MŽP žádá Evropskou komisi o kontrolu stavby na polské straně Králického Sněžníku
"S ohledem na přetrvávající nedostatečnou odezvu polské strany jsme se rozhodli o veškerých zjištěních a pochybnostech, týkajících se odpovídajícího posouzení dopadů realizace a provozu stavby na přírodu a dodržování podmínek vydaných povolení, oficiálně informovat Evropskou komisi a požádat ji o přezkum souladu postupu polské strany s evropským právem," uvedla na dotaz ČTK Dominika Pospíšilová, zástupkyně tiskové mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP). Dopis byl odeslán v úterý, reakci Evropské komise lze podle ní očekávat během jednoho až tří měsíců.
Několik českých ekologických organizací od loňska opakovaně upozorňovalo, že podle povolení se má například stavební materiál a konstrukční díly věže přepravovat ze Sněžnického sedla na vrchol Sněžníku vrtulníkem a staveniště musí být na stanovené parcele. To se podle nich neděje. Podle fotodokumentace jezdí těžká technika po zelené turistické stezce z Chaty Pod Sněžníkem podél hranice na polské straně. V rozporu s povolením i s projektem vznikla provizorní komunikace na vrchol hory k opakovanému využití těžké techniky a zřejmě i k přepravě části materiálu. Stroje také ničí arkto-alpinskou tundru i v širším okolí mimo oplocený stavební prostor. Množství techniky také výrazně převyšuje povolený počet. Naposledy ekologové zdokumentovali porušování podmínek 27. července.
"Je zřejmé, že na papíře a na jednání se tvrdí něco, ale realita na odlehlém místě v přísně chráněném území je jiná. Vše tedy působí dojmem, že prezentace polské strany při kontrole 22. června byla bohužel spíše nepravdivým divadlem," uvedli ekologové v otevřeném dopise ministryni pro místní rozvoj (MMR) Kláře Dostálové (ANO).
Upozornili také na změny projektu týkající se prodloužení harmonogramu výstavby o rok do 30. září 2022 a na „rekonstrukci“ zelené turistické stezky z Chaty pod Sněžníkem na vrchol hory, při níž se využívá velké množství odpadu a materiálu vytěženého při stavbě rozhledny. Ekologové požadují, aby MMR zabránilo ničení přírody, zastavilo vyplácení evropské i české dotace, požadovalo po polských kontrolních orgánech prošetření situace a sankci investorovi a nové řádné projednání vlivu záměru na soustavu lokality Natura 2000 na obou stranách území, neboť původní posouzení je z roku 2013.
MMR na výhrady ekologických organizací uvedlo, že investor stavby, město Stronie Śląskie polskému orgánu ochrany přírody sdělilo, že doprava jednoho z ocelových sloupů konstrukce pomocí nákladního auta a bagru byla jen ojedinělá a vrtulník už nebylo možné použít. Ostatní podmínky výstavby dodržuje, pochybení připustil jen u chybějících rohoží, které mají zachytávat případný únik provozních kapalin jeřábu do půdy.
Cílem česko-polského projektu je obnova vyhlídkové věže z 19. století, která byla v roce 1973 stržena. Rozhledna bude mít konstrukci tvořenou do 13 metrů betonem s kamenným obložením, vršek bude z velké části prosklený. Vysoká má být 33 metrů. Část peněz poskytlo i ministerstvo pro místní rozvoj. Na celkové náklady zhruba 77 milionů korun přispělo z národních i evropských zdrojů.
reklama

Povodí Labe obnoví v Hradci Králové mrtvé rameno řeky Orlice zvané Holštejn
Olomoucká botanická zahrada zachraňuje zvonovec liliolistý, daří se množit
Chtěl léčit lidi, dnes léčí krajinu. Osobností krajiny Jihomoravského kraje se stal Vilém Jurek