Některé jihočeské řeky mají kvůli suchu méně vody, než je obvyklé

Zadržování vody v krajině = její větší odpařování. Pak holt i méně vody v řekách. I pro vodu platí zákony zachování.

nešlápl jste si tak trochu na mozek...

Volná hladina rybníka v horkém větru velice významě odpařuje. Zadržování v rybnících řekám nepomáhá.

Nejen rybníka.

A nebyla by nějaká věcná reakce, co je na mém tvrzení špatně? Jinak vypadáte jen jako kverulant.

Jestli jsem to správně pochopil, tak by bylo nejlepší všechno vysušit. I ty řeky. Pak se ta potvora voda nebude odpařovat a bude platit zákon o zachování. Jak geniální.

Aha, takže když to bude vše zamokřené a hodně se odpařovat, tak to zákon o zachování respektovat nebude a voda se nám bude množit?

Holt stále chybí mnoho desítek tisíc ha vodních ploch, které by vodu zadržovaly, no !

Mám na to stejně ironický náhled jako Vy (zadržovat vodu, ale jakou, když chybí prakticky všude- v řekách, v podzemí, v nádržích i v mracích?):-)

to jsou lidé, pořád s něčím chtějí něco dělat ale ty následky, že?

Nejen zadržovat, ale i odpařovat. Smysluplné zadržování vody je v podstatě jen vsakem, kdy se na povrchu neutvoří dlouhodobě vodní hladina. Takovou vodu dobře využijí stromy a prameniště a přitom se jí z povrchu odpaří jen málo.

Dovedu si představit větrníky, které by pumpovaly (přímo, ne se šílenými ztrátami skrze elektřinu) někam nahoru.

technicky se dá vymyslet kdejaká pitomost.... takže si můžete v podstatě představit cokoliv...

Řeky s hlubokými přehradami s velkým objemem vody mají vody dost, ale na
úkor hladiny přehrad. Ty bez přehrad nemají být z čeho dotovány a tak vysychají.
Jsou to jednoduché počty a kdo to nechápe, tak asi nebyl ve škole úspěšný.
Při přebytku naplníme přehrady a za sucha máme řeky čím dotovat. To nic
jiného dlouhodobě nedokáže. Plytká tůň i mokřad bez přítoku brzo vyschne
a tokům nic nedodá stejně, jako půda bez organických látek v ní obsažených.
Půdě bereme organiku pro energetiku a ta pak vodu neudrží , tokům bereme vodu pro vypařování v plytkých silně prohřátých mokřadech a tůních a nebo
s ní zavlažujeme zničenou půdu, která ji zbytečně vypaří. Je to jako zavlažovat poušť a myslet si, že ten písek bez organiky tu vodu udrží.
Hlavně, že současná mudrci kritizují předky a popírají stovky let staré
úspěšné způsoby využití přebytečné vody z přívalových srážek. Vidím to
na tocích v okolí Ostravy. Ty bez přehrad vysychají a ty s přehradami
suchem netrpí, ale ani přehrady nemají vody na nějaké jiné plýtvání.
Být jich ale více, tak mohly být plné ještě od loňských povodní a bylo
by i na nějaké to plýtvání.

Asi tak.

Moravskoslezský kraj má nejvyšší roční úhrny srážek a nejčastěji tam v rámci ČR dochází k extrémním srážkám, takže ano, to je přesně ta situace, kdy ta přehrada má smysl. Ale v tradičně suchých oblastech
není moc co zadržovat.

No není divu soudruzi, když máte téměř polovinu orné půdy odvodněnou, tj. meliorovanou. Ale sáhnout zemědělcům do jejich půdy si neodvážil nikdo.

Hele soudruhu, aby ty meliorace fungovaly, tak by se někdo o ně musel starat. Musela by zde být určitá údržba a tu již 3O let niko nedělá. Ale 3O let již nikdo také nedělá údržbu půdy a ta ztratila svou charakteristickou schopnou vodu zadržovat. A tak, když 2 dny prší, je i nad dnešníma melioracema bahnisko, a když na to 2 dny svítí slunce, je to samé místo suchem rozpraskané.

Popsal jste zcela přesně současnou situaci a pouze bych dodal, že meliorace nejsou pouze odvodnění, ale taky zavodnění. To se praktikovalo kdysi mém okolí na polích z odvodněných rybníků, které protínají strouhy na které jsou napojeny drenáže. Ty strouhy a drenáže přebytečnou vodu
odváděly a pomocí hradítek je spodem zavlažovaly. To, že
se to dnes nedělá je chyba hospodářů, kteří vše zanedbali
a nyní nemají peníze to obnovit. Na mé zahradě mám díky
údržbě funkční drenáže 120 let a je možné přes ně taky
spodem zavlažovat. Schází mi už ale stabilní zdroj vody
zničený zásahem "odborníků" z AOPK, kteří ho nechali
zasakovat a vyvěrat o 300 metrů níže, ale už nadměrné
obohacený železem a manganem ze slepenců v podloží a z
průzračného potůčku je rezavá strouha plná rezavých řas.
Takže, když se chce, tak to funguje, ale MUSÍ se chtít,
ale když se nechce a nebo to někdo zbabrá, tak to nejde!

Takže jak to vlastně je?
Řeky mají málo vody,prší prý stejně,krajina nám nezadržuje vodu. Takže kdy se ta voda vypaří ,při dešti? Nebo kde mizí.
Že by nás rybníky připravovaly o vodu v řekách ,jak říká pan Svoboda?
Něco v těch tvrzeních je špatně.

Opakem pravdy je pravda jiná. Naprší více. Jak ale píše Dvořák. Půda vodu nezadržuje, neb nemá uhlík (humus) ani pole ani lesy. A co naprší odteče a co je v rybnících se odpaří. Něco by pomohly přehrady, ty mají povinnost udržovat průtok. Ale hlavně by se mělo co nejvíc podporovat ukládání uhlíku do půdy, místo horování pro biomasové elektrárny, bioplynky atd. A měřit a dotace na uložený uhlík. Nejjednodušší, nejlevnější a nejprospěšnější metoda ukládání uhlíku.

"Nejjednodušší, nejlevnější a nejprospěšnější metoda ukládání uhlíku."
Ano, souhlasím, ale zoufale pomalá a víceméně dočasná. Humus se rozkládá (oxiduje) úměrně jeho množství v půdě.

Už jsem tady psal několikrát, že biomasa, která se nehodí přímo k zaorání, tak tepelně rozložit a zbylý biouhel zaorat taky. Obojí je prospěšné, biouhel vydrží tisíce let.

Souhlas, mizení humusu z půdy je velice rychlé. Příroda to řešila každoročním doplňováním z mrtvé biomasy a jakmile toto nefunguje ,humus z půdy rychle zmizí.

Když prší stejně ,nebo dokonce více a voda odtéká a nevsakuje se, musí být řeky plné, jak kdysi. Nebo by musely být po každém dešti povodně a to nejsou.
Další, hrabal jste se někdy na záhonech na zahradě? Já ano a vím, že lehká humusovitá půda kterou mám na záhonech se vysušuje mnohem rychleji než jiná. Taková půda je jen v tenké vrstvě a moc vody nezadrží . Hlouběji už je všude jen slehnutá hlušina, ta má podobné vlastnosti kdekoliv, pokud někde nejsou hluboké spraše.
Jsem pro humus v půdě ,ale neudělá to vlhkou zem, ani nenaplní řeky. To je zásadní omyl.
Odpařování je větší než kdysi , s tím souhlasím ,protože chybí oblačnost ,ale i ta prý je stejná jak kdysi ,říkají odborníci.

