MŽP žádá Evropskou komisi o kontrolu stavby na polské straně Králického Sněžníku
"S ohledem na přetrvávající nedostatečnou odezvu polské strany jsme se rozhodli o veškerých zjištěních a pochybnostech, týkajících se odpovídajícího posouzení dopadů realizace a provozu stavby na přírodu a dodržování podmínek vydaných povolení, oficiálně informovat Evropskou komisi a požádat ji o přezkum souladu postupu polské strany s evropským právem," uvedla na dotaz ČTK Dominika Pospíšilová, zástupkyně tiskové mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP). Dopis byl odeslán v úterý, reakci Evropské komise lze podle ní očekávat během jednoho až tří měsíců.
Několik českých ekologických organizací od loňska opakovaně upozorňovalo, že podle povolení se má například stavební materiál a konstrukční díly věže přepravovat ze Sněžnického sedla na vrchol Sněžníku vrtulníkem a staveniště musí být na stanovené parcele. To se podle nich neděje. Podle fotodokumentace jezdí těžká technika po zelené turistické stezce z Chaty Pod Sněžníkem podél hranice na polské straně. V rozporu s povolením i s projektem vznikla provizorní komunikace na vrchol hory k opakovanému využití těžké techniky a zřejmě i k přepravě části materiálu. Stroje také ničí arkto-alpinskou tundru i v širším okolí mimo oplocený stavební prostor. Množství techniky také výrazně převyšuje povolený počet. Naposledy ekologové zdokumentovali porušování podmínek 27. července.
"Je zřejmé, že na papíře a na jednání se tvrdí něco, ale realita na odlehlém místě v přísně chráněném území je jiná. Vše tedy působí dojmem, že prezentace polské strany při kontrole 22. června byla bohužel spíše nepravdivým divadlem," uvedli ekologové v otevřeném dopise ministryni pro místní rozvoj (MMR) Kláře Dostálové (ANO).
Upozornili také na změny projektu týkající se prodloužení harmonogramu výstavby o rok do 30. září 2022 a na „rekonstrukci“ zelené turistické stezky z Chaty pod Sněžníkem na vrchol hory, při níž se využívá velké množství odpadu a materiálu vytěženého při stavbě rozhledny. Ekologové požadují, aby MMR zabránilo ničení přírody, zastavilo vyplácení evropské i české dotace, požadovalo po polských kontrolních orgánech prošetření situace a sankci investorovi a nové řádné projednání vlivu záměru na soustavu lokality Natura 2000 na obou stranách území, neboť původní posouzení je z roku 2013.
MMR na výhrady ekologických organizací uvedlo, že investor stavby, město Stronie Śląskie polskému orgánu ochrany přírody sdělilo, že doprava jednoho z ocelových sloupů konstrukce pomocí nákladního auta a bagru byla jen ojedinělá a vrtulník už nebylo možné použít. Ostatní podmínky výstavby dodržuje, pochybení připustil jen u chybějících rohoží, které mají zachytávat případný únik provozních kapalin jeřábu do půdy.
Cílem česko-polského projektu je obnova vyhlídkové věže z 19. století, která byla v roce 1973 stržena. Rozhledna bude mít konstrukci tvořenou do 13 metrů betonem s kamenným obložením, vršek bude z velké části prosklený. Vysoká má být 33 metrů. Část peněz poskytlo i ministerstvo pro místní rozvoj. Na celkové náklady zhruba 77 milionů korun přispělo z národních i evropských zdrojů.
reklama