Někteří lidé odmítají spalovnu odpadů, kterou plánuje budějovická teplárna

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Zevo by mělo stát v místě, kde teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Roční kapacita by měla být 160 000 tun odpadů, starší odhad stavebních nákladů je 2,8 miliardy Kč. Zařízení vyrobí 60 000 megawatthodin elektřiny za rok. Město České Budějovice, jediný akcionář teplárny, chce snižovat spotřebu fosilních paliv. Teplárna reaguje také na zákaz skládkování výhřevných odpadů k roku 2030. Cílem je ukončit spotřebu hnědého uhlí a do roku 2030 omezit fosilní paliva téměř na nulu.

"Postupně chceme odstavovat uhelné kapacity a nahrazovat je bezemisními zdroji energie. Prvním základním pilířem je napojení na tepelný napáječ z elektrárny Temelín, nahrazení další třetiny uhlí biomasou (...) a v neposlední řadě vybudování Zevo," řekl předseda představenstva teplárny Václav Král. Zevo by mělo fungovat od sezony 2029/2030, bude dodávat teplo i elektřinu a spalovat odpady zejména z jižních Čech, žádné ze zahraničí.

Podle posudku bude koncentrace škodlivin buď pod emisními limity nebo jako dnes. Možný hluk nepředstavuje zdravotní riziko, Zevo neovlivní stav vod ani půdy. "Vlivy na faunu a flóru budou nevýznamné," řekl Karel Wurm, jenž posuzoval vlivy na životní prostředí.

Ministerstvo životního prostředí, jež musí se stavbou souhlasit, dostalo 17 vyjádření z obcí, úřadů a od lidí. Vadila jim kapacita, vliv na emise či dopravní zátěž. "Je evidentní nárůst nebezpečné karcinogenní látky, benzopyrenu," řekl člen spolku T. G. M. z Nového Vráta Karel Turek. Podle Wurma jsou odhadované emise Zevo "obrovsky nízké". Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika kritizoval, že v dokumentaci není bilance dioxinů. Sarah Ožanová ze sdružení Arnika řekla, že to bude nadbytečná spalovna. Podle ní mají už v ČR kladné stanovisko EIA jiná taková zařízení, která mají vyšší kapacitu, než bude možné spalovat. "Je jednoznačně nekoncepční povolovat stavbu takto velkého a nadbytečného zařízení. Bude to blokovat rozvoj recyklace odpadů," řekla v debatě.

Podle zástupců Jihočeského kraje bude naopak potřeba v jižních Čechách i další Zevo. Takové zařízení chtěla podle starších informací postavit Firma C-Energy Planá v areálu v Plané nad Lužnicí, do roku 2026. Odhad nákladů byl až 900 milionů Kč, roční kapacita 50.000 tun odpadu.

O kvalitu vzduchu se v debatě obával zastupitel obce Hlincová Hora Jan Havelka (Hlincovka Spolu). "Hlincová Hora je ohledně ovzduší přirovnávána k lázeňskému prostředí. Bude to ničit výjimečnost našeho ovzduší, vliv tady jednoznačně bude," řekl. Také se ptal, zda pak obec dostane kompenzace. Podle odborníků ale nebude vliv spalovny devastující. Další lidé kritizovali, že chybí monitoring toxických látek a že v dokumentaci není řádně zahrnutý vliv dálnice D3. Zevo kritizují i sdružení Calla, Hnutí Duha či Strana Zelených.

Teplárna chce svážet odpad po silnici a ve vlacích. Po železnici lze ročně dovézt až 58.000 tun odpadů. Zevo by mělo ročně fungovat 8000 hodin, zbytek roku budou odstávky, jak řekl Michal Haškovec, který má na starosti technologii. Z roční kapacity 160.000 tun odpadu bude 113.000 tun komunálního. Hlavní stavbou bude objekt velký 80 krát 150 metrů. Uhelnou výtopnu Vráto nebude teplárna po roce 2024 provozovat. Zůstane 160 metrů vysoký komín i všechna vzrostlá zeleň, uvedli zástupci teplárny. Zařízení by mělo fungovat 20 až 30 let.

Teplárna dodává teplo a teplou vodu do 29.000 domácností a 250 firem ve městě. Její distribuční síť měří 163 kilometrů, z nichž je 85 kilometrů parovodů, 33 kilometrů horkovodů a 45 kilometrů teplovodů. Ročně podnik prodá kolem 1500 terajoulů tepla. Energeticky využitelných odpadů se v jižních Čechách ročně vyprodukuje přes 300.000 tun. Teplárna také dříve plánovala, že bude využívat dřevní štěpku v novém kotli. Vzniknout by také mohlo úložiště energie, které v kombinaci se stávajícími turbínami vytvoří městu zálohu pro případný blackout.