MŽP odmítá kritiku fondu, počítá i se soláry na brownfieldech Aktualizováno

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odmítá kritiku připravovaného Modernizačního fondu (MdF), ve kterém mají být pro českou energetiku z prodeje emisních povolenek k dispozici desítky miliard korun. Pondělní upozornění Svazu moderní energetiky, že peníze z fondu zřejmě nebude možné použít na stavbu solárních elektráren na brownfieldech a v průmyslově znečištěných lokalitách, podle MŽP není pravdivé a fond s tím počítá. Resort to dnes sdělil ČTK. I přes to, co říká nyní ministerstvo, tak je v materiálu doslovně uvedeno, že se na těchto plochách stavět nebude, reagoval následně svaz.

"Pokud MŽP neupraví pravidlo tak, aby se jednalo pouze o vynechání skutečně cenné zemědělské půdy, tak Modernizační fond fungovat nebude a my musíme na této připomínce trvat. Naší snahou je, aby byly podpořeny nové obnovitelné zdroje na výsypkách, rekultivacích a brownfieldech, což bez úpravy dokumentu nebude možné. Svaz moderní energetiky nikdy nenavrhoval, že by solární parky měly vznikat na kvalitní orné půdě," řekl dnes ČTK výkonný ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Podleministerstva konflikt dotačních možností solárních elektráren na území brownfieldů vůbec neexistuje. "V návrhu Modernizačního fondu, který jsme poslali do meziresortního připomínkového řízení, výslovně uvádíme, že budeme podporovat fotovoltaické elektrárny na jinak obtížně využitelných územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností," uvedl náměstek MŽP Jan Kříž, v jehož sekci materiál o fondu tvoří.

Svaz moderní energetiky spolu se Solární asociací v pondělí dále uvedly, že vyloučení podpory pro nové solární parky, který by stály na půdách vedených v zemědělském půdním fondu, vylučuje také projekty uvažované na bývalých těžebních plochách nebo skládkách. Zástupci obou svazů sdělili, že proto doporučuji úpravu programového rámce fondu, která by umožnila stavbu a provoz fotovoltaických elektráren také na méně úrodných plochách travního porostu.

"Limity pro stavění fotovoltaických elektráren na nejkvalitnější půdě jsou dány obecnými pravidly a legislativou pro jakékoli dotace resortu životního prostředí. V tomto případě to znamená, že si investor může standardně požádat o vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu, i dočasné a pokud mu bude udělen souhlas, může elektrárnu postavit," reagoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

"Je naprosto logické, že pro MŽP je stěžejní, aby nedocházelo výstavbou fotovoltaických elekráren k záborům kvalitní zemědělské půdy, jak se to stalo před deseti lety, a ještě dnes na to doplácíme, k tomu snad nikdo nemůže vznášet seriózní námitky," dodal s odkazem na takzvaný solární boom ministr. Podle Svazu moderní energetiky však stále platí pravidlo, že z půdního fondu nelze vyjmout pouze část pozemku pod panely, ale je potřeba vyjmout celý areál elektrárny.

"Ministerstvo si také zřejmě neuvědomuje, že nepůjde realizovat inovativní projekty takzvané agrivoltaiky, dokud nebude umožněno dvojí využití půdy v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu. Opět zde platí zákon, který by realizaci agrivoltaiky, tedy instalaci solárních panelů nad plodinami umožnil pouze s podmínkou vyjmutím půdního bloku ze zemědělského půdního fondu. Při uplatnění současné legislativy by tak nebylo možné podobné projekty vůbec realizovat a podpora pro agrivoltaiku má jen papírový charakter," dodal Sedlák.

Výtky k připravovanému Modernizačnímu fondu má také Komora obnovitelných zdrojů energie. Její zástupci minulý týden na tiskové konferenci uvedli a zkritizovali, že převážnou většinu ze 150 až 200 miliard korun z fondu získají hlavně polostátní ČEZ, EPH podnikatele Daniela Křetínského, Sev.en podnikatele Pavla Tykače a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Vyplývá to podle nich z podkladů ministerstva životního prostředí, které mají k dispozici.

---

reklama

---