https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/naucna-stezka-u-strakonic-ukaze-vzacne-masozrave-rostliny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Naučná stezka u Strakonic ukáže vzácné masožravé rostliny

25.8.2019 00:54 | STRAKONICE (ČTK)
V přírodní památce Tůně u Hajské poblíž Strakonic bude od konce srpna přístupná naučná stezka se vzácnými druhy masožravých rostlin.
V přírodní památce Tůně u Hajské poblíž Strakonic bude od konce srpna přístupná naučná stezka se vzácnými druhy masožravých rostlin.
Naučná stezka se vzácnými druhy masožravých rostlin poblíž Strakonic bude od konce srpna přístupná veřejnosti. Nachází se v přírodní památce Tůně u Hajské. Kromě rostlin se v lokalitě nachází vzácní živočichové. ČTK to řekl marek Fügner z Českého svazu ochránců přírody ONYX.
 

"Zdejší přírodní památka představuje doslova ostrůvek v kulturní krajině s ojedinělým biotopem v intenzivně zemědělsky využívané nivě Otavy, který se zachoval jen díky pro zemědělství nevhodné konfiguraci terénu a podmáčenosti lokality a od roku 1985 s následnou zákonnou ochranou," uvedl.

Naučná stezka se pro veřejnost otevře 30. srpna. Lidé zde uvidí například rostlinu žebratku bahenní, ale i populace skokana zeleného nebo užovky obojkové. Z ptáků zde žijí cvrčilka zelená, sýkora lužní, strnad rákosní a ohrožené druhy krutihlav obecný a žluva hajní.

Přírodní památka Tůně u Hajské leží v údolní nivě Otavy u osady Hajská asi dva kilometry východně od železničního nádraží ve Strakonicích. Lokalita je zhruba jeden kilometr dlouhá a nachází se v prostoru mezi pravým břehem Otavy a železniční tratí Strakonice - České Budějovice na rozloze více než šesti hektarů.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Anyr

Anyr

25.8.2019 01:21
No jasný. Všude, kde ještě něco roste a žije, uděláme naučné stezky. Nedejbože aby někde něco bylo bez turistů a v klidu!
Odpovědět
Sl

Slovan

26.8.2019 10:53 Reaguje na Anyr
V tomhle jsou úžasné vojenské újezdy. Nikdo tam kromě vojáků nechodí (nebo max. na tajnačku), žádné obce nebo pole. Jen lesy, louky nebo otevřený "les". A i v míst, kam mohou běžní civilisté a jsou "opuštěná" je v naší zemi stále spousta :) Ale chápu Vaši myšlenku a souhlasím s Vámi.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.8.2019 10:54 Reaguje na Slovan
A je spousta míst*
Odpovědět
Anyr

Anyr

26.8.2019 13:19 Reaguje na Slovan
Přesně vojenské oblasti jsem měl v hlavě. :) Přírodě i velmi pomáhájí vojenská cvičení, včetně těžké techniky. Ona jednoduše miluje různé disturbance, z našeho pohledu mnohdy až katastrofy, a osidluje je druhy, které bez toho živoří, mnohdy až vymírají.
A ano - je spousta míst v přírodě, kam běžný člověk, výletník, turista, procházkář, bez problémů může. Ovšem to vůbec neznamená, že by měl být opravdu všude.
Díky za pochopení a souhlas. :)
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

25.8.2019 06:21
Taky nevím ,jestli na plochu pouhých 6.5 ha s řadou ohrožených druhů flóry a fauny ´,je naučná stezka vhodná.
Aby se ve Strakonicích za nějakou dobu nedivili.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.8.2019 08:44
Za komunistů (doba zřízení této rezervace) byla příroda opravdu chráněna, na rozdíl od dneška, kdy lesy "léčí" kůrovec.

Druhou věcí je: Zpřístupňovat jistě ano, jinak ta ochrana ztrácí v podstatě smysl.
Odpovědět
Anyr

Anyr

25.8.2019 15:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Ahoj Jene. :)

Kůrovec jen upozorňuje na to, jak špatně to lidé na světě zařídili. Je to přirozený způsob přírody, způsobovat populační exploze tehdy, když je narušená rovnováha velkým přebytkem potravy. Pokud by les (a klima) byl v pořádku, tak k přemnožení nikdy nedojde. Ovšem, spoj sucho, teplo s výsadbou nevhodných druhů, nevhodným způsobem na nevhodné lokality, a toto je jediná možná odpověď. Zdravý smrk na vlhké, chladné lokalitě, se ubrání kůrovci sám a skvěle. Prostě má dost smůly na to, aby ho zalepil.
Za současnou situaci může člověk, a nemocný les nikdy nezachrání to, že se vykácí napadené stromy a vše půjde vesele dál. Je nutná přestavba, ať už přirozená či umělá, a je načase se s mířit s tím, že nějakou dobu tu funkční lesy spíše nebudou, než budou.

Můžeš nás všechny, které nevzdělal ctihodný komunismus a tudíž jsme absolutně čehokoliv neznalí, poučit, proč má ochrana přírody cenu jen tehdy, když je ta příroda cílem výletů lidí? Pěkně prosím. Já si totiž vždy naivně, upřímně a hloupě myslel, že přírodě prospívá právě to, když je tam lidí minimum, samozřejmě s výjimkou ochranářů, kteří suplementují různé přírodní vlivy, třeba kosením, odbahňováním či rozrušováním povrchu.
Jistě nám všem půjdeš příkladem a podělíš se o své znalosti a moudrost!
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.8.2019 09:25 Reaguje na Anyr
1. To, že pro kůrovcovou kalamitu mělo nějaký vliv klima, je jen nepodložená hypotéza. Kůrovcovou kalamitu jednoznačně způsobili zelení svými tlaky na "bezzásahovost" a současně ti státní úředníci a zastupitelé, kteří tomu tlaku podlehli. Sanace kůrovcových ohnisek měla být proti aktivistům vynucena, klidně i usmrcující střelbou.
Jistěže i do nedávna mělo smysl likvidovat ohniska největší nákazy, minimálně aplikací insekticidů, aby se z nich kůrovci nerozlétávali dál.

2. Jistěže návrat přírodě blízkým porostům je na některých plochách (např. NP Šumava) žádoucí, nicméně naprostá většina lesů jsou plantáže pro technické nebo palivové dřevo a požadovat zde růst jen "lokálních přírodních druhů" je to samé, jako kdybychom totéž požadovali pro pole a sady.

3. Ty rezervace jsou tu především pro lidi (občané taky jejich provoz platí ze svých daní). Navíc takto existuje i veřejná kontrola, že tam příslušné druhy, kvůli kterým je to území vyjmuto z normálního režimu obhospodařování, vůbec jsou.
Zařídit minimální vliv návštěvníků na biotop rezervace se pochopitelně dá, v krajním případě stačí nadúrovňové chodníky kombinované s vyhlídkami (jako třeba na rašelinových jezírcích v Rejvízu). Podobně je zpřístupněna i část Mohelenské hadcové stepi.
Odpovědět
Anyr

Anyr

26.8.2019 12:42 Reaguje na Jan Šimůnek
1) Vysvětlíš mi prosím, PROČ se tam kůrovec přemnožil? Respektive proč se najednou tolik stromů stalo neschopných se bránit zcela přirozenému broukovi? Pokud popíráš člověkem zaviněnou chybu, pak by mě zajímalo, kde udělala chybu příroda.
Ovšem veřejně nadhazovat zabíjení lidí...:

§ 356 Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod

(1) Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

(2) Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí k spáchání činu uvedeného v odstavci 1.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo

b) účastní-li se aktivně takovým činem činnosti skupiny, organizace nebo sdružení, které hlásá diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou, třídní, náboženskou nebo jinou nenávist.

Tak na to, milý Jene, pozor. Nejsem právník, ale myslím, že jsi to právě udělal.

2) To, že je les především zdroj dřeva, je přesně ten důvod, proč teď lesy umírají. Lidé zcela zanedbali ekosystémové služby lesů, a to především zadržování vody, zachycování uhlíku, "lokální ochlazování" a s tím spojený malý koloběh vody, a tak podobně. To všechno je nadřazeno produkci dřeva.

3) Rezervace tu jsou především pro přežití lidstva. Rezervace mají být především poslední, a co nejméně zasažené, "zásobárny biodiverzity a přírodních procesů", a to všechno člověk svou "nadpřítomností" ničí. Pobyt, pohyb tak, má být výsadou, nikoliv právem turistů, kteří se mnohdy chovají zcela nesnesitelně a netolerovatelně, a to nemluvím o odpadcích a nedodržování pohybu na vyznačených trasách.
Jistě, i lidé potřebují být v přírodě. Ale k tomu mají sloužit především jiná místa, než místa se silně ohroženými druhy čehokoliv.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.8.2019 17:39 Reaguje na Anyr
1. Kůrovec se přemnožil v kalamitou postižených porostech, vytvořených orkánem Kyril (pokud si to jméno dobře pamatuji). Pokud by tenkrát nevystoupili ekologové a neprosadili zákaz standardních postupů, nevznikla by masová kůrovcová líheň.
Patogeny obecně při masívní infekci dokáží skolit i organismus, který by při "normální" infekci nezvládly: Extrémní příklad: Bacillus thuringiensis, který se používá jako komerční insekticid coby původce "moru" některých druhů škodlivého hmyzu, je pro člověka nepatogenní (pokud je zdravý a nemá např. AIDS, stačí i v počátečním stádiu). A přesto jsou popsány případy, kdy se lidé při neopatrném zacházení masívně kontaminovali a objevilo se u nich klinické onemocnění (nejčastěji různé vředy).

K tomu násilí: Stát má monopol na použití násilí (ze své definice), takže když policie nebo armáda odstřelí nějaké aktivisty, kteří odmítají zanechat nezákonného jednání, je to naprosto stejné, jako když odstřelí lupiče na útěku (např.). Dovolávám se tedy přesně tohoto práva státu a neskrývám, že dle mého mínění je v současnosti (vzhledem k reminiscencím na předchozí režim) práh pro toto násilí nastaven daleko výše než v zemích, které tuto zkušenost s totalitou nemají (podobně je tomu i v sousedním Německu a dalších státech s podobnou historií).
Kdyby proti kůrovcovým aktivistům nastoupili standardní policisté např. z USA, tak by tam byli mrtví a standardní US soud by to těm policistům s vysokou pravděpodobností posvětil.

2. Problém je, že funkce, které uvádíte, jsou druhotné a majitel lesa z nich nemá žádný benefit. Nicméně za komunistů "stromové plantáže" byly taky a vyjma oblastí postižených kyselými dešti plnily i tyto funkce. Rozhodne lépe než bursíkovské kůrovcové holiny. A průšvihy typu kyselých dešťů stát řešil, např. vápněním (i z letadel) a umělou výsadbou odolných druhů stromů na nejvíce postižených plochách. Tedy to, co by se mělo dělat na té Šumavě a čemu ekoaktivisté zuřivě brání (a co by se tedy mělo prosadit i za cenu násilí proti nim).

3. Rezervace jsou vůči přežití lidstva prakticky irelevantní. Důležité jsou pro zachování biotopů a druhů na ně vázaných. Nicméně v naprosté většině případů není s turisty problém a pokud překračují platný zákon, tak tvrdé postihy, jaké jsou naprosto běžné třeba v národních parcích USA. Opět to, že se tak neděje, je dědictvím minulého režimu a důsledkem i toho, jak kašlou na platné zákony ekologové.
Mimochodem, v jednom odborném biologickém časopise jsem četl sentenci, že pokud se proslýchá, že se připravuje prohlášení nějakého druhu za ohrožený a tudíž chráněný, měla by se urychleně provést opatření na jeho záchranu, protože jakmile to bude vyhlášeno, nastoupí totálně idiotská "ochranná" opatření dle zcela stupidní mezinárodní legislativy, která záchranu toho druhu prakticky znemožní.
Odpovědět
lu

26.8.2019 09:33 Reaguje na Anyr
jako dlouholeté členáře ekolistu Vás jistě nemusím upozorňovat na jeden z nejlepších článků, "sobcovy zápisky". někdy a to sakra často je nejlepší ochranou nedělat nic, neupozorňovat, nezpřístupňovat. nechat zarůst cesty, neprotahovat stopy, nestavět hospody, nezřizovat kiosky, nepsat, nefotit. to ovšem jakžtakž jde v nepřístupných horách. v urbanizované krajině to jde ovšem těžko.

ostatně, zhusta jsou nejzajímavějšími ostrůvky biodiverzity opuštěné brownfieldy, obehnané rezatou plechovou ohradou a nechané sobě napospas.
Odpovědět
Anyr

Anyr

26.8.2019 12:26 Reaguje na
Na to přesně narážím. Ideální je o tom veřejnost neinformovat, nebo alespoň ne tak, že jim pomalu dáme i přesné souřadnice s přesným seznamem druhů, které se na lokalitě vyskytují.

A ano - člověkem opuštěná místa jsou mnohdy pro biodiverzitu požehnáním, to je svatá pravda. :) Ovšem jedno je tam důležité - ČLOVĚKEM OPUŠTĚNÁ. Tzn. opět je jeho nepřítomnost, nebo přítomnost minimální, velmi žádaná.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.8.2019 17:43 Reaguje na Anyr
Jenže veřejnost má, z principu, na tyto informace právo. A ty brownfieldy jsou velice často v sousedství rušných komunikací a přitom to biodiverzitě nijak nevadí.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist