Nejasnosti kolem Zelené Číny
Ilustrační kresba: Hugo Charvát/EkoList |
Podle informací z internetových stránek Vojenských lesů by se do roku 2020 mělo v rámci celé akce Zelená Čína ročně proinvestovat 9,7 miliardy dolarů. Někteří odborníci však upozorňují na to, že může jít o zbytečnou investici. Není totiž vůbec jisté, zda vysazené lesy přežijí. „Les není jen skupina stromů. Je to složitý a různorodý živoucí celek se statisíci druhy rostlin a živočichů,“ říká v souvislosti s projektem Juraj Lukáč, vedoucí VLKa. Lukáč pochybuje, že by se podařilo v tak obrovském množství založit nový, funkční a udržitelný les. Nehledě na to, že je zde reálné nebezpečí v nedostatečné genetické různosti vysazovaných stromů. Nově vysazené stromy si budou příliš podobné a budou mít i podobná slabá místa. „Pak stačí jeden úspěšný škůdce nebo přírodní katastrofa ke zničení celého lesa,“ varuje Lukáč.
Státní, nebo soukromý
Účast Slovenska na projektu je spojená se soukromou firmou Delta line s.r.o., která údajně realizuje i další obchody mezi Čínou a Slovenskou republikou. Přitom právě nemožnost dohodnout se s Delta line označil mluvčí MH Maroš Havran za důvod pro odstoupení ministerstva z projektu. Ani nedůvěra ministerstva hospodářství k firmě Delta line však neodradila hlavní odborné partnery. „Pro nás se nic nového pod sluncem neděje. Kontrakt bychom mohli podepisovat odhadem v květnu 2005,“ sdělil EkoListu Julius Novotný, náměstek ředitele LVÚ.
Podle informací v internetovém zpravodajství města Malacky další státní podnik, Vojenské lesy a majetky, již firmě Delta line zaplatil 7,8 milionů korun za exkluzivitu na případný nákup semen. Podle vyjádření ředitele VLM Štefana Drozda šlo o normální manažerský krok. „Vlastně jsme si koupili exkluzivitu,“ prohlásil Drozd. Jeho jistotu však poněkud zpochybňuje fakt, že samotný kontrakt o prodeji do Číny zatím stále nebyl podepsán. Věcí se už začaly zabývat také orgány činné v trestním řízení.
Pochyby o korektnosti aktivit dotyčných státních podniků vzbuzuje také fakt, že firma Delta line zaplatila zaměstnancům podniků výlet do Číny. Na možný konflikt zájmů v této věci poukázala už před časem Daniela Zemanovičová ze slovenské pobočky Transparency International. Upozornila, že státní zaměstnanci mají prosazovat veřejný zájem a v případě, kdy za ně platí soukromá firma, se mohou cítit vázáni zájmy této firmy. „Dohodnuté podmínky kontraktu měly být zveřejněné, aby byla možná veřejná kon-trola,“ prohlásila Zemanovičová.
Článek je převzat z tištěného EkoListu březen 2005.
reklama