https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-cesko-nemecke-hranici-u-ase-vznikla-odchovna-perlorodky-ricni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na česko-německé hranici u Aše vznikla odchovna perlorodky říční

21.5.2019 00:27 (ČTK)
Na česko-německé hranici nedaleko Aše byla včera slavnostně otevřena odchovna perlorodky říční. / Ilustrační foto
Na česko-německé hranici nedaleko Aše byla včera slavnostně otevřena odchovna perlorodky říční. / Ilustrační foto
Na česko-německé hranici nedaleko Aše byla včera slavnostně otevřena odchovna perlorodky říční. Je součástí společného přeshraničního projektu, který má zvrátit pokles stavu populace tohoto dnes už vzácného mlže. Otevřením odchovny vyvrcholila mnohaletá spolupráce českých a německých ochránců přírody, řekl Miloš Holub z Agentury ochrany přírody ČR.
 

Snaha o záchranu perlorodky na české straně začala asi před 17 lety. "Teď je potřeba nastavit režim pravidelného dotování populace, protože jednorázové řešení se ukázala jako ne úplně vhodná. Projekt je plánován na tři roky, ale už dnes víme, že bavorská strana je schopná kofinancovat provoz dalších sedm let," uvedl Holub.

Celkové náklady projektu budou přes 50 milionů korun, přičemž největší část nákladů padla na stavbu odchovny, která vznikla na místě bývalého mlýna na německé straně hranice, ale také na zakoupení vodního práva na zdroj vody pro odchovnu.

Chov perlorodek je přitom velmi složitý a trvá roky, než je možné znovu je vrátit do potoků, řekl Ondřej Spisar, který se odchovu perlorodek věnuje. Samotná odchovna má dvě části, ve vnější jsou přesně zvolené druhy pstruhů, kteří jsou hostiteli larev perlorodky v první fázi jejich vývoje. "Dovnitř pak přijdou ryby, které mají na žábrách perlorodky nachytané. Po asi měsíci mladé perlorodky z žáber vypadnou a my je tady pak krmíme přirozenou potravou, pro kterou si chodíme do pramenišť v okolí," popsal Spisar.

V této fázi mají ale jen několik milimetrů a potrvá dalších asi šest let, než dorostou do asi dvoucentimetrové velikosti, při níž se vypouští zpět do potoků. Perlorodka se v nich může dožít v podmínkách českých potoků asi 80 ale i 140 let.

Jak doplnil ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc, pro úspěšný odchov perlorodek je třeba zajistit i šetrné hospodaření na tocích, kde žijí. Jsou totiž extrémně citlivé na kvalitu vody.

"Záchranné programy nepomáhají jen těm živočichům, pro které jsou určeny. Třeba tím, že se snažíme, aby voda v povodí byla čistá, napomáháme i vrance obecné, mihuli potoční nebo rostlině hvězdoš. A samozřejmě lidem, protože čistou vodu potřebujeme všichni," dodal Pelc.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

21.5.2019 06:39
Nic proti tomu, nicméně je to názorná ukázka, že máme kulturní krajinu, kterou musíme trvale obhospodařovat a nikoli z ní dělat divočinu.
Odpovědět
J

Josef Mozek

21.5.2019 11:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Ta "kulturní krajina" přináší své ovoce - ohrožené zemědělství díky špatnému hospodaření, umírající lesy díky ziskuchtivému hospodaření.
Jedinou šancí na návrat dešťů a dostatku vody jsou divoké lesy se vším všudy, a to doslova na každém metru čtverečním, kde by mohly být. Místo zbytečných pastvin s dotovanými chovy ovcí, místo louk s jedním druhem motýla nečbo nějaké květinky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.5.2019 17:38 Reaguje na Josef Mozek
Kulturní krajinu tu máme více než 1000 let. Vždy nám dokázala zajistit dostatek potravy, vyjma období extrémních poklesů teploty. Naopak, léta s výrazně vyšší teplotou než je ta současná, byla vždy spojena s prosperitou a nárůstem populace i jejího fitness.

Z tohoto důvodu je "návrat divočiny", jaký tu prosazují naši nepřátelé z řad zelených organizací (vesměs placených našimi tradičními nepřáteli a konkurenty ze zahraničí) naprosto nesmyslný a škodlivý.

Prostě na to, co je kolem nás a není to pole, je třeba hledět spíš jako na prvky anglického parku a podle toho s tím i zacházet.

Nehledě k tomu, že pouhým ukončením péče z kulturní plochy divočinu nevyrobíte. Vyrobíte maximálně těžce degradovaný biotop se silně redukovaným druhovým spektrem. Paradoxně na něm může být méně druhů než ve smrkové plantáži nebo podobném biotopu.

Pokud bychom tu opravdu měli mít divočinu, musela by být dosti složitě uměle připravena vysazováním potřebných rostlinných a živočišných druhů a celá desetiletí (až staletí) by o ni muselo být systematicky pečováno. A muselo by se pečlivě sledovat, zda zde skutečně začaly převládat žádoucí autoregulační vazby, nebo zda se tam pořád ještě děje něco nežádoucího, co by nastartovalo procesy, směřující k degradaci celého toho biotopu.
A odborníci na ekologii tohle zatraceně dobře vědí, takže ti, co prosazují bezzásahovost, tak činí z naprosto jiných důvodů než pro návrat "divočiny".
Jistěže se také naskýtá otázka, zda je nějaká "divočina" vůbec v naší krajině žádoucí.
Odpovědět
J

Josef Mozek

22.5.2019 11:47 Reaguje na Jan Šimůnek
Pojem "kulturní krajina", který rád používáte, je pitomost, neboť navozuje dojem, že krajina obhospodařovaná člověkem je lepší. Opak je pravdou. Lesy, zem. půda a ostatní - vše se liší jen mírou jejich devastace v závislosti na intenzitě drancování jejich potenciálu.
S tou uměle připravovanou divočinou - nevím , jestli to má být vtip nebo druh provokace, takovou kravinu snad nikdo nemůže myslet vážně.
Národní parky, chráněné oblasti, toky ( mimo přehrad )- měly by být bezzásahové. Ostatní lesy - v majetku státu, bez soukromých vyžírků. Státní lesy by pak neměly být hodnoceny podle množství vytěženého dřeva, ale podle mohutnosti stojícího lesa.
Odpovědět
mr

22.5.2019 15:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, jestli to myslíte vážně, tak vám asi už fakt dost "fouká na maják". Nebudu tady ani rozebírat ty vaše neustálé nesmysly, jelikož o lese a přírodě vůbec nemáte ani ponětí. Jenom lehce k 1. vaší větě - před tím tisícem let, kdybyste se nějakým kouzlem vrátil do té doby, byste se vy konkrétně rozhodně strachy podělal v té vaší vysněné "kulturní krajině"- usuzuji na to z vašich příspěvků, že jste snad z těch vlků podělaný už nyní, když jste se dověděl, že u nás jich pár zase venku pobíhá. Tehdy byste totiž nějakou lidskou společnost v rozsahu desítek až možná i málo stovek lidí našel akorát tak někde v okolí Vyšehradu nebo v Mikulčicích. A samozřejmě byste měl dennodenní možnost slyšet i vlčí vytí z přímého středu těchto tehdejších bašt civilizace. A to už ani pak nechci domýšlet, jak by to zacloumalo s vaším sebevědomím a řitními svěrači, když byste náhodou na cestě pro vodu k Vltavě či Moravě stoupl do medvědího lejna, nebo by někde odfrkl pratur, tarpan či zubr.
Odpovědět
reklama


Setkání s přírodou

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist