Národní park Šumava povede Jan Stráský
Předchozí ředitel národního parku František Krejčí z funkce odstoupil na začátku listopadu minulého roku, protože necítil podporu tehdejšího ministra životního prostředí Pavla Drobila. „Jestli něco charakterizuje situaci kolem parku Šumava, pak je to vzájemná nedůvěra. Nejen vůči správě parku, ale i všech stran sporu navzájem mezi sebou,“ prohlásil dnes ministr Tomáš Chalupa.
Jan Stráský je šéfem Klubu českých turistů a dříve působil jako politik a finančník. Angažoval se v iniciativě Miloše Zemana „Zachraňme Šumavu” a je také člen výběrové komise, která pro ministra navrhla tři kandidáty na šéfa Šumavy. Tomáš Chalupa se však jejich doporučením neřídil, byť se se všemi třemi kandidáty sešel a jejich návrhy si poslech. Rozhodl se ale jmenovat Jana Stráského jako dočasného ředitele. Podle ministra Chalupy jsou důvody pro jmenování Jana Stráského především znalost problematiky Šumavy, ale také „čistý štít, široký respekt a úcta“ a schopnost najít kompromisy.
„Ministr prostě zahodil výsledky konkursu do koše a dosadil člověka jihočeské ODS, který ani nebyl mezi kandidáty. Teď už sotva někoho přesvědčí, že mu jde o slušně řízený národní park,“ komentuje situaci Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Ten také dodávat, že komise, ve které Stráský seděl, hned na začátku konkursu vyřadila všechny uchazeče bez odborného vzdělání. „Takže on sám nesplňuje ani svá vlastní kritéria na ředitele,“ tvrdí Bláha. Jan Stráský vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor filozofie a politická ekonomie.
Krizový manažer
„Jana Stráského jsem jmenoval v roli krizového manažera, s jasně vymezeným mandátem, věcným i časovým,“ řekl novinářům Chalupa. Podle ministra je hlavním zadáním pro dočasného šéfa vyřešit aktuální problémy parku. Tím je například nový návštěvnický řád, protože platnost stávajícího vyprší na konci dubna. Nový ředitel také musí zajistit plán opatření k ochraně lesa a následné stanovení plánu péče tak, aby se zabránilo dalšímu šíření kůrovce. Také by se měl prý pokusit obnovit důvěru a vzájemný respekt jednotlivých stran, tedy především obcí a ochranářů.
„Nejdůležitějším úkolem, kterým jsem pana Stráského pověřil, je předložení nového zákona o národním parku Šumava,“ řekl Chalupa. Zákon by měl nastavit pravidla hry pro ochranu přírody, hospodaření a rozvoj obcí i turisty tak, aby bylo zcela jasné, co je v rámci pravidel a co jde za ně. Sepsání nové normy také prý časově vymezuje mandát dočasnosti ředitele, podle ministra Chalupy by měl vzniknout během roku až roku a půl.
„Ministr Chalupa řekl milionům milovníků Šumavy, že jim navzdory vyhlašuje válku národnímu parku, ochraně přírody a turistům. Odevzdává park jihočeské ODS, potažmo dřevařské společnosti Lesy Hluboká,“ komentoval jmenování Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Podle něj vede Stráský nesmiřitelný boj proti národnímu parku a před lety patřil mezi hlavní autory plánu na odtržení mnoha krásných částí Šumavy od parku, což by v nich umožnilo běžnou těžbu dřeva a developerské projekty.
Ze židle na židli
Situaci na Šumavě Jan Stráský dobře zná, jednak zde bydlí, jednak sedm let předsedá radě národního parku. „Úkoly, které po mě pan ministr chce, velmi dobře znám, jen si přesednu ze židle předsedy na židli ředitele. Možná pak budu mít lepší možnosti řešení,“ řekl dnes novinářům Jan Stráský. Ten se ve středu stane ředitelem parku se všemi pravomocemi. Podle něj by se kompromis ve využívání parku měl najít díky tomu, že ve velkém území se najde prostor pro všechny. Podle Stráského by různé aktivity mohly fungovat vedle sebe. „Vědci tu najdou prostor pro výzkum a milovníci divočiny území, které ukáže jak vypadá nedotčená příroda,“ prohlásil Stráský.
Podle něj ale musí dvaadvacet obcí, které leží na přímo nebo okraji v parku, mít možnost se rozvíjet, protože jejich dnešní stav neodpovídá tomu, jak by měly vypadat. Rozvíjet by se měla především dopravní infrastruktura i zázemí pro turisty. „Dnešní turista není Karel Hynek Mácha, turista chápe pobyt v parku jako seznámení s přírodou, ale večer chce strávit u bazénu. To jsou představy návštěvníka jednadvacátého století,“ říká Stráský.
Podle něj i lidé v obcích chtějí jasná pravidla. Místní lidé prý jsou nedůvěřiví kvůli tomu, že po roce 1989 přišli kvůli vzniku parku o možnost živit se zemědělstvím a tak přišli o možnost obživy z dřevařství a když se chtěli živit v rámci turistického ruchu, park jim zavírá jednu cestu za druhou. „Šumava ale nejsou Alpy, rozvoj nebude v tom, že se vybudují lyžařská centra, ale běžkařské dráhy nebo cesty pro kolečkové brusle,“ vysvětluje Stráský. Hlavním bude vybudovat přístupové cesty, protože není možné, „aby cesta byla bezpečná pro žáby, ale nebezpečná pro člověka,“ dodává Stráský.
reklama
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesů
Německé národní parky Bavorský les a Berchtesgaden jsou ze tří čtvrtin bezzásahové. Dostaly se do nejvyšší ligy světových parků 
Turistická trasa bývalé Zlaté stezky se u Strážného vyhne frekventované silnici