Natura 2000: Vzácné ptačí druhy se dočkaly ochrany
Nejrozsáhlejší mapování
Soustava chráněných území Natura 2000 je celoevropský systém lokalit, ve kterých se vyskytují nejohroženější druhy rostlin, živočichů nebo významná přírodní stanoviště (např. rašeliniště, mokřady nebo horské smrčiny). Tato území jsou vyhlašována na základě dvou směrnic, a to Směrnice o ochraně ptáků a Směrnice o ochraně volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť. Podle regulí EU tak bylo nutné do počátku května navrhnout a vyhlásit oblasti na ochranu ptáků a v rámci směrnice o stanovištích alespoň předběžně vypracovat seznam cenných území a zajistit jejich dostatečnou ochranu.
 |
|
| Ilustrační foto: Ivan Mikšík
|
V případě významných přírodních stanovišť se v současné době teprve dokončuje mapování, které bylo podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka dosud vůbec nejrozsáhlejší na našem území. Po jeho dokončení by měly být vytipovány cenné lokality, na jejichž vyhlášení a začlenění do soustavy Natura bude mít ČR ještě následujících šest let. Podle předběžných odhadů se jejich celková plocha bude pohybovat okolo 7570 kilometrů čtverečních, což zhruba odpovídá rozloze Plzeňského kraje.
Spory o omezení
Naproti tomu oblasti ochrany ptáků jsou už zmapovány a k 1. květnu v České republice vznikne celkem 41 ptačích rezervací, které budou chránit více než 60 ptačích druhů. V řadě případů se jejich území překrývá s již vyhlášenými chráněnými územími (např. NP Šumava, Krkonošským NP nebo CHKO Beskydy), ale některé z nich pokrývají i území dosud nepodléhající žádné zvláštní ochraně. Jedná se například o Českobudějovické rybníky, Doupovské hory nebo o vojenský výcvikový prostor Libavá.
Ani po vyhlášení těchto rezervací zde však nebude platit tak přísný režim jako pro chráněná krajinná území nebo národní parky, ale režim podstatně volnější. Podle ministerstva životního prostředí se totiž ochrana bude vždy vztahovat jen na konkrétní ptačí druhy (např. orla mořského, čápa černého nebo rybáka obecného), a ne na území jako celek. Pravidla budou do určité míry specifická pro každou lokalitu, a to podle cennosti území a nutnosti jeho ochrany. Omezení se mohou také týkat jen některých měsíců v roce, kdy ptáci potřebují klid pro hnízdění, zatímco v chráněných územích platí během celého roku bez výjimky.
Konkrétně se bude jednat např. o zákaz vyhlídkových a sportovních letů, používání hnojiv a biocidů při obhospodařování rybníků nebo provádění těžebních a pěstebních prací na lesních porostech v okolí známých obsazených hnízd. Pro řadu těchto činností jsou stanovovány individuální režimy (např. povolená vzdálenost od hnízda) nebo délka trvání zákazů podle konkrétních ptačích druhů. Hlavní myšlenkou celého systému je ale snaha neomezovat aktivity, které tyto cenné oblasti nebudou nijak negativně ovlivňovat. To by se mělo týkat např. sběru lesních plodů nebo turistiky, kdy bude omezováno pouze nové vytyčování turistických a cyklistických tras. Mezi vybranými územími je i řada hospodářských lesů, které si díky šetrnému hospodaření zachovaly přírodní ráz a kde bude i nadále možné pokračovat v současném lesnickém hospodaření.
 |
| 1 Křivoklátsko, 2 Doupovské hory, 3 Vodní nádrž Nechranice, 4 Novodomské rašeliniště - Kovářská, 5 Východní Krušné hory, 6 Labské pískovce, 7 Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady, 8 Jizerské hory, 9 Krkonoše, 10 Rožďalovické rybníky, 11 Žehuňský rybník a Žehuňská obora, 12 Bohdanečský rybník, 13 Komárov, 14 Broumovsko, 15 Orlické Záho-ří, 16 Králický Sněžník, 17 Jeseníky, 18 Litovelské Pomoraví, 19 Libavá, 20 Poodří, 21 Heřmanský stav-Odra-Poolzí, 22 Beskydy, 23 Horní Vsacko, 24 Hostýnské vrchy, 25 Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví, 26 Hovoransko-Čejkovicko, 27 Soutok a Tvrdonice, 28 Lednické rybníky, 29 Pálava, 30 Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny, 31 Jaro-slavické rybníky, 32 Podyjí, 33 Třeboňsko, 34 Údolí Otavy a Vltavy, 35 Řežabinec, 36 Hlubocké obory, 37 Českobudějo-vické rybníky, 38 Dehtář, 39 Novohradské hory, 40 Boletice, 41 Šumava. |
| Zdroj: www.natura2000.cz, mapa: Karel Stibral |
Ačkoliv by tato omezení neměla být podle ministerstva životního prostředí nijak drastická, k finančním ztrátám např. u rybářů nebo zemědělců jistě dojde. Ty by ale měly být dostatečně řešeny kompenzacemi, se kterými se pro postižené oblasti počítá. „Na vytyčovaných ptačích územích je častý překryv se stávajícími chráněnými územími, kde už je nějakým způsobem hospodaření ovlivněno. Pokud by přece jen vlastník pozemku byl omezen, budou mu v souladu se zákonem vypláceny kompenzace,“ tvrdí Karolína Šůlová, tisková mluvčí ministerstva životního prostředí.
Zahlcená vláda?
O dostatečné výši kompenzací ale nejsou přesvědčeni například jihočeští rybáři, podle kterých se budou újmy jen v jejich regionu pohybovat v řádu desítek milionů korun a stát na ně nebude mít dost finančních prostředků. Problémů se obávají také lidé z Provodína na Liberecku, kde by se podle dnešních předpokladů měla zvednout hladina místního potoka a tak ho vrátit do původních meandrů. Společně s tím se ale také pravděpodobně zvýší hladina spodní vody a riziko povodní.
Řada dotčených krajů, podobně jako někteří poslanci, upozorňují také na možné narušení vlastnických práv nebo omezení rozvoje regionu. Při vytyčování ptačích lokalit totiž nebyly brány v úvahu rozvojové záměry krajů, a v celé řadě lokalit tak kolidují zájmy na ochranu přírody se zájmy regionu. Na jižní Moravě dochází ke střetům především v plánovaném budování nových komunikací nebo čistíren odpadních vod. „Rezignovat na jejich výstavbu by znamenalo plánovitě odsunout jižní Moravu na periferii evropské prosperity,“ tvrdí radní Milan Venclík (ODS). Připomínky krajů se ale týkaly i časového tlaku, ve kterém byl zákon projednáván a díky kterému měli zástupci kraje jen minimální šanci dostatečně prodiskutovat své připomínky s ministerstvem. I přesto se ale objevují i některé opačné názory (např. na Křivoklátsku), kde místní považují své zařazení do sítě Natura spíš za jakési ocenění kvality regionu, které by naopak mohlo vyvolat větší zájem turistů, a tím i vznik nových pracovních míst.
Připomínky se objevily ale i k vlastní podobě schvalovaného zákona, a to především k některým pozměňovací návrhům. Díky iniciativě poslance Vlastimila Aubrechta (ČSSD) byla např. pravomoc na udělování výjimek ze zákona přenesena z ministerstva životního prostředí na vládu. „Tento mechanismus samozřejmě přinese problémy a MŽP jej nepovažuje za životaschopný,“ tvrdí Šůlová. Podobného názoru je i Pavel Černý z Ekologického právního servisu, podle kterého vláda dokonce není oprávněna vést správní řízení a ani nemá dostatečný aparát takovéto výjimky vydávat. (Ročně se totiž jedná o více než 1000 případů.) Navíc jde podle Černého o zcela účelové rozhodnutí s ohledem na plánované vybudování jezů na Labi a některé rychlostní komunikace. V případě, že by totiž výjimky udělovalo ministerstvo, stala by se jejich výstavba pravděpodobně neprůchodnou, ale v případě schvalování vládou jsou šance mnohem vyšší.
Článek je převzat z tištěného EkoListu číslo květen 2004.
reklama
