https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nekteri-lide-odmitaji-spalovnu-zevo-kterou-planuje-budejovicka-teplarna
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Někteří lidé odmítají spalovnu odpadů, kterou plánuje budějovická teplárna

18.2.2022 13:01 | ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Někteří lidé a aktivisté odmítají zařízení pro energetické využití odpadu (Zevo), které ve svém areálu ve Vrátě na Českobudějovicku plánuje Teplárna České Budějovice. Na veřejném jednání včera uvedli, že zařízení je nadbytečné i že příliš znečistí ovzduší. Zástupci teplárny i autor posudku vlivů na životní prostředí jejich výhrady odmítli.
 

Zevo by mělo stát v místě, kde teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Roční kapacita by měla být 160 000 tun odpadů, starší odhad stavebních nákladů je 2,8 miliardy Kč. Zařízení vyrobí 60 000 megawatthodin elektřiny za rok. Město České Budějovice, jediný akcionář teplárny, chce snižovat spotřebu fosilních paliv. Teplárna reaguje také na zákaz skládkování výhřevných odpadů k roku 2030. Cílem je ukončit spotřebu hnědého uhlí a do roku 2030 omezit fosilní paliva téměř na nulu.

"Postupně chceme odstavovat uhelné kapacity a nahrazovat je bezemisními zdroji energie. Prvním základním pilířem je napojení na tepelný napáječ z elektrárny Temelín, nahrazení další třetiny uhlí biomasou (...) a v neposlední řadě vybudování Zevo," řekl předseda představenstva teplárny Václav Král. Zevo by mělo fungovat od sezony 2029/2030, bude dodávat teplo i elektřinu a spalovat odpady zejména z jižních Čech, žádné ze zahraničí.

Podle posudku bude koncentrace škodlivin buď pod emisními limity nebo jako dnes. Možný hluk nepředstavuje zdravotní riziko, Zevo neovlivní stav vod ani půdy. "Vlivy na faunu a flóru budou nevýznamné," řekl Karel Wurm, jenž posuzoval vlivy na životní prostředí.

Ministerstvo životního prostředí, jež musí se stavbou souhlasit, dostalo 17 vyjádření z obcí, úřadů a od lidí. Vadila jim kapacita, vliv na emise či dopravní zátěž. "Je evidentní nárůst nebezpečné karcinogenní látky, benzopyrenu," řekl člen spolku T. G. M. z Nového Vráta Karel Turek. Podle Wurma jsou odhadované emise Zevo "obrovsky nízké". Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika kritizoval, že v dokumentaci není bilance dioxinů. Sarah Ožanová ze sdružení Arnika řekla, že to bude nadbytečná spalovna. Podle ní mají už v ČR kladné stanovisko EIA jiná taková zařízení, která mají vyšší kapacitu, než bude možné spalovat. "Je jednoznačně nekoncepční povolovat stavbu takto velkého a nadbytečného zařízení. Bude to blokovat rozvoj recyklace odpadů," řekla v debatě.

Podle zástupců Jihočeského kraje bude naopak potřeba v jižních Čechách i další Zevo. Takové zařízení chtěla podle starších informací postavit Firma C-Energy Planá v areálu v Plané nad Lužnicí, do roku 2026. Odhad nákladů byl až 900 milionů Kč, roční kapacita 50.000 tun odpadu.

O kvalitu vzduchu se v debatě obával zastupitel obce Hlincová Hora Jan Havelka (Hlincovka Spolu). "Hlincová Hora je ohledně ovzduší přirovnávána k lázeňskému prostředí. Bude to ničit výjimečnost našeho ovzduší, vliv tady jednoznačně bude," řekl. Také se ptal, zda pak obec dostane kompenzace. Podle odborníků ale nebude vliv spalovny devastující. Další lidé kritizovali, že chybí monitoring toxických látek a že v dokumentaci není řádně zahrnutý vliv dálnice D3. Zevo kritizují i sdružení Calla, Hnutí Duha či Strana Zelených.

Teplárna chce svážet odpad po silnici a ve vlacích. Po železnici lze ročně dovézt až 58.000 tun odpadů. Zevo by mělo ročně fungovat 8000 hodin, zbytek roku budou odstávky, jak řekl Michal Haškovec, který má na starosti technologii. Z roční kapacity 160.000 tun odpadu bude 113.000 tun komunálního. Hlavní stavbou bude objekt velký 80 krát 150 metrů. Uhelnou výtopnu Vráto nebude teplárna po roce 2024 provozovat. Zůstane 160 metrů vysoký komín i všechna vzrostlá zeleň, uvedli zástupci teplárny. Zařízení by mělo fungovat 20 až 30 let.

Teplárna dodává teplo a teplou vodu do 29.000 domácností a 250 firem ve městě. Její distribuční síť měří 163 kilometrů, z nichž je 85 kilometrů parovodů, 33 kilometrů horkovodů a 45 kilometrů teplovodů. Ročně podnik prodá kolem 1500 terajoulů tepla. Energeticky využitelných odpadů se v jižních Čechách ročně vyprodukuje přes 300.000 tun. Teplárna také dříve plánovala, že bude využívat dřevní štěpku v novém kotli. Vzniknout by také mohlo úložiště energie, které v kombinaci se stávajícími turbínami vytvoří městu zálohu pro případný blackout.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.2.2022 14:06
Některým lidem