https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nektere-druhy-mravencu-si-dokazi-vyrabet-vlastni-antibiotika-zjistili-vedci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Některé druhy mravenců si dokáží vyrábět vlastní antibiotika, zjistili vědci

14.2.2018 15:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Z dvacítky testovaných druhů jich „povrchovými antibiotiky“, vylučovanými exoskeletem, disponovalo tucet.  Solenpospis molesta vyšel z jejich srovnání jako jednoznačný šampion.
Z dvacítky testovaných druhů jich „povrchovými antibiotiky“, vylučovanými exoskeletem, disponovalo tucet. Solenpospis molesta vyšel z jejich srovnání jako jednoznačný šampion.
Mravenci jsou bezpochyby fascinující hmyz a dosud poznaná rozmanitost přibližně 9500 druhů dává tušit, že řadu informací o nich ještě nevíme. Biologové Severokarolínské univerzity (NCSU) se před časem rozhodli odhalit mechanismus, jakým se mravenci vypořádávají s všudypřítomnými bakteriemi. Dočkali se překvapení. Zjistili, že některé druhy mravenců si vyrábí vlastní antibiotika.
 

„Zdá se, že by se mravenci mohli do budoucna stát novým zdrojem antibiotik, které bychom mohli nasadit i proti lidským chorobám,“ píše Clint Pernick, vedoucí celého výzkumu. Tak úplně snadné to ale zase nebude. Ne každý druh mravence si totiž účinnými mikrobiálními látkami vlastní výroby vypomáhá.

Zloděj, který se nebojí bakterií

„Ve skutečnosti disponuje touto schopností jen asi 40 % z námi zkoumaných druhů,“ vysvětluje Adrian Smith, biolog z NCSU, který se na sérii testů podílel. Za zvláště „nadějný“ subjekt přitom označil druh Solenpospis molesta, který se dosud proslavil jen svými zlodějskými kousky.

Mravenci tohoto druhu totiž záměrně sídlí v těsném sousedství jiných kolonií, ze kterých dovedně loupí zásoby potravin. Podobně si počínají i v lidských domácnostech. A možná právě proto obranné mikrobiální látky s antibiotickými účinky, které je schopen syntetizovat, pozornosti vědců unikaly.

„Přitom jsou jedny z nejsilnějších, se kterými jsme se vůbec setkali,“ říká Smith. Z dvacítky testovaných druhů jich „povrchovými antibiotiky“, vylučovanými exoskeletem, disponovalo tucet. Solenpospis molesta vyšel z jejich srovnání jako jednoznačný šampion.

Senzace? Příběh na pokračování

„Zajímavé jsou obě informace: to, že někteří mravenci antibakteriální látky vyrábí, i to, že někteří ne,“ říká Pernick. „Původně jsme se totiž domnívali, že touto schopností disponují všechny druhy. Zdá se ale, že ti „bez povrchové obrany“ se dokáží s bakteriemi vypořádat nějak jinak. A na to směřuje náš další biomedicínský výzkum. Výsledky jsou zatím omezené, ale pro budoucnost vývoje lidských antibiotik poměrně slibné.“

Prozatím se biologové z NCSU zaměřili na dvacítku mravenčích druhů v reakci na jednu jedinou bakterii. To se ale brzy změní. „Teď musíme zjistit, jaká látka je za antibakteriální efekt odpovědná, jak ji mravenci produkují nebo kde ji získávají,“ píší Pernick a Smith. „A také, jak se s bakteriemi vypořádávají mravenci bez antibiotik.“

Jak poznáte antibiotického mravence?

Není to nic příjemného, pro badatele v laboratoři, ani pro mravence samotného. Je totiž zapotřebí dokonale očistit povrch těla mravence, včetně všech článků a rafinovaných záhybů, od složených tykadel po poslední štětinu na zadečku. Většinou se to řeší ponořením do slabě koncentrovaného rozpouštědla. Poté je umístěn do sterilního prostředí, do kterého je přidána kapka bakteriální suspenze. Pak už stačí jen počkat: pokud se bakterie uchytí na těle mravence, žádné antibiotické látky neprodukuje nebo jen v neefektivní míře. A když nikoliv? O vnější obranu exoskeletu mravence se nutně musí starat nějaká antibakteriální složka.

reklama

Mraveneček v lese, těžkou kládu nese, pomozte mu kamarádi, sám ji nezaplatí.

 
Prosíme, zvolte výši svého daru. Děkujeme

Chci číst dále, daruji později  Pro zobrazení článku se prosím přihlašte
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist