Na jihu Moravy poprvé v ČR zahnízdili vzácní kormoráni malí

Voni nestačej kormoráni velcí, tak si ještě budeme pěstovat malý.

No právě...

Vzácnost nějakého organismu je často relativní. Chápu, že pro českého ornitologa to může být vzácnost ale v Evropská populace se odhaduje přibližně na 85-180 tisíc jedinců. Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Pygmy_cormorant. Na seznamu IUCN je vedený jako "Least concern" neboli "Málo dotčený". Zdroj: https://www.iucnredlist.org/species/22696734/155598552 Možná bychom se na "vzácnost" měli dívat spíše tím globálním pohledem, namísto pohledu omezeného našimi hranicemi. Na klima přeci také pohlížíme spíš globálně.

Dobrý den, chtěl bych jen podotknout, že na úvodním obrázku máte kormorána velkého nikoliv malého.

Díky za upozornění, vyměnili jsme velkého za malého, díky.
Martin Mach Ondřej / Ekolist.z

Nestačí kormoráni velcí, volavky, vydry. Budeme jásat nad dalšími predátory, kteří se k nám nakýblují. Že to bude znamenat ještě větší nápor na už tak mizející rybí obsádku našich vod, to jistou skupinu našenců nezajímá. Oni ty škody ze svého platit nebudou.

lepší jásat nad obnoveným výskytem kormorána než brečet nad udušenou přemnoženou rybí osádkou několika rybníků každý rok. Kde jste slyšel o mizející rybí populací?

Zkuste se pobavit s rybáři. Jsou celé úseky řek, kde není skoro ani čudla, protože v zregulovaných korytech se ryby nemají kde ukrýt a ani vytřít a predátoři je mají jako na talíři. Nic nepomůže každoroční vysazování velkého počtu potěrů, predátoři akorát dostanou další krmení.

Trolení? Řada řek a potoků je dočista vyžraná. Kormorán velký způsobuje v chovech ryb (rybníky, sádky) škody počítané v desítkách milionů ročně. Ty každoročně platíme z našich daní. Do toho nejsou zahrnuté ty vyžrané řeky. Rozvoj populace kormorána velkého má jednoznačně na svědomí nepromyšlená ochrana. I po jeho vyškrtnutí ze seznamu zvláště chráněných živočichů je ochrana ryb velmi problematická a navíc se stát hodlá do budoucna zbavit odpovědnosti za neuváženou politiku jeho ochrany.

cože , okamžitě zlikvidovat bestii jednu, jenom my lidé přece víme který druh tady smí žít a lovit nám naše ryby-)

S takovým kategorickým přístupem umřeme hlady. Myslím, že lze chránit diverzitu a přitom se nezahubit. Jen je třeba dělat kompromisy. Rybníky, sádky a líhně slouží k chovu ryb, pole k pěstování potravin, pastviny k chovu hosp. zvířat a hospodářské lesy k pěstování dříví. Pro divokou přírodu máme zřízené NP nebo NPR. Další maloplošná nebo velkoplošná chráněná území chrání krajinný vzhled, omezují nebo usměrňují hospodaření. I běžné hospodaření v kulturní krajině je svázáno nepřebernou spoustou regulací (zákony, vyhlášky, nařízení, dotační tituly...). Netvrdím, že je třeba zlikvidovat všechny kormorány. Tvrdím, že je třeba jejich populaci v kulturní krajině účinně regulovat. Kormorány malé bych i nechal na pokoji (a bedlivě jejich počty sledoval). Kormorány velké jsme měli regulovat (= střílet) už dávno. Dalo by se to ošetřit třeba zařazením mezi zvěř a rozumně nastavenou dobou lovu (od září do konce ledna). Jenom v Evropě hnízdí přes 300 tisíc párů kormoránů velkých a škody působené tímto druhem jsou enormní. Po zkušenostech s jejich "managementem" v posledních 30 letech se nelze divit obavám mnoha lidí z čehokoliv co se jmenuje kormorán. Podobná situace je třeba s bobry...

Jenže problém je v tom, že kormoráni se regulovali od začátku vzniku ČR. Hned po vzniku samostané republiky jsou z mysliveckých statistik odstřely kormorána, např. z roku 1993 je to 1515 zastřelených kusů, z roku 2000 už 3129 kusů. Viz zde:
http://www.uhul.cz/ke-stazeni/ostatni/myslivecke-statistiky-od-roku-1960

Že je nějaký druh zvláště chráněný ještě neznamená, že jej nelze na výjimku střílet. Vypadá to sice trochu divně (proč ten druh je vlastně chráněný, když se vždycky střílel v tak velkých počtech), ale jinak je to realita. Naše hnízdní populace kormoránů je nevelká a mýtus, že máme u nás hodně kormoránů kvůli tomu že se u nás chránili je opravdu jen mýtusem, ničím jiným. Nárůst u Baltského a Severního moře je prostě tak velký, že přes odstřely velkého počtu jedinců ve střední Evropě (nejen u nás) ta populace rostla i nadále.

Někdy prostě ta regulace není snadná, klasicky je to vidět třeba na divokých prasatech.

Opět je zaděláno na novou ikonu. Hurá, hnízdí tu něco, co tu nehnízdilo
staletí dozadu( není to dokonce invazní druh? )Takže chránit, chránit,
až jich budou desetitisíce a stejný problém jako s většími bratry. Někde
jsem zaslechl, že i čápi se zde poprvé objevili až ve 14. století a je
tak na pováženou, zda jsou druhem původním, nebo nepůvodním. Narážím
tak na striktní posuzování nepůvodnosti u jiných živých tvorů a rostlin
a na "zdomácnění" ikon ochránců. Opravdu jsem rád za předchozí život, kdy
fungoval zdravý selský rozum a ne jako nyní rozum aktivistický nadšený
z vyloženě sporných způsobů ochrany ikon a ignorování jejich potravy.
Potravní pyramida se nedá ošulit množstvím predátorů na úkor potravy a
už její hroucení vidíme my realisté v přímém přenosu den co den.

Definice pojmu původní/nepůvodní se ve faunistice bere především podle toho jestli byl daný druh na dané území zavlečen člověkem nebo ne (stejný příklad je i to, pokud se druh sice rozšířil sám, ale z člověkem zavlečené populace). Neříkám, že je to dobrá nebo špatná definice, prostě se to takto bere.

Proto se za nepůvodní druh bere třeba muflon, ondatra pižmová, slunéčko asijské, mýval severní nebo třeba i bažant nebo potkan a proto se za nepůvodní druh naopak nepovažuje šakal nebo křižák pruhovaný, kteří se u nás dřív sice nevyskytovali (přinejmenším pro to nemáme data), ale rozšířili se přirozenou cestou.

Že je nějaký druh nepůvodní ještě nic nevypovídá o tom, jestli škodí nebo ne. To je samozřejmě věc úplně jiná. A samozřejmě hospodářské škody způsoboují i naprosto původní druhy.

Nepůvodnost a původnost jste vysvětlil hezky, ale mi jde
o invazivnost "původních" kormoránů z jihu Evropy? Člověk
jim tam ochranou vytváří podmínky k množení, šíření mimo
původní oblast výskytu a není to nakonec taky ta invaze?
Vytváříme jim zdroje potravy, podmínky ke hnízdění a je
to přirozené a nebo nepřirozené? Nebýt činnosti člověka,
tak by se sem asi nešířili a nemusí je sem ani vysadit.
Vlk je na tom stejně, protože postrádá konkurenta a člověk mu vytváří podmínky k životu lepší, než v té skutečné divočině. Na Dálném severu umírají hladem celé smečky a v Mongolsku je loví orli. Tu mimo člověka neměli nepřítele a nyní ani jeho. Maximálně je přejede vlak či auto, protože
smrt hladem jim tu ani v zimě nehrozí. Replikou na váš poslední odstavec je pak to, že některé nepůvodní druhy neškodí a přesto jsou terčem kritiky. Komupak asi škodí
bažant, v rozumné míře muflon, daněk a i ten kritizovaný sika. Koza bezoárová byla nahrazena spásáním koňmi, ovcemi
a kozami domácími, které taky nejsou původní. V Jeseníkách je terčem kritiky kamzík, který tři století od dovezení z Alp nikomu nevadil a nyní vadí. I čápi se sem rozšířili ve 14. století asi díky množství nových rybníků a odlesnění krajiny vytvořené lidmi. Bylo to přirozené a nebo invaze
do vhodných umělých podmínek? Je proto nutné podporovat takové šíření kormoránů malých bez regulace početních stavů v celé Evropě? Letos u nás, příští rok v Polsku a pak i ve Skandinávii? Pamatuji kormorány velké jako vzácnost a po celoevropské ochraně jako neřešitelný problém. Opatrně tak
s ochranou něčeho, co postrádá svého predátora, vytváříme
mu ideální podmínky k životu a k neregulovanému množení.
Ochrana přírody musí být už dnes řízena člověkem, když mění
zvířatům podmínky k životu a samoregulace postrádá přirozené
regulační prvky. Je naivní to přestat regulovat a čekat, jak to dopadne. Odpovím sám. Dopadne to blbě, protože přežijí ti, kteří se budou nejlépe adaptovat na krajinu vytvořenou
lidmi a budou umět využít jeho bezmezné ochrany. Výsledek
bude tragický s vyhynutím druhů, které jsou pouze kořistí
a zbydou adaptabilní druhy využívajících potravní nabídku i
z následků činnosti člověka( domácí zvířata, chovné rybníky,
vysazování rybího plůdku, odchovaných koroptví, tetřívků
a nakonec i ty skládky se zbytky potravin). Je to moudré?