MŽP: Stanovení cílů pro čisté ovzduší zákonem není v kompetenci ministerstva zdravotnictví
"Zavádí se pojem 'akční limit', kterým se rozumí taková hodnota znečištění ovzduší, ke které by mělo vnitřní území lázeňského místa směřovat v případě, že je tato hodnota překračována. Poskytovatelé lázeňské péče mají společně s obcí, na jejímž území se lázeňská péče poskytuje, podnikat aktivní kroky a snažit se o trvalé zlepšení stavu ovzduší v lázeňském místě," píše se v návrhu zákona, jehož platnost MZd navrhuje od roku 2025. Konkrétní limity ale zákon nestanoví, budou doplněné vyhláškou.
MŽP ale považuje takovou regulaci za zásah do svých kompetencí. "Kompetence v této oblasti tak nemůže vykonávat ministerstvo zdravotnictví, jelikož nemá pro výkon státní správy v této oblasti stanovenu pravomoc. Což porušuje zásadu legality a legitimity, čímž je navrhovaná právní úprava od počátku protiprávní," píše v připomínkách.
V současné době mají poskytovatelé lázeňské péče povinnost předložit ministerstvu každých pět let zprávu o stavu klimatických podmínek v místě. Nově by ale mělo být možné v případě, že nebude ovzduší dostatečně čisté, nařídit obci trvalý monitoring a zprávy žádat každý rok.
Odpovědnost za opatření vedoucí k danému cílí budou mít společně poskytovatelé lázeňské péče, státní správa a samospráva. Návrh uvádí, že opatření se mohou týkat například řešení dopravy, centrálního vytápění, způsobu úpravy zeleně nebo hluku. Za nezřízení monitoringu mohou hrozit i sankce.
Podle připomínky Hospodářské komory ČR v návrhu chybí, jaké znečišťující látky by se měly v akčních limitech sledovat. Namítá také, že monitoring, ale i nápravná opatření mohou obcím přinést nemalé náklady. Ministerstvo financí naopak v připomínkách žádá, aby MZd vyčíslilo náklady pro stát. Svaz měst a obcí připomíná, že vliv na čistotu ovzduší v pohraničí mají i okolní státy.
Podle připomínek Karlovarského kraje jsou jiné problémy lázeňských měst, které by mělo MZd řešit. "Lázeňský zákon musí definovat lázeňskou péči také jako preventivní zdravotní péči ve vztahu k úpravě zákona č. 48/1997 Sb.,o veřejném zdravotním pojištění," navrhuje kraj. Od toho se pak odvíjí možnosti jejího financování z veřejného zdravotního pojištění. Problémy vidí také v odborném dohledu státní správy a dalších činnostech, které se lázeňství týkají.
V Česku existuje 93 registrovaných poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče, dohromady mají 25.000 lůžek a zaměstnávají 11 000 lidí. V roce 2022 se v nich léčilo přes 842 000 lidí, z nich asi 293 000 byli cizinci. Léčebných pobytů bylo 216 000, necelá polovina hrazená zdravotní pojišťovnou.
Na seznamu přírodních léčebných lázní je 38 měst, zejména v Karlovarském kraji (6) nebo Olomouckém (6), hlavně v Jeseníkách (5), ale také v kraji Ústeckém (5), Královéhradeckém (4), Zlínském (4), Jihočeském (3), Libereckém (2), Jihomoravském (2), Moravskoslezském (2), Středočeském (2), Plzeňském (1) či Pardubickém (1). MZd také v další vyhlášce týkající se lázeňství navrhuje, aby mezi přírodní léčebné lázně přibyl od letošního července Frymbuk, který leží u jihočeské nádrže Lipno.
reklama
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
Po týdnu se do Česka vrátil písečný prach ze Sahary
