Na výstavu o pražské ZOO až do února - a jen za korunu
"Historie pražské ZOO je velmi mladá. 70 let ve srovnání s jinými zahradami není mnoho," řekla dnes novinářům Romana Anděrová, autorka výstavy a tisková mluvčí pražské ZOO. "Například zoologická zahrada v rakouské Vídni oslaví příští rok už 250 let svého trvání," dodala. Historie vzniku pražské zahrady je jednou z mnoha částí výstavy. Dobovými fotografiemi a dokumenty jsou tu zachyceny tehdejší problémy provázející vznik nové ZOO. Největší starostí prý tehdy bylo, kde a za co podívanou pro návštěvníky vybudovat.
Do boje o zřízení ZOO se v roce 1904 pustili hned dva zanícení propagátoři zvířecí zahrady - cestovatel Vilém Němec a středoškolský profesor a ornitolog Jiří Janda. Expozice ukazuje, že oba dva bojovali i mezi sebou. Zřízením ZOO byl nakonec pověřen Janda. Vybíral ze 14 možných míst (mj. Petřín, Štvanice) a rozhodl se pro Trójskou kotlinu. 28.9. 1931 pak bylo otevřeno "staveniště zoologické zahrady". Na 8 výstavních hektarech mohli návštěvníci o víkendech vidět celkem 90 zvířat. "ZOO staveništěm před 70 lety byla, zůstala a vždycky bude," říká Anděrová s tím, že budovy v ZOO stále stárnou a stárne i pojetí expozic.
Současná výstava také například mapuje historii prvního výběhu, první voliéry nebo největší "zvířecí hvězdy". První výběh připravil už v roce 1931 Karl Hagenbeck a původně v něm byli vlci. Dnes ho obývají pandy červené. První pražská voliéra byla zoologickou raritou, protože v ostatních zahradách měli voliéry zavěšené "ve vzduchu", v Praze byla opřená o skálu. Vydržela až do roku 1969, kdy se zřítila pod náporem sněhu. Tu dnešní postavila ČKD, sice na mohutných vzpěrách, ale i s jezírkem a vodopádem. Hvězdou předválečné ZOO byl lachtan Hýta, kterého ZOO daroval Vlasta Burian. "Byl to jeho osobní lachtan," prozradila Anděrová. Výcviku lachtanů se v ZOO věnují denně dodnes.
Zvláštní část výstavy je věnována také válečným létům, kdy byla ZOO nucena zavést vlastní chov drůbeže, na který později navázal např. chov králíků a hlodavců nebo vlastní zelinářství. Tehdejší ředitel zahrady Vlasák tu za války mj. nechal ukrývat odbojáře. Sám pak raritně doma uměle odchoval samičku ledního medvěda pomocí dětské výživy. Expozice vydává i svědectví o fungování pražské ZOO za války jako tranzitní a karanténní stanice. "Tehdy se tu ze dne na den objevilo např. sto padesát velbloudů," vypráví Anděrová.
Podle ní je také důležité, aby si lidé uvědomili, že se tvář zahrady stále mění a neustále poutá návštěvníky. Na výstavě možná právě proto mohou návštěvníci vidět i to, co v ZOO normálně neuvidí. Jsou to především fotky ze zákulisí zahrady, např. ze zvířecí kuchyně nebo z veterinární ošetřovny, ale i z různých "setkání" známých lidí se zvířaty. Anděrová také prozradila, že současných expozičních 50 ha v ZOO bude rozšířeno o nový pavilon indonéské džungle, kde bude nových 20 druhů zvířat a který se začne stavět už na přelomu roku. "V dolní části zahrady, která je blízko Vltavy a kde akutně hrozí záplavy, vznikne jakési vodní centrum, jehož součástí bude i laguna," osvětlila pak další plány pražské zahrady.
Výstava v Muzeu hlavního města Prahy potrvá až do 17. února příštího roku. Přístupná je denně kromě pondělí od 9 do 18 hodin, přičemž první čtvrtek v měsíci je otevřeno až do 20 hodin a vstupné je jen 1 korunu.
reklama
