Na Stolové hoře na Pálavě se nově pase stádo ovcí a koz bez ohradníku
25.4.2021 16:15 | MIKULOV
(ČTK)
Výhodou pastvy je, že se hospodářská zvířata dokážou dostat i na poměrně málo přístupné plochy, třeba na skalnaté svahy nebo do roklin. Ilustrační foto
Pastva a pohyb zvířat v lokalitě podle ochránců udržuje pestrou mozaiku různých ploch a brání zarůstání stepí keři a stromy. V minulých letech na Stolové hoře zajišťovali ochránci pastvu v ohradnících. Volná pastva se do lokality vrací podle Kmeta po mnoha desetiletích. "Výhodou této pastvy je, že se hospodářská zvířata dokážou dostat i na poměrně málo přístupné plochy, třeba na skalnaté svahy nebo do roklin," uvedl Kmet.
Na Stolové hoře se po mnoha letech opět pasou ovce a kozy „na volno“, pod dohledem pastevkyně a ovčáckých psů. Díky...
Zveřejnil(a) CHKO Pálava dne Čtvrtek 22. dubna 2021
Stádo čítá asi 70 ovcí a koz. Pod dohledem pastevkyně se dvěma ovčáckými psy se postupně přesouvá, během května a června tak vypase západní i východní svahy Stolové hory. Pastva podle Kmeta velmi napomáhá druhům, které jsou vázány právě na plochy, na kterých se hospodářská zvířata pohybují. Z rostlin je to třeba koniklec velkokvětý či kosatec písečný. Z živočichů jde o některé druhy hmyzu.
Lokalita je turisticky oblíbená. "Udržet stádo pohromadě v takto navštěvované lokalitě není zcela jednoduché. Žádáme proto všechny turisty a návštěvníky, aby na území rezervace chodili se psy pouze na vodítku," uvedl Kmet.
Stolová, neboli Tabulová hora, je mohutný vápencový kopec s téměř dokonale rovnou vrcholovou plošinou. Jde o přírodní rezervaci. Rostou v ní vzácné a ohrožené druhy rostlin, především hvozdík Lumnitzerův, koniklec velkokvětý, kosatec písečný či šalvěj etiopská. Žijí v ní i vzácné a ohrožené druhy živočichů, například kobylky ságy, přástevník kostivalový, roháč obecný či střevlík uherský.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (60)
kk
karel krasensky
25.4.2021 17:28Udajně byly na Pálavě v 90-letech vystříleny na příkaz ochránařu kozy bezoarové jako nepuvodní druh.Takže to co dělaly dlouhodobě kozy zdarma tak dnes se platí pastevkyně a krmivo pro psy plus jejích nákup a koupě stáda.Píšu z hlavy nechce se mi nic hledat.Pokud nemám pravdu opravte mě
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
25.4.2021 22:56 Reaguje na karel krasenskyTipuji, že ty domácí ovce a kozy udržují území lépe než bezoárové kozy. Pastevkyně a psí ovčáci je mohou směrovat tak, aby v nejvhodnější dobu spásaly ta nejvhodnější místa. Je sympatické, že nejsou třeba žádné ohrady, takže krajina tam zůstává dobře prostupná.
Exotickým kozám bezoárovým se určitě na Českolipsku nevede špatně. Jsou v oboře, kde se o ně starají myslivci – odčervují je, mají tam speciální porodnu a odchovnu pro kůzlata, vozí jim krmení. A přijímají opatření proti přílišnému inbreedingu.
Odpovědět
Exotickým kozám bezoárovým se určitě na Českolipsku nevede špatně. Jsou v oboře, kde se o ně starají myslivci – odčervují je, mají tam speciální porodnu a odchovnu pro kůzlata, vozí jim krmení. A přijímají opatření proti přílišnému inbreedingu.
JM
Jan Miklín
26.4.2021 12:26 Reaguje na karel krasenskyDobrý den, pravdu nemáte.
a) je naprosto zásadní rozdíl mezi pastvou načasovanou do vhodného období na vhodná místa, přesně nastaveného počtu zvířat a pravidelně monitorovanou tak, aby nedocházelo k přílišnému poškození vegetace (což je řízený management, který Správa CHKO provádí) a neregulovaným pohybem přemnoženého stáda zvířat na nevhodných lokalitách, kde zvěř škodí. Blíže k tématu viz na s. 13 zde: https://palava.ochranaprirody.cz/res/archive/140/018477.pdf?seek=1381138780
b) za pastvu se platí jako za službu dle standardních ceníku ("Obvyklých nákladů opatření MŽP") dle plochy a délky pastvy. AOPK ČR neplatí nákup stáda apod.
Odpovědět
a) je naprosto zásadní rozdíl mezi pastvou načasovanou do vhodného období na vhodná místa, přesně nastaveného počtu zvířat a pravidelně monitorovanou tak, aby nedocházelo k přílišnému poškození vegetace (což je řízený management, který Správa CHKO provádí) a neregulovaným pohybem přemnoženého stáda zvířat na nevhodných lokalitách, kde zvěř škodí. Blíže k tématu viz na s. 13 zde: https://palava.ochranaprirody.cz/res/archive/140/018477.pdf?seek=1381138780
b) za pastvu se platí jako za službu dle standardních ceníku ("Obvyklých nákladů opatření MŽP") dle plochy a délky pastvy. AOPK ČR neplatí nákup stáda apod.
PH
Pavel Hanzl
26.4.2021 20:34 Reaguje na karel krasenskyTy ovce se pasou ale na Stolové hoře a ne na Pálavě. To je úplně jiný kopec s jiným tvarem, strukturou i porostem.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
29.4.2021 08:52 Reaguje na karel krasenskyono se to jinak dělat nedá tedy stejně jako ve "vlčích" oblastech, kde by vlky nejraději znova vyhubili....vrátit se k původnímu pastevectví
Odpovědět
JJ
Jiří Janota
25.4.2021 18:06Dobrý den, pane Krásenský, máte pravdu. Koza byla pod krásným termínem ,,vymístěna" z Pálavy do obory Vřísek u České Lípy. Možná by stalo za to vyhledat hysterické články nevládních organizací o tom, jak likviduje Pálavu. Již jsem to zde jednou zmiňoval. Pak přišly na řadu spřízněné firmy s křovinořezy a nyní ovce a kozy. A všechno za peníze daňových poplatníků. Příjemný večer.
Odpovědět
kk
SV
Slavomil Vinkler
25.4.2021 18:29 Reaguje na karel krasenskyA byli tam i mufloni. Je známo, že koza bezoárová je zdivočelá koza domácí a muflon zdivočelá ovce domácí. Ten rozdíl je tedy zejména v tom, že nepotřebují pastýře. Náklady viz předchozí příspěvky. Bez pastýře se pasou neodborně.
Odpovědět
kk
karel krasensky
25.4.2021 18:40 Reaguje na Slavomil VinklerBylo by zajímavé vědět kolik to doposud stalo z naších dani a kolik to ješté stát bude
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.4.2021 19:29 Reaguje na karel krasenskySmůlou je, že o užití daní nerozhodují ti, co je
vytvářejí, o dotace žádají hlavně ti, co nic
nevytvářejí a rozhodují o tom taky takoví. Je to
jako citát feldkuráta Katze ze Švejka, že se nám
to utrácí, když nám jiní půjčují(dávají). Stačí
pouze zdůvodnit, že ty kozy bezoárové a mufloni
nejsou původní, kdežto ty kozy domácí a ovce
možná ano a že pasáček ohlídá, co spasou a co ne.
Asi jim udělá každé ráno PŠM a vysvětlí, co mají
spásat a co ne, aby nedošlo ke škodám. Doufám, že
nám to "odborníci" náležitě vysvětlí, ale přiznat
pravdu o co šlo skutečně mnozí tušíme. Šlo a jde
stále o pivku ochranářů na myslivce, rybáře atd.
O nic jiného tu nejde a asi bude ještě hůř, neboť
ten nový kohout by nejraději ty druhé ukloval
a vládl sám.
Odpovědět
vytvářejí, o dotace žádají hlavně ti, co nic
nevytvářejí a rozhodují o tom taky takoví. Je to
jako citát feldkuráta Katze ze Švejka, že se nám
to utrácí, když nám jiní půjčují(dávají). Stačí
pouze zdůvodnit, že ty kozy bezoárové a mufloni
nejsou původní, kdežto ty kozy domácí a ovce
možná ano a že pasáček ohlídá, co spasou a co ne.
Asi jim udělá každé ráno PŠM a vysvětlí, co mají
spásat a co ne, aby nedošlo ke škodám. Doufám, že
nám to "odborníci" náležitě vysvětlí, ale přiznat
pravdu o co šlo skutečně mnozí tušíme. Šlo a jde
stále o pivku ochranářů na myslivce, rybáře atd.
O nic jiného tu nejde a asi bude ještě hůř, neboť
ten nový kohout by nejraději ty druhé ukloval
a vládl sám.
kk
karel krasensky
25.4.2021 19:39 Reaguje na Břetislav MachačekTaky si vzpomínám na období kdy ochranařští veleduchové chtěli vytlouct kamzíka Jeseníky a celorepublikově danka a muflona
Odpovědět
bu
běžný uživatel
26.4.2021 10:45 Reaguje na karel krasenskyNo a? Dyť by jich nebyla škoda...
Odpovědět
Sl
Slovan
25.4.2021 22:54 Reaguje na Jiří JanotaDobrý den pane Janota, mohl byste tedy vyhledat nějaký ten hysterický článek nevládní organizace? Děkuji.
Doufám však, že i Vy sám chápete rozdíl mezi přemnoženým a intenzivně chovaným stádem v oboře, které se pase celoročně a všude kde to plot dovolí a kontrolovaným pasením určitého množství zvířat na konkrétních lokalitách po omezený čas. Ale asi jen "detail"...
Odpovědět
Doufám však, že i Vy sám chápete rozdíl mezi přemnoženým a intenzivně chovaným stádem v oboře, které se pase celoročně a všude kde to plot dovolí a kontrolovaným pasením určitého množství zvířat na konkrétních lokalitách po omezený čas. Ale asi jen "detail"...
JM
Jan Miklín
26.4.2021 12:27 Reaguje na Jiří JanotaDobrý den, pravdu nemáte.
a) je naprosto zásadní rozdíl mezi pastvou načasovanou do vhodného období na vhodná místa, přesně nastaveného počtu zvířat a pravidelně monitorovanou tak, aby nedocházelo k přílišnému poškození vegetace (což je řízený management, který Správa CHKO provádí) a neregulovaným pohybem přemnoženého stáda zvířat na nevhodných lokalitách, kde zvěř škodí. Blíže k tématu viz na s. 13 zde: https://palava.ochranaprirody.cz/res/archive/140/018477.pdf?seek=1381138780
Odpovědět
a) je naprosto zásadní rozdíl mezi pastvou načasovanou do vhodného období na vhodná místa, přesně nastaveného počtu zvířat a pravidelně monitorovanou tak, aby nedocházelo k přílišnému poškození vegetace (což je řízený management, který Správa CHKO provádí) a neregulovaným pohybem přemnoženého stáda zvířat na nevhodných lokalitách, kde zvěř škodí. Blíže k tématu viz na s. 13 zde: https://palava.ochranaprirody.cz/res/archive/140/018477.pdf?seek=1381138780
JD
Jiří Daneš
25.4.2021 20:52Ze zprávy může člověk,který na Pálavě byl aspoň jednou v životě, udělat jediný závěr: Vzhledem k minulému, to je "vymístění" kozy bezoárové a možná i vybití muflonů, nahrazení jednéch koz jinými a ovcí jinou ("Podle jiné, dnes převažující teorie je však muflon potomkem domácí neolitické ovce a na Korsiku i Sardinii byl v 8.–6. tisíciletí př. n. l. dovezen lidmi."), jsou největším producentem naprosto zbytečných nákladů a největšími škůdci, nejen přírody, tak zvaní ochránci (přírody). O tom lze jen těžko pochybovat, je na to tvrzení až příliš mnoho nevyvratitelných důkazů.
Odpovědět
JM
Jan Miklín
26.4.2021 12:29 Reaguje na Jiří Danešžádné důkazy pro to co tvrdíte neexistují. Existuje pouze spousta důkazů (= vědeckých studií na základě reálných dat, ne keců od počítače), které jasně ukázaly negativní vliv neregulované pastvy přemnožených nepůvodních druhů versus pozitivní vliv řízené pastvy vhodných zvířat.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
25.4.2021 21:37Možná se nakonec najde "objevitel" který vytříská velký grant na to, aby se na Pálavu vysadily bezoárové kozy a mufloni.
Odpovědět
kk
karel krasensky
25.4.2021 21:51 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNikdy za lete,letoucí jsem nezachytil článek nebo rozhovor kde by ochranář přiznal sebemenší chybu nebo omyl.Nejoblíbenější taktikou je stočit hovor o sto osmdesát stupnu a obvinit ze všeho špatného lesniky,myslivce,rybaře,zemědělce
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
25.4.2021 21:55 Reaguje na karel krasenskyTa zvířata byla "vymístěna" zhruba před třiceti léty. Je na čase nastavit nový směr s novými lidmi.
Odpovědět
kk
karel krasensky
25.4.2021 22:15 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMVybavuje se rozhovor s ekoveleduchem z jihočeské oblasti.Bobři tam měli pusobit škody na hrazích rybníku.Byl povolen nějaký odstřel.Veleduch napadl myslivce,že zastřelili pouze dva a škody pokračují.To,že je placen i z daní myslivcu a myslivost je hobby třeba jako filatelie mu jaksi nedocvaklo
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
25.4.2021 22:24 Reaguje na karel krasenskyMožná, kdyby ti myslivci místo bobrů picli jeho, přírodě by se ulevilo více.
P.S. Neporušil jsem kodex diskutéra?
Odpovědět
P.S. Neporušil jsem kodex diskutéra?
kk
karel krasensky
25.4.2021 22:39 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTak jsem si prohlídl stránky CHKO Beskydy.Pokud jsem dobře počítal tak 24 zaměstnancu.Jak tak z břicha počítám mzdy,odvody,provozní náklady,auta tak tipnu milion měsíčné.Dvanact milionu ročně.Jestli stojí za 12 milionu ročné už nechám na uváze každého kdo si to přečetl
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
25.4.2021 22:57 Reaguje na karel krasenskyTak tolik škod ti bobři neudělají ani za století.
Odpovědět
bu
běžný uživatel
26.4.2021 10:46 Reaguje na karel krasenskyUmíte taky uvažovat jinak než přes peníze??
Odpovědět
Miroslav Vinkler
25.4.2021 21:55Myslivost 11/2009 Vzpomínka na Pálavu
"Na Pálavě mi později náhoda přivedla do cesty lesníka – správce obory. který mě více zasvětil do údělu života zdejších koz bezoárových.
Původně byla obora založena snad už v roce 1885 pro chov daňčí zvěře. K ní v letech 1912 byli přisazeni mufloni, jež tu dosud žijí. Kozy bezoárové sem byly přivezeny až v roce 1953 z pražské zoologické zahrady a další v roce 1967 z brněnské. Přivážená zvířata putovala nejdříve do obůrky v Bulharech, kde byla aklimatizována a ozdravěna od parazitů i přerostlých spárků. Teprve pak se ocitla na Pálavě. Koz bezoárových tu žilo asi kolem 20 kusů. Bylo mi také vysvětleno, proč tu mohu spatřit jedince v jiném zbarvení než jaké opravdu má koza bezoárová. Její správný letní hábit je červenohnědý, zimní více do šeda. Staří kozli s až metr dlouhými dozadu zahnutými rohy mají pískově žluté strany krku a boky; středem hřbetu se jim táhne černý pruh. Kozy jsou podstatně světlejší a na bradě jim chybí vous. Z pastvišť koz domácích za vesnicemi se občas jedinci křížili s kozami bezoárovými. Proto jsou tu hybridi, a docela plodní; vždyť koza bezoárová je předkem kozy domácí.
Dnes kozy bezoárové už na Pálavě nejsou, v roce 1994 jich byla většina odchycena a převezena do obory Vřísek u Zahrádek na Českolipsku. Důvod – kozy prý stále ničily významná vzácná společenstva flory, nadměrně zdupávaly terén a příliš prohnojovaly místa stávanišť. Mufloni však z obory odstraněni nebyli, zůstali, i když rostlinnou vegetaci ničí stejně."
--------------------------------------------------------------------
K prvnímu vysazení kozy bezoárové došlo v oboře Pálava na popud vysokoškolského docenta Karla Kostroně v roce 1953. Jedinec byl zakoupen v pražské zoologické zahradě, později přibyli další.Do roku 1967 byla populace průběžně dosazována. Populace kozy se pohybovala mezi 15 až 25 kusy, maximálně bylo napočítáno 50 jedinců. V roce 1994 bylo odchyceno celé stádo a bylo převezeno do obory Vřísek u Záhrádek na Českolipsku.
„Tam je chovali v oboře. Ochránci přírody ale zjistili, že jim tam spásali vzácné rostliny, tak je přestěhovali sem,“ vysvětluje Masopust.
Dnes žijí v lesní oboře Vřísek nedaleko Zahrádek na Českolipsku.
Jejich stádo čítá sedmačtyřicet kusů. Všichni to jsou vzdálení potomci dvanácti koz bezoárových, které sem v roce 1994 převezli z Pálavy.A stejně jako šlechtě kdysi neprospělo, když uzavírala sňatky a plodila děti jen mezi sebou, neprospívá to ani těm českolipským. I proto je letos čeká oživení krve, neboli inseminace koz spermatem tureckých kozlů.
Lesy ČR na to vypsaly grant.
==================================================
Zbývá poslední otázka.
Na Českolipsku se objevili vlci. Který veřejný zájem převažuje ?
Ochrana vlka nebo zachování kozy bezoárové ?
Odpovědět
"Na Pálavě mi později náhoda přivedla do cesty lesníka – správce obory. který mě více zasvětil do údělu života zdejších koz bezoárových.
Původně byla obora založena snad už v roce 1885 pro chov daňčí zvěře. K ní v letech 1912 byli přisazeni mufloni, jež tu dosud žijí. Kozy bezoárové sem byly přivezeny až v roce 1953 z pražské zoologické zahrady a další v roce 1967 z brněnské. Přivážená zvířata putovala nejdříve do obůrky v Bulharech, kde byla aklimatizována a ozdravěna od parazitů i přerostlých spárků. Teprve pak se ocitla na Pálavě. Koz bezoárových tu žilo asi kolem 20 kusů. Bylo mi také vysvětleno, proč tu mohu spatřit jedince v jiném zbarvení než jaké opravdu má koza bezoárová. Její správný letní hábit je červenohnědý, zimní více do šeda. Staří kozli s až metr dlouhými dozadu zahnutými rohy mají pískově žluté strany krku a boky; středem hřbetu se jim táhne černý pruh. Kozy jsou podstatně světlejší a na bradě jim chybí vous. Z pastvišť koz domácích za vesnicemi se občas jedinci křížili s kozami bezoárovými. Proto jsou tu hybridi, a docela plodní; vždyť koza bezoárová je předkem kozy domácí.
Dnes kozy bezoárové už na Pálavě nejsou, v roce 1994 jich byla většina odchycena a převezena do obory Vřísek u Zahrádek na Českolipsku. Důvod – kozy prý stále ničily významná vzácná společenstva flory, nadměrně zdupávaly terén a příliš prohnojovaly místa stávanišť. Mufloni však z obory odstraněni nebyli, zůstali, i když rostlinnou vegetaci ničí stejně."
--------------------------------------------------------------------
K prvnímu vysazení kozy bezoárové došlo v oboře Pálava na popud vysokoškolského docenta Karla Kostroně v roce 1953. Jedinec byl zakoupen v pražské zoologické zahradě, později přibyli další.Do roku 1967 byla populace průběžně dosazována. Populace kozy se pohybovala mezi 15 až 25 kusy, maximálně bylo napočítáno 50 jedinců. V roce 1994 bylo odchyceno celé stádo a bylo převezeno do obory Vřísek u Záhrádek na Českolipsku.
„Tam je chovali v oboře. Ochránci přírody ale zjistili, že jim tam spásali vzácné rostliny, tak je přestěhovali sem,“ vysvětluje Masopust.
Dnes žijí v lesní oboře Vřísek nedaleko Zahrádek na Českolipsku.
Jejich stádo čítá sedmačtyřicet kusů. Všichni to jsou vzdálení potomci dvanácti koz bezoárových, které sem v roce 1994 převezli z Pálavy.A stejně jako šlechtě kdysi neprospělo, když uzavírala sňatky a plodila děti jen mezi sebou, neprospívá to ani těm českolipským. I proto je letos čeká oživení krve, neboli inseminace koz spermatem tureckých kozlů.
