https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-severnim-okraji-prahy-vzniknu-nektarodarne-biopasy-pro-hmyz
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na severním okraji Prahy vzniknou nektarodárné biopásy pro hmyz

16.7.2020 17:31 | PRAHA (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Calla / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí
Na severovýchodním okraji Prahy vzniknou na polích nektarodárné biopásy pro hmyz. Zakládají je entomologové z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze společně se zemědělci. Na území hlavního města by mělo vzniknout 60 hektarů biopásů několika druhů, které mají pomoci navrátit hmyz do přírody. Projekt by měl zároveň poskytnout informace o tom, jak vytvořené biopásy podporují rozmanitost bezobratlých a jak mohou být prospěšní v zemědělství.
 

"Úbytek včel a dalších opylovačů v naší krajině sledujeme dlouhodobě. Zásadní pomocí pro ně by bylo udržet přítomnost kvetoucích rostlin v biopásech po celé léto,“ uvedl vedoucí týmu ekologie hmyzu Michal Knapp z fakulty životního prostředí. Podle koordinátora projektu entomologa Martina Štrobla mohou mít bezobratlí pozitivní vliv na zemědělské výnosy. "Je to například opylování, predace škůdců a semínek plevelů, či dekompozice organické hmoty v půdě," uvedl Štrobl.

Letos by chtěli entomologové zmapovat stav před vysetím biopásů. "V dalším roce budeme sběr dat opakovat a doufejme, že i sledovat, jak nám bezobratlých na polích díky biopásům přibude a poskytnou zemědělcům v rostoucí míře i své služby," dodal Knapp. Projektu má pomoci i grant, který tvůrci od hlavního města dostali. Podle Knappa však bude zapotřebí dalších peněz, aby se projekt udržel i v následujících letech, kdy se dá očekávat nejsilnější pozitivní efekt projektu.

Podle technika projektu Miroslava Seidla reagovali obyvatelé přilehlých oblastí na aktivity nejprve s nedůvěrou. Zpráva o tom, že se však na polích nebude nic stavět a vzniknou biopásy, prý obyvatele potěšila.

Biopásy budou vysety na polích obhospodařovaných firmou VIN AGRO s.r.o. "Jsme velmi rádi, že tato iniciativa přichází i od samotných zemědělců, navíc spojená s aplikovaným výzkumem," dodal specialista krajinné zeleně z pražského magistrátu Milič Solský.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pa

PavelA

17.7.2020 09:55
a zase ten úbytek včel.
Kde? a jakých?
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

17.7.2020 10:38 Reaguje na PavelA
Včela medonosná je úmyslně člověkem chovaný druh, tedy v podstatě hospodářské zvíře. U ostatních hospodářských zvířat nikomu nepřijde divné, že chovatel zvířeti zajišťuje přísun krmiva. U včel se ale lidé i chovatelé diví, jak je možné, že hynou (když odhlédnu od spousty jiných příčin úhynu), když jich chovají hodně v lokalitě, kde pro ně není potrava. Takže pokud chce někdo chovat včely, logicky by jim měl také zajistit dostatek pastvy. Pražáci chtějí včelařit, musejí tedy i pěstovat dostatek medonosných rostlin. Akorát se obávám, že se budou objevovat stížnosti na včelí bodnutí, až si obyvatelé budou v takovém biopásu pořádat piknik nebo lov na malebné selfíčko s rozkvetlým polem (viz nájezdy lidí na pole zaplevelená vlčím mákem).
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

19.7.2020 21:58 Reaguje na Marcela Jezberová
Co se týče včely medonosné, tak ta přináší několikanásobně větší užitek opylováním rostlin, než má včelař zisk z výtěžku medu. Než se člověk pouští do náruživých debat, je dobré se poučit, pramenů moudrosti je dnes dostatek. Dále je třeba vzít do úvahy, že v naší českomoravské přírodě žijí desítky druhů včel samotářek, které jsou naprosto nezbytné k opylování některých rostlin, které včela medonosná není schopna opylit. Dále zde dosud ještě žije několik druhů čmeláků, kteří jsou taktéž nepostradatelní. Z Prahy nejsem, mám to tam dost daleko, ale vím, že pražské včely medonosné nouzí netrpí, roste tam velké množství různých nektarodájných dřevin, mnoho venkovských oblastí je na tom hůř.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

