Na krkonošských loukách začíná po zimě pastva, je zásadní pro zachování luk
"Krávy, ovce, kozy a koně lze od začátku června opět potkat v podhůří i ve výše položených lokalitách Krkonoš. Na rozdíl od nížin, kde pastva už několik týdnů probíhá díky brzce nastupující vegetační sezoně, v Krkonoších pást teprve začínáme. Ještě před pár dny byly některé enklávy pokryty sněhem," uvedl Drahný.
V Krkonoších lidé začali louky vytvářet ve vrcholném středověku a na vzniklých budních enklávách hospodařili až do konce druhé světové války. Díky hospodaření, trvajícímu bezmála 500 let, vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. Po válce, kdy museli původní hospodáři odejít, přišly mnohé louky na celá desetiletí o pravidelnou péči.
"Zatímco v minulosti stačilo hospodářská zvířata vypustit z chléva na pastvu v blízkém či vzdálenějším okolí bud, dnešní doba vyžaduje podrobné plánování, před přesunem zvířat ze zimovišť na horské louky," uvedl Drahný.
Upozornil na to, že pastva na loukách Krkonoš v současnosti vyžaduje od hospodáře řadu manažerských rozhodnutí. "Při plánování pečlivě zvažují, kde s pastvou začnou a skončí, jak a kudy na enklávu zvířata dopraví a odkud je budou schopni zase odvézt či přehnat zpět na zimoviště. Zpravidla ještě doma na zimovišti musí být vypořádány všechny veterinární náležitosti," uvedl Drahný.
Podle něj bývá pravidlem, že před samotným vypuštěním zvířat hospodář vybranou louku prohlédne, aby se ujistil, že zvířata budou mít dostatek narostlé biomasy, vody a budou v bezpečí, případně odstraní z pastviny popadané větve. Součástí přípravy je také výstavba ohradníku.
"Je potřeba také pečlivě naplánovat den, kdy se budou zvířata přepravovat či přehánět, a to především s ohledem na počasí, ale i aktuální turistickou sezonu. Ze své podstaty pastva na horských loukách podléhá řadě náročných podmínek," uvedl Drahný.
Například v sezoně 2019 se na území KRNAP takto obhospodařovalo více než 120 lučních míst, celkem se hospodařilo zhruba na 550 hektarech luk.
V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky. Bez péče by louky zarostly a Krkonoše by o ně přišly. Správa KRNAP začala pečovat o louky v 90. letech minulého století, zpočátku se péče týkala jen některých cenných lokalit. Pravidelná péče o krkonošské louky naplno začala v roce 2012 při projektu Life Corcontica, nyní pokračuje v rámci dalších projektů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Slavomil Vinkler
13.6.2022 14:33karel krasensky
13.6.2022 15:14Svatá Prostoto
13.6.2022 15:29 Reaguje na karel krasenskyKdyž se člověk vyhne nejprofláknutějším flekům, tak je tam moc hezky a klid a ani ne tak draho. Jen v Peci bych na půlce vyhlásil stavební uzávěru a půlku rovnou zase zboural.
karel krasensky
13.6.2022 15:34 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
13.6.2022 16:11 Reaguje na karel krasenskyA pokud dobře vidím/hledám, tak už v HM žádný Slovan není a z bývalého Slovanu je Penzion u Zámku.
karel krasensky
13.6.2022 16:21 Reaguje na Svatá ProstotoPetr
13.6.2022 15:27smějící se bestie
13.6.2022 18:07 Reaguje na Slavomil VinklerCož se o mnohých současných zelených svazácích, nedá říci.
Petr
13.6.2022 18:27 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
14.6.2022 06:21 Reaguje na Petra) smrkový les odpaří cca 700 mm/m2 vody, kdežto listnatý asi 1/2. To by dalo průměrný roční odtok vodotečí asi 1 sekundový litr z plochy asi 2-6km2
b) dobrá louka lépe vsakuje než smrkový les a méně odpařuje.
Dalibor Motl
14.6.2022 09:33 Reaguje na Slavomil VinklerAlena Lyskova
13.6.2022 22:21Petr Eliáš
14.6.2022 09:02 Reaguje na Alena LyskovaBřetislav Machaček
15.6.2022 09:39 Reaguje na Alena Lyskovamá být o přejímání zkušeností předků a jejich doplnění o nové
poznatky. Někdy to je ale o zásadové popírání všeho minulého a nebo
dokonce návrat do "pravěku". Pokud jsou ty louky cílem, tak budiž
jejich spásání a fandím, že hospodářským dobytkem, jak bývalo v
minulosti zvykem. Oni ti Sudeťáci nechovali poníky a ani pratury,
ale krávy, ovce a kozy. Proto ty louky byly takovými loukami. Je
tu ale i otázka, zda je třeba všechny udržovat i nyní. Někde se prosvětluje les, aby byl vhodný pro hmyz a tetřívka a jinde by na
takových loukách mohl cíleně vyrůst. Já mám osobně horské louky
velmi rád a fandím i pastvě, pouze se obávám o její budoucnost.
Oni tam dojdou i ti vlci a splašený hovězí dobytek rozuteklý po
NP bude asi mazec! Před 40.léty jsme pomáhali jednomu horalovi
nahánět splašené krávy po lese a povím vám, že to byl zážitek na
celý život. Tolik kilometrů jsem v životě za jeden den nenachodil
a to jsme naháněli pouze tři a co teprve takové stádo! Někde už
mají takové stádo zdivočelé a neporadili si s ním ani kovbojové
na koních s lasy. Držím tak palce, ať je to nepotká a spasou pouze
to co mají, protože zvíře si nevybírá mezi chráněnou a nechráněnou
bylinou.