Plzeňský kraj má velký potenciál ve větrné energetice. Teď má tři větrníky

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Sněmovna by měla zhruba do konce roku schválit zákon o akceleračních zónách. "Abychom mohli na úrovni státu, krajů a obcí podpořit rychlejší rozvoj hlavně větrné energie," řekl. Podle něj dnes mohou být větrníky připojovány přímo na přenosovou soustavu a při instalaci maximálně tří stožárů není, při dodržení odstupu od obcí, nutný posudek EIA (vlivu stavby na životní prostředí).

Jejich ekonomika už se podle Hladíka blíží tomu, že se začnou vyplácet i bez dotací a při zapojení do komunitní energetiky z nich může mít výhody každý.

"Ten, kdo je ale musí podporovat, jsou lidé, kteří tam bydlí. Vedení kraje se vždy za ně postaví a bude se řídit podle toho, jestli je chtějí nebo ne. Ale kraj má možnost diskuzi moderovat. Protože větrníky nejsou démon, stejně jako nejsou ultimátně dobré," uvedl nový náměstek hejtmana Martin Rybár (KDU-ČSL). Nebudou se stavět na Šumavě, kde by zničily krajinný ráz, ale nevidí důvod proč by nemohly být v prstenci kolem industriální Plzně.

Nové vedení kraje nechce prosazovat velký rozvoj větrníků, ale současně se jim nebude vehementně bránit. V regionu byla řada referend, v nichž obyvatelé větrníky odmítli. Při rozvoji obnovitelných zdrojů (OZE) se podle Rybára potřebuje ČR dostat do situace, že je lidé chtít budou, protože pro ně budou výhodné. "Ve chvíli, kdy by obyvatelé katastru nebo přilehlých katastrů měli třeba sníženou cenu za elektřinu, a nemusí to být velká částka - třeba desetina, za to že strpí větrníky na svém území, tak by byli obce a jejich občané stimulováni," řekl.

Jako příklad uvedl Liberecký kraj, který není větrným potenciálem od Plzeňského tak odlišný. Podle Rybára má schválené větrné memorandum, tedy že bude rozvíjet energetiku z větru, aby dobře využil svůj potenciál, snaží se poskytovat veřejné pozemky a pomáhat s výkupy. "A dnes je jejich energetický mix lepší než náš," řekl hejtmanův náměstek.

Halík řekl, že je rozvoj větrníků závislý na třech faktorech. "Musíme dodělat legislativu. Lex OZE III zavede akumulaci, agregaci a flexibilitu a v tu chvíli se síť bude moci řídit jiným způsobem a vytvoří se nová kapacita. Dále je to otázka zrušení všech zablokovaných projektů, které se nestaví, což je otázka ministerstva průmyslu, a dále blízkosti výroby a spotřeby," řekl. Dnes je podle Hladíka v ČR blokováno zhruba 20 GW výkonu na různé druhy zdrojů, jejichž investoři jsou pomalí nebo od projektu ustoupili.

Pokud dle Hladíka vznikne hodně decentrálních zdrojů, v kombinaci třeba fotovoltaiky a větru, tak tlak na soustavu klesne. Díky blízkosti výroby a spotřeby nebudou nutné tak "silné dráty". "Cílový stav je 50 procent z jádra a 50 procent z obnovitelných zdrojů do roku 2050. Dnes je podíl (OZE) do 20 procent a 30 procent v roce 2030 je reálný," řekl. ČR má podle něj v Evropě velmi nízkou instalaci OZE v poměru ke spotřebovávané energii. I třeba Poláci, Slováci a Maďaři mají větší, dodal.