17.7.2020 10:45
Zajímalo by mě, jestli také vědci berou v úvahu, že kromě zvýšení počtu bezobratlých predátorů bezobratlých škůdců, budou biopásy také zásobárnou těch bezobratlých škůdců. Vzhledem k tomu, že příroda nedává nikomu jednoznačně přednost, může to nakonec dopadnout "plichtou". Na poli nedojde k žádné viditelné ani statisticky významné změně co se týká škod na výnosech a výsledkem pokusu bude vlastně jen dobrý pocit plus náklady na ty biopásy.
Odpovědět
JH

Jan Hrbek

17.7.2020 11:28 Reaguje na Marcela Jezberová
To je vaše osobní úvaha, nebo máte to co píšete podloženo nějakými zdroji? Je opakovaně prokázáno, že monokultura je ráj pro patogenní mikroorganismy a škůdce, zatímco mnoho užitečných hmyzích predátorů živících se škůdci není schopna dlouhodobě v takovéto monokultuře přežívat. Spousta dravých roztočů i hmyzu se např. v období nedostatku živočišné potravy živí pylem kvetoucích rostlin apod. V pestrém systému pojem "škůdce" neexistuje - zde prostě nemá žádný organismus šanci se exponenciálně rozmnožit. Je prokázáno, že nektarodárné pásy v polních monokulturách výrazně snižují množství pesticidů nutných k ochraně úrody a výrazněji nesnižují hektarové výnosy plodin. Další věc je ta, že totální eradikací polních plevelů, jako je vlčí mák, chrpa, koukol apod. došlo k výraznému úbytku semenožravých ptáků, jako se skřivan, chocholouš, křepelka či koroptev. Tito ptáci se krom semen živí i hmyzem. Nejsou plevele, nejsou ptáci, zato jsou škůdci, které nic nežere a je třeba stříkat.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

17.7.2020 15:20 Reaguje na Jan Hrbek
Jestli máte příklad studie, kdy na polích došlo ke snížení množství aplikované účinné látky v kg/ha prokazatelně v souvislosti s vysetím biopásu - sem s ní. Ovšem prosím o studii na poli, ne na zahrádce nebo na pokusném políčku. Bohužel si přiznejme, že od pole nechceme, aby bylo maximálně druhově pestré a maximálně obydlené všemi možnými zvířátky, ale chceme od něj, aby nám dávalo úrodu, kterou sníme my, a ne ta zvířátka. Nemám nic proti biopásům, hmyz a zvířata budou jen rádi. Ale příčí se mi, když se biopásy předkládají veřejnosti jako absolutní řešení ochrany proti škůdcům na polích. Nikdy jsem od žádného zemědělce neslyšela, že by díky biopásům nemusel dělat chemickou ochranu na poli. A to už dnes nejsou biopásy v polích výjimka.
Odpovědět
Pa

PavelA

18.7.2020 08:28 Reaguje na Marcela Jezberová
Pravda je mnohem prozaičtější-dotace a granty,bez nich by po nějakých biopásech ani pes neštěkl.

Mimochodem ,včely teď brzo od rána létají na medovici.Pohanka,svazenka ani hořčice je dnes, v půl sedmé ráno ,nezajímala.....
Odpovědět
JS

Jiří S

20.7.2020 09:43 Reaguje na Marcela Jezberová
Měl jsem to štěstí býti u zakládání pokusů na ČZU s biopásy. A mohu potvrdit, že k žádnému snížení pesticidů nedošlo. Ano došlo k výraznému namnožení parazitace blanokřídlých na škůdcích jako je blýskáček, avšak škody na porostech stejné, tudíž muselo být použito stále stejné množství insekticidu. Spíše nastala otázka, zdali ten biopás nenaláká svojí barvou hmyz z daleka a pak nehrozí výrazně vyšší riziko poškození insekticidem například z úletu.

Biopás samozřejmě bez dotace nepřežije, 1 ha = 15 000 Kč, pro zemědělce nic moc, to má např z řepky vlastně taky a to s tím, že se mu ještě zapleveluje pozemek. Čímž nechci říci, že bychom byli proti tomu, jen by se měla nastavit dotace lehce jinak a to bez 5 letého závazku.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist