https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-becve-v-prerove-sidli-nezvykly-pocet-morcaku-svedci-to-o-dostatku-ryb
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Bečvě v Přerově sídlí nezvyklý počet morčáků, svědčí to o dostatku ryb

5.2.2022 01:52 | PŘEROV (ČTK)
Ornitolog upřesnil, že už krátce po otravě Bečvy si všiml, že je v řece protékající Přerovem stále mnoho ryb. Letošní výskyt morčáků, kteří jsou o něco větší než divoké kachny, jej však překvapil.
Ornitolog upřesnil, že už krátce po otravě Bečvy si všiml, že je v řece protékající Přerovem stále mnoho ryb. Letošní výskyt morčáků, kteří jsou o něco větší než divoké kachny, jej však překvapil.
Až pět desítek morčáků velkých, což jsou kachnovití ptáci, kteří se v České republice vyskytují většinou pouze přes zimu, zaznamenali během letošní zimy ornitologové na řece Bečvě v Přerově. Podle nich jde o nezvyklý počet, svědčí to o tom, že v řece, která byla před půldruhým rokem postižena ekologickou havárií, je dostatek ryb. Morčák je totiž rybožravou kachnou, řekl ČTK místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. Z pozorování ornitologů také vyplývá, že stále více vodních ptáků vyhledává pro své zimoviště městské řeky.
 

"Na řece Bečvě v Přerově v letošním roce zimuje velké množství morčáků velkých, které doprovázejí desítky racků bělohlavých. Jde o rybožravé kachny, jejichž přítomnost je důkazem, že je tato řeka plná drobných ryb," uvedl Šafránek.

Ornitolog upřesnil, že už krátce po otravě Bečvy si všiml, že je v řece protékající Přerovem stále mnoho ryb. Letošní výskyt morčáků, kteří jsou o něco větší než divoké kachny, jej však překvapil.

"Morčáci se zde v předchozích zimách objevovali, ale ojediněle a pouze několik kusů. Letos jich byly desítky, 20 až 50 kusů. Když Bečva částečně zamrzla, tak se na ledě objevily i stopy vydry říční. To bylo pro mne velké překvapení a další důkaz, že zde našla dostatek potravy - ryb," doplnil Šafránek.

Řeku Bečvu postihla ekologická havárie 20. září 2020, podle České inspekce životního prostředí ji způsobily kyanidy. Havárie postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku, kde způsobila otravu řeky a úhyn minimálně 40 tun ryb. Do řeky se však od té doby znovu postupně vrací život, rybáři zde již nasadili tuny ryb a se zarybňováním počítají i v dalších letech.

Podle ornitologů se vodní ptáci v této době často přemisťují na řeky ve městech, kde je tepleji a navíc jim zde lidé nosí potravu. Jde především o labutě velké a kachny divoké, ojediněle se zde objevují i lysky černé, rackové chechtaví, poláci velcí nebo chocholačky. Velmi vzácně i hvízdáci euroasijští, ostralky štíhlé, slípky zelenonohé nebo kachničky mandarínské, doplnil Šafránek. Upozornil přitom, že nejvhodnější potravou pro přikrmování ptáků jsou semena pšenice, loupaný oves nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky listové zeleniny.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

5.2.2022 09:22
Tento poznatek se dá jednoduše vysvětlit. Obsádka se po otravě překlopila
od celého spektra věkových a velikostních parametrů k mladým a malým
rybám. Ty postrádají své predátory z řad rybích dravců a ty nahrazují
nyní rybožraví ptáci a vydry. Po každé velké otravě to tak bývá a není
to nic nečekaného. Při vyrovnaném stavu(co je to dnes vyrovnaný stav?)
by té drobotiny bylo podstatně méně a pro rybožravé ptáky by tak ten
stůl bohatě prostřený nebyl. Příkladem jsou plůdkové chovné rybníky se
statisíci malých ryb, které budete v produkčním rybníků s dravci a
potravní konkurencí velkých ryb asi v takovém množství hledat těžko.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2022 11:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Příroda má obrovskou schopnost regenerace, jenže ta má taky svoji limitu.
Samozřejmě to ale není důvod, proč tu havárii nevyšetřit a viníky neodsoudit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.2.2022 17:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Já zakazuji havárii nevyšetřit a viníky nesoudit?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2022 17:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Já vás z toho obviňuji? Fakt?
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.2.2022 09:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Až za 2 měsíce zmizí současný pol.ředitel, budem se divit, p. Macháčku, jak rychle budou důkazy zmizeny, a obvineni stazeno. Navic, a to je úplný skandál, je obvinen soudní znalec. Za co, za práci? Kde to žijem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.2.2022 15:42 Reaguje na Jarka O.
Nějakou dobu jsem pracoval ve státní správě a tak
mohu říci, že většina funkcí je ZÁVISLÁ na tom,
zda je funkcionář loajální k vládě a vedení. Je
to hra na "NEZÁVISLOST", ale pokud "nešlape"
správně, tak je vyměněn. No a znalec? Když se
posudek nehodí do krámu, tak se zpochybní a
nebo se vyžádá nový od někoho "NEZÁVISLÉHO".
Já už nevěřím v životě na objektivitu, ale
nezbývá mi nic jiného a tak respektovat ty
"NEZÁVISLÉ" soudy. Myslet mi ale zatím nikdo
oficiálně nezakázal a tak pouze přemýšlím.
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.2.2022 10:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Uvidí se za 1-2 měsíce, jak se případ vyvine. Kdoví,jestli soud proběhne. Jediné bez soudu se dají předhazovat viny nepohodlným osobám, i agrární straně ANO. Asi se mýlím, jsme přece v právním státu.
Odpovědět

