem tam z Bohunic na ryby.
Odpovědět
FD

František Dvořák

3.11.2025 07:52
Já si myslím, že bychom měli dbát na rozšíření ekologických, celoročně vyholených pastvin. Tam se jich přeci narodí a odchová nejvíce.
Odpovědět
FD

František Dvořák

3.11.2025 07:55
A víte proč je jich na těch pastvinách hodně? Protože tam myslivci nesmí střílet, plašili by zvířata. Zajíc je přeci jenom chytré zvíře.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

3.11.2025 11:13
Zajíc má šanci, ale ta myxomatóza ho může poslat mezi vyhynulé druhy... stejně jako králíka divokého.... Tomu sice osvícený úředník na ministerstvu zemědělství zkrátil dobu lovu z důvodů škod .. ročně se jich vypustí cca 200 ks a uloví se stejné množství...
Odpovědět
RZ

Radim Zaňka

3.11.2025 11:19
Nalejme si toho dobrého vína a řekněme si narovinu.

Díky způsobu hospodaření člověka v minulosti bylo zajíců mnohonásobně více, než kolik by jich bylo, kdyby tady člověk nehospodařil. Úbytek začal někde v době od šedesátých a sedmdesátých let, kdy došlo k likvidaci drobných polí, mezí, celkově se snížila mozaikovitost krajiny. Obrovské lány bez remízů zajícům nevyhovují. Ale stále nelze říci nic o tom, že by zajíc byl ohrožený. Naopak, naše krajina zajícům umožňuje proti přirozené krajině zdejší udržet mnohem větší populace.

Zajíců je dost, ale není dost zajíců pro myslivce, takže je to "problém". Co se takhle prostě smířit s tím, že se nebude zajíc třeba lovit. Chápu, že kdo si zvykl, že mu přemnožení zajíci kdysi padali skoro jako pečení holubi do..., tak to těžko rozdýchává.

Jediné řešení je v obnově krajinné mozaiky, biopásy, koridory, remízy, revitalizace vodních toků... Ale nečekejme, že se vrátí ty stavy z padesátých let. Prostě už jsme jinde.

A prý jsou přemnožení predátoři. Ale každé prostředí má nějakou úživnost. V ekosystému mezi kořistí a dravcem vzniká určitá rovnováha. Křivky početnosti se samozřejmě nekryjí, ale v určitém dlouhodobém průměru to platí. Pokud by zajíců bylo více, bude zase více predátorů... Člověk je vlastně taky predátor... Predátor je vlastně "škodná", ona ubírá z talíře :-) Vystřílet!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.11.2025 12:36 Reaguje na Radim Zaňka
JO,
přemnoženou i invazivní vystřílet -
tak jak to bylo v panských lesích/viz Kadlík z Orlíku !
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2025 13:36 Reaguje na Radim Zaňka
Chybná/zavádějící úvaha. Zajíců bylo dost i v době, kdy se chemizovalo (60.-70.), ale ještě nebyla prasata, fungovala vzteklina a i jinak se predátoři regulovali (norování, sklopce, železa, výrovka).

Část zajíců se odchytávala a byl to výhodný vývozní artikl, část šla na domácí trh. Ale tehdy bylo ještě dostatek mezí, větrolamů i cest, které až díky eu normám (dotace na plochu) se likvidovaly.

Ta dnešní "rovnováha" už zůstane, jaká je. Chocholouši, vrabci, čejky ani sýčci (aj.) nebudou na stavech, jako v dříve (60.-70.), spíše ještě poklesnou. Takže požadavek ve vedlejším článku působí jako CHUCPE:

My jsme zajistili dostatek predátorů - a vy zařiďte, aby počty zdecimované zvěře/ptáků se vrátily na původní stavy! To je jako honit dva zajíce (s jedním psem) najednou - splňte nesplnitelné... Prostě úživnost je na limitu, resp. hodně se mu blíží, a jakékoliv zmnožení toho kterého druhu bude lákat predátory.

Některé druhy v časech latence hraboše či myšice nehnízdí, při latenci mají více mláďat než v průměrných letech. Podobně to bude fungovat i u větších dravců, ubude odchovaných mláďat, některé snůšku opustí. Prostě donekonečna populace predátorů neporoste, budou trpět hlady a v zimním období se záchranné stanice budou plnit zesláblými jedinci posedávajícími u cest (či jinde v dohledu). Logické by bylo nechat to na přírodě, jenže... pomůžeme silnějšímu, že...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2025 14:31 Reaguje na Karel Zvářal
Oeé?... Ano, tolik povolaných, ale musí dojít neodborník, jinak by dagové, rádci, schízy aj. se nemohli na žblept... Zajíci? Bejvávalo...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2025 17:19 Reaguje na Karel Zvářal
pardon, při gradaci mají více mláďat
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.11.2025 14:58 Reaguje na Karel Zvářal
No v minulých letech v okolí brna pozorovali myslici nárůst zajíců v hraboších expanzích, tam kde se netrávilo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.11.2025 15:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
A víte proč? Protože predátorům přibylo kořisti ve
formě hrabošů a malí zajíčci dostali šanci přežít tu
nejzranitelnější dobu, kdy ještě nejsou schopni těm
predátorům utéci. Není ale východiskem nechat úrodu
sežrat hrabošům, aby jich bylo více, nakrmili ty
predátory a tím zachránili zajíce. Méně predace, více zajíců, to věděli naši předci staletí, ale
dnes to nejsou ochranáři schopni pochopit.
Odpovědět
Pe

Petr

3.11.2025 16:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Proč by to ochranáři nebyli schopni pochopit? Spíš to zkusme takto: Měl by ochranář chránit jen některé druhy, a ty, které se mu nehodí/nelíbí/nemá rád/někdo jiný nemá rád, by měl hubit a likvidovat a vytvářet tím nerovnováhu? Pak to bude správný a dobrý ochranář, že chápe co je hezké a dobré? A které druhy jsou ty správné a které špatné? Zajíček je roztomilý, tak je správný? A liška, protože jí zajíčky a Budulínky, tak je špatná a zabít?
Proč nechceme v přírodě rovnáváhu a všechny druhy? Není to ona biodiverzita, po které tady všichni volají? Zase jen ty lidské představy. Chceme něčemu pomáhat a děláme to ne tak, jak by to něco potřebovalo, ale jak to chceme my. Komu tedy vlastně pomáháme? Tomu něčemu, nebo zase jen sobě?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2025 17:06 Reaguje na Petr
:-) Typická petrovina... Nejde o to líbí-nelíbí, každý tvor má své místo v ekosystému. Lidé dříve chránili prioritně svá hospodářství (pojišťovny nefungovaly-) Když někomu liška či kuna chodila do kurníku, natáhl železa, pořídil si teriéra, nebo je zastřelil. A když ve svém okolí zdecimoval tuto škodnou, prospělo to jiným druhům, včetně zajíce a koroptve. Na podzim si potom mohl zpestřit jídelníček. Jak se ruší malochovy a vyrostly farmy, přibylo "nedotknutelných" predátorů. Mj i proto mizí dříve běžné druhy, navzdory přáním aktivistů...
Odpovědět
Pe

Petr

3.11.2025 17:28 Reaguje na Karel Zvářal
Moc jste můj text nepochopil.
Ale správně, každý tvor má v ekosystému své místo. A co děláme my (včetně zdejší diskuze a vás)? Tohoto se nám zdá moc, vybít, tohoto málo, chceme víc. A ještě do toho mícháme svoje osobní pocity (jednomu se líbí ptáci, druhému orchideje...). Takto z přírody nezbyde nic.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2025 18:08 Reaguje na Petr
Nikoliv, vy jste nepochopil můj pohled. Dnes to již komentuji jinde - a s něčím podobným jsem počítal dávno.

Ochranáři obviňují myslivce, že drobnou vystříleli, že zemědělci k***í krajinu. Když napíšu, že zajíci, koroptve, sýčci chybí v ideální krajině - odignorují to mlčením.

Takže znovu: chcete predátory neregulovat - nepožadujte potom "uvedení do původního stavu/počtů". Prostě mají držet z***k a koukat s údivem, kam to svým nicneděláním dotlačili... Švejk by to označil jako drzost I.A-)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.11.2025 05:53 Reaguje na Petr
??? Každý druh má svoje místo??? Ano! Ale určené zelenou ideologií. Některý bude nekriticky chráněný ( predátor) a jiný bude odsouzen k živoření a zániku.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.11.2025 05:53 Reaguje na Petr
??? Každý druh má svoje místo??? Ano! Ale určené zelenou ideologií. Některý bude nekriticky chráněný ( predátor) a jiný bude odsouzen k živoření a zániku.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.11.2025 17:08 Reaguje na Petr
Černá, lišky, kuny... přemnožený a v podstatě chráněný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.11.2025 17:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak. Za Marie T. černá "vymizela", avšak nebylo to změnou klimatu, pouze predačním tlakem. Hospodářství first!-)
Odpovědět
Pe

Petr

3.11.2025 17:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jak se může něco přemnožit, když je to limitované množstvím potravy? Není pak náhodou úplně stejně přemnožený třeba váš oblíbený druh orchideje na nějaké lokalitě, která dříve neexistovala? No je. Je to úplně stejné přemnožení.
Příroda žádné přemnožení nezná. Všeho je vždy přesně tolik, kolik tam toho být může. Nikdy ne víc, ani míň. Lidem se to ale samozřejmě nelíbí, přijde jim to divné a nesprávné, mají o biodiverzitě svoje vlastní představy, tak všechno usilovně regulují a "napravují". A pomáhají si slovy jako přemnožený, škůdce a podobně.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.11.2025 12:57 Reaguje na Petr
Zajímavé, nejsou to náhodou ekologové a někteří lesníci či zemědělci co křičí jak je u nás spárkatá zvěř přemnožena? No a není náhodou šíření nemocí jedním ze znaků přemnoženosti?
Odpovědět
Pe

Petr

3.11.2025 19:07 Reaguje na Slavomil Vinkler
A jak a podle čeho vlastně určujete, že je nějaký druh přemnožený?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.11.2025 19:22 Reaguje na Petr
Když zemědělec nesklidí z obilí, kukuřice nebo slunečnice ani zrno.
Odpovědět
Pe

Petr

3.11.2025 19:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
Z toho jste určil, že jsou kuny a lišky přemnožené? To myslíte vážně?
A jelikož jsem snad nikdy nečetl o nikom, kdo by nesklidil ani zrno, tak z toho zase já usuzuju, že tedy žádný druh není přemnožený.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.11.2025 05:57 Reaguje na Petr
Pokud tvrdíte že kuny a lišky nejsou přemnožené, tak si mohu směle dovolit tvrdit, že jste ekologista. Jedině ten nechápe jaké důsledky mělo vymýcení vztekliny z přírody.
Odpovědět
Pe

Petr

4.11.2025 18:42 Reaguje na Michal Ukropec
Já nic netvrdím, jen mě zajímá jak se dojde k přesvědčení, že je něco přemnožené. Odpovězte tedy vy, jak a podle čeho jste určil které druhy jsou přemnožené.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.11.2025 18:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Velkoplošné pěstování energetických plodin na ekologická biopaliva má jejich podporu taky.
Odpovědět
RZ

Radim Zaňka

5.11.2025 23:13 Reaguje na Karel Zvářal
Já s tím souhlasím, ale z mého pohledu zásadní problém je v té struktuře krajiny. Ono těžko určit, co více, či méně za tím stojí. Je to komplex vlivů. Ale že tehdejší podmínky a tlak na predátory vedly k přemnožení zajíců a že to nebyl přirozený stav, to je snad jasné. Otázkou je, zda do toho vrtat, nebo to nechat přirozenému vývoji...
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.11.2025 07:47 Reaguje na Radim Zaňka
Souhlasím částečně, struktura krajiny, i velká pole jako taková zajíci polnímu nevadí. Jsou tam jiné vlivy a zajíc si pomoc zaslouží až odezní myxomatóza. Myslivci by ho třeba aspoň tuto sezónu nemuseli, tam kde ho ubylo, lovit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.11.2025 15:00
Je docela zajímavé, že návrhy Myslivecké jednoty jsou blízké tomu málu rozumného, co hlásají také někteří ekologové.
Odpovědět
Ra

Radek

3.11.2025 15:31
Tak na populaci zajíce má vliv černá až na posledním místě . Pokud by bylo v dnešní době zajíců co bývalo v 60 letech tak budou padat návrhy na celoroční lov ….spíš horší .
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.11.2025 20:04 Reaguje na Radek
Přesto patří zpět do obor. O zajíce se bojím nejvíc kvůli myxomatóze, na 2.místě kvůli premnoženým dravcům, které ekologové nekontrolovaně vysazují do krajiny a/nebo zakazují jejich regulaci.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.11.2025 15:22 Reaguje na Radek
Černá cíleně loví mladé zajíčky, kteří před prasaty ještě nedokáží utéct. Na některých regionech má tak černá zvěř přední podíl na snížení počtů zajíců.
Odpovědět
Ra

Radek

4.11.2025 16:59 Reaguje na Radim Polášek
Největší zlo pro malé zajíčky a nejen pro ně , je kočka domácí .
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.11.2025 07:40 Reaguje na Radek
Mnohem víc jim i koroptvím škodí více pojezdů mechanizace, aut, lidské stavby s ploty, a z šelem psi a krkavcovití.
Odpovědět
FD

František Dvořák

4.11.2025 07:09
Dovolím si přidat ještě jeden příspěvek. Ještě nikdy v celé historii země se žádnému predátoru nepodařilo vyhubit svoji kořist. A nepodaří se mu to ani dnes. Vyjímám člověka, tom se to daří. Všichni, kteří tady diskutujete, zajděte se podívat dnes ven. Velké holé lány od vidím do nevidím, počítám v to i ty nesmyslné oplocené pastviny(ty pastviny nepředstavují žádnou ekologii), Na kilometry by tam ten zajíc, v této krajině byl vidět, a neuvidíte ho. Nejvíc se krajina a zemědělství zničilo po r. 1989. Žádná alejka, nebo tůňka tuto hrůzu není schopna zachránit.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.11.2025 07:24 Reaguje na František Dvořák
Asi jste se špatně vyspal.
Odpovědět
FD

František Dvořák

4.11.2025 07:48 Reaguje na Emil Bernardy
Nevím o důvodu.
Odpovědět
DA

DAG

4.11.2025 08:24 Reaguje na František Dvořák
S tím souhlasím. Změna struktury krajiny by musela být hlubší, aby se něco změnilo. Ovšem dík za každou tůńku a alejku.
https://www.honitbaroku.cz/predchozi-rocniky/
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.11.2025 14:49 Reaguje na František Dvořák
v austrálii, novém zélandě aa spoustě ostrovů se to zavlečeným predátorům povedlo poměrně rychle, nedávno a v přímém přenosu (pi, kočky, krysy...). a to byla zatracená klika že se podařilo uhlídat (ne)zdivočení psů v antarktidě.
Odpovědět
sv

s v

4.11.2025 20:06 Reaguje na František Dvořák
Máš tam chybu. Správně je to takto: nejvíc bylo zwmědělství a krajina zničena před rokem 1989.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

4.11.2025 09:56
Hezky je popsána a doložena predace zajíce v práci, který prezentovali autoři na mysliveckém semináři (https://www.cmmj.cz/myslivecky-seminar-stredoceskeho-kraje/) :

Tříletý výzkumu zajíce polního od aplikace do praxe
Ing. Jan Cukor, Ph.D. 1,2), Ing. Richard Ševčík, Ph.D.


Odpovědět
DA

DAG

4.11.2025 13:10 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Velice zajímavé. A potvrzení toho, že největší mor jsou kočky.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

9.11.2025 21:31
Pokud budu vědět jak,tak jsem ochoten zajíce na svých pozemcích podpořit. Mám jen pastviny a v blízkosti není nic jiného. Chci za to ,ale držení černé a vysoké na rozumné mezi a při honu,si za sebou zavřou oplutek ,aby mi neutekly krávy a sebrat po sobě patrony .
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist