Největší spotřebitelé platit nemusí, navrhují ekologické daňové zákony

Nové zákony o zdanění elektřiny a o zdanění pevných paliv, které vycházejí ze společného návrhu ekologické daňové reformy (EDR) ministerstva životního prostředí (MŽP) a ministerstva financí (MF), zřejmě obsahují výjimku ze spotřební daně na energie pro energeticky náročné podniky. O společném návrhu říká zástupce rezortu financí, že výjimku obsahuje, zástupce MŽP tvrdí, že výjimka v návrhu není.

Největší spotřebitelé energie, zřejmě nebudou plati žádnou ekologickou daň
Ilustrační foto: Jan Šatoplet/EkoList

Podle informací Jarmily Zimmermannové z oddělení ekonomických nástrojů MŽP energeticky náročné podniky dosud nejsou ze zdanění vyřazeny. Naproti tomu Karel Korba z ministerstva financí říká: „S výjimkou energeticky náročných podniků MŽP souhlasilo a MF ji do návrhu zařadilo“. Během července se k návrhu daňové refomy vyjádřilo ministerstvo průmyslu, které výjimku požaduje v rámci připravovaných zákonů o zdanění elektřiny a o zdanění pevných paliv. V září by se měl návrh reformy objevit v mezirezortním připomínkovém řízení. Všechny došlé připomínky však bude na ministerstvu financí projednávat až nová politická reprezentace. Nicméně čas se pomalu krátí, protože nařízení směrnice Evropské unie, která předepisuje členským státům zavést minimální sazby daně na pohonné hmoty, paliva a elektřinu, musí Česká republika naplnit nejpozději k 1.1. 2008.

"Ministr Sobotka letos písemně slíbil premiérovi, že návrhy dvou daňových zákonů, které připravuje k naplnění příslušné směrnice EU o EDR, předloží v podobě, která bude vycházet z návrhu koncepce EDR, tak jak ji MŽP připravilo," přibližuje současný stav tajemník ministra životního prostředí Daniel Vondrouš. Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) potvrdil, že se tedy má vynechat fáze schvalování koncepce a půjde se rovnou do praktické realizace daňové reformy.

Po volbách předložil ministr financí dva návrhy zákonů o zdanění energií. "Podoba, ve které je Sobotka předložil, ale vůbec nerespektuje návrh koncepce. Není v nich žádná diferenciace jednotlivých sazeb, která měla odlišit vlivy různých paliv na životní prostředí, sazby jsou minimální podle povinného minima ve Směrnici a tedy neúčinné. Návrh vůbec není výnosově neutrální, což ale ukládá příslušný vládní úkol i programové prohlášení vlády," říká Daniel Vondrouš. Podle něj má jít veškerý výnos z nových energetických daní do státního rozpočtu a zvedne se o něj daňová zátěž obyvatelstva.

Na druhou stranu zásadní připomínky MŽP požadují upravit návrhy zákonů na úroveň původně Sobotkou slíbenou premiérovi (tedy diferencované vysoké sazby přesně podle návrhu koncepce EDR), ministerstvo požaduje také kompenzační snížení jiných daní na úroveň celkové výnosové neutrality.

Návrhy daňových zákonů předkládá a připomínkové řízení vede ovšem výhradně ministerstvo financí. "Co jeho úředníci v tuto chvíli zapracovali do svých textů, zatím nevíme. Vzhledem k dosavadnímu chování MF ale nevěřím, že dokáže své sliby naplnit a obávám se, že bude dále EDR bojkotovat," říká Vondrouš.

V případě zavádění nových daní umožňuje Evropská unie podle Směrnice 2003/96/ES pro vybranou kategorii podniků úplné osvobození od spotřební daně z energií. Žádnou daň nezaplatí podniky, u kterých „buď nákupy energetických produktů a elektřiny činí alespoň 3,0 % hodnoty produkce, nebo vnitrostátní splatná daň z energie činí alespoň 0,5 % přidané hodnoty.“ Podle studie, kterou MŽP připojilo k svému návrhu daňové reformy, vynakládají na nákupy energie nejvíce odvětví výroby energie (ve kterém výdaje na energie dosahují 15 % hodnoty produkce), těžby nerostných surovin, v zemědělství (6,6 % hodnoty produkce) a v šesti odvětvích zpracovatelského průmyslu (kožedělném, výroby papíru, výroby paliv, chemickém průmyslu, sklářské výrobě, a v metalurgii).

„Formulace vnitrostátní splatná daň z energie činí alespoň 0,5 % přidané hodnoty znamená, že souhrn nepřímých daní uvalených na energie (vyjma DPH), které by byl daný podnik povinen platit, přesáhne 0,5 % přidané hodnoty vytvořené tímto podnikem,“ vysvětluje Vojtěch Máca z Centra pro otázky životního prostředí UK. Podle něj by překročení této hranice, mohlo by to nastat například u podniků zabývajících se rybolovem a chovem ryb, některých odvětví zpracovatelského průmyslu, ale i u výroby potravinářských výrobků, těžby ostatních nerostných surovin a dopravy. „Vše ale závisí na stanovení samotných sazeb zdanění energie, které v tuto chvíli nejsou známé,“ dodává Máca.

„V rámci definice náročného podniku může členský stát uplatnit přísnější kritéria, včetně definic hodnoty prodejů, postupů a odvětví,“ upozorňuje Jarmila Zimmermannová z oddělení ekonomických nástrojů MŽP. Podle ní by tyto podniky mohly být osvobozeny od spotřební daně pouze v případě, že budou zapojeny do evropského systému obchodování s emisními povolenkami, nebo se zavážou k dobrovolnému snižování spotřeby. „MŽP o výjimku pro energeticky náročné podniky v rámci přípravy nových zákonů žádat nebude a v případě žádosti ze strany jiného ministerstva budeme proti,“ dodává Zimmermannová.

„Pokud náklady na energii při výrobě nějaké komodity překračují určitou mez, nemá smysl zatěžovat tento produkt spotřební daní,“ hájí nulovou daň Kateřina Koubová z oddělení pro styk s veřejností Ministerstvo průmyslu a obchodu. Hlavním důvodem podle ní je, že by neúměrně rostly náklady při výrobě, zejména u těch produktů, které prochází náročnými tepelnými nebo chemickotepelnými procesy. „Typickým příkladem jsou hutní materiály, na jejichž výrobu se i při maximálních úsporách spotřebuje mnohonásobně více energie než na výrobu elektroniky, hodinek nebo nábytku. Kdybychom zatížili energeticky náročná odvětví ekologickou daní, udělali bychom z motivace k úsporám trest za výrobu s nižší přidanou hodnotou,“ říká Koubová.

Představa osvobození největších spotřebitelů energií od daní se nijak zvlášť nezamlouvá nevládním organizacím. „Úleva od spotřební daně pouze pro někoho je nesystémové řešení, které jde samozřejmě proti duchu ekologické daňové reformy,“ myslí si Karel Srdečný z Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWatt. Navíc upozorňuje i na další problémy, jako byla kriminální činnost spojená s rozdílným daněním motorové nafty a lehkých topných olejů. „Osobně mám pocit, že jde o pokus MPO sabotovat ekologickou daňovou reformu, případně o úspěšný lobbying velkého průmyslu," dodává Srdečný.

„Obecně si myslím, že zbavit povinnosti platit spotřební daň z energií ty, co mají největší potenciál k úsporám (tedy velcí spotřebitelé), neni žádoucí,“ říká Klára Sutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku. Pokud jde o motivaci ke snižování emisí skleníkových plynů, bude podle ní vedle výše spotřební daně záležet také na dalších faktorech jako je cena ropy a zemního plynu nebo kvótám v alokačním plánu pro druhé kolo obchodování s emisemi. „Nový alokační plán je podle mého názoru klíčové rozhodnutí o velikosti emisí oxidu uhličitého z českého průmyslu v příštích letech,“ dodává Sutlovičová.

O návrhu ekologické daňové reformy EkoList informoval v článku Ekologická daňová revoluce - MŽP dokončilo návrh ekologické daňové reformy

---

reklama

---