Na Bečvě v Přerově sídlí nezvyklý počet morčáků, svědčí to o dostatku ryb
"Na řece Bečvě v Přerově v letošním roce zimuje velké množství morčáků velkých, které doprovázejí desítky racků bělohlavých. Jde o rybožravé kachny, jejichž přítomnost je důkazem, že je tato řeka plná drobných ryb," uvedl Šafránek.
Ornitolog upřesnil, že už krátce po otravě Bečvy si všiml, že je v řece protékající Přerovem stále mnoho ryb. Letošní výskyt morčáků, kteří jsou o něco větší než divoké kachny, jej však překvapil.
"Morčáci se zde v předchozích zimách objevovali, ale ojediněle a pouze několik kusů. Letos jich byly desítky, 20 až 50 kusů. Když Bečva částečně zamrzla, tak se na ledě objevily i stopy vydry říční. To bylo pro mne velké překvapení a další důkaz, že zde našla dostatek potravy - ryb," doplnil Šafránek.
Řeku Bečvu postihla ekologická havárie 20. září 2020, podle České inspekce životního prostředí ji způsobily kyanidy. Havárie postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku, kde způsobila otravu řeky a úhyn minimálně 40 tun ryb. Do řeky se však od té doby znovu postupně vrací život, rybáři zde již nasadili tuny ryb a se zarybňováním počítají i v dalších letech.
Podle ornitologů se vodní ptáci v této době často přemisťují na řeky ve městech, kde je tepleji a navíc jim zde lidé nosí potravu. Jde především o labutě velké a kachny divoké, ojediněle se zde objevují i lysky černé, rackové chechtaví, poláci velcí nebo chocholačky. Velmi vzácně i hvízdáci euroasijští, ostralky štíhlé, slípky zelenonohé nebo kachničky mandarínské, doplnil Šafránek. Upozornil přitom, že nejvhodnější potravou pro přikrmování ptáků jsou semena pšenice, loupaný oves nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky listové zeleniny.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Břetislav Machaček
5.2.2022 09:22od celého spektra věkových a velikostních parametrů k mladým a malým
rybám. Ty postrádají své predátory z řad rybích dravců a ty nahrazují
nyní rybožraví ptáci a vydry. Po každé velké otravě to tak bývá a není
to nic nečekaného. Při vyrovnaném stavu(co je to dnes vyrovnaný stav?)
by té drobotiny bylo podstatně méně a pro rybožravé ptáky by tak ten
stůl bohatě prostřený nebyl. Příkladem jsou plůdkové chovné rybníky se
statisíci malých ryb, které budete v produkčním rybníků s dravci a
potravní konkurencí velkých ryb asi v takovém množství hledat těžko.
Pavel Hanzl
5.2.2022 11:00 Reaguje na Břetislav MachačekSamozřejmě to ale není důvod, proč tu havárii nevyšetřit a viníky neodsoudit.
Břetislav Machaček
5.2.2022 17:11 Reaguje na Pavel HanzlJarka O.
6.2.2022 09:44 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.2.2022 15:42 Reaguje na Jarka O.mohu říci, že většina funkcí je ZÁVISLÁ na tom,
zda je funkcionář loajální k vládě a vedení. Je
to hra na "NEZÁVISLOST", ale pokud "nešlape"
správně, tak je vyměněn. No a znalec? Když se
posudek nehodí do krámu, tak se zpochybní a
nebo se vyžádá nový od někoho "NEZÁVISLÉHO".
Já už nevěřím v životě na objektivitu, ale
nezbývá mi nic jiného a tak respektovat ty
"NEZÁVISLÉ" soudy. Myslet mi ale zatím nikdo
oficiálně nezakázal a tak pouze přemýšlím.
Jarka O.
7.2.2022 10:20 Reaguje na Břetislav MachačekJirka Černý
5.2.2022 20:53Jan Knap
6.2.2022 14:25Břetislav Machaček
6.2.2022 15:25 Reaguje na Jan Knaptom, že pokud rybám nic nebrání v putování, tak část velkých
kusů a dravců osídluje vytrávené úseky nejenom z revírů nad
i pod otravou a z přítoků. Je to putování na uvolněné místo
s hojností potravy ve formě vysazených ryb a plůdku, který
měl bez predace větší úspěšnost přežít prvý rok života. Takže
pokud k tomuto putování dochází, tak dochází k rozptylu velkých
ryb a dravců a tak i nižšího tlaku na plůdek, který ale nyní
plně nahradí rybožravé druhy ptáků a vydry. Znám to z povodních
na úsecích Olše po roce 1997, kdy dva roky po povodni byla řeka
plná drobotiny a postrádala většinu velkých ryb. Takže nejenom
otrava, ale i ničivá povodeň řádně zamíchá s rybí obsádkou a to
nehovořím o ledových třenicích, kdy byly některé úseky řek zcela
zbaveny lipanů a pstruhů. Rok, dva po nich byl poměr podmíráků k
mírákům 50 : 1 a bylo lépe ani nemuškařit, protože mi bylo těch
mlaďochů líto. Poslední roky bez zamrznutí těchto toků jsou ale
horší, než občasné třenice a povodně, protože je předčily nálety
těch rybožravých predátorů ze zamrzlých lokalit. Ale to je stále
to samé o čem tu neustále diskutujeme. Rybáři vykrmují ochranářům
jejich ikony a ještě jsou za svoji práci kritizováni jako lovci,
ne-li rovnou masaři.