https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-krkonosskych-loukach-zacina-po-zime-pastva-je-zasadni-pro-zachovani-luk
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na krkonošských loukách začíná po zimě pastva, je zásadní pro zachování luk

13.6.2022 14:00 | VRCHLABÍ (ČTK)
V Krkonoších lidé začali louky vytvářet ve vrcholném středověku a na vzniklých budních enklávách hospodařili až do konce druhé světové války. Díky hospodaření, trvajícímu bezmála 500 let, vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou.
V Krkonoších lidé začali louky vytvářet ve vrcholném středověku a na vzniklých budních enklávách hospodařili až do konce druhé světové války. Díky hospodaření, trvajícímu bezmála 500 let, vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou.
Zdroj | Správa KRNAP
V Krkonoších začíná po zimě pastva hospodářských zvířat. Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) nabádají návštěvníky hor, aby dbali pokynů pastevce při přehánění stád, neplašili zvířata, nestavili se stádům do cesty a v případě útěku zvířat či jakéhokoli problému správu parku kontaktovali. Pastva a péče hospodářů o krkonošské louky pomáhají navracet do přírody druhovou pestrost rostlin i živočichů, řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Mezi nejvýznamnější luční krkonošské enklávy patří Zadní Rennerovky, Friesovy Boudy, Dvoračky, Braunovy louky nebo Sklenářovice.
 

"Krávy, ovce, kozy a koně lze od začátku června opět potkat v podhůří i ve výše položených lokalitách Krkonoš. Na rozdíl od nížin, kde pastva už několik týdnů probíhá díky brzce nastupující vegetační sezoně, v Krkonoších pást teprve začínáme. Ještě před pár dny byly některé enklávy pokryty sněhem," uvedl Drahný.

V Krkonoších lidé začali louky vytvářet ve vrcholném středověku a na vzniklých budních enklávách hospodařili až do konce druhé světové války. Díky hospodaření, trvajícímu bezmála 500 let, vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. Po válce, kdy museli původní hospodáři odejít, přišly mnohé louky na celá desetiletí o pravidelnou péči.

"Zatímco v minulosti stačilo hospodářská zvířata vypustit z chléva na pastvu v blízkém či vzdálenějším okolí bud, dnešní doba vyžaduje podrobné plánování, před přesunem zvířat ze zimovišť na horské louky," uvedl Drahný.

Upozornil na to, že pastva na loukách Krkonoš v současnosti vyžaduje od hospodáře řadu manažerských rozhodnutí. "Při plánování pečlivě zvažují, kde s pastvou začnou a skončí, jak a kudy na enklávu zvířata dopraví a odkud je budou schopni zase odvézt či přehnat zpět na zimoviště. Zpravidla ještě doma na zimovišti musí být vypořádány všechny veterinární náležitosti," uvedl Drahný.

Podle něj bývá pravidlem, že před samotným vypuštěním zvířat hospodář vybranou louku prohlédne, aby se ujistil, že zvířata budou mít dostatek narostlé biomasy, vody a budou v bezpečí, případně odstraní z pastviny popadané větve. Součástí přípravy je také výstavba ohradníku.

"Je potřeba také pečlivě naplánovat den, kdy se budou zvířata přepravovat či přehánět, a to především s ohledem na počasí, ale i aktuální turistickou sezonu. Ze své podstaty pastva na horských loukách podléhá řadě náročných podmínek," uvedl Drahný.

Například v sezoně 2019 se na území KRNAP takto obhospodařovalo více než 120 lučních míst, celkem se hospodařilo zhruba na 550 hektarech luk.

V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky. Bez péče by louky zarostly a Krkonoše by o ně přišly. Správa KRNAP začala pečovat o louky v 90. letech minulého století, zpočátku se péče týkala jen některých cenných lokalit. Pravidelná péče o krkonošské louky naplno začala v roce 2012 při projektu Life Corcontica, nyní pokračuje v rámci dalších projektů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

13.6.2022 14:33
Samozřejmě, zde ve střední Evropě je nutno i o národní parky pečovat a udržovat. Zde žádné území nepřežije ve formě, jaká byla dosud bez správné údržby, tj. správného plánu péče. To je třeba vidět, respektovat a uzákonit i při zřizování nových, NP, NPR, PR... jako je uvažované Křivoklátsko nebo Soutok. Čistá bezzásahovost je stejná chyba, jako hospodářské užívání.
Odpovědět
kk

karel krasensky

13.6.2022 15:14
Ten krkonošský protektorát bych neřešil.PÁN Krásenský tuto oblast pracovně navštívíl v roce 2007 a nemělo to chybu.Jmenovalo se to horní maršov a na jídelním lístku bylo nejdřív žradlo v němčině a ečkách a pak v protektorátní češtině a korunách.Kdo neskače není čech.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.6.2022 15:29 Reaguje na karel krasensky
Tak to fakt netuším, ve kterém kvelbu jste to byl, já tam ... od Svobody po Pec jezdím každý rok a většinou ne jednou, ale s tímto si nepamatuji, že bych se setkal. A ani těch Němců tam moc nebývá, třeba Holanďanů podle mne víc a Poláků jednoznačně nejvíc.
Když se člověk vyhne nejprofláknutějším flekům, tak je tam moc hezky a klid a ani ne tak draho. Jen v Peci bych na půlce vyhlásil stavební uzávěru a půlku rovnou zase zboural.
Odpovědět
kk

karel krasensky

13.6.2022 15:34 Reaguje na Svatá Prostoto
Tři týdny horní maršov spal jsem ve Slovanu.Dole slušná hospa pokoj fialový hnus.Rozvrzaná postel,židle,stul jak zpívá Katapult.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.6.2022 16:11 Reaguje na karel krasensky
Tak mizérie se dá najít asi všude, ale jak říkám, není problém najít něco, co se v dobrém od vámi popisovaného celkem výrazně liší.

A pokud dobře vidím/hledám, tak už v HM žádný Slovan není a z bývalého Slovanu je Penzion u Zámku.
Odpovědět
kk

karel krasensky

13.6.2022 16:21 Reaguje na Svatá Prostoto
Nevím je to patnáct roku vzad.At tam na to nepluju jen jedovaté sliny tak si vzpomínám na pivo 11 krakonoš-chutné.Pro srovnání.Ta 11 krakonoš stala v roce 2007 v dřevěné hospodě v Horním Maršově o dvě koruny mín než europivo 10 radegast v oblasti kde žíjí.Další plus byl kvalítní chutný chléb v obchodě vedle Upy kde jsm z mostu koukal na slušné pstruhy.
Odpovědět
Pe

Petr

13.6.2022 15:27
Mě by spíš zajímalo střízlivé zhodnocení, jestli je nutné zachování krkonošských luk v celém současném rozsahu. Jestli by nebylo vhodnější, vzhledem k současné klimatické nestabilitě a výraznému nedostatku vody v krajině, nějakou část lučních ploch vrátit přírodě a nechat je přeměnit zpátky na les.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.6.2022 17:26 Reaguje na Petr
A víte, že louka zadrží víc vody než les?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.6.2022 18:07 Reaguje na Slavomil Vinkler
Předkové, kteří tam žili, nabyli žádný blbci - ekologie pro ně byla neznámý pojem.
Což se o mnohých současných zelených svazácích, nedá říci.
Odpovědět
Pe

Petr

13.6.2022 18:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
O tom dost pochybuji. Máte k tomu nějaké konkrétní údaje?

Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.6.2022 06:21 Reaguje na Petr
Nemám, jen jsem slyšel přednášku profesora z Mendelovy university, kde se uvádělo že
a) smrkový les odpaří cca 700 mm/m2 vody, kdežto listnatý asi 1/2. To by dalo průměrný roční odtok vodotečí asi 1 sekundový litr z plochy asi 2-6km2
b) dobrá louka lépe vsakuje než smrkový les a méně odpařuje.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

14.6.2022 09:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Asi dost záleží na intenzitě srážky, sklonu terénu, půdní struktuře a u lesa i na mikroreliéfu (každá prohlubeň tvořící "kaluž" dobrá). Taková suťová javořina asi "vsákne" díky mezerám mezi balvany i přívalový déšť jaký by louka na stejném sklonu nikdy nezadržela. Smrkový les na rovině a vysoká neposečená louka? No, to by mohlo být i nerozhodně ale výpar bude vyšší z lesa (větší listová/jehlicová plocha na ha díky výšce i vyšší rychlost proudění vzduchu). Upřímně dlouhodobě a spolehlivě tohle nikdo dokonale nezměří.
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

13.6.2022 22:21
Současní zelení potřebují ke všemu nějaké údaje(data), protože vlastní životní zkušenosti nemají, to by museli někdy v přírodě být déle než jeden vikend. Lidé, kteří v přírodě vyrostli, učili se od rodičů a prarodičů pro ně nic neznamenají. To víte není nad vysokou školu a titul ve předu i vzadu.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

13.6.2022 22:40 Reaguje na Alena Lyskova
:D
Odpovědět
Anyr

Anyr

13.6.2022 23:03 Reaguje na Alena Lyskova
Ty se mi zdáš... :D
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

14.6.2022 09:02 Reaguje na Alena Lyskova
Tak hlavně že jste si ulevila. To je potřeba. :D :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.6.2022 09:39 Reaguje na Alena Lyskova
Neberu nikomu vzdělání, ale vzdělání a vzdělání je rozdíl. Vzdělání
má být o přejímání zkušeností předků a jejich doplnění o nové
poznatky. Někdy to je ale o zásadové popírání všeho minulého a nebo
dokonce návrat do "pravěku". Pokud jsou ty louky cílem, tak budiž
jejich spásání a fandím, že hospodářským dobytkem, jak bývalo v
minulosti zvykem. Oni ti Sudeťáci nechovali poníky a ani pratury,
ale krávy, ovce a kozy. Proto ty louky byly takovými loukami. Je
tu ale i otázka, zda je třeba všechny udržovat i nyní. Někde se prosvětluje les, aby byl vhodný pro hmyz a tetřívka a jinde by na
takových loukách mohl cíleně vyrůst. Já mám osobně horské louky
velmi rád a fandím i pastvě, pouze se obávám o její budoucnost.
Oni tam dojdou i ti vlci a splašený hovězí dobytek rozuteklý po
NP bude asi mazec! Před 40.léty jsme pomáhali jednomu horalovi
nahánět splašené krávy po lese a povím vám, že to byl zážitek na
celý život. Tolik kilometrů jsem v životě za jeden den nenachodil
a to jsme naháněli pouze tři a co teprve takové stádo! Někde už
mají takové stádo zdivočelé a neporadili si s ním ani kovbojové
na koních s lasy. Držím tak palce, ať je to nepotká a spasou pouze
to co mají, protože zvíře si nevybírá mezi chráněnou a nechráněnou
bylinou.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.6.2022 19:12 Reaguje na Břetislav Machaček
On ten pratur je jaksi zdivočelá kráva tak jako je muflon zdivočelá ovce domácí a koza bezoárová zdivočelá koza domácí, či exmoorský kůň je jaksi kůň..
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist