https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-vysocine-porostou-sekvojovce-a-zeravy-vedci-je-chteji-vyuzit-pri-obnove-lesu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Vysočině porostou sekvojovce a zeravy, vědci je chtějí využít při obnově lesů

26.1.2023 11:26 | BRNO (ČTK)
Sekvojovec obrovský je největší strom rostoucí na Zemi, dorůstá výšky až 80 metrů. Přirozeně se vyskytuje pouze v Severní Americe, kde se dožívá i tří tisíc let. V České republice roste v několika parcích a arboretech.
Sekvojovec obrovský je největší strom rostoucí na Zemi, dorůstá výšky až 80 metrů. Přirozeně se vyskytuje pouze v Severní Americe, kde se dožívá i tří tisíc let. V České republice roste v několika parcích a arboretech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Nepůvodní druhy stromů, jako jsou sekvojovec obrovský nebo zerav obrovský, porostou v následujících letech v některých částech lesů v kraji Vysočina. Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně tam budou ve spolupráci s lesníky Správy městských lesů Jihlava testovat, zda jsou vhodné pro obnovu místních porostů v měnících se klimatických podmínkách po kůrovcové kalamitě.
 
Až do roku 2031 budou odborníci ověřovat, kterým druhům se v podmínkách lesů na Vysočině bude dařit s ohledem na měnící se klima a nedostatek půdní vláhy. Mezi vysazenými stromy budou cizokrajné druhy typické pro Blízký východ nebo Ameriku.

"Vybraných druhů dřevin je celá řada, jedním z námi navrhovaných je například sekvojovec obrovský. Pokusným vysazením by bylo možné ověřit například jeho růstovou dynamiku v současném klimatu v porovnání s dříve vysazenými jedinci. Budeme ověřovat také vhodnost dřevin, se kterými se dosud nepracovalo vůbec, nebo zcela výjimečně," uvedl Luboš Úradníček z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Základními kritérii pro výběr dřevin bude přijatelná produkční schopnost, zvýšená odolnost proti suchu, přirozené zmlazování nebo schopnost vytvářet vhodné porostní směsi s domácími dřevinami.

Vybrané druhy budou letos na jaře vysazeny poblíž obcí Otín u Stonařova a Sokolíčko, tedy na majetku Správy městských lesů Jihlava. Půjde o několik hektarů lesa. První etapa, která potrvá do roku 2024, zahrnuje výsadbu a péči o porost, v dalších etapách v letech 2028 a 2031 budou výzkumníci sledovat vitalitu dřevin a jejich přírůstky.

Sekvojovec obrovský je největší strom rostoucí na Zemi, dorůstá výšky až 80 metrů. Přirozeně se vyskytuje pouze v Severní Americe, kde se dožívá i tří tisíc let. V České republice roste v několika parcích a arboretech. Největší 40 metrů vysoké a 150 let staré sekvojovce je možné vidět v zámeckém parku v Ratměřicích na Benešovsku.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

26.1.2023 12:06
No jako produkční lesy proč ne, ale jsou taky extrémně hořlavé.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.1.2023 12:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Třeba v Portugalsku by o tom mohli vyprávět. Spasitel před erozí a producent celulózy - nepůvodní blahovičníkové lesy - se v době požárů změnily v ohnivé peklo a zavinily smrt desítek lidí.

„Listy a kůra hoří doslova jako papír a teplota jejich hoření je vyšší než u místních stromů. Navíc má při požáru kůra tendenci se odlupovat a vítr ji unáší až o sto metrů dál." .
Přírodovědci rovněž podotýkají, že blahovičníky vysávají podzemní vodu, čímž dál vysušují místo svého výskytu a vytlačují tak místní rostliny.

Na tyhle pokusy se dívám velice odtažitě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.1.2023 20:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vy jste prostě jedinec ANTI.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.1.2023 21:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Na rozdíl od vás, eurohujera, jsem v Portugalsku byl a vím, o čem mluvím.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.1.2023 08:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
To není o Portugalsku, to je o tom, že vy jste VŽDYCKY Y ZÁSADNĚ PROTI, ať se jedná o cokoliv. Já nejsem žádný eurohujer (nevím, co to slovo ani znamená), ale jsem přesvědčen, že každý, kdo něco dělá, medializuje to, obhajuje, tak ví, co dělá a má to promyšlené a odzkoušené.
Nemusí to být nutně správné, může to být jen pokus, který se ukáže jako slepá cesta.
A já jsem přesvědčen, že než to začnu kritizovat, tak musím napřed pochopit, co vlastně dělá a proč.
Až tohle vím, tak teprv píšu svůj názor.
Vás tahle fáze vůbec nezajímá, bo v EU jsou samí debilové atd.atd.atd.atd. jak dycky.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

27.1.2023 09:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Mícháte jablka s něčím, co ani zdaleka nepřipomíná hrušky. Sekvojovce jsou stromy, které jsou vysoce odolné proti požárům. V jejich domovině se dokonce zakládají menší lokální požáry, aby vyhořely podrostové dřeviny a uvolnily tak prostor semenáčkům sekvojovců.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.1.2023 12:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
asi bychom si měli uvědomit, že pořád se nacházíme v mírném pásmu a co dneska vnímáme jako oteplení za pár desítek let to bude třeba opačně. Lesní " sociální" inženýrství integrovat cizorodé prvky do lesních společenství může být biologicky problematické, stejně jako u Douglasky či Kanadských smrků
Odpovědět
me

meluzína

26.1.2023 13:00
Nedávno tu byl moc hezký článek od p. Zvárala o vhodnosti stromů pro naší českou faunu a o jejich vhodnosti z pohledu poskytování potravy a "obyvatelnosti". Zajímalo by mě jak jsou na tom tyhle stromy - jestli to nebudou jen vizálně krásné plantážní stromy pro naše domácí živočichy nepoužitelné.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.1.2023 14:01 Reaguje na meluzína
Je to přesně tak, jak naznačujete. Prvořadá bude produkční schopnost a odolnost vůči suchu, potažmo i škůdcům. Tyto experimenty by mi nijak nevadily, resp. nesnižovaly diverzitu, kdyby se vytvářely smíšené porosty s dubem, habrem, lípou, bukem či javorem. Protože zejména (první tři) listnáče jsou hostiteli hmyzu, na kterém jsou krmící pěvci závislí. Drozdovití si najdou potravu i na louce či v hrabance, ale housenky (motýlů a můr) jsou pro pěvce alfa a omega hnízdní úspěšnosti. Proto nejsou motýle, kvůli hoblovaným břeháčům, náspům, příkopům aj. dříve ponechávaným místům přírodě. Navíc topol, akát, jasan aj. jsou prakticky sterilní, tj. pro hmyz (housenky) nevhodné.

Smíšený les z (těchto) cizokrajných + domácí listnáče by tak byl vcelku přijatelný kompromis pro udržení hmyzí diverzity. Monokultury pouze z dovezených dřevin jsou pro náš hmyz nestravitelné (chybí mu enzymy na trávení - tak jako někomu třeba na mléčnou bílkovinu, proto musí náhražky), takže to byla cesta do pekel. Zmiňují to i v zahraničních dokumentech, protože návštěvníky takových produkčních plantáží zarazí to hrobové ticho, ač by se laik domníval, že přece "les jako les"! Ne, není tomu tak, dubu, habru, lípě, bříze, jeřabině se nic z vyjmenovaných stromů ani vzdáleně neblíží. Ale to předmětem výzkumu zcela jistě nebude...
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

27.1.2023 08:21 Reaguje na Karel Zvářal
Vidím to úplně stejně. Pokud bych přistoupil na ústupek, že vysazovat zeravy a sekvojovce, tak ve smíšeném porostu a to s převahou našich listnatých dřevin.
Znám jednu javorovou mlazinu (zarostlo to po vyvrácení lesa vichřicí před 30lety)), v ní je tu a tam obrovská douglaska jako načervenalý stožár, tak to v kombinaci se šedivými kmeny těch javorů vypadá pěkně.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

27.1.2023 08:13 Reaguje na meluzína
O tom bych bohužel vůbec nepochyboval (reaguju na poslední větu)
Odpovědět
DA

DAG

26.1.2023 13:10
Pane jo. To zase bude Duha kvičet.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

26.1.2023 14:04
Mě stačí v borovicích trnovník akát... Už ho tam taky na okraji nechám pro včely. A do kamen a na podložky pod trofeje. Paseku zaroste hned... a nic jiného tam není. Ta práce s křoviňákem to je popíchání orgazmus 2x do roka. Asi nejsem dogmatik, ale určitá opatrnost je na místě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.1.2023 14:20 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Vyčkejte pár (stovek) let a bude akát a pajasan všude.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.1.2023 14:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Těžko, na Sahaře taky nerostou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.1.2023 14:28
U nás neroste strom, který by vydržel teplotu +50°C. A už naměřili +42 a s každým stupněm globální teploty jdou extrémy o 8 - 10 stupňů výše.
Odpovědět
MM

Martin Macek

26.1.2023 15:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Data ze stanic v ČR ukazují za roky 1960 - 2020 trend oteplení o 0.37°C za dekádu u ročních průměrů a 0.49°C za dekádu u maximální roční teploty. Takže na stupeň oteplení u průměrné teploty tu máme nárůst 1.32 stupně u extrému. Takže nepropadejte panice, situace je sice vážná, ale apokalypsa ještě nenastává.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.1.2023 20:50 Reaguje na Martin Macek
"U průměrné teploty tu máme nárůst 1.32 stupně u extrému"
To nechápu. Průměr, nebo extrém?
Extrém znamená, že když letní teplota nepřekročí +32°C prakticky nikdy (minulé století), tak globální tepota +1°C znamená, že se doastane na +42°C taky jen na chvíli a jen někde.
Takže +1°C v globále proti dnešku znamená +50°C v extrému někde, a +2°C znamená, že budou padesátky v létě normální a +60°C bude jen vyjímečně.
Což je teplota, kterou nepřežije u nás vůbec nic.
No a do konce století počítají v globále +5,7°C. čus a nohy v teple.
Odpovědět
MM

Martin Macek

27.1.2023 11:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy jste voľaký zmätený.
Když citujete, tak citujte celou větu, půlka věty opravdu nemůže dávat smysl.
Tak znova: od roku 1960 jsme na staniničních měření v ČR pozorovali, že nárůst průměrné roční teploty o 1°C (toho jsme dosáhli zhruba za tři dekády) odpovídal nárůst u teplotního extrému (tedy maximální teplota za celý rok) o 1.32°C. Rozhodně to tedy není těch 8-10°C na stupeň globálního oteplení, jak tady alarmisticky tvrdíte. Takže smrk sice bude mít v nížině problém, ale třeba duby to zvládnou celkem v pohodě.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

27.1.2023 13:19 Reaguje na Martin Macek
Smrk už má v nížině problém. Dříve se sázely v aglomeracích smrky pichlavé, které jsou hodně odolné vůči emisím. Ty emise smrky pichlavé bez problémů zvládly, součaqsné oteplení a sucho už ne a celkem plošně hynou.
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

27.1.2023 14:09 Reaguje na Martin Macek
Neřešte průměr maxim za celý rok, v lednu je to pro stromy jedno, stejně začnou vegetaci příliš brzo na to, aby třeba ovocné nezmrzly, tam je to produkčně v háji (škody mrazem budou mnohem horší, protože kupodivu četnost mrazíků nepoklesne). Třeba u mě na Vysočině místo 1-2 dní v červenci nad +32 bude už v r. 2050 těch dní až celá dekáda a r. 2090 až celé 2 dekády, je vám jasné, co z toho plyne. Supertropů bude jen v červenci 8-10, zdroj klimatickazmena + vysoké emise CO2, to nedáme ani náhodou, bohužel, by se musela podle mě celá současná roční produkce emisí CO2 z atmosféry odsát (graf jít do mínusu), akumulace tepla oceány půjde totiž ještě hodně dlouho stejně jako pozitivní zpětná vazba proti.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.1.2023 15:04
Ne, takhle prostě ne! Naše druhy stromů se učí a současně se přizpůsobují klimatickým změnám v momentě, kdy jim k tomu dáme prostor. Jsou dostatečně odolné! Třeba buky předávají zkušenosti ze zažitých extrémů semenáčkům, které jsou poté v dospělosti připraveny. Tady se musí začít tvořit odolnější lesy z našich dřevin, ne z těch nepůvodních. Pokud je jednou z výhod třeba to, že nemají škůdce, tak v globalizovaném světě nebude trvat dlouho a i ti zde začnou úřadovat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.1.2023 18:33 Reaguje na Slovan
Vítejte. To už hlásal Lysenko s lepešinskou.
Odpovědět
MM

Martin Macek

27.1.2023 11:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Epigenetika není Lysenkův výmysl. Regulace exprese genů pomocí metylace DNA má prokazatelně možnost přenosu i na další generaci, což rostliny využívají třeba právě proto, aby své semenáčky připravili na některé situace, které sami zažily. Tento efekt znali němečtí lesníci už před před válkou (dělaly se různé "otužovací" pokusy, kdy sázely semenáčky z hor do nížin a obráceně), i když nebyl znám přesný mechanismus. Samozřejmě to má své limity, ale do jisté míry lze očekávat, že potomci stromů, které zažily sucho, na to budou lépe připraveni a budou např. tvořit více kořenů a menší koruny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.1.2023 20:53 Reaguje na Slovan
Muhehehhe fakt dobrý, ty stromy se učí rychlostí asi +1°C za 10 tisíc let a ne za jednu generaci.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.1.2023 21:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Vítejte a bijte Mendelisty Morganisty.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.1.2023 22:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy muhehe, nejdřív si přečtěte třeba knihu "Než stromům dojde dech" a až pak začněte plácat. Tam se dozvíte nové poznatky o schopnostech stromů se učit a reagovat na klimatické změny. Je tam mimochodem i část věnovaná právě hledání nepůvodního "superstromu", který by nás měl "zachránit"...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2023 16:30
Je zajímavé, jak jsou jednou vědci oslavováni a podruhé haněni podle toho,
jaké priority mají diskutéři. Pokud umíte číst, je to testování a nikoliv
masivní výsadba těchto dřevin. Znám lesík cca 50 zeravů velkých a mnohem
více jich mají např. v Bavorsku. Ta vůně je v tom lesíku opojná a nikomu
těch pár stromů nevadí. Semenáče obratem nadšeně spásá vysoká a nehrozí
tak nějaká invaze do okolí. Mnoho povyku pro nic a lpění na původnosti
mi u testování připadá jako fanatické odmítání novot. Být tak radikální
naši předci, tak odmítli kukuřici, brambory, meruňky, broskve, vlašáky
a desítky dalších rostlin. Neodmítli a ty rostliny jsou součástí naši
přírody a mnohé i ve zplanělé formě. Vše je třeba řešit s rozvahou a bez zbytečných emocí. To není radikální přeměna jehličnatých lesů na listnaté jako nyní, ale pouze testování, které nezmění totálně kyselost půdy celých
pohoří. Bude tak veta po medovicovém medu, po borůvkách a houbách, které
žijí v symbióze se smrky a to bude pro mnohé šok! Chce to pouze myslet vždy
v souvislostech a nikoliv pouze řešit jeden z problémů.
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.1.2023 09:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, jde o testování. Doufala bych, že mezi testovanými stromy budou i známé druhy smrků. J. Graňák jednou zmínil smrk Pančičův např.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.1.2023 16:37 Reaguje na Jarka O.
Možná by šlo zkusit i různé druhy borovic a nezapomínat
ani na naše modříny a tisy. Tisy jsou velmi skromné a mají
velkou výdrž i při špatném zacházení. Mám jich pár na
své zahradě a ty nerozláme ani mokrý sníh, jak jsou
pružné a sucho u mne snášejí taky dobře.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

27.1.2023 17:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Bohužel svoji roli hraje i ekonomika. Tis roste hodně pomalu a než by dorostl do velikosti vhodné k těžbě, uplynla by řada století. Jinak souhlasím s tím, že je to velice skromná a odolná dřevina.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.1.2023 17:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Asi před týdnem byl ve zprávách pán, který podniká v černém bezu. Ještě nikdy jsem neviděl tolika těchto skromných keřů pohromadě, přitom to byla velmi rozvolněná pantáž, do intenzity to mělo hodně daleko. Sirupy, víno a víc jsem nepostřehl, ale má můj obdiv a palec hore.

Jinak s tisem na mě nechoďte, sice "tuzeemák", ale pro hmyz toxický. Dřevo má ale kvalitní, dříve z něho dělali topůrka a jiné namáhané časti v domácnosti.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.1.2023 11:04 Reaguje na Karel Zvářal
S tisem je to samozřejmě o úměrnosti a pokud
je tis v úživné krajině, tak o něho hmyz nejeví
zájem. Totéž je u rododendronů, které jsou pro
hmyz toxické taky a dokonce je toxický i med.
Pár tisů, rododendronů atd. hmyz nezlikviduje,
ten likvidují spíše monokultury, kde se střídá
doba hojnosti s hladověním. Pestrost kvetení
rostlin je zárukou snůšky bez výkyvů a bez toho,
že hmyz umírá hlady, protože si nevytváří zásoby
jako včely. Ty to přežijí, ale co motýli? O to
tu jde a proto se neustále zastávám biopásů, kde
může pořád něco kvést i plodit a nakonec to po
zaorání nakrmí půdní hmyz a půdní bakterie. Z
tisu není jedovatý pouze plod, ale semeno už
ano. Nestačím je často ani ochutnat, protože
mne předeženou ptáci, kteří pak semena trousí po okolí. Víte kdysi to nikdo neřešil, ale při té
lesní pastvě nebyl v lese tis žádoucí a byl tam
likvidován. Nádherné staré pokroucené tisy jsem
kdysi viděl na břehu Vranovské přehrady(Tisová
stráň) a tehdy jsem je začal obdivovat za tu
odolnost přežít mezi skalami. Tam asi nikomu
nevadily a proto tam byli i stařešinové.
Odpovědět
FB

František Balco

26.1.2023 22:07
Jaká je využitelnost (účel) dřeva? A jakou to bude mít dobu obmýtí? Co podružný porost? Desetileté mlází má stejné nároky na stanoviště jako porosty ve stupňujícím se věku? A ještě jedna otázka. Lidstvo se již definitivně dohodlo, že se bude snažit svůj přínos k oteplování pouze mírnit? O jeho zastavení se ani nepokusí? Je to snad politická provokace?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.1.2023 09:45 Reaguje na František Balco
Ad 1 Obmýtí sekvojovců ve státech je 100-1000let. Využitelnost dřeva sekvojovců není velká. Obmýtí zeravů 80-300 let, využitelnost zeravů je výborná.
Ad 2 přínos k oteplování můžeme mírnit, k zastavení by nestačilo ani snížit lidstvo na 1/10.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.1.2023 11:35 Reaguje na Slavomil Vinkler
Myslím, že dosáhnout 2-2,5 mld by bylo velkým úspěchem, a projevilo by se to i na klimatu. Méně měst, polí, studní, spásačů polopouště..., zato více lesa, vody v přírodě... Neprojevilo by se to hned, odhaduji v řádu n desetiletí, ale při tomto tempu degradace zemské klimatizace nemáme šanci ani s miliardou vrtulí...
Odpovědět
va

vaber

30.1.2023 10:01
v Ratměřicích jsem se byl na sekvojovce podívat, nemají jehličí ale podobají se více tujím i když mají šišky podobné borovicím,
viděl jsem jehličňany, které jsou krásné, mohutné,rovné a dobře rostou,
co je to za druhy nevím , vím o několika takových stromech, asi mají nejblíž k nějakému druhu smrku
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist