Myslivec líčil na dravce zakázaná železa, ochránci ho lapli do fotopasti
Myslivec chtěl chránit odchovnu divokých kachen na oploceném rybníčku za vsí u Starého Smolivce. Zde žije zhruba 200 kachen divokých se zastřiženými letkami na křídlech. Obrovské hejno, které každé jaro produkuje stovky vajec putujících do myslivecké líhně. Taková koncentrace zvířat samozřejmě láká predátory, kteří si rádi na „handicapovaných“ kachnách pochutnají.
Proto zdejší myslivec nainstaloval past – klasická sklapovací železa. Ta byla natažená přímo u záměrně vytvořené díry v plotě. Zvíře, které by se chtělo do ohrady ke kachnám dostat, by nemohlo tuto díru minout. Tunel vyskládaný z kamení pak navedl vetřelce přímo do díry pod pletivo a do natažených želez.
Zvíře bývá do těchto pastí obvykle chycené za přední tlapu či čenich, přičemž nedojde k usmrcení, ale k velmi bolestivému zmrzačení zvířete. Tyto pasti jsou proto zákonem zakázané. „Jde o používání této nejbrutálnější pasti tím nejbrutálnějším způsobem v rozporu hned s několika platnými zákony,“ komentuje použití pasti Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice.
Podle ochránců zvířat je případ o to závažnější, že zakázaným způsobem lovu vědomě lovila osoba znalá zákona, která složila odbornou mysliveckou zkoušku, má lovecký lístek a je členem mysliveckého sdružení. Stejně tak je závažné i to, že do želez se lovilo v mysliveckém zařízení a to minimálně již několik měsíců.
Ochránci zvířat nechtěli nechat nic náhodě. Osadili proto místo fotopastí, která pořídila 70 kvalitních fotografií. Ochránci je předali policii i s fotografiemi zmrzačené kachny, která se do želez chytila. Případ převzala policie a Státní veterinární správa v pondělí 21. 11. 2011. V objektu chovné stanice skutečně funkční past našli. Podle protokolu byla železa přichycena silným řetězem ke kmenu smrku v objektu. „Řetěz je již ve kmenu zarostlý, zařízení tady musí být již několik let,“ citují ochránci protokol.
Myslivec, který má chov na starosti, policii nejdřív tvrdil, že o pasti sice věděl, ale sám ji nelíčil a ani neví, kdo by to tam mohl být. Zařízení prý převzal i s pastí po zesnulém kolegovi před dvěma roky a od té doby si pasti nevšímal. Díra v plotě prý byla zakryta prknem a víc neví. „Pravda, měl na sobě úplně stejný svetr a boty jako osoba na fotografiích z fotopasti, ale to v daný okamžik nevěděl a nebylo důležité,“ dodává Makoň.
Policie případ vyšetřuje, zřejmě jej vyhodnotí jako trestný čin. K trestnému činu se kloní odborné stanovisko Státní veterinární správy. Což znamená krom jiného, že myslivci v případě soudního uznáni viny hrozí zákaz činnosti, ztráta loveckého lístku, zbrojního pasu a vyloučení z mysliveckého sdružení. „Cílem celého případu není pošpinit konkrétní osobu a dobré jméno myslivců. Cílem je jednoznačně vyřešit a dotáhnout do zdárného konce alespoň jeden případ nelegální činnosti páchané na volně žijících zvířatech,“ říká Makoň.
reklama
Chycený pytlák
předchozí další 
Dále čtěte |
Záchranná stanice v Praze loni přijala 6790 zvířat, meziročně více
Záchranná stanice Huslík u Poděbrad přijala loni 3022 zvířat, dosud nejvíc
Kalous, puštík, liška. Předvánoční shon na záchranné staniciOnline diskuse
Tady se prostě tluče ideologie s realitou - 17. 12. 2011 - Jan ŠimůnekV reálu u nás prakticky žádná "divoká příroda", v níž by měli predátoři nezastupitelnou roli, neexistuje. I rezervace jsou spíš kombinací zoologické a botanické zahrady než divokou přírodou jako takovou a vyžadují si regulační a pěstební zásahy, jako tyhle instituce (byť vedené jinak).Proti tomuhle stojí idea (ideologie) "divoké přírody, která si sama najde / obnoví přirozenou rovnováhu. Pochopitelně, to tu už stovky let nefunguje (a pokud někde rovnováha vznikne, tak je na hony vzdálená původním poměrům). Takže ideologicky zanícení "ochránci" zde mají pěstírny dravců, kteří následně páchají škody na hospodářských chovech (protože ten chov zvěře do lesa / na rybníky není nic jiného než hospodářský chov, ekvivalentní třeba drůbežárně nebo velkochovu prasat), ale jsou nedotknutelní a za škody jimi způsobené nikdo nenese odpovědnost. Ochránci se tedy chovají stejně, jako se svého času chovala šlechta, která klidně organizovala hon přes pole sedláků a bylo jí šumafu, kolik jich po rozrajtování úrody pomře hlady. (Proto taky ty odvetné excesy, třeba za francouzské revoluce.) Nehledě k tomu, že ochránci tu skučí, jak by nebohá liška v železech trpěla a nějak jim nedochází, že pokud se dostane dovnitř, tak tam následující den budou ležet desítky mrtvých nebo umírajících ptáků v loužích vlastní krve a další za sebou budou tahat střeva. A jejich utrpení bude suma sumárum mnohem větší, než utrpení toho dravce. Takže pokud tu někdo má mít chov nedotknutelných dravců, tak je třeba, aby za ty dravce po trestně právní i ekonomické stránce ručil, čímž by se odbourala současná asymetrie na tomto poli. |
