Na zateplení starších rodinných domů bude možné získat až milionovou dotaci Aktualizováno
Dotaci budou moci získat všechny ekonomicky aktivní fyzické osoby, žádat lze od září. Určena je na rodinné domy nebo na domy určené pro rekreaci, podmínkou je trvalé bydliště po dobu deseti let od doložení realizace projektu. Žádat o dotaci lze i zpětně na způsobilé výdaje od 1. ledna 2021. Možností je jak renovace, tak zbourání a výstavba domu na daném pozemku. Dotace bude možné čerpat na domy postavené nejpozději v roce 2013.
Státní fond životního prostředí (SFŽP) peníze poskytne žadateli dopředu. Za primární opatření Hladík považuje zateplení, aby dům staršího data výstavby byl renovován alespoň na energetickou třídu B. Dotaci je možné buď načerpat a zrekonstruovat dům s použitím vlastních peněz na spolufinancování, nebo získat dotaci a výhodnou půjčku ze stavebního spoření, dodal ministr.
Půjčka bude mít zvýhodněný úrok bez nutnosti zástavy nemovitosti, fixaci úrokové sazby po celou dobu splatnosti, vyřízení úvěru a dotace bude možné na pobočce spořitelny a měsíční náklady úvěru přijatelné i pro nízkopříjmové domácnosti. Úrok by podle Hladíka měl činit zhruba tři až čtyři procenta, záleží ale na jednotlivých stavebních spořitelnách.
Podle Hladíka je v Česku zhruba každý šestý dům prázdný, celkem jich je asi 400 000. Cílem je také snížit počet domácností ohrožených energetickou chudobou, zvýšit tempo renovací na tři procenta ročně či snížit míru zástavby úrodné půdy novými stavbami.
Kromě milionu na zateplení bude možné renovaci rozšířit o další úsporná opatření, například výměnu zdroje tepla, fotovoltaiku, ohřev vody, dobíjecí stanici pro elektromobil.
Program podle ministerstva životního prostředí přinese 100 miliard korun do ekonomiky na rekonstrukci, resort očekává zájem zhruba 40 000 žadatelů o dotaci. Podle Hladíka by to znamenalo, že 3000 hektarů úrodné půdy nebude zastavěno novými domy či že se spotřeba energie na vytápění v těchto domech sníží o 69 procent.
„Dlouho diskutovaná podoba programu Oprav dům po babičce zamířila správným směrem a to na podporu kvalitních renovací. Takový dům bývá dobře zateplen, osazen kvalitními okny s trojskly s vnějším stíněním a má vyregulovanou otopnou soustavu využívající jako zdroj například tepelné čerpadlo. Dům může využít solární kolektory na ohřev teplé vody nebo zapojit fotovoltaiku na výrobu elektřiny. Doporučujeme i řízené větrání s rekuperací tepla. Úspora energie se po renovaci pohybuje v rozmezí od 60 do 90 %," říká Michal Čejka, konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu.
"Výsledný stav budovy pak odpovídá přibližně nízkoenergetickému standardu, tedy mívá měrnou potřebu tepla na vytápění v rozmezí 25 až 50 kWh/m2 za rok. Při dnešních cenách energií se tak za vytápění a chlazení vejdete klidně i do 20-30 000 korun za rok,“ říká Čejka a dodává: „Chválím, že program umožní mladým rodinám dosáhnout na komfortní a energeticky úsporné bydlení díky nízkoúročeným půjčkám a dotacím vyplácených předem. Právě díky razantnímu snížení nákladů na energie se jim tato investice vrátí do cca 10 let.“
A dodává: „Zrychlení kvalitních renovací i pomocí programu Oprav dům po babičce je důležitým krokem pro naplnění klimatických závazků Česka. Právě připravovaný národní klimaticko–energetický plán totiž počítá s až 3x rychlejším tempem renovací budov než je tomu dnes.“
„Díky nízkoúročeným půjčkám pomůže program Oprav dům po babičce překonat hlavní bariéru při zateplování domů, kterou byla vyšší investiční náročnost takové renovace. Dotace vyplácené předem a dostupné úvěry umožní mnoha mladým rodinám dosáhnout na vlastní úsporné bydlení. Aby byla renovace opravdu kvalitní, doporučujeme na fasádu aplikovat alespoň 20 cm tloušťky izolantu,“ říká Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR sdružující významné firmy v oblasti výroby pěnového polystyrenu, a dodává: „Rozdíl v ceně oproti 10-15 cm tloušťce izolace je minimální, v práci stavebníků žádný, ovšem v úspoře energií významný. Nejrozšířenějším materiálem pro zateplení v ČR je pěnový polystyren, oblíbený je hlavně kvůli svým tepelně izolačním vlastnostem a hygienické nezávadnosti.“
Zájemci o dotaci se mohou obracet na krajská pracoviště SFŽP nebo využít formulář na webu www.novazelenausporam.cz.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (31)
Milan Milan
17.7.2023 14:02Jaroslav Řezáč
18.7.2023 06:52 Reaguje na Milan MilanObjektivně se spíš nacházíme v době úpadku a hlouposti, Je to čím dal víc trapné. Se sociální pamětí ztrácí tahle společnost i svojí vlastní. Jsme společnost tragédů bez vlastních názoru nechají se manipulovat. Musíme se znova naučit kritické úvaze a pochybovat to je svoboda bez manipulace.
Daniel Višňovský
20.7.2023 13:06 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLukas B.
18.7.2023 15:07 Reaguje na Milan Milanano, máme tady obrovskou tepelnou kapacitu kamenného zdiva, a to na padesáté rovnoběžce v létě funguje excelentně - tepelná kapacita stírá pro vnitřní prostředí rozdíl mezi dnem a nocí - je-li ve dne 28°a v noci 15°C, potom je výsledná vnitřní teplota někde mezi (a ještě je srážena skupenským teplem vody, kterou kamenné zdi nacucávají jak knot) - a uvnitř je stálých krásných 20°C.
v zimě je to horší. ano, když barák natopíme a přestaneme topit, je tam další 2-3 dny poměrně snesitelně. to ovšem nic nemění na tom, že tepelný odpor nezateplených kamenných zdí je hrůzostrašně nízký a stálé zimní topení na vnitřní snesitelnou teplotu sežere za zimu vagon uhlí (nebo odpovídající množství alternativní komodity). samozřejmě pokud barák provozujeme postaru, to znamená, že topíme jen ve světnici na 22°C, na chodbě máme 10°C které se tam vycourá dveřmi ze světnice, na záchodě a v koupelně máme ledárnu, koupeme se jednou za dva dny a dvě hodiny před koupáním zatopíme v lázeňských kamnech, čímž koupelnu vyhřejeme a chodíme spát do patra nad světnici, které je skrz nezaizolovaný strop temperováno na nějakých 12-15°C, potom se potřeba energií dá udržet v příčetných mezích a nakonec je to i docela zdravé. ale vytopit kamenné stavení na všudypřítomných 21°C od chodby po záchod je ekonomická sebevražda.
Jiří Svoboda
19.7.2023 10:37 Reaguje na Lukas B.Marcela Jezberová
19.7.2023 13:23 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
19.7.2023 16:26 Reaguje na Marcela JezberováLukas B.
19.7.2023 17:20 Reaguje na Lukas B.Petr Pekařík
19.7.2023 17:28 Reaguje na Lukas B.Na starý dům buď odvětrávanou fasádu nebo vatu
Lukas B.
19.7.2023 20:32 Reaguje na Petr Pekaříkmimochodem, izolační desky z jednotlivých kuliček s dotykovým tmelem mají trošku horší tepelný odpor, ale neexistuje nic difuzně otevřenějšího. odvětrávaná fasáda pak z hlediska tepelně technického nějaký smysl má, především ovšem jako ochrana proti větru. mokrá vata pak je ideální milijé či petriho miska pro všelijaké kultůry.
Daniel Višňovský
20.7.2023 13:05 Reaguje na Milan MilanRichard Vacek
17.7.2023 14:41A jak se ukazuje, v komunismu už žijeme.
Jaroslav Řezáč
18.7.2023 06:34 Reaguje na Richard VacekJan Pešta
17.7.2023 15:22Pavel Hanzl
18.7.2023 08:43 Reaguje na Jan PeštaTomáš šiška
17.7.2023 22:30Richard Vacek
18.7.2023 07:34 Reaguje na Tomáš šiškaPavel Hanzl
18.7.2023 08:45 Reaguje na Richard VacekMichal zHor
18.7.2023 09:40 Reaguje na Pavel HanzlPetr Pekařík
19.7.2023 17:29 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.7.2023 08:48 Reaguje na Tomáš šiškaLukas B.
18.7.2023 17:51 Reaguje na Pavel HanzlLukas B.
20.7.2023 12:43 Reaguje na Lukas B.je-li zdivo smíšené a cihly nepálené (tzv. vepřovice) nebo blbě pálené, potom je zdivo více či méně hliněné (srov. biblický idiom obr na hliněných nohou). pokud ovšem je zdivo udržováno v optimálním vlhkostním režimu, tj. soudržná zemina tuhé konzistence, vydrží staletí bez poruch. pokud se fungující vodní režim naruší, je tady průšvih. a to buď tím, že se z tuhé konzistence stane těstovitá až kašovitá (takhle vzala za své spousta domečků při moravských povodních), nebo naopak tím, že dojde k vysušení, vzniku výsušných trhlin a kolapsu konstrukce.