Lesy ČR na to vypsaly grant.
==================================================
Zbývá poslední otázka.
Na Českolipsku se objevili vlci. Který veřejný zájem převažuje ?
Ochrana vlka nebo zachování kozy bezoárové ?
Sl
Slovan
25.4.2021 22:28 Reaguje na Miroslav VinklerO jakém zachování to mluvíte proboha?
"Vysazení koz bylo mimo jiné zdůvodňováno i ohrožeností původních populací tohoto
druhu ve Středomoří, chov koz bezoárových na Pálavě tak byl někdy prezentován jako pokus záchrany populace tohoto druhu. Tato argumentace však při bližším pohledu může obstát jen stěží. Jak je uvedeno mimo jiné i v Encyklopedii myslivosti (Červený et al. 2003), byla „k introdukci použita zvířata prokřížená s domácí kozou“, jednalo se tedy o chovatelskou raritu, z hlediska záchrany původního genofondu však bylo stádo bezvýznamné." - a dodnes bezvýznamné je!
Více v kapitole: "Koza bezoárová na Pálavě" a "V čem tedy chovaná zvěř škodila unikátní přírodě?"
Zdroj: https://palava.ochranaprirody.cz/res/archive/140/018477.pdf?seek=1381138780
Odpovědět
"Vysazení koz bylo mimo jiné zdůvodňováno i ohrožeností původních populací tohoto
druhu ve Středomoří, chov koz bezoárových na Pálavě tak byl někdy prezentován jako pokus záchrany populace tohoto druhu. Tato argumentace však při bližším pohledu může obstát jen stěží. Jak je uvedeno mimo jiné i v Encyklopedii myslivosti (Červený et al. 2003), byla „k introdukci použita zvířata prokřížená s domácí kozou“, jednalo se tedy o chovatelskou raritu, z hlediska záchrany původního genofondu však bylo stádo bezvýznamné." - a dodnes bezvýznamné je!
Více v kapitole: "Koza bezoárová na Pálavě" a "V čem tedy chovaná zvěř škodila unikátní přírodě?"
Zdroj: https://palava.ochranaprirody.cz/res/archive/140/018477.pdf?seek=1381138780
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
25.4.2021 22:54 Reaguje na SlovanFajn, podívejme se na to z praktického hlediska.
Pořízení stáda - jedno zvíře - cca 6-7 tisíc. takže celkem asi půl milónu.
Dva pastevečtí psi - jeden cca 15 - 20 tisíc.
K tomu plat pastevce, krmení psů a koz a ovcí.
Za první rok je to zhruba jeden milión korun, aby se docílilo toho, co ty bezoárové kozy dělaly zadarmo.
A to nepočítám, kolik bude na zimu stát ustájení těch ovcí, koz, psů a pastevce.
Odpovědět
Pořízení stáda - jedno zvíře - cca 6-7 tisíc. takže celkem asi půl milónu.
Dva pastevečtí psi - jeden cca 15 - 20 tisíc.
K tomu plat pastevce, krmení psů a koz a ovcí.
Za první rok je to zhruba jeden milión korun, aby se docílilo toho, co ty bezoárové kozy dělaly zadarmo.
A to nepočítám, kolik bude na zimu stát ustájení těch ovcí, koz, psů a pastevce.
Sl
Slovan
25.4.2021 23:04 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPředpokládám, že ovce, kozy i psi jsou již toho pastevce, který s nimi bude pracovat. Tudíž výdaje na nákup padají. A kolik takové služby mohou stát? Milion tedy určitě ne.
Ale můžete napsat dotaz na správu CHKO Pálava.
Odpovědět
Ale můžete napsat dotaz na správu CHKO Pálava.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
25.4.2021 23:11 Reaguje na SlovanI kdyby to stálo jenom půlku, pořád je to mnohem více než stál ten provoz bezoárových koz. Navíc tady mohl být bonus ve formě poplatkového odstřelu přebytečných zvířat. Ty ovce, kozy, případně toho pastevce mohu těžko nabídnout k odstřelu.
Odpovědět
Sl
Slovan
25.4.2021 23:23 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaCopak se ovce a kozy chovají jen pro parádu? On ten intenzivní a příliš početný chov po celý rok byl totiž opravdu “výhra” pro tamní ekosystém...
Četl jste vůbec ten odkaz nebo ne?
Odpovědět
Četl jste vůbec ten odkaz nebo ne?
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
25.4.2021 23:30 Reaguje na SlovanTrošku se v tom zamotáváte. Pokud tvrdíte, že ty ovce a kozy jsou toho pastevce, těžko je stát, který vlastní Pálavu, může nabídnout k odstřelu. Naproti tomu ty bezoárové kozy nabídnout mohl. Kromě toho, pokud jsou mezi ochranáři šíbři, kteří podle stop dokáží spočítat v Beskydech v únoru medvědy, určitě jim nebude dělat problém spočítat stádo bezoárových koz, stanovit únosný počet pro danou lokalitu a přebytek nechat odstřelit. Ještě máte nějaký problém?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
25.4.2021 23:33 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaRozhodovat se jen nebo hlavně podle nejnižší ceny může být cesta do pekel. Je třeba zohlednit také kvalitu. Domnívám se, že v tomhle případě na Pálavě hraje roli to, že se péče o území pomocí pasoucích se domácích ovcí a koz lépe koriguje, aby probíhala přesně tak, jak je žádoucí. Navzdory tomu, že z kozlů bezoárových jsou pěkné trofeje.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
25.4.2021 23:45 Reaguje na Majka KletečkováVíte, mě zaráží jedna věc. Asi čtyřicet let to fungovalo a naráz to bylo špatně? Nebo za tím byly něčí zájmy a teď se nechce někomu přiznat, že vyklizení Pálavy byl špatný krok? A co se týče těch trofejí, tak vím minimálně o jednom případu, kdy si zahraniční lovec za totáče přijel odstřelit přestárlého kozla s velkými toulci. Lov trval asi hodinu a spokojenost byla na obou stranách.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
25.4.2021 23:54 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAsi se začalo více dbát na správnou volbu termínu a načasování zásahu. U řízené pastvy v dnešní době navíc platí pravidlo ponechání nepasených míst (alespoň 30% z lokality).
