https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nektere-listnate-stromy-ohen-v-ceskem-svycarsku-prestaly
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Některé listnaté stromy oheň v Českém Švýcarsku přestály Aktualizováno

29.7.2022 11:47 | HŘENSKO (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | Aktron / Wikimeda Commons
Část lesa při požáru v Českém Švýcarsku zůstala, ohni odolaly listnaté stromy, jehličnany lehly popelem. Vyplývá to ze satelitních snímků i ze zjištění ČTK na místě největšího požáru v dějinách České republiky. Petr Surový z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze ČTK řekl, že zachovalé stromy ze záznamu už skoro stoprocentně neshoří.
 

Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské vyznačili odhad rozsahu požáru, který odpovídá odhadu generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Vladimíra Vlčka, že se dne 28. července jednalo o plochu zhruba 1000 hektarů.

Stát nezůstaly pouze ikony národního parku, tedy Pravčická brána a zámeček Sokolí hnízdo, ale uvnitř tohoto ohromného požářiště také některé lesy, a to zejména listnaté. Podle dat získaných z měření vědců z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze v posledních čtyřech letech více než dvě třetiny této oblasti před požárem tvořily smrkové souše po kůrovci

Snímky byly podle Surového pořízeny ve čtvrtek dopoledne. "Ta fronta požáru už přešla, to už je za tím. Ty stromy stojí," řekl Surový, který vede katedru hospodářské úpravy lesů. Podle Surového snímky z dneška nejsou dostupné, neboť je zataženo.

Možnost vidět spoušť napáchanou ohněm měli ve čtvrtek novináři. Po cestě z Hřenska do Mezní Louky byly vidět listnaté stromy mezi spáleništěm. Správa Národního parku České Švýcarsko vysazovala listnaté dřeviny na uvolněných místech po stromech zničených kůrovcem. Smrkové monokultury se snažili správci parku omezovat těžbou dřeva už před kůrovcovou kalamitou.

Listnaté stromy zůstaly stát hlavně v případě, že byly ve větší skupině. "Bohužel při požáru vzaly za své dobře se zmlazující porosty. Buky a břízy, které byly 30 metrů vysoké, zmizely," řekl ČTK mluvčí parku Tomáš Salov, který už měl možnost podívat se na požářiště. Z okolí Hřenska se podle něj v roce 2018 odvážely smrky, vznikla 40 hektarů velká holina a několik menších dalších i bezpečnostní pás podél silnice z Hřenska na Mezní Louku. Mrtvého dřeva tam bylo podle Salova relativně málo, fragmenty porostů, které zůstaly stát. Byla tam ale velice silná vrstva organického materiálu, opady jehličí, větviček a větví, které se tam shromažďovaly desítky let.."Jakmile začne hořet tato vrstva, která je velmi dobře hořlavá, tak i zmlazení odumře," uvedl Salov. Za své vzaly i listnaté stromy, které se nacházely samostatně okolo hořící plochy.

V oblasti Hřenska byl poslední velký požár podle Salova v roce 1842. Tehdy shořelo na české straně 85 hektarů lesa a na německé 95 hektarů. Od té doby se tam hrabanka střádala. "Problém vnímáme v tlusté vrsvě organického materiálu, proto jsme chtěli diskutovat s veřejností o řízeném žárovém managmentu, o které se mluví v dokumentu k zásadám péče o park. To je jediný způsob, jak se v kontrolovatelných podmínkách zbavit této tlusté vrsty organického materiálu, v níž vidíme největší požární riziko," uvedl Salov. Listnaté stromy nejsou tolik bohaté na různé silice a pryskyřice, které dobře hoří.

Úsilím Správy Národního parku České Švýcarsko bylo od roku 2000 do roku 2017, než přišla kůrovcová kalamita, přeměnit les alespoň na smíšené porosty a významně navýšit podíl listnatých dřevin.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

30.7.2022 06:53
Listnaté lesy neprodukují zdaleka tak velkou hořlavou hrabanku jako jehličnaté. Nicméně stará borovice přízemnímu ohni většinou odolá, ale bříza ho vynese do korun a to je pak fofr.
Odpovědět
Pe

Pepa

30.7.2022 15:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
Takže až vytahneme všechny padlé a suché stromy z těch strží, předpokládám ze nám s tím pomůžou vrtulníky, tak pak vykácime všechny brizky, to aby nám to zase v českém Švýcarsku nechytlo?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.7.2022 18:21 Reaguje na Pepa
No pokud mluvíme o skalách a roklích, tak tam nic jiného než tam bylo nevyroste. To nebyl hospodářský sázený les, ale přirozený nálet. A požár se může klidně po 50-100letech opakovat. Bezzásahovost nás evidentně nezachrání.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.7.2022 18:48
Bříza hoří díky silicím v kůře i mokrá a měkké jehličnaté suché dříví
je slabým odvarem, až v bezzásahovém lese uschnou a začnou hořet duby,
buky, břízy, habry atd. To bude teprve žár. Porovnávat biomasu podle výhřevnosti je možno pokusem. Zapalte si kilo hrabanky a kilo suchého smrkového dříví a to neberu do úvahy to, že té hrabanky je v lese pár
centimetrů, ale nevykácených soušek tisíce kubíků. Hrabanka většinou
pouze doutná, žhne a potřebuje k rozhoření vítr na rozdíl od stojící
soušky s dostatkem vzduchu k hoření i bez větru. Kdyby byla hrabanka
lepším palivem než dříví, tak by lidé asi raději topili hrabankou
a nikoliv pracně káceli a štípali dříví. Listnatá hrabanka hoří lépe,
než slehlá hrabanka jehličnatá a u klestí je to stejné, pokud je obojí
vysušené a není v pokročilém rozkladu. Trouchnivějící už pouze doutná
a nehoří nijak výhřevným plamenem. Pokud ale souška neleží a nehnije,
tak jako stojící a vysušená hoří velmi výhřevným plamenem. Navíc jsou
ty stojící souše nebezpečné nejen pro lidi, ale i pro nově narostlé
stromy. Padající strom poškodí, či zcela zničí desítky mladých stromků
a komplikuje tak obnovu lesa. Když už, tak souše pokácet a když budou
ve styku s půdou a vlhkostí, tak se urychlí jejich rozklad. Pokud ale
zůstanou stát, tak se rozklad odkládá o mnoho let a zvyšuje se riziko
zničujícího požáru o tuto dobu. Byl to chybný postup minimálně tam,
kde se jedním podpisem proměnil hospodářský les na prales s obrovskou
zásobou toho suchého paliva. Hospodářský les měl být vytěžen a nebo
alespoň pokácen, aby byl při styku s půdou urychlen rozklad dříví.
V pralese je zmar stromů postupný a nikoliv celého pralesa najednou
a tak tam té suché hořlavé hmoty není tolik, jako v tom lese soušek.
Jinak pro PEPU pouze tolik, že kdyby se ty souše těžily třeba i těmi vrtulníky, tak by to asi nestálo tolik, jako nyní hašení vrtulníky
i se všemi ostatními náklady a následnými škodami. Výsledek obnovy
lesa je nejistý, co do druhové skladby a navíc bude opět stejnověký.
Nic se tak nezmění stejně jako na Šumavě, kde smrky hospodářského
lesa nahradily stejnověké smrky náletového lesa "pralesního" na
kterém si za pár desítek pochutná zase kůrovec. Prales nelze bez
cílené výsadby "vypěstovat" za pár desítek let, protože přírodě
to trvalo let stovky a tisíce. Tato koncepce je utopistická a
tak levná, že je nakonec nezaplatitelná.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist