Na Šumavě se bude méně kácet, ke slovu přijdou chemické postřiky

Podle správy parku uvidí v začínající sezoně návštěvníci Šumavy dřevaře v práci méně často než loni

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Pavla Čížková / NP Šumava

Podle Hnutí Duha udělilo oddělení státní správy speciální výjimku v rozporu se zákonem. Chybí mu prý důležitý posudek, který by prověřil, zda chemické postřiky vážně neohrozí vzácné a chráněné druhy zvířat, která v národním parku žijí. Hnutí DUHA se ve čtvrtek proti verdiktu odvolalo.

Aktivisté přitom vedení parku upozornili, že chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. „Otrávené stromy totiž zabijí často víc jiného hmyzu než samotných kůrovců,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Umírají i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí, například brouci pestrokrovečníci, lumčíci nebo chalcidky. Jedy se pak přes otrávené brouky dostávají dál do potravních řetězců. „Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek,“ dodal Bláha. Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy, včetně například žab nebo čolků.

Podmínky udělené výjimky sice zakazují stříkat jedy v blízkosti vodních toků a podmáčených míst, ale Hnutí DUHA upozornilo, že ve skutečnosti k tomu v předchozích letech docházelo. V dobře spravovaných evropských národních parcích je používání jedovaté chemie proti kůrovci nemyslitelné, tvrdí Hnutí Duha. Příklady parků Harz nebo Bavorský les v Německu ukazují, že kůrovci je možné bránit v šíření i bez použití pesticidů

Látka cypermethrin, patří ke skupině jedů, které narušují i u dalších živočichů funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Ekologická organizace v loňském roce zdokumentovala řadu případů, kdy otrávené kmeny byly umístěny přímo u turistických cest a odpočívadel, aniž by byli návštěvníci na nebezpečí upozorněni.

Kácet a sázet

Podle správy parku uvidí v začínající sezoně návštěvníci Šumavy dřevaře v práci méně často než loni. "Kůrovcová těžba i počet nově uschlých stromů bude nižší než loni," řekl ve čtvrtek novinářům ředitel správy parku Jan Stráský. Už loni bylo podle něj odstraněno o třetinu stromů méně než v roce 2010, k obdobnému snížení by se chtěla správa dopracovat i letos.

Proti kůrovci nebude správa zasahovat zhruba na čtvrtině rozlohy parku, což odpovídá rozdělení do zón, se kterým počítá připravovaný zákon o NP Šumava, uvedl Stráský. Nárůst počtu kůrovcem napadených stromů očekává v západní části Šumavy na území Plzeňského kraje. Menší těžby souvisí s odezníváním gradace kůrovcové kalamity po větrné smršti Kyrill. Ta začala podle vědců odeznívat v roce 2011, a snižování počtu napadených stromů by mělo by pokračovat i letos. Nicméně, i když bude správa parku kácet méně," snížit aktivitu boje proti kůrovcové kalamitě ve srovnání s rokem minulým" podle Stráského nehodlá.

Na Šumavě se ale nejen kácí. Správa chce letos na svém území parku vysadit 574 000 stromků. Většinou půjde o sazenice jedlí (34 procent) a buků (39 procent). V porovnání s rokem 2011 to bude o 37 000 sazenic víc. Za poslední čtyři roky zmizelo z různých důvodů ze Šumavy 8700 hektarů zalesněného prostoru. Na vině jsou prý kůrovcové kalamity i kácení.

Správa bude park a jeho krásy prezentovat v Praze ode dneška do 29. dubna na výstavě v Písecké bráně. Zájemci si na ní budou moct prohlédnout například parohy největšího jelena ze západní strany Šumavy - dvacateráka, živé stromky a metrový smrkový pařez. Bude tam i koš s čerstvě naloupanou kůrou smrku se zavrtanými kůrovci.