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
25.4.2021 23:59 Reaguje na Majka KletečkováTak proč v Milovicích místo zubrů, exmoorských koní a praturů nepoužili řízenou pastvu kozami? I tam je spousta chráněných rostlin.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
26.4.2021 12:29 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMilovická rezervace má jiný charakter než Pálava. Asi by tam klidně mohlo žít stádo koz bezoárových nebo huculů nebo jiné druhy spásačů, ale myslím, že záměrem Milovic je kromě jiného napodobit typ rozvolněné krajiny, jaká se v Evropě vyskytovala v pravěku, kdy ji společně udržovali zubři, pratuři a divocí koně. Každý z těchto tří druhů působí na krajinu trochu jinak a vzájemně se doplňují.
Kozy bezoárové jsou původem z Asie a domnívám se, že na našem území nikdy nežily, kvůli tomu, myslím, do konceptu Milovic zrovna nezapadají.
Odpovědět
Kozy bezoárové jsou původem z Asie a domnívám se, že na našem území nikdy nežily, kvůli tomu, myslím, do konceptu Milovic zrovna nezapadají.
kk
karel krasensky
25.4.2021 23:54 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKdyž tam ty kozy byly čtyřicet let a 40 let to devastovaly tak je hodně zvlaštní,že tam bylo co ochranovat.
Odpovědět
JM
Jan Miklín
26.4.2021 12:33 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaČtyřicet let fungovalo jen to, že kozy bezoárové devastovali chráněnou vegetaci na Děvíně. Srovnávat to s řízenou pastvou může pouze člověk, který o tom neví ani zbla a navíc je líný si k tématu aspoň něco nastudovat, než se k němu začne vyjadřovat. Což platí nejen o "fungování koz bezoárových", ale i prezentovaných nákladech. krom toho že motivem ochrany přírody (nejen v národních přírodních rezervacích na Pálavě, ale i jinde) není zisk za odstřel zvířat, ale udržení a/nebo zlepšení stavu chráněných ekosystémů.
Odpovědět
Sl
Slovan
26.4.2021 08:11 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAle však tam ty kozy mohli zůstat! Tam byl problém hlavně místo, kde se ta stáda !dlouhodobě! pásla - skalní step, což mělo negativní vliv na tamní společenstva rostlin (proč viz. odkaz). Jenže majitel si je, na rozdíl od muflonů, převezl raději do jiné obory než aby je nechal pobíhat volně támhle na Pálavě. A těch pár co zůstalo si někdo upytlačil! Pokud se nepletu, tak u muflonů se to dnes řeší právě regulací populace na únosnou míru za pomoci místních myslivců. Takže ochrana přírody by s tím asi fakt ve své podstatě neměla problém.
Odpovědět
kk
karel krasensky
25.4.2021 23:06 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaCo to stojí bych neřešil.Lehce se to zaplatí z daní nějakých hloupých soustružníku,řidiču kamionu.prodavaček,horníku a dalších bezcenných obyvatel česka
Odpovědět
LC
Lukas Cizek
26.4.2021 00:35Obora že je levnější, než volná pastva? LČR vloni nabídly snad všechny své obory (mimo LZ Konopiště a LZ Židlo) k pronájmu. Zájemců nebylo mnoho. Jistě ne proto, že se hospodaření v oborách příliš rentuje. Plot, oborník, etc. nejsou zadarmo. Poplatky za odstřel rostou podstatně pomaleji než náklady na provoz. K tomu zvýšené náklady na pěstování lesa za vysokých stavů zvěře. Náklady na nejmenovanou státní oboru, asi 4x větší, než NPR Děvín Kotel Soutěska, odhadovali zasvěcení na 8-12 miliónů ročně. Před kovidem, kdy ještě jezdili nějací hosté.
Pálavská příroda pastvu zatraceně potřebuje, ale když dva dělají totéž, není to totéž. Vhodně spravovaná obora by nebyla problém. Ale správce obory by musel připustit, že v chráněném území může být cílem hospodaření i něco jiného než trofeje a zvěřina. Jak vypadá obora ve správě státních Lesů ČR, bohužel přímo na Pálavě ukazuje neštěstí zvané obora Bulhary.
Kdyby ještě existovala obora na Děvíně, vypadalo by to tam nejspíš podstatně hůře než dnes a hospodářská ztráta LZ Židlochovice by byla vyšší než těch nedávných 50 miliónů. Hádám, že o víc, než kolik stojí volná pastva.
