Na Náchodsku začala systematická obnova krajiny podle tzv. Modelu Živá krajina
25.1.2024 16:03 | NÁCHOD
(ČTK)
Model Živá krajina, původně nazývaný Model Zdoňov, by mohl být v budoucnu použit na desítkách míst v ČR, případně se rozšířit do dalších zemí EU. Studie se nyní realizují například v Krnově na Bruntálsku nebo jihomoravských Hustopečích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zdeňka Kováříková
Model Živá krajina dává dohromady ověřené příklady z praxe a několik klíčových metodik například z České zemědělské univerzity nebo Výzkumného ústavu meliorací a půd. Cílem je, aby vznikl univerzálně použitelný model krajinného plánu pro přizpůsobení se na klimatickou změnu a lepší celoplošné zadržování vody. Plán by měl při respektování specifik dané krajiny sloužit kdekoli na světě.
Následovat budou výsadby stromů, vzniknou přírodní lamače větru a meze, což jsou neobdělávané pásy terénu rozdělující pole. Tato opatření jsou obsažena v modelu, který má za cíl přizpůsobit na klimatickou změnu prvních sedm kilometrů čtverečních v okolí Zdoňova.
"Vznik mokřadu, tůní a návrat potoka v údolnici byl můj dlouholetý sen, který se teď plní. Nová politika EU i novela zákona o ochraně půdy je tomu po dekádě práce na změně legislativy nakloněna. Nový prvek odpovědné zemědělské politiky, tedy deset procent půdy v klidu, umožní smysluplná řešení, která Model Živá krajina poskytuje," uvedl předseda spolku Živá voda a spoluautor Modelu Živá krajina Jiří Malík.
Podle něj i dalších expertů se přizpůsobení krajiny klimatickým změnám řeší nahodile a nesourodě. Opatření ve Zdoňově přinese obnovu přírodní rozmanitosti, zvýší množství zadržované pitné vody i vody v krajině pro volně žijící a hospodářská zvířata.
"Nezanedbatelné je omezení povodní, eroze, zvýšení chlazení krajiny a její rekreační využití. Většina tůní má hloubku až jeden a půl metru a umožňuje plavání," řekl Malík.
Model Živá krajina se původně, v letech 2016 až 2018, jmenoval Model Zdoňov. Autoři se soustředí na to, aby mohl být použit na desítkách míst v ČR a do budoucna se případně rozšířit do dalších zemí EU. Studie se nyní realizují například v Krnově na Bruntálsku nebo jihomoravských Hustopečích.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Silničáři provedli první etapu obnovy starobylé aleje z Bohdanče do Neratova
V Česku se od roku 2003 podél silnic vykácelo více stromů než vysadilo
Arboristé po 10 letech přeměřili nejvyšší strom ČR, vyrostl o 2,67 m na 66,72 mOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (57)
ss
smějící se bestie
25.1.2024 18:03A bude i pro budoucí generace, nebo jenom pro čárečku u vrchnosti, co ?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.1.2024 19:06Bez údržby se změní těch 10 % na křoví a semeniště invazních druhů. Žádná zlepšení biodiverzity, ale úpadek.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.1.2024 12:11 Reaguje na Slavomil Vinklerprosperuje to, oč je postaráno dlouhodobě.
Odpovědět
MM
Milan Milan
25.1.2024 20:08Tak to je docela fajn nápad. Jenom jestli to bude ta krajina respektovat po ukončení modelace? Vložit něco do krajiny co tam nebylo a nevzniklo přirozeně se nemusí vždy přírodě líbit. A bezzásahovost je český trend.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.1.2024 20:19Čím více vody budeme ve vyšších polohách zadržovat a odpařovat, tím méně jí bude v nížinách a spodních částech vodotečí.
Ale hlavně, že je pan Malík ze svého nadšen!
Odpovědět
Ale hlavně, že je pan Malík ze svého nadšen!
Karel Zvářal
25.1.2024 20:25 Reaguje na Jiří SvobodaA na to jste došel jak? Jestliže vodu nezadržíme v krajině, odteče do moře. O ně máte také strach?-)
Odpovědět
MK
JS
Jiří Svoboda
25.1.2024 21:30 Reaguje na Karel ZvářalVysvětlil jsem to tím, že jsem napsal "a odpařovat". Nebo vám není vlastní zákon zachování hmoty?
Navíc močál bez hráze, kde nemůže hladina výrazně kolísat, žádnou významnou vodu nezadrží, protože je již vodou nacucaný.
To jsou prostě ty Malíkovy projekty. Hodně vody odpařit a skoro žádnou nezadržet. Maximálně trochu zpomalit přívalovou vlnu.
Ale možná máte pravdu, že řeky jsou zbytečné, protože neúčelně odvádějí vodu do moří. Vodu Nilu je také hloupost pouštět do Středozemního moře. Zkuste to ale vysvětlovat i jinde než na Ekolistu.
Odpovědět
Navíc močál bez hráze, kde nemůže hladina výrazně kolísat, žádnou významnou vodu nezadrží, protože je již vodou nacucaný.
To jsou prostě ty Malíkovy projekty. Hodně vody odpařit a skoro žádnou nezadržet. Maximálně trochu zpomalit přívalovou vlnu.
Ale možná máte pravdu, že řeky jsou zbytečné, protože neúčelně odvádějí vodu do moří. Vodu Nilu je také hloupost pouštět do Středozemního moře. Zkuste to ale vysvětlovat i jinde než na Ekolistu.
ss
smějící se bestie
26.1.2024 06:09 Reaguje na Jiří SvobodaV nížinách mohou být rybníky -
" kačákama "/od 10x10m počínaje.
Odpovědět
" kačákama "/od 10x10m počínaje.
JS
Jiří Svoboda
26.1.2024 10:38 Reaguje na smějící se bestieTo mohou, ale pokud je nebude čím napájet...
Vodu k dispozici máme jen jednu. Tu, co naprší/nasněží. Pokud jí většinu sobecké projekty spotřebují/vypaří, nebude to vúči okolí spravedlivé.
Odpovědět
Vodu k dispozici máme jen jednu. Tu, co naprší/nasněží. Pokud jí většinu sobecké projekty spotřebují/vypaří, nebude to vúči okolí spravedlivé.
ss
smějící se bestie
26.1.2024 12:50 Reaguje na Jiří SvobodaAno, vodu máme jenom jednu a proto je nutné jí v přírodě udržet co nejdéle.
I jmenovaným způsobem.
Odpovědět
I jmenovaným způsobem.
JS
Jiří Svoboda
26.1.2024 15:35 Reaguje na smějící se bestieAno, vodu je třeba zadržovat, nikoliv však přehnaně odpařovat. Jste schopen pochopit rozdíl mezi zádrží a odparem vody?
Když si jí hodně ve vyšších polohách i jmenovaným způsobem odpaříme, v nižších už nebude co zadržovat.
Rozhodně není dobré adorovat projekty fungující na úkor okolí.
Odpovědět
Když si jí hodně ve vyšších polohách i jmenovaným způsobem odpaříme, v nižších už nebude co zadržovat.
Rozhodně není dobré adorovat projekty fungující na úkor okolí.
MK
Majka Kletečková
25.1.2024 20:50 Reaguje na Jiří SvobodaJe třeba část z vody, která jinak rychle odtéká do moře, zadržet v naší krajině ve vyšších, středních i nízkých polohách.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
25.1.2024 21:00 Reaguje na Majka KletečkováAno, máte pravdu. A proto aby rychle neodtékala je potřeba postavit pár přehrad.
Odpovědět
TL
Tomáš Libosvár
25.1.2024 21:47 Reaguje na Jarek SchindlerK čemu je mi jedna přehrada kdesi v údolí, když je sucho na poli? Přece nebudeme chytat vodu na jednom místě a pak rozvádět závlahou do krajiny?
Za rozpočet jedné přehrady lze udělat plošná opatření v krajině, která zdrží podobné množství vody a budou prospěšná všem. Akorát betonářské lobby z toho nic mít nebudou.
Odpovědět
Za rozpočet jedné přehrady lze udělat plošná opatření v krajině, která zdrží podobné množství vody a budou prospěšná všem. Akorát betonářské lobby z toho nic mít nebudou.
LB
Lukas B.
26.1.2024 09:24 Reaguje na Tomáš Libosvárpočítejme: lipno 306 milionů kubíků, orlík 716, slapy 270, a tak dále 30 největších přehrad, to je dohromady zhruba 3 miliardy kubíků. plocha čr je 79 tisíc km2. když to úplně tupě vydělíme 1,3miliardy/79tisíc a spávně vyškrtáme nuly, máme z toho milimetry vodního sloupce. a kolik jich je? 37. s malými přehradami a rybníky to může být o trochu víc, třeba 45 milimetrů (?). to je jako pěkně prosím třeba fakt slušnej slejvák, kterej se fakt jen tak nevsákne, a když si to jako představíme jako podzemní vodu, tak je to (berme to jako výstřel od boku, pórovitost zemin je různá a ani nad podzemní vodou není zemina úplně suchá) dejmetomu okolo 20 centimetrů úrovně hladiny podzemní vody. tak si to nějak přeberme.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.1.2024 10:40 Reaguje na Tomáš LibosvárTak v první řadě, já to psal s velkou dávkou nadsázky a to jen proto abych mohl dát alespoň jednou paní Kletečkové za pravdu. Jinak jsou dvě pravidla. Voda si vždy najde svoji cestu a vždy těče s kopce a nakonec končí a teče po údolnici. Tyto plošná opatření pana Malíka jsou dělána právě na těchto údolnicích kde by ta voda nakonec stejně skončila. Pokud je to tam již zamokřeno tak moc další vody to již nepobere. Chcete snad tvrdit, že zamokřením udolnice zavlažíte pole nad ní? Jinak ano. V době sucha mají přehrady nenahraditelný význam třeba právě z důvodu, že dotuji vodou toky pod nimi.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.1.2024 10:43 Reaguje na Tomáš LibosvárAno, zachytávat vodu v krajině tím, že mám nasákavou půdu, nebo suché poldry je správné. Půda v mokřadech je ale vodou trvale nasycená, nic zachytit nemůže a spoustu cenné vody odpaří.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.1.2024 12:00 Reaguje na Jiří SvobodaTrpíte utkvělou představou, kterou vám vysvětlovat ostatní asi už rezignovali:-) Mokřad není vodou trvale nasycen (konstaním množstvím vody), ale je právě typem prostředí, které díky množsví humusu vodu zadržuje nejlépe a nejdéle. Avšak ne napořád, i on vysychá! S každým deštěm se opět doplní, takže o to míň vody uteče pryč. Doporučuji někdy návštěvu mokřadu v suchém létě a po podzimních deštích. Budete překvapen.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.1.2024 12:45 Reaguje na Karel ZvářalNejsem v tomto odborník, ale z Wikipedie mohu citovat:
"Mokřad je samostatný ekosystém, který je zaplaven nebo nasycen vodou, a to buď trvale (po léta nebo desetiletí), nebo sezónně (po týdny nebo měsíce)."
A myslím, že pan Malík buduje ty trvale vodou napájené. Mokřady druhého druhu (v podstatě fungující jako průlehy) jsou samozřejmě prospěšné.
Odpovědět
"Mokřad je samostatný ekosystém, který je zaplaven nebo nasycen vodou, a to buď trvale (po léta nebo desetiletí), nebo sezónně (po týdny nebo měsíce)."
A myslím, že pan Malík buduje ty trvale vodou napájené. Mokřady druhého druhu (v podstatě fungující jako průlehy) jsou samozřejmě prospěšné.
Karel Zvářal
26.1.2024 13:10 Reaguje na Jiří Svoboda:-) Ony i ty trvale zaplavené mají svůj nenahraditelný význam - probíhá tam vývoj vodních organismů, obojživelníků a slouží jako napajedla zvěři. Takže každý mokřad je důležitý, byť z hlediska vodohospodářského se jedná o nevýznamné prvky. Ale z pohledu ekologa jsou významem nad přehradními nádržemi, kteréžto člověk ovšem zejména/též potřebuje.
Loni jste viděl poprvé žábu (sláva!-), tak až opakovaně navštíte nějaký významnější mokřad, napište.
Odpovědět
Loni jste viděl poprvé žábu (sláva!-), tak až opakovaně navštíte nějaký významnější mokřad, napište.
JS
Jiří Svoboda
26.1.2024 15:44 Reaguje na Karel ZvářalAle já nezpochybňuji ekologickou úlohu trvale zaplavených mokřadů. My ale diskutujeme aspekty vodohospodářské, o čemž je ten článek a kde se o tom podávají zkreslené informace.
Nevím, kdy zase narazím na žábu. Asi se přede mnou schovávají. Musím asi zajít s Mojmírem Vlašínem na nějakou výpravu.
Odpovědět
Nevím, kdy zase narazím na žábu. Asi se přede mnou schovávají. Musím asi zajít s Mojmírem Vlašínem na nějakou výpravu.
Karel Zvářal
26.1.2024 15:54 Reaguje na Jiří SvobodaTak uveďte, které informace jsou zavádějící. Asi jste jediný, kdo je tam vidí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.1.2024 10:57 Reaguje na Karel ZvářalHned v prvním odstavci: "Soustava ... omezila přívaly vod z průtrží ..., uvedl spolek Živá voda."
Nemluví se tam objektivně o tom, že voda v systému odpařená může chybět jinde... Uvádějí se přednosti a nehovoří se o nedostatcích. Je to prezentováno jako mustrřešení aplikovatelné téměř kdekoliv. To je zavádějící.
Odpovědět
Nemluví se tam objektivně o tom, že voda v systému odpařená může chybět jinde... Uvádějí se přednosti a nehovoří se o nedostatcích. Je to prezentováno jako mustrřešení aplikovatelné téměř kdekoliv. To je zavádějící.
JS
Jarek Schindler
26.1.2024 17:59 Reaguje na Karel ZvářalOn snad nikdo netvrdí, že mokřad musí být trvale nasycen vodou. Takový vysychavý mokřad je většinou sezoně( poriodicky zaplavovaná bezodtoková plocha která postupem času vysychá.Ale není mokřad jako mokřad. Jsou mokřady vodou trvale nasycené. Těch typů mokřadů je spousta ale jedno mají společné. Množství humusu hraje pramalou roli. Hlavní je podloží, složení půdního profilu a propustnost jednotlivých půdních horizontů. Dále pak poměr přítoku a odtoku vody. Takže, je pěkné že půdy s větším množství humusu jsou schopny pojmout větší množstvá povrchové vody ale to z těchto ploch ještě nedělá mokřady. Ty v některých případech naopak dělá větší výška spodní vody která je zase dána tím půdním profilem atd.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.1.2024 18:53 Reaguje na Jarek Schindler"Půda v mokřadech je ale vodou trvale nasycená, nic zachytit nemůže a spoustu cenné vody odpaří".
JS 10,43
Odpovědět
JS 10,43
JS
Jarek Schindler
27.1.2024 06:12 Reaguje na Karel ZvářalCo je na této větě pana Svobody nepravdivé? Nebo snad nejsou takové mokřady? Spíš bych se zabýval vašim tvrzením, že " mokřad není vodou trvale nasycen a vodu zadržuje pomocí humusu". Já hlavně reaguji na ten váš humus. A jak jsem napsal, humus mokřad určitě nedělá.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.1.2024 11:04 Reaguje na Karel ZvářalA co takhle reagovat na položené otázky?
Tam se ten humus pomalu vytváří statisíce let. My potřebujeme rychlá řešení. A ten humus nasycený vodou je opravdu z hlediska zádrže vody k ničemu. My potřebujeme humus v nepodmáčené půdě!
Odpovědět
Tam se ten humus pomalu vytváří statisíce let. My potřebujeme rychlá řešení. A ten humus nasycený vodou je opravdu z hlediska zádrže vody k ničemu. My potřebujeme humus v nepodmáčené půdě!
Karel Zvářal
28.1.2024 11:24 Reaguje na Jiří SvobodaTak to zařiďte!, já se o to snažím celý život. Ono stačí vytahat drenáže z horských (podmáčených) luk a hned se situace lepší. A jinak je to běh na velmi, ale opravdu velmi dlouhou trať, viz dnešní pojetí "ekologie" (sláma, hnůj, štěpka...)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.1.2024 11:49 Reaguje na Karel ZvářalJak je to vlastně jednoduché. Stačí vytahat drenáže..... a je to. Tak v první řadě ty horské louky potom nikdo neposeká. Napsal jsem to již x krát. Přemýšlel někdo, že pokud zaslepím odvod tak mi v těch drenážích vznikne obrovský zásobník podzemní vody. No a "humus" v těch rašeliništích není důvodem jejich vzniku ale druhotný následek tamních procesů.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.1.2024 10:40 Reaguje na Karel ZvářalNerozumím.
Když vytahám drenáže z horských podmáčených luk budou ještě podmáčenější.
Jistě, odvážet z polí cokoliv kromě potravin a nevracet tam organické hnojivo je špatně. Ale to jsme zase mimo projekt Živá krajina, který by si opravdu zasloužil věcnou kritiku a nikoliv pouhou adoraci.
Odpovědět
Když vytahám drenáže z horských podmáčených luk budou ještě podmáčenější.
Jistě, odvážet z polí cokoliv kromě potravin a nevracet tam organické hnojivo je špatně. Ale to jsme zase mimo projekt Živá krajina, který by si opravdu zasloužil věcnou kritiku a nikoliv pouhou adoraci.
JS
Jarek Schindler
28.1.2024 11:34 Reaguje na Karel ZvářalNo, v každém případě jsou to typy mokřadů. No a jsou to mokřady trvale zamokřené , vznikající na nepropustných půdách. A jeden z rozdílů mezi nimi je například v pH kdy rašeliniště jsou kyselé kdežto slatiniště mají neutrální pH. Atd.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
26.1.2024 12:52 Reaguje na Tomáš LibosvárNejenom přehrady, ale i rybníky.
Nyní chybí téměř 100tisíc ha vodních ploch, oproti době před 110 -150roky.
Odpovědět
Nyní chybí téměř 100tisíc ha vodních ploch, oproti době před 110 -150roky.
JS
Jarek Schindler
28.1.2024 11:54 Reaguje na smějící se bestieČetl jsem, že " Mokřady na celém světě zadržují přibližně 11 470 km3 vody, což je dvojnásobek oproti množství, které zadržují umělé nádrže". To se mi zase vzhledem k rozloze nezdá tak moc.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.1.2024 21:32 Reaguje na Majka KletečkováJistě, přesně to říkejte/vyčítejte panu Malíkovi! Posloužíte dobré věci.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
26.1.2024 14:10 Reaguje na Jiří SvobodaTak teď v zimě je dostatek vody ve vyšších i nižších polohách,řeky jsou plné až rozvodněné, takže je dobře když se nyní nějaká voda v těch sníženinách zadrží, na jaře bude dobrá.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.1.2024 18:06 Reaguje na Jakub BrennNo a ta voda z těch plných až rozvodněných řek nyní bezužitku odtéká. Místo toho by mohla u nás naplnit ještě pár takových Orlíků. Voda z nich by potom v létě byla dobrá.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
26.1.2024 19:27 Reaguje na Jarek SchindlerAle v těch přehradách se stejně udržuje nějaký určitý objem vody. Vodohospodáři si nemohou dovolit zaplnit plnou kapacitu přehrady kvůli možnému náhlému povodňovému stavu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.1.2024 11:09 Reaguje na Jakub BrennJistě. Ty sníženiny/prohlubně jsou tou významnou částí dobrého řešení. To ale pan Malík nedělá.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
26.1.2024 09:08Projektům inženýra Malíka fandím. Místo planého řečnění udělal rozumný zelený projekt v obecné rovině a teď jej přímo , i se státní pomocí, realizuje .
Snad by stálo za to, udělat na počátku biologickou zprávu o stavu prostředí a průběžně zjišťovat změny .
Věřím, že stejně jako v případě Josefovských luk ( další skvělý projekt pod taktovkou ornitologů) , bychom byli příjemně překvapeni.
Protože o tom v článku zmínka není, upozorňuji, že se jedná o obnovu podhorské krajiny zmrzačené zlem zvaným meliorace a špatnou správou ze strany zemědělců v minulosti.
Jinak k těm mělioracím - jsou místa ,kde jejich uplatnění bylo naprosto v pořádku a přineslo užitek, bohužel jejich plošná realizace zejména v prameništních podhorských oblastech vedla k devastaci.(zejména 70.-80.léta)
Odpovědět
Snad by stálo za to, udělat na počátku biologickou zprávu o stavu prostředí a průběžně zjišťovat změny .
Věřím, že stejně jako v případě Josefovských luk ( další skvělý projekt pod taktovkou ornitologů) , bychom byli příjemně překvapeni.
Protože o tom v článku zmínka není, upozorňuji, že se jedná o obnovu podhorské krajiny zmrzačené zlem zvaným meliorace a špatnou správou ze strany zemědělců v minulosti.
Jinak k těm mělioracím - jsou místa ,kde jejich uplatnění bylo naprosto v pořádku a přineslo užitek, bohužel jejich plošná realizace zejména v prameništních podhorských oblastech vedla k devastaci.(zejména 70.-80.léta)
JS
Jarek Schindler
26.1.2024 18:11 Reaguje na Miroslav VinklerKdyž pominu některá prameniště tak co to jsou vlastně ty meliorace zač? Když se zaslepí výpusť tak jde o obrovský podzemní rezervoár vody.
Odpovědět
mara polasek
27.1.2024 06:50 Reaguje na Jarek Schindlermeliorace jsou ze skladane palene trubky delky 50cm jestli si myslite ze do nich vrazite spunt, tak ucpete jen jednu a voda vymele nad ucpanou trubkou diru a tece dal.
jinak sem si vsiml ze pred cca 20 roky byly meliorace plne vody a vyusteni pravidelne rozbijely navysene prutoky a ted jen maly curek. bud se zanesly - dobra zprava. a nebo je ornice nad nimi tak zhuntovana ze vodu nepropusti - hodne spatna zprava!
Odpovědět
jinak sem si vsiml ze pred cca 20 roky byly meliorace plne vody a vyusteni pravidelne rozbijely navysene prutoky a ted jen maly curek. bud se zanesly - dobra zprava. a nebo je ornice nad nimi tak zhuntovana ze vodu nepropusti - hodne spatna zprava!
JS
Jarek Schindler
28.1.2024 12:03 Reaguje na mara polasekNikdo snad nepředpokládá ucpávání jednotlivých trubek. Sám se zmiňujete o výpustech. No a ty vaše zprávy. Jaký je asi rozdíl v tom , že se trubka zanese nebo je tak zhuntovaná, že vodu nepropustí. Vždyť je to to samé. Voda prostě a jasně neteče dál. To ale zase neznamená, že neteče. Voda si cestu vždy najde.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
28.1.2024 12:19 Reaguje na mara polasekto bude asi jiná zpráva a je to vidět každý rok, kdy se soustavně snižuje množství sněhu v krajině. Pamatuju dvoumetrové závěje, dnes jsme rádi, že napadne půl metru. Meliorace před sto lety dával jiný smysl než dneska, při půdním suchu.
Odpovědět
MJ
Martina Jurová
27.1.2024 08:27 Reaguje na Miroslav VinklerAno, paralelně tam probíhá sběr dat z hlediska vlivu realizovaných opatření na půdu. Tedy vlhkostní režim, biologickou aktivitu atd. Takže budou i výsledky po této stránce.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.1.2024 09:40Z jedné fotky zamokřeného okraje louky nejsem schopen posoudit prospěšnost
projektu. To musí posoudit místní a pouze kvituji, že se tak děje pouze se
souhlasem vlastníků, na rozdíl od ekopartyzánů, kteří hodí balík slámy do
meliorační jímky. Místní posoudí kolikpak vody z přívalových dešťů zachytí
ty úpravy a o kolik později při absenci srážek ta krajina vyschne. My tu
máme momentálně opačný extrém, kdy už voda na polích a to i zatravněných
nezasakuje. Jsou to rovinatá pole bez možnosti odtoku mimo drenáže o které
se už 35 let nikdo nestará. Nevím, zda by tu byl pan Malík spokojen, že se
z kdysi úrodných polí stávají podmočené zatravněné pozemky na kterých ještě
teď leží stovky balíků se senem z loňské sklizně. Hraboši se koncentrují
na vyšších místech, mezích a v lese a i zbytek zvířat se "močálům" vyhýbá.
Ono kdo by se taky v zimě rád čvachtal v kalužích a spásal uhnilou trávu.
Takže opatrně, kde se co dělá a jak, protože co někde funguje, tak jinde
je naprosto nefunkční a škodí.
Odpovědět
projektu. To musí posoudit místní a pouze kvituji, že se tak děje pouze se
souhlasem vlastníků, na rozdíl od ekopartyzánů, kteří hodí balík slámy do
meliorační jímky. Místní posoudí kolikpak vody z přívalových dešťů zachytí
ty úpravy a o kolik později při absenci srážek ta krajina vyschne. My tu
máme momentálně opačný extrém, kdy už voda na polích a to i zatravněných
nezasakuje. Jsou to rovinatá pole bez možnosti odtoku mimo drenáže o které
se už 35 let nikdo nestará. Nevím, zda by tu byl pan Malík spokojen, že se
z kdysi úrodných polí stávají podmočené zatravněné pozemky na kterých ještě
teď leží stovky balíků se senem z loňské sklizně. Hraboši se koncentrují
na vyšších místech, mezích a v lese a i zbytek zvířat se "močálům" vyhýbá.
Ono kdo by se taky v zimě rád čvachtal v kalužích a spásal uhnilou trávu.
Takže opatrně, kde se co dělá a jak, protože co někde funguje, tak jinde
je naprosto nefunkční a škodí.
va
vaber
26.1.2024 09:41v současné zimě se vytvořilo v naší krajině docela dost mokřadů a tůněk, louží i bez zásahu zachránců ,
když nebude v letě pršet většina zase vyschne ,
naše říčka je plná vody ,
mám se radovat ,že je plná nebo nadávat ,že půda nezadržuje vodu?
Odpovědět
když nebude v letě pršet většina zase vyschne ,
naše říčka je plná vody ,
mám se radovat ,že je plná nebo nadávat ,že půda nezadržuje vodu?
JS
Jiří Svoboda
26.1.2024 10:48 Reaguje na vaberAno, zvlněná krajina s možností tvorby dočasných tůní zachytí vodu, působí protipovodňově a odpaří mnohem méně než mokřady.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.1.2024 14:23 Reaguje na Jiří SvobodaOdpařování je taky závislé na teplotě zachycené vody. Odpar
z plytké kaluže je intenzivnější, než z hluboké a studené
nádrže(přehrady). To věděli už budovatelé rybníků a závlah
polí. Úspornější byly závlahy spodem, než rozlévat vodu po
povrchu a ví to každý zahrádkář, který místo kropicí konve
raději použije závlahu podmokem. Mě doslova poslední dobou
vytáčí propagace plytkých vysýchavých tůní, které jsou tak
pastmi pro mnoho živých tvorů. Ti je naivně osídlí a buď
v nich uhynou po vyschnutí vody a nebo se v plytké tůni
stanou obětí predátorů. Ti si pouze počkají na pokles hladiny a nastanou pro ně doslova hody. Já osobně chválím tůně napojené přes podloží s nevysychajícím tokem a taky
s hloubkou a kryty před predátory. Obyčejné větve v tůni
a nebo vodní rostliny minimálně predátorům ztíží lov,
ale plytké vysýchavé tůně s čistou hladinou bez větví a
vodních rostlin jsou prostřeným stolem pro predátory.
Znám to velmi dobře z popovodňových tůní plných ryb,
žab a pulců. Na chvíli je to ráj, později masakr a nebo
zahnívání uhynulých ryb a nevyvinutých pulců. Často
jsem se je snažil přenést do bezpečí, až jsem jednou
narazil na ochranáře, který mne označil za pytláka !!!
Asi miloval predátory a chtěl je nakrmit pulci, které
jsem chtěl přenést do slepého ramena řeky. A poučení?
Nekonej dobro, neb se ti je blb zlem oplatí !
Odpovědět
z plytké kaluže je intenzivnější, než z hluboké a studené
nádrže(přehrady). To věděli už budovatelé rybníků a závlah
polí. Úspornější byly závlahy spodem, než rozlévat vodu po
povrchu a ví to každý zahrádkář, který místo kropicí konve
raději použije závlahu podmokem. Mě doslova poslední dobou
vytáčí propagace plytkých vysýchavých tůní, které jsou tak
pastmi pro mnoho živých tvorů. Ti je naivně osídlí a buď
v nich uhynou po vyschnutí vody a nebo se v plytké tůni
stanou obětí predátorů. Ti si pouze počkají na pokles hladiny a nastanou pro ně doslova hody. Já osobně chválím tůně napojené přes podloží s nevysychajícím tokem a taky
s hloubkou a kryty před predátory. Obyčejné větve v tůni
a nebo vodní rostliny minimálně predátorům ztíží lov,
ale plytké vysýchavé tůně s čistou hladinou bez větví a
vodních rostlin jsou prostřeným stolem pro predátory.
Znám to velmi dobře z popovodňových tůní plných ryb,
žab a pulců. Na chvíli je to ráj, později masakr a nebo
zahnívání uhynulých ryb a nevyvinutých pulců. Často
jsem se je snažil přenést do bezpečí, až jsem jednou
narazil na ochranáře, který mne označil za pytláka !!!
Asi miloval predátory a chtěl je nakrmit pulci, které
jsem chtěl přenést do slepého ramena řeky. A poučení?
Nekonej dobro, neb se ti je blb zlem oplatí !
HH
Honza Honza
26.1.2024 12:51rovněž vyjadřuji poděkování a poklonu takovéto činnosti
akce vyžaduje další péči, nemusí to být vypasení močálu,
jezírka rovněž nelze vypást
Odpovědět
akce vyžaduje další péči, nemusí to být vypasení močálu,
jezírka rovněž nelze vypást
Tiziana M
27.1.2024 08:11Jen doplním, že v lokalitě již Karlova Univerzita provádí měření hydrologické bilance, které bude pokračovat i během a po realizacích a poskytne tvrdá data. 😱 😎 Pan Svoboda by mi v diskusi s odpařováním asi chyběl, po těch letech konzistentní opozice, kdy je jeho přesvědčení nevyvratitelné... Uvidíme, zda pro něj budou relevantní data z měření.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
27.1.2024 08:56 Reaguje na Tiziana MNebudou, existují jedinci kteří si učiní závěr a ten je pro ně absolutně správný a nevyvratitelný. Odmítají jakoukoli revizi a sebereflexe je pro ně sprosté slovo.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.1.2024 16:28 Reaguje na Miroslav VinklerAno, zjevně podle sebe posuzujete i ostatní. To bývá běžné.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.1.2024 11:03 Reaguje na Tiziana MDnešní společnost si na dluh může dovolit cokoliv, ale naši předci
se dluhům vyhýbali jak mohli. Vysušili mokřad, aby tam mohli pást
kravku a ovce, aby nežili na dluh, meliorovali pole kvůli tomu
samému a i na studium museli dětem prve vydělat tou prací na poli
a v továrnách. Dnešní společnosti nevadí udělat z louky, či pole
mokřad, protože to NĚKDO dotuje, scházející produkce s ODNĚKUD
doveze, grant na výzkum se DOTUJE a bohužel výsledek se leckdy
"cinkne" podle přání zadavatele. Vše je na dluh a nikdo netuší,
kdo ty dluhy jednou zaplatí. Nic proti opravdu nevyužitelným
polím a loukám, ale nebudou nám jednou scházet k obživě? Pokud
půjdeme cestou omezení hnojení chemií a chemické ochrany plodin,
tak lze produkci nahradit pouze vyšší výměrou pěstovaných plodin.
Dosavadní rozmařilost a plýtvání s půdou je umožněno skokovým
zvýšením produkce pomocí chemie a moderní techniky i se všemi
dopady na přírodu. Někde ji úzkostlivě chráníme, ale místo ní
zase jinde doslova pole plundrujeme. Není lépe pro přírodu to
srovnat dejme tomu napůl? Nenecháme půdu ladem a na té dnes
plundrované ubereme na intenzitě? Tak totiž hospodařili naši
předci po staletí a úspěšně. Půdu neždímali, ale využili každý
kousek vhodný k hospodaření. Víte mi se ta rozmanitá krajina
líbí taky, ale jsem si vědom, že vždy je něco za něco. Uberu
na výměře pole, abych ho zamokřil, tak na tom vedle použiji
více chemie, abych nepřišel o zisk, který mne na rozdíl od
mokřadu živí. Ano je to tak, zemědělce živí pole, ale vědce
stát a pana Malíka asi taky. Jim je jedno, že ubyla tomu
zemědělci půda jako zdroj obživy, protože je živí zemědělci z
daní plynoucích na podporu vědy a státu. Nezapomeňte NIKDY na
to, že bez příjmů do státní kasy nelze ani investovat vědu a
ty projekty, pokud to nebudeme jako dosud řešit zadlužováním.
Všichni se naučili natahovat dlaně se slovy DEJ, ale nikdo
nechce DÁVAT na to, aby bylo možno ROZDÁVAT. Je to nešvar, na
který západní svět škaredě doplatí a možná budou potomci zase
přeměňovat mokřady na pole a louky, jako kdysi naši nezadlužení
předci. Život na dluh je snadný do doby, než poví věřitel DOST!
Pak tu budou zcela jiné priority!
Odpovědět
se dluhům vyhýbali jak mohli. Vysušili mokřad, aby tam mohli pást
kravku a ovce, aby nežili na dluh, meliorovali pole kvůli tomu
samému a i na studium museli dětem prve vydělat tou prací na poli
a v továrnách. Dnešní společnosti nevadí udělat z louky, či pole
mokřad, protože to NĚKDO dotuje, scházející produkce s ODNĚKUD
doveze, grant na výzkum se DOTUJE a bohužel výsledek se leckdy
"cinkne" podle přání zadavatele. Vše je na dluh a nikdo netuší,
kdo ty dluhy jednou zaplatí. Nic proti opravdu nevyužitelným
polím a loukám, ale nebudou nám jednou scházet k obživě? Pokud
půjdeme cestou omezení hnojení chemií a chemické ochrany plodin,
tak lze produkci nahradit pouze vyšší výměrou pěstovaných plodin.
Dosavadní rozmařilost a plýtvání s půdou je umožněno skokovým
zvýšením produkce pomocí chemie a moderní techniky i se všemi
dopady na přírodu. Někde ji úzkostlivě chráníme, ale místo ní
zase jinde doslova pole plundrujeme. Není lépe pro přírodu to
srovnat dejme tomu napůl? Nenecháme půdu ladem a na té dnes
plundrované ubereme na intenzitě? Tak totiž hospodařili naši
předci po staletí a úspěšně. Půdu neždímali, ale využili každý
kousek vhodný k hospodaření. Víte mi se ta rozmanitá krajina
líbí taky, ale jsem si vědom, že vždy je něco za něco. Uberu
na výměře pole, abych ho zamokřil, tak na tom vedle použiji
více chemie, abych nepřišel o zisk, který mne na rozdíl od
mokřadu živí. Ano je to tak, zemědělce živí pole, ale vědce
stát a pana Malíka asi taky. Jim je jedno, že ubyla tomu
zemědělci půda jako zdroj obživy, protože je živí zemědělci z
daní plynoucích na podporu vědy a státu. Nezapomeňte NIKDY na
to, že bez příjmů do státní kasy nelze ani investovat vědu a
ty projekty, pokud to nebudeme jako dosud řešit zadlužováním.
Všichni se naučili natahovat dlaně se slovy DEJ, ale nikdo
nechce DÁVAT na to, aby bylo možno ROZDÁVAT. Je to nešvar, na
který západní svět škaredě doplatí a možná budou potomci zase
přeměňovat mokřady na pole a louky, jako kdysi naši nezadlužení
předci. Život na dluh je snadný do doby, než poví věřitel DOST!
Pak tu budou zcela jiné priority!
Tiziana M
30.1.2024 10:39 Reaguje na Břetislav MachačekBez dostatku vody nebude mít zemědělec ŽÁDNOU produkci. Vycházíte z falešného dilematu, spočívajícím v tvrzení, že ponecháte-li část zemědělské půdy v klidu, pak budete zákonitě tratný na produkci. Tak to ale není a data opět hovoří jasně - celkově vzato se zdavá a pestrá krajina vyplatí zemědělcům i ekonomicky, a to už dnes, za stávájících dotačních podmínek - a to neberu v úvahu chystané změny, které oceňování mimoprodukčních funkcí půdy mají ještě podpořit. Moudrý zemědělec s přírodou nebojuje, ale zajímá se, jak své hospodaření uvést s přírodou co nejvíce do souladu a mít z toho prospěch. Moc pěkně je to od Akademie věd zpracováno zde, volně ke stažení: https://www.academia.cz/edice/kniha/pudni-zivote-nedej-se
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.1.2024 16:26 Reaguje na Tiziana MDíky, budu se těšit na výsledky.
Mé přesvědčení je zatím nevyvratitelné, protože mi nikdo nepředložil nějaká rozumný vyvracející argument.
Odpovědět
Mé přesvědčení je zatím nevyvratitelné, protože mi nikdo nepředložil nějaká rozumný vyvracející argument.
