MŽP: Stanovení cílů pro čisté ovzduší zákonem není v kompetenci ministerstva zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) chce v návrhu novely takzvaného lázeňského zákona stanovit cíle pro čisté ovzduší v lázeňských městech. Odpovědné za jejich plnění by měly být obce spolu s poskytovateli lázeňské péče. Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) na takový krok ale MZd nemá pravomoc. S návrhem podle připomínek nesouhlasí ani Karlovarský kraj, kde sídlí nejznámější české lázně, považuje ho za další zhoršení podmínek pro samosprávu či podnikání.

"Zavádí se pojem 'akční limit', kterým se rozumí taková hodnota znečištění ovzduší, ke které by mělo vnitřní území lázeňského místa směřovat v případě, že je tato hodnota překračována. Poskytovatelé lázeňské péče mají společně s obcí, na jejímž území se lázeňská péče poskytuje, podnikat aktivní kroky a snažit se o trvalé zlepšení stavu ovzduší v lázeňském místě," píše se v návrhu zákona, jehož platnost MZd navrhuje od roku 2025. Konkrétní limity ale zákon nestanoví, budou doplněné vyhláškou.

MŽP ale považuje takovou regulaci za zásah do svých kompetencí. "Kompetence v této oblasti tak nemůže vykonávat ministerstvo zdravotnictví, jelikož nemá pro výkon státní správy v této oblasti stanovenu pravomoc. Což porušuje zásadu legality a legitimity, čímž je navrhovaná právní úprava od počátku protiprávní," píše v připomínkách.

V současné době mají poskytovatelé lázeňské péče povinnost předložit ministerstvu každých pět let zprávu o stavu klimatických podmínek v místě. Nově by ale mělo být možné v případě, že nebude ovzduší dostatečně čisté, nařídit obci trvalý monitoring a zprávy žádat každý rok.

Odpovědnost za opatření vedoucí k danému cílí budou mít společně poskytovatelé lázeňské péče, státní správa a samospráva. Návrh uvádí, že opatření se mohou týkat například řešení dopravy, centrálního vytápění, způsobu úpravy zeleně nebo hluku. Za nezřízení monitoringu mohou hrozit i sankce.

Podle připomínky Hospodářské komory ČR v návrhu chybí, jaké znečišťující látky by se měly v akčních limitech sledovat. Namítá také, že monitoring, ale i nápravná opatření mohou obcím přinést nemalé náklady. Ministerstvo financí naopak v připomínkách žádá, aby MZd vyčíslilo náklady pro stát. Svaz měst a obcí připomíná, že vliv na čistotu ovzduší v pohraničí mají i okolní státy.

Podle připomínek Karlovarského kraje jsou jiné problémy lázeňských měst, které by mělo MZd řešit. "Lázeňský zákon musí definovat lázeňskou péči také jako preventivní zdravotní péči ve vztahu k úpravě zákona č. 48/1997 Sb.,o veřejném zdravotním pojištění," navrhuje kraj. Od toho se pak odvíjí možnosti jejího financování z veřejného zdravotního pojištění. Problémy vidí také v odborném dohledu státní správy a dalších činnostech, které se lázeňství týkají.

V Česku existuje 93 registrovaných poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče, dohromady mají 25.000 lůžek a zaměstnávají 11 000 lidí. V roce 2022 se v nich léčilo přes 842 000 lidí, z nich asi 293 000 byli cizinci. Léčebných pobytů bylo 216 000, necelá polovina hrazená zdravotní pojišťovnou.

Na seznamu přírodních léčebných lázní je 38 měst, zejména v Karlovarském kraji (6) nebo Olomouckém (6), hlavně v Jeseníkách (5), ale také v kraji Ústeckém (5), Královéhradeckém (4), Zlínském (4), Jihočeském (3), Libereckém (2), Jihomoravském (2), Moravskoslezském (2), Středočeském (2), Plzeňském (1) či Pardubickém (1). MZd také v další vyhlášce týkající se lázeňství navrhuje, aby mezi přírodní léčebné lázně přibyl od letošního července Frymbuk, který leží u jihočeské nádrže Lipno.

---

reklama

---