Odpovědět
Pálavská příroda pastvu zatraceně potřebuje, ale když dva dělají totéž, není to totéž. Vhodně spravovaná obora by nebyla problém. Ale správce obory by musel připustit, že v chráněném území může být cílem hospodaření i něco jiného než trofeje a zvěřina. Jak vypadá obora ve správě státních Lesů ČR, bohužel přímo na Pálavě ukazuje neštěstí zvané obora Bulhary.
Kdyby ještě existovala obora na Děvíně, vypadalo by to tam nejspíš podstatně hůře než dnes a hospodářská ztráta LZ Židlochovice by byla vyšší než těch nedávných 50 miliónů. Hádám, že o víc, než kolik stojí volná pastva.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
26.4.2021 07:17 Reaguje na Lukas CizekKdyž už operujete s čísly, tak v kontextu. Lesy ČR do expanze kůrovce hospodařily s přebytkem a ten se poctivě odváděl do státní kasy. Za šest let to bylo asi 24 miliard korun. Pak ovšem přišla kůrovcová kalamita a LČR se propadly do ztráty. Bude trvat několik let, než se dostanou do zisku. A co se týče situace s kozami bezoárovými, proč se nepoučit ze situace s kamzíky v Jeníkách. Ti tam byli vysazeni asi v třicátých létech. Díky tomu, že tam mají vhodné podmínky, namnožili se tak, že v devadesátých létech jich bylo snad kolem devíti set. Proti snaze ekoteroristů na úplnou likvidaci druhu se postavili lidé a dokonce se psala i petice na záchranu kamzíků v Jeseníkách. Tak se nakonec stanovil mezní počet asi 200 kusů a přebytek se odloví. Proč to na té Pálavě nejde stejně? Kromě toho by ty kozy bezoárové byly hezkou turistickou atrakcí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.4.2021 09:10 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMáte teda výdrž pane. Já to vše chápu v kontextu, když
po revoluci bylo módní dělat vše naopak, než za socíku
a po zjištění, že to nebylo hloupé, tak se oklikou k tomu
vrátit, ale trošičku jinak, aby to nevyznělo jako oprava
vadného předchozího rozhodnutí. Samozřejmě to něco stojí,
ale to nevadí, protože peníze se na to nějak vybrečí.
Někde obora vadí(Soutok, Bulhary atd.)jinde se draze buduje
(Milovice) a pouze se to musí náležitě "vědecky" zdůvodnit.
Pak samozřejmě pomluvit lesáky, myslivce, rybáře, zemědělce
a prosadit, že do všeho budou mluvit pouze aktivisté z řad
ochranářů. Ochrana se smrskává na zákazy, příkazy a často
kontroverzní projekty. Zablokují se veřejně prospěšná díla
a i to se oslavuje jako úspěch "konzervace" krajiny. Tu ale člověk měnil vždy, někdy úspěšně, jindy méně, ale vždy pro jeho prospěch. I dnes z ochrany přírody mají někteří nejen
prospěch, ale i zdroj obživy a tak to budou hájit ze zásady i kdyby sami věděli, že chybovali a chybují i nyní. Nemá
význam některým oponovat, protože přiznat chybu by znamenalo, že jsou omylní a málo vědečtí. Moudrý člověk se
z chyb poučí a taky je přizná, ale to se od nich nedočkáte.
Odpovědět
po revoluci bylo módní dělat vše naopak, než za socíku
a po zjištění, že to nebylo hloupé, tak se oklikou k tomu
vrátit, ale trošičku jinak, aby to nevyznělo jako oprava
vadného předchozího rozhodnutí. Samozřejmě to něco stojí,
ale to nevadí, protože peníze se na to nějak vybrečí.
Někde obora vadí(Soutok, Bulhary atd.)jinde se draze buduje
(Milovice) a pouze se to musí náležitě "vědecky" zdůvodnit.
Pak samozřejmě pomluvit lesáky, myslivce, rybáře, zemědělce
a prosadit, že do všeho budou mluvit pouze aktivisté z řad
ochranářů. Ochrana se smrskává na zákazy, příkazy a často
kontroverzní projekty. Zablokují se veřejně prospěšná díla
a i to se oslavuje jako úspěch "konzervace" krajiny. Tu ale člověk měnil vždy, někdy úspěšně, jindy méně, ale vždy pro jeho prospěch. I dnes z ochrany přírody mají někteří nejen
prospěch, ale i zdroj obživy a tak to budou hájit ze zásady i kdyby sami věděli, že chybovali a chybují i nyní. Nemá
význam některým oponovat, protože přiznat chybu by znamenalo, že jsou omylní a málo vědečtí. Moudrý člověk se
z chyb poučí a taky je přizná, ale to se od nich nedočkáte.
SV
Slavomil Vinkler
26.4.2021 09:27Pamatuji dobu 60. let a jak v archivu na Chko, a dokonce i na mapy.cz se lze podívat na snímky z té doby. Stráně na jih byly téměř holé bez keřů. Pak se odvezly kozy. Lze sledovat zarůstání keři. Ztráta kosatců a dalších stelních rostlin se odvíjí od zarůstání lesem. taky se přestalo pařezit. A další ztráta diverzity, jako vlajka je jasoň dymnivkový, jasoň červenooký zmizel před tím. Proč asi se zatím neví.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
26.4.2021 09:30Místo detailů uvedu pouze jeden postřeh.
Do doby než Šumava získala status NP to tam nějak fingovalo. Netvrdím, že na výbornou, ale v základě ano.
Sešup Šumavy začal prosazováním různých politik, zastřešených leckdy "odborníky" a povahovými vlastnostmi přehršle ředitelů NP Šumava.
Nejsem od toho, abych říkal,která politika NP byla nejlepší, ale po x letech trvání NP Šumava je na tom příroda hůře než kdyby se nezřizovalo nic.
Odpovědět
Do doby než Šumava získala status NP to tam nějak fingovalo. Netvrdím, že na výbornou, ale v základě ano.
Sešup Šumavy začal prosazováním různých politik, zastřešených leckdy "odborníky" a povahovými vlastnostmi přehršle ředitelů NP Šumava.
Nejsem od toho, abych říkal,která politika NP byla nejlepší, ale po x letech trvání NP Šumava je na tom příroda hůře než kdyby se nezřizovalo nic.
Hu
Hunter
26.4.2021 10:49 Reaguje na Miroslav VinklerInu kam noha amatérských ekologistu šlápne, tam 100 let nic neroste. Jak začnou něco ochraňovat, tak to dopadne špatne, příkladů lze najít mnoho, třeba i drop na JM, toho taky chránili usilovne, porad ho monitorovali, pocitali mu vajicka atd., az radši vyhynul, nějak mu ta ochrana neudělala dobře ☺.
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
26.4.2021 11:03 Reaguje na Hunterano drop vyhynul, protože mu někdo počítal vajíčka a monitoroval ho...co dodat-)
Odpovědět
Hu
Hunter
26.4.2021 11:18 Reaguje na Robert JirmanBudete se divit, ale přesně tohle byl výsledek nezřízené ochrany dropa. Neustále vzrušování při hnízdění.
Odpovědět
Hu
MK
Majka Kletečková
26.4.2021 13:06 Reaguje na HunterVelikost české populace se ještě v období let 1970–81 udržovala na stabilní úrovni 31–37 jedinců, poté však došlo k velkému zlomu a početnost začala prudce klesat. V roce 1996 pak bylo zjištěno na dlouhou dobu poslední prokázané hnízdění na českém území. PŘÍČINOU TAK PRUDKÉHO POKLESU BYLO VEDLE ZEMĚDĚLSKÉHO HOSPODAŘENÍ TAKÉ ZŘÍZENÍ VOJENSKÉHO LETIŠTĚ V ROCE 1983. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Drop_velk%C3%BD)
Odpovědět
Hu
bu
Hu
Hunter
26.4.2021 13:40 Reaguje na běžný uživatelAle jdete, v jistých kruzích na několika VŠ je to terčem vtipů na téma fungování ekologistu už dlouho. Nemůžu za to, že se s těmahle lidmi občas bavím :-).
Odpovědět
re
regis24
26.4.2021 16:00 Reaguje na Robert JirmanÚplně stejně to funguje třeba s husou. Jakmile se objeví hejno hnízdících hus v nové lokalitě a mají tu smůlu, že je objeví ekologisté, nastane doslova honba na husy. Neustále jsou rušeny, často ani pořádně nezasednou. A když už se jim to podaří a mladé vyvedou, další rok na tomto místě nehnízdí.
Toto by mělo být trestné - navrhuji ekologisty kteří ruší jakoukoliv zvěř na místě nakopat do prdele. Bez správního řízení.
Odpovědět
Toto by mělo být trestné - navrhuji ekologisty kteří ruší jakoukoliv zvěř na místě nakopat do prdele. Bez správního řízení.
MG
Milan G
26.4.2021 13:14 Reaguje na HunterSouhlas, snad jen dodám, že všechno to podivné úsilí ekologistů, které k ničemu nevede anebo možná tak do pekel, končí slovy....ale my jsme to mysleli dobře.... a jdou zničit něco zase o dům dál.
Odpovědět
bu
běžný uživatel
26.4.2021 13:40 Reaguje na HunterVy už nevíte jak více lhát, viďte....)))).
Odpovědět
Hu
Hunter
26.4.2021 13:45 Reaguje na běžný uživatelZnovu a ještě znovu, nemůžu za to, že jsem občas v kontaktu s některými lidmi z akademické sféry, kteří se v teto oblasti pohybuji a mají přístup k reálným a ne pozměněnym informacim. Taková je prostě realita a různé výmluvy zachranbrouku na tom nic nezmění.
Odpovědět
Sl
Hu
Hunter
26.4.2021 13:52 Reaguje na běžný uživatelJá si naopak myslím, že je potřeba naivní laickou veřejnost seznamovat se skutečnými výsledky těchto radobyochranarskych aktivit provozovaných bez jakekoliv odborného erudice. A hlavně, je potřeba hodnotit výsledky jejich snažení, nikoliv různé výmluvy!
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.4.2021 20:38Nechápu, kdo napíše na Stolové hoře na Pálavě, to jsou přece úplně jiné lokality a jiné kopce.
Já vím, Křivoklát v Himálaji nebo Milešovka v Alpách.....u nás na Moravě se tomu říká "hlupy cajzl"....
Odpovědět
Já vím, Křivoklát v Himálaji nebo Milešovka v Alpách.....u nás na Moravě se tomu říká "hlupy cajzl"....
