Na právo veta při ukládání jaderného odpadu si obce počkají

Projednávání senátního návrhu novely atomového zákona dnes horní komora odročila o jeden rok. Návrh má být podle senátorů prodiskutován komplexněji. Novela iniciovaná senátorkou Jitkou Seitlovou počítá s posílením postavení obcí při zřizování úložišť radioaktivního odpadu. Obce by měly získat právo veta nejenom při založení úložiště, ale dokonce i při vydávání povolení o zahájení průzkumných a geologických prací. Návrh reaguje na časté protesty starostů, kteří se o výběru své obce jako úložiště odpadu dozvídají jako o rozhodnuté a neměnné věci.

Odročení požadoval výbor pro územní rozvoj a životní prostředí. Jak ČIA řekl zpravodaj výboru Jiří Brýdl (KDU-ČSL), senátorům se nelíbí zejména institut práva veta obcí. "Náš právní řád právo veta obcí nezná," řekl Brýdl. Dodal, že návrh neumožňuje odvolání proti tomuto vetu, což považuje výbor za unáhlené. Seitlová považuje odročení za z navrhovaných řešení přijatelnější. Hospodářský výbor totiž chtěl předlohu ihned zamítnout. "Nedovedu si představit obec, která by mohla říci, že má dostatečně kvalifikované odborníky, aby mohla vetovat povolovací řízení," argumentoval senátor Jaroslav Doubrava (KSČM). Současné mechanismy jsou podle Doubravy dostatečné. V České republice má doposud rozhodující slovo vláda a Správa úložišť radioaktivního odpadu.

Novela také zavádí finanční kompenzace obcím, na jejichž území se úložiště jaderného odpadu nachází, a sousedním obcím. "Obce jsou omezeny ve svém dalším rozvoji," zdůvodnila navrhované řešení Seitlová a dodala, že například na Slovensku jsou tyto kompenzace běžné již od roku 1994. Třetím pilířem novely atomového zákona je stanovení neomezené výše odpovědnosti za škodu způsobenou činností radioaktivního úložiště. Doposud ručil provozovatel úložiště maximálně šesti miliardami korun.

---

reklama

---