Na Vysočině chystají farmáři s ochránci pozemky vhodné pro mizející koroptve
11.11.2025 13:20 | HAVLÍČKŮV BROD
(ČTK)
Koroptev polní
Na koroptvích, jež jsou obecně známé, se podle Hlaváče dá dobře ukázat dopad intenzivního hospodaření i na další živočichy, kteří byli dřív na polích a loukách běžně. Koroptví bylo podle odhadů před druhou světovou válkou v Československu okolo šesti milionů, nyní se jejich početnost v ČR odhaduje na 15 000 až 20 000 kusů. Přežívají na okrajích polí a polních cest. "Vývoj jejich početnosti je opravdu dramatický. Je to druh, který ubyl o neuvěřitelných 99 procent," řekl.
Projekt s rozpočtem okolo čtyř milionů korun zaměřený na koroptve připravili ochránci s pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině, dotuje ho operační program Životní prostředí. Pozemky pro koroptve budou zemědělci udržovat do konce roku 2028 na 15 hektarech na Havlíčkobrodsku a ve Žďárských vrších.
Každý pozemek bude mít rozlohu okolo hektaru. Rozdělený bude do šesti pásů. Musí na něm být vyšší porost, jako je ozimé obilí, kde mohou koroptve ukryté hnízdit, ale také úhor, prosluněné místo, kam mohou vyvést kuřata a louka, na níž najdou dostatek potravy. Na hnízdění a odchování kuřat potřebují koroptve porosty, které nebudou sklízené od května do půli července. V hnízdě může být i 20 vajec.
Pozemky určené pro koroptve nesmějí být u lesa ani u vysokých stromů. Snižovalo by to jejich šance na únik před predátory, jimž jsou například draví ptáci, lišky, kuny, ale i domácí kočky. "Koroptev je původně lesostepní druh, potřebuje vidět široko daleko," řekl Hlaváč. Dodal, že vysazování vysokých stromů v zemědělské krajině nesvědčí ani hmyzu, plazům a jiným druhům, protože jsou většinou taky původně stepní nebo lesostepní. Za vhodnější považuje sázení ovocných stromů v kombinaci s keři, jako jsou šípky a trnky, které na mezích v kraji bývaly.
Důvody vymizení koroptví přibližuje nový dokument Koroptev polní v ráji i pekle zemědělské krajiny zveřejněný na platformě YouTube. Záběry pocházející převážně z Vysočiny ochránci natáčeli dva roky. Je to jejich druhý dokument. První, věnovaný návratu bobrů, zveřejnili před dvěma lety.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Správci chráněných oblastí zkouší, jak může řízené vypalování pomoci přírodě
Průzkum potvdil výskyt vzácné střevle potoční v Železných horách
Pardubice plánují obnovu rybníčku Netušílek, měl nejvíc druhů obojživelníkůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2025 17:08Dodal, že vysazování vysokých stromů v zemědělské krajině nesvědčí ani hmyzu, plazům a jiným druhům, protože jsou většinou taky původně stepní nebo lesostepní. Za vhodnější považuje sázení ovocných stromů v kombinaci s keři, jako jsou šípky a trnky, které na mezích v kraji bývaly.
Moie řeč, už nyní je většinou přestromováno. Ovšem les je bez sežraných stromů.
,
Odpovědět
Moie řeč, už nyní je většinou přestromováno. Ovšem les je bez sežraných stromů.
,
ss
smějící se bestie
11.11.2025 17:26 Reaguje na Slavomil VinklerVysoké stromy působí co by větrolamy.
Odpovědět
JO
Jarka O.
11.11.2025 17:21Bez tlumení šelem a zákazu pouštění psů na volno se ten projekt nepovede. Zbytečně plivete na kočky, ty na loukách loví myši.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
11.11.2025 17:24 Reaguje na Jarka O.1*
kočka v poli, je však také šelma !
Odpovědět
kočka v poli, je však také šelma !
JO
Jarka O.
11.11.2025 19:36 Reaguje na smějící se bestieJe. Třeba naše kočka se netoulá moc daleko od domu a v zimě vůbec, a do velkého pole jde nerada. Zahradu perfektně zbavila myší, semtam chytla i ptáčky, jenže už jí je sežraly straky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2025 17:37 Reaguje na Jarka O.Kočky se zbytečně nestřílely 100 m od baráku. Ty naše potvory si nosí každý den ptáčky.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
11.11.2025 17:41 Reaguje na Slavomil VinklerNo jo, ale tehdy, v době mého dětství, jsem na polích viděl spoustu hrabošů, byli křečci, na jižní Moravě sysli a zcela běžně bývali vidět lasičky, hranostajové a tchoři. Nyní jsem ty drobné šelmy neviděl, ani nepamatuji. Jen kuny skalní zůstaly, mám ty mrchy i v chalupě, byť zde mám kočky i psa.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.11.2025 09:14 Reaguje na Slavomil VinklerDejte kočkám na krk rolničky a úspěšnost lovu ptáků
rapidně poklesne, protože to není jako číhání na myš a krátký skok, kdy už rolnička myš nevyplaší. Plížit se s rolničkami k ptákům ptáky vyplaší a kočka jejich lov vzdá. Mé kočky to kdysi z lovu ptáků "vyléčilo", ale nyní žádné
kočky nechovám, protože už tak je v okolí překočkováno.
Odpovědět
rapidně poklesne, protože to není jako číhání na myš a krátký skok, kdy už rolnička myš nevyplaší. Plížit se s rolničkami k ptákům ptáky vyplaší a kočka jejich lov vzdá. Mé kočky to kdysi z lovu ptáků "vyléčilo", ale nyní žádné
kočky nechovám, protože už tak je v okolí překočkováno.
ss
MK
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2025 19:13 Reaguje na Majka KletečkováNo jo, no. Tak ve filmu to inzerují. Zbytečné zarůstání vysokými stromy, zbyteční cyklostezky místo polních cest, nízké mozaikovité, mozaikově sečené okraje... A ty polní cesty s kalužemi bývaly biotop i jiných, například ropuchy zelené.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2025 19:14 Reaguje na Majka KletečkováA nadměrná ocrana predátorů jako lišky, kuny, prasata...
Odpovědět
ss
SV
Slavomil Vinkler
11.11.2025 19:53 Reaguje na Slavomil VinklerA ti krkavcovití, straky, vrány, krkavci,....
Odpovědět
Ra
JO
Jarka O.
11.11.2025 19:33Video je hezké. Doplnila bych zmínku o sekání mezí pro králíky nebo o mírné pastvě na mezích mezi poli, které udržovaly meze a vhodné prostředí pro zajíce, křepelky, koroptve. Na mezích nyní zarostlých ostružiním drobná zvěř nenajde úkryt a vyhýbá se jim. Taky jim chybí jako zdroj potravy exkrementy koz, ovcí a hnojení polí hnojem, kde drobná zvěř nacházela hmyz, larvy, brouky. Bez toho není divu, že koroptve na podzim hladoví, a ani jiné hnojení tenhle zdroj potravy nemůže nahradit. Chybějící chovy hospodářských zvířat budou krom asfaltu, aut, psů a plotů jedním z faktorů vymizení drobné zvěře.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.11.2025 20:53Jeden hlupák už o tom kdysi psal...
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2011/Duben---2011/Vyznam-keru-v-biopasech
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2011/Duben---2011/Vyznam-keru-v-biopasech
JO
Karel Zvářal
12.11.2025 14:24 Reaguje na Jarka O.Děkuji, a dodám, že nahoře to píšete správně. Není to jen o zemědělství, problém koroptve je problém KOMPLEXNÍ, tj včetně regulace predátorů. Úbytek o 99% hovoří za vše... Zdaleka ne všude je krajina zdevastovaná, je spousta míst zachovalých, se záhumenkami, bez chemie - ale také be koroptve-/ Stačí si porovnat trendy ikon s "obyčejnými" druhy... Pokud se regulují jen některé a jiné se neomezeně množí, je to systémově špatně!
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.11.2025 20:54 Reaguje na Karel ZvářalUrčitě. Ať 99% nebo 85%, a exponenciální úbytek, za tím už nikdy není jen jeden důvod. Nejde o mizení jen jednoho druhu, jak jste taky psal. Vrátím se k hladovění, to má za následek méně mláďat, a přebytek různých predátorů v takové situaci už rozhoduje o přežití.
Třeba ta vyrovnanost živočišné a rostlinné výroby je důležitá nejen pro člověka. "Intenzivní", "efektivní " obdělávání polí škodí, to známe, ale hospodářská zvířata v české obhospodařované krajině hodně chybí, protože by mohla mnohé vady hospodaření vyrovnávat.
Odpovědět
Třeba ta vyrovnanost živočišné a rostlinné výroby je důležitá nejen pro člověka. "Intenzivní", "efektivní " obdělávání polí škodí, to známe, ale hospodářská zvířata v české obhospodařované krajině hodně chybí, protože by mohla mnohé vady hospodaření vyrovnávat.
BM
Břetislav Machaček
13.11.2025 08:32 Reaguje na Karel ZvářalNezapomenu na dobu, kdy skoro každé myslivecké sdružení chovalo bažanty v bažantnicích ve kterých
se lovili predátoři jakýmkoliv způsobem. S bažanty
tak byli před predátory chráněni i jiní ptáci a
byly to doslova rezervoáry té drobotiny, která
pak doplňovala stavy mizejících ptáků v okolí.
Tím se jejich úbytek tlumil a doplňoval do doby
likvidace bažantnic, které hájením predátorů byly
jejich pouhou výkrmnou. Pak přišel prudký pokles
a najít dnes někde nevyrabované hnízdo bažanta,
koroptve, skřivana, čejky atd. je už asi veliká
vzácnost. Loni jsem jedno bažantí hnízdo našel
až v létě s evidentně zasezenými záprtky, ale
kdysi bývalo běžné na každém kroku vidět slepici
s deseti bažantíky a nebo koroptev s kuřaty.
Smutná realita ikonizace ochrany přírody, která
chrání pouze predátory a je jim ukraden osud
jejich kořisti.
Odpovědět
se lovili predátoři jakýmkoliv způsobem. S bažanty
tak byli před predátory chráněni i jiní ptáci a
byly to doslova rezervoáry té drobotiny, která
pak doplňovala stavy mizejících ptáků v okolí.
Tím se jejich úbytek tlumil a doplňoval do doby
likvidace bažantnic, které hájením predátorů byly
jejich pouhou výkrmnou. Pak přišel prudký pokles
a najít dnes někde nevyrabované hnízdo bažanta,
koroptve, skřivana, čejky atd. je už asi veliká
vzácnost. Loni jsem jedno bažantí hnízdo našel
až v létě s evidentně zasezenými záprtky, ale
kdysi bývalo běžné na každém kroku vidět slepici
s deseti bažantíky a nebo koroptev s kuřaty.
Smutná realita ikonizace ochrany přírody, která
chrání pouze predátory a je jim ukraden osud
jejich kořisti.
Jakub Graňák
12.11.2025 08:04 Reaguje na Karel ZvářalVím, že je to chabá útěcha, ale nejste v tom sám:-)
Odpovědět
Pe
Petr
12.11.2025 19:24"Koroptev je původně lesostepní druh, potřebuje vidět široko daleko," řekl Hlaváč. Dodal, že vysazování vysokých stromů v zemědělské krajině nesvědčí ani hmyzu, plazům a jiným druhům, protože jsou většinou taky původně stepní nebo lesostepní."
No a protože naše krajina je původně lesnatá a ne stepní, tak je zcela logické a v naprostém pořádku, že to tu stepním druhům nesvědčí. A nevím proč by jako mělo.
Já bych si naopak přál, aby to v naší krajině (a na Vysočině obzvlášť, nechápu proč zrovna tam bychom měli vytvářet stepní prostředí, když je to evidentně čistě lesnatá oblast) svědčilo lesním druhům (lesostepním také, ale v přiměřené míře), protože by to znamenalo, že je naše krajina zdravá a v pořádku.
Odpovědět
No a protože naše krajina je původně lesnatá a ne stepní, tak je zcela logické a v naprostém pořádku, že to tu stepním druhům nesvědčí. A nevím proč by jako mělo.
Já bych si naopak přál, aby to v naší krajině (a na Vysočině obzvlášť, nechápu proč zrovna tam bychom měli vytvářet stepní prostředí, když je to evidentně čistě lesnatá oblast) svědčilo lesním druhům (lesostepním také, ale v přiměřené míře), protože by to znamenalo, že je naše krajina zdravá a v pořádku.
JO
Pe
Petr
13.11.2025 02:28 Reaguje na Jarka O.Opravdu? Kdo by to řekl :-)
Naše krajina je mohutně zdeformovaná a přeměněná, jak se říká - zelená poušť, nebo jak je v článku - peklo zemědělské krajiny. Naší snahou by mělo být navracení krajiny v maximální možné míře do původního stavu. S produkčními zemědělskými plochami se toho mnoho udělat a změnit asi nepodaří a dařit se tam nebude nikdy ničemu. To je prostě fakt. Zato ty ostatní plochy je možné přírodě vracet. V naší krajině je stepi už fakt dost. Tak moc dost, že není schopná udržovat stabilní vodní a teplotní režim. Step už tedy udržovat opravdu nepotřebujeme a nepotřebujeme ani hledat možnosti jak v krajině udržet stepní druhy. Potřebujeme vytvářet a udržovat lesní prostředí, kterého máme v krajině sotva jednu třetinu ploch, což je zoufale málo. Proto bych si přál, aby se tu psalo jak se v ní znovu daří druhům lesním, ne stepním.
Odpovědět
Naše krajina je mohutně zdeformovaná a přeměněná, jak se říká - zelená poušť, nebo jak je v článku - peklo zemědělské krajiny. Naší snahou by mělo být navracení krajiny v maximální možné míře do původního stavu. S produkčními zemědělskými plochami se toho mnoho udělat a změnit asi nepodaří a dařit se tam nebude nikdy ničemu. To je prostě fakt. Zato ty ostatní plochy je možné přírodě vracet. V naší krajině je stepi už fakt dost. Tak moc dost, že není schopná udržovat stabilní vodní a teplotní režim. Step už tedy udržovat opravdu nepotřebujeme a nepotřebujeme ani hledat možnosti jak v krajině udržet stepní druhy. Potřebujeme vytvářet a udržovat lesní prostředí, kterého máme v krajině sotva jednu třetinu ploch, což je zoufale málo. Proto bych si přál, aby se tu psalo jak se v ní znovu daří druhům lesním, ne stepním.
JO
Jarka O.
13.11.2025 07:23 Reaguje na PetrZelená poušť?:) Dejme tomu, byly by to současné meze. Stepí bývaly ty využívané meze se stepními rostlinami, kde výška trávy byla tak akorát pro úkryt stepní zvěře. Dnes jsou zarostlé a tím pro drobnou nebezpečné právě proto, ze z nich nevidí nahoru ani do stran a pokud se pohne, stává se kořistí vysazovaných predátorů. Zkuste dnes najít meze s mateřídouškou a pupavou. Nevím, jak jinde, ale ty meze opravdu ani v 90kách všude nezmizely, dokonce v tom videu jsou ukazované nově založené meze, ale všechny jsou znehodnocené bezzásahem.
Možná by jistou pomocí stepní zvěři byly gm plodiny.
Odpovědět
Možná by jistou pomocí stepní zvěři byly gm plodiny.
BM
Břetislav Machaček
12.11.2025 20:45Na to jsem zvědav, zda při současném hájení predátorů pomohou koroptvím
lepší podmínky ke hnízdění a stravování. Aby to neznamenalo pouze více
potravy pro více predátorů a efekt nulový, nebo dokonce záporný snížením
zemědělské produkce kompenzované dotacemi z daní jiných! Ono dostat za
nicnedělání plnou náhradu zisků za rizikovou úrodu bych bral asi taky.
Zemědělská produkce je rizikové podnikání a jistota dotací nahrazujících
zisk je každopádně výhodná, pokud není "zemědělec" zemědělcem srdcařem,
ale pouze podnikatelem, kterému nevadí i takový příjem. Takoví klidně
pole prodají na stavbu skladové haly a nebo to rozprodají na stavební
parcely, tak proč odmítat dotaci za nicnedělání a být ještě pochváleni
za ekologické chování, které jiní zaplatí ! Udělali by to bez dotací ?
Odpovědět
lepší podmínky ke hnízdění a stravování. Aby to neznamenalo pouze více
potravy pro více predátorů a efekt nulový, nebo dokonce záporný snížením
zemědělské produkce kompenzované dotacemi z daní jiných! Ono dostat za
nicnedělání plnou náhradu zisků za rizikovou úrodu bych bral asi taky.
Zemědělská produkce je rizikové podnikání a jistota dotací nahrazujících
zisk je každopádně výhodná, pokud není "zemědělec" zemědělcem srdcařem,
ale pouze podnikatelem, kterému nevadí i takový příjem. Takoví klidně
pole prodají na stavbu skladové haly a nebo to rozprodají na stavební
parcely, tak proč odmítat dotaci za nicnedělání a být ještě pochváleni
za ekologické chování, které jiní zaplatí ! Udělali by to bez dotací ?
JO
Jarka O.
12.11.2025 21:06 Reaguje na Břetislav MachačekTaky jsem zvědavá a trochu skeptická, je to státem placený projekt, ale tak uvidíme, jestli se koroptvím ta pole zalíbí.
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.11.2025 07:25 Reaguje na Jarka O.Dodám, ze ta pole a jejich okolí v tom projektu právě bude potřeba udržovat, aby se tam nejen koroptvím líbilo.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.11.2025 08:05 Reaguje na Jarka O.Pole-Krmení nebude problém zařídit - jsou i dnes. Pamatuji, jak kolem každého koroptvího zásypu bývala hradba trnkových keřů - Kryt. Ale i to může být nedostačující, není-li na místě Klid - od predátorů i od lidí. Ony totiž ten kryt potřebují opustit a pást se...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.11.2025 08:52 Reaguje na Karel ZvářalOni ti naši předci neznali chemii a na likvidaci
škodlivého hmyzu a semen plevelů potřebovali ptáky
a ty chránili lovem predátorů. Dnes máme chemii
a ty ptáky teoreticky nepotřebujeme a slouží už
pouze jako potrava pro chráněné predátory, ale ti
taky ty populace kořisti jednou zlikvidují a budou hladovět, pokud se nepřeorientují na jinou potravu.
To nejlépe dokážou krkavcovití, kteří budou brzo
nejodolnějšími ptáky ochranáři zmršené přírody.
Doufám, že do té doby se vrátí zdravý rozum,
ale zároveň pochybuji, zda ho ochranáři mají.
Odpovědět
škodlivého hmyzu a semen plevelů potřebovali ptáky
a ty chránili lovem predátorů. Dnes máme chemii
a ty ptáky teoreticky nepotřebujeme a slouží už
pouze jako potrava pro chráněné predátory, ale ti
taky ty populace kořisti jednou zlikvidují a budou hladovět, pokud se nepřeorientují na jinou potravu.
To nejlépe dokážou krkavcovití, kteří budou brzo
nejodolnějšími ptáky ochranáři zmršené přírody.
Doufám, že do té doby se vrátí zdravý rozum,
ale zároveň pochybuji, zda ho ochranáři mají.
JO
JO
Jarka O.
13.11.2025 18:11 Reaguje na Karel ZvářalPár rozptýlených keřů ani alej stromů jim myslím nevadí, ale tráva jako úkryt a sluncem prohřátá půda jim asi vyhovují nejvíc.
V dokumentu zmínili, že se koroptve stahují k lidským obydlím. Mě to překvapilo, protože vidím, že z míst, kde se nově pohybují lidi a rozšířila se zástavba, vymizely. Ale možná někde ano a proč asi. Kvůli bezpečí... nevím. Možná v lidské špíně nachází potravu a nebezpečí nedbaji. Nejsou to čistí vegani, jak si myslí Petr.
Odpovědět
V dokumentu zmínili, že se koroptve stahují k lidským obydlím. Mě to překvapilo, protože vidím, že z míst, kde se nově pohybují lidi a rozšířila se zástavba, vymizely. Ale možná někde ano a proč asi. Kvůli bezpečí... nevím. Možná v lidské špíně nachází potravu a nebezpečí nedbaji. Nejsou to čistí vegani, jak si myslí Petr.
Karel Zvářal
13.11.2025 18:54 Reaguje na Jarka O.Když bačuji v poli, dojde hejnko s mladými na 15m, i blíž, nevnímají člověka jako hrozbu. Slepička dlouho jistí, a když vidí, že se nechovám nějak podezřele, začne mě brát jako štít proti predátorům. Holou půdu (zaseté pole) milují, ale musí mít v blízkosti krytinu.
Nejvíce hmyzu je na louce, a někdy se divím, že na jediné polní cestě s řadou švestek a mirabelek rodinka koroptví přežije. Přežije, nejsou náročné, jen musí mít to poslední/třetí K. A zde vidím zásadní kámen úrazu...
Odpovědět
Nejvíce hmyzu je na louce, a někdy se divím, že na jediné polní cestě s řadou švestek a mirabelek rodinka koroptví přežije. Přežije, nejsou náročné, jen musí mít to poslední/třetí K. A zde vidím zásadní kámen úrazu...
JO
Jarka O.
13.11.2025 19:07 Reaguje na Karel Zvářal:). Tak to je jak na safari. Znala jsem starého pána, kterému na koleni občas sedával kos. Ale jen jemu. Ony rády hrabou, že, tak ta pole potřebují, a s tím 3. K jsem se ztratila, se přiznám.. :) já vídala desítky koroptví běhat po polích, teď tak 1 malé hejno během 5 let :(
Odpovědět
Karel Zvářal
13.11.2025 19:21 Reaguje na Jarka O.Myslivecké pravidlo pro drobnou - zajistit 3K: krmení/potrava, kryt a klid. Jestliže něco z toho chybí, druh "vymizí".
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.11.2025 21:31 Reaguje na Karel ZvářalDíky za poučení, teď už si zapamatuju 3K: jídlo, úkryt, nevotravovat:)
Snad bude mít drobná ještě šanci přežít.
Odpovědět
Snad bude mít drobná ještě šanci přežít.
Pe
Petr
13.11.2025 02:43 Reaguje na Břetislav MachačekAť se to někomu jakkoliv nelíbí a zdá divné a nenormální, tak predátoři jsou prostě součástí přírody a biodiverzity, a zcela přirozeně tvoří úměrně velkou část fauny. Ve fungující přírodě logicky nemohou být velká hejna a stáda živočichů býložravých, a žádní nebo málo živočichů masožravých. Takový stav a nerovnováhu vytvořili a velmi dlouhou dobu udržovali až lidé. Jsme na to tak zvyklí a tak nám to přijde normální, ale ono to normální není a je potřeba si na to zvyknout.
Odpovědět
Ra
Radek
13.11.2025 07:56 Reaguje na PetrStačí se podívat kamkoli kde je opravdu volná příroda a na první pohled je vidět naprostá převaha býložravců oproti šelmám . Ono to v přírodě ani jinak nemůže fungovat , to jen český ochranář si usmyslel že když bude na každém jednom ha půdy 6 lišek , 5 kun , 4 draví ptáci , vlk , mýval , šakal ……a to vše bude za každou cenu chránit tak bude biodiverzita .
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.11.2025 08:16 Reaguje na PetrZcestnost samoregulace pochopili v současné době i "moudří"
Japonci, kteří hájili medvědy tak dlouho, až začali medvědi
doslova terorizovat občany. Nyní dostali povolení medvědy
střílet i policisté, protože lovci nejsou vždy po ruce,
když začne nějaký medvěd napadat občany. Pročpak se podle teorie o přírodní samoregulaci nadále hladoví medvědi
množí a údajně plaché šelmy hledají potravu u lidí? Už
vám dochází, že samoregulace v kulturní krajině je utopie
a návrat k divočině rovněž? Máte hlavu doblbnutou vadnou
ideologií a měl by jste začít konečně přemýšlet, pokud
jste toho vůbec schopen, což nedokážou "papoušci", kteří
opakují stále stejné hlouposti tváří v tvář realitě.
Odpovědět
Japonci, kteří hájili medvědy tak dlouho, až začali medvědi
doslova terorizovat občany. Nyní dostali povolení medvědy
střílet i policisté, protože lovci nejsou vždy po ruce,
když začne nějaký medvěd napadat občany. Pročpak se podle teorie o přírodní samoregulaci nadále hladoví medvědi
množí a údajně plaché šelmy hledají potravu u lidí? Už
vám dochází, že samoregulace v kulturní krajině je utopie
a návrat k divočině rovněž? Máte hlavu doblbnutou vadnou
ideologií a měl by jste začít konečně přemýšlet, pokud
jste toho vůbec schopen, což nedokážou "papoušci", kteří
opakují stále stejné hlouposti tváří v tvář realitě.