Asi jste nepozoroval tu půdu při hrabaní v záhoně
dostatečně pozorně. Bez organiky v půdě v ní schází
taky ty žížaly, které propojují chodbičkami kam zatahují organické zbytky vrstvu orniční a vrstvu podorniční. Těmi chodbičkami pak voda zasakuje a
bez toho by zůstala pouze v povrchové vrstvě. Ono
navíc tam, kde jsou žížaly, tak tam jsou i krtci
a s nimi ještě větší chodbičky pro zasakování vody.
Zkuste vykopat na zahradě jámu metr hlubokou a na
řezu zkoumejte jednotlivé vrstvy, pokud nemáte
zahradu z nějakého návozu odjinud. Podle typu té
vrstvy snadno vydedukujete, co vaše půda potřebuje.
Ano organika v tenké vrstvě s jílovou izolací bez
propojení s hloubějšími vrstvami vysychá rychle
a je to proto, že je tam ta izolace bez narušení
těmi chodbičkami. Půda se vysychání brání po svém
a přemokření taky. Za sucha popraská a tím se připraví na déšť, aby se voda dostala puklinami
níž a neodtekla po povrchu. Pokud už je ale nasycená, tak se pukliny zacelí a voda po povrchu
odteče. Ve zdravé půdě plné organiky pomáhají
zásaku ty žížaly a krtci. V půdě nemocné a chudé
na organiku je to pouze to praskání a pokud v ní
ještě vytvoříte v určité hloubce dusáním a chemií
izolační vrstvu, tak je dokonáno. Pamatuji dobu
takzvané hluboké orby a dokonce v době pasových
traktorů i trhání té izolační vrstvy háky. Ono
půda a půda je rozdíl a jílovité půdy v mém okolí
jsou na své utužení náchylné. Proto kritizuji ty
bezorební postupy, které se u nás vymstí tím utužením bez možnosti koloběhu vody a živin mezi
ornicí a podornicí. Propojení těch vrstev pomohou
i hlubokokořenící rostliny a to hlavně pícniny
jako jetel a hlavně vojtěška. Nejen, že si najdou
vodu v hloubějších vrstvách, ale s ní i živiny
a hlavně v půdě vytvoří ty chodbičky po uhnití
kořenů i metry hluboko. Navíc umí zužitkovat
vzdušný dusík a uložit ho v půdě pro následné
plodiny. Bohužel mimo vylepšení půdy dnes nemají
pícniny využití a tak jsou spíše vzácností. U
nás se vyséval i bob setý a ten taky vylepšoval
půdu i bez hnojení. Dnes je téměř neznámou
plodinou a přitom před 35 roky ho byly kolem mne
desítky hektarů. Boby byly součástí krmných šrotů
a nahrazoval dovozovou krmnou sóju. Dnes tu ale
sejí už pouze "svatou trojici" a místy je ta
kukuřice už dva roky po sobě. Hnojením umělými
hnojivy je jako les a místo zelené barvy je až
modrá, kolik je v ní dusíku. A v půdě pod ní?
Žížal a krtků nula a buď po dešti kaluže a nebo
za sucha ty pukliny. Smutné kam dospělo naše
zemědělství za 35 let, protože před tím se tam
pěstovalo zelí, brambory, pícniny, bob, řepa,
tuříny a z obilnin dokonce i oves a žito.
Dnes tyto obilniny na poli vidím pouze zřídka
a o nějaké zelenině už ani nemluvím. Ona ta
pestrost není o výměře, ale o množství plodin.
K čemu bude rozdělení lánů polí na nudličky,
když se na nich bude pěstovat totéž a nebo se
bude střídat pouze ta "svatá trojice"? Povím
vám, že k ničemu a pouze to bude komplikovat
zemědělcům práci a snižovat ekonomický efekt.

to Jaroslav Řezáč 4.9.2025 15:25
Problém je, že pokud se do přečerpávací elektrárny žene nahoru voda elektřinou, tak má energie za sebou daleko víc ztrátových konverzí, než pokud by čerpadlo poháněla přímo vrtule větrníku. Ta ztráta se dá vcelku snadno najít a spočítat.

Pak si jistě umíte spočítat i náklady na všelikaké náhony a potrubí navíc a ztráty v nich. Tam kde je třeba čerpat, taky nemusí moc foukat

to Jiří Svoboda
Dokážu si představit i docela vysoký větrník, jaké už se stavějí, kde by se čerpání dělo uvnitř tubusu a voda z vršku tekla samospádem do o něco níže položené nádrže, jako ve vodovodu. Ta zdrž by mohla sloužit jako horní nádrž elektrárny a přetok by mohl živit nějaká jezírka a mokřady.
Na území státu máme asi stovky lokalit, kde by se něco podobného dalo realizovat a bylo by to daleko smysluplnější než stávající větrníky, které jen destabilizují síť.

Problém je ten, že prší priveľmi pravidelne a rovnomerne. Voda nemá šancu dotiecť do hlbších vrstiev a pramene majú málo vody. Vegetácia je zelená až priveľmi na túto ročnú dobu, ale v hĺbokých vrstvách je sucho. Aj keby zapršalo výdatnejšie, trvá pomerne dlho kým sa zásaby vody v hĺbke doplnia. Je zbytočné za tým hľadať klimatickú zmenu alebo vplyv človeka, počasie aj dažde sú veľmi nepravidelný a náhodný jav.