Jirka Černý

5.2.2022 20:53
To je poslední stadium dobře zameteného průseru, začnou se na něm hledat a nacházet pozitiva.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.2.2022 22:26 Reaguje na Jirka Černý
Omyl. To je jen objektivní informace.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

6.2.2022 14:25
Takhle to vypadá, když se ornitolog nezeptá na názor rybářů, popřípadě ichtyologů a potom plácá kraviny. V první řadě v Přerově nebyla otrava, za druhé ta koncentrace Morčáků znamená jediné, do té doby zimovali po celém toku Bečvy a protože horní část byla vytrávena a nemají tam dostatek potravy, tak se soustřed´ují do spodní ,nepostižené části. Jaký to bude mít dopad na dosud zachovalou populaci ryb, zejména na mladší ročníky ukáže až čas ale aby ti Morčáci nebyli pro spodní úsek stejnou pohromou, jako ta otrava. Petrův Zdar
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.2.2022 15:25 Reaguje na Jan Knap
Pane kolego ony ty dozvuky otravy pro Bečvu v Přerově jsou i o
tom, že pokud rybám nic nebrání v putování, tak část velkých
kusů a dravců osídluje vytrávené úseky nejenom z revírů nad
i pod otravou a z přítoků. Je to putování na uvolněné místo
s hojností potravy ve formě vysazených ryb a plůdku, který
měl bez predace větší úspěšnost přežít prvý rok života. Takže
pokud k tomuto putování dochází, tak dochází k rozptylu velkých
ryb a dravců a tak i nižšího tlaku na plůdek, který ale nyní
plně nahradí rybožravé druhy ptáků a vydry. Znám to z povodních
na úsecích Olše po roce 1997, kdy dva roky po povodni byla řeka
plná drobotiny a postrádala většinu velkých ryb. Takže nejenom
otrava, ale i ničivá povodeň řádně zamíchá s rybí obsádkou a to
nehovořím o ledových třenicích, kdy byly některé úseky řek zcela
zbaveny lipanů a pstruhů. Rok, dva po nich byl poměr podmíráků k
mírákům 50 : 1 a bylo lépe ani nemuškařit, protože mi bylo těch
mlaďochů líto. Poslední roky bez zamrznutí těchto toků jsou ale
horší, než občasné třenice a povodně, protože je předčily nálety
těch rybožravých predátorů ze zamrzlých lokalit. Ale to je stále
to samé o čem tu neustále diskutujeme. Rybáři vykrmují ochranářům
jejich ikony a ještě jsou za svoji práci kritizováni jako lovci,
ne-li rovnou masaři.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

6.2.2022 17:34 Reaguje na Břetislav Machaček
V té spodní části jsou neprostupné splavy, navíc by se tam měl vyskytovat kriticky ohrožený hrouzek Kesleruv, který byl v horní části vytráven a je mnohonásobně ohroženější než Morčák. A otázka taky je, jestli Morčáka v součastnosti nepovažovat na našem území za invazivní druh. Ochrana Morčáka byla v pořádku do roku 2010,kdy na našem území sporadicky zimoval. V současné době u nás zimuje ve velkém počtu a i ve velkém počtu hnízdí. Jeho životní nika jsou jezera a dolní úseky velkých řek a proto v současných počtech a na lokalitách, v jakých se vyskytuje u nás nemá co dělat. Petrův Zdar
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist