https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-decinsku-se-v-inkubacnich-schrankach-lihnou-lososi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Děčínsku se v inkubačních schránkách líhnou lososi

29.3.2021 16:28 | JETŘICHOVICE (ČTK)
Lososi dříve byli v českých řekách běžnou rybou, vyhubenou teprve relativně nedávno v důsledku masívní výstavby jezů a přehrad i průmyslového znečištění řek. Ilustrační foto
Lososi dříve byli v českých řekách běžnou rybou, vyhubenou teprve relativně nedávno v důsledku masívní výstavby jezů a přehrad i průmyslového znečištění řek. Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
V plovoucích inkubačních schránkách umístěných do řek Jetřichovická Bělá a Kamenice na Děčínsku v Národním parku České Švýcarsko se líhnou malí lososi obecní. Ichtyologové ze spolku Beleco do schránek během února a března umístili 100 000 jiker ve vývojovém stadiu tzv. očních bodů, uvedl mluvčí parku Tomáš Salov.
 

"Z velké části se z jiker již vykulil takzvaný váčkový plůdek, tedy rybka vyživovaná žloutkovým váčkem. Rybky setrvají v inkubačních schránkách do doby, než žloutkový váček stráví, poté, zřejmě ve druhé polovině dubna, budou vypuštěny do říček, které mohou považovat za rodné a ve kterých prodělají další vývojová stadia před svou cestou do Atlantiku," doplnil Salov. Do Kamenice se lososi mají vrátit, aby se pokusili rozmnožit již přirozenou cestou.

Inkubaci lososích jiker v Národním parku České Švýcarsko zajišťuje od roku 2018 nezisková organizace Beleco. V předchozích letech testovala účinnost a využitelnost různých typů inkubačních schránek. Akce navazuje na projekty zaměřené na návrat lososů do českých řek zahájené Českým rybářským svazem v roce 1998 a doplněných Správou Národního parku České Švýcarsko o další aktivity od roku 2008.

Lososi dříve byli v českých řekách běžnou rybou, vyhubenou teprve relativně nedávno v důsledku masívní výstavby jezů a přehrad i průmyslového znečištění řek. Snahy o návrat lososů přinášejí dílčí úspěchy. V závislosti na vodnatosti Labe a jeho přítoků v době lososího tahu se vracejí do Kamenice pravidelně, v počtech od několika jedinců až desítek kusů ryb. Právě projekt líhnutí jiker v inkubačních schránkách přímo ve vodách, do kterých se ryby mají vrátit, má za cíl zlepšit jejich vazbu na domovskou vodu, než jakou má plůdek, který se delší dobu vyvíjel v běžné líhni.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

kk

karel krasensky

29.3.2021 17:56
To je dobře,že se dospélí lososi do Kamenice vratí.Vydry,kormoráni a volavky taky chtějí žrát
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.3.2021 18:22 Reaguje na karel krasensky
Fandím těm lidem. Bylo by to fajn, kdyby se ten krasavec stal pevnou součástí naší ichtyofauny.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.3.2021 18:52 Reaguje na karel krasensky
Vlastně Kocourkov i za státní peníze. Dobrovolníci se snaží o návrat lososů a zelený " spasitelé světa ", jim do toho " hází vidle " ochranou přemnožených predátorů.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

29.3.2021 19:34 Reaguje na smějící se bestie
To bych ani neřekl. On spíš je problém v tom, že je to pořád "jen takové šolíchání", nesrovnatelné s rozsahem, v jakém se prováděla obnova stavu lososů na přelomu předminulého a minulého století. Kvůli rostoucímu znečistění toků a stavbám přehrad však toto úsilí pak v dalších padesáti letech postupně vzalo za své a losos u nás vyhynul.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2021 19:45 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Jaké přehrady jsou na Labi?
Odpovědět
kk

karel krasensky

29.3.2021 20:10 Reaguje na Karel Zvářal
Dobře
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

29.3.2021 22:22 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím jak Labe, ale Vltava byla před postavením přehrad plná lososů.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.3.2021 09:31 Reaguje na Majka Kletečková
Na Vltavě jsou přehrady až nad Prahou, ne pod ní.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

29.3.2021 22:30 Reaguje na Karel Zvářal
Střekov a další vysoké jezy se zdymadly. Zdymadlem se sice losos může dostat dolů, ale nahoru se to jaksi nenaučil.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.3.2021 08:25 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Zde se píše o NP ČŠ.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.3.2021 20:39 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Nejenom u nás, ale téměř v celé Evropě. Jsou země,
kde vybudovali nejenom funkční rybí přechody, ale
u vysokých přehrad i "rybí výtahy" místo výtahů
pro jachty, hausbóty a výletní lodě. Pak je tu
stále ta kvalita "průzračné", ale jedovaté vody.
Jinak pan na kterého reagujete má pravdu i v té
predaci, protože nebýt ochrany plůdku v klíckách,
tak čekat z kolika jiker něco přežije, by bylo
ještě zoufalejší. Víte ono predátorovi je jedno,
jestli je ta ryba střevle, pstruh či losos. On
netuší, že je za vysokých nákladů losos znovu
navrácen do naší přírody. Pokud chci chránit
něco před vymřením, tak to musím bohužel zcela
i s tlumením predátorů. Výkrmna za milióny je
utopický pokus a prostor pro predátory by měl
být až po obnovení obsádky do životaschopného
stavu a ne naopak. Ale to už je pravidlem v celé
naší přírodě, kde predátorům často chybí jejich
přirozená potrava a loví drůbež, navštěvují
skládky a ohrady pro dobytek. Bez rozumné regulace
je to utopie, že si to dnešní příroda vyřeší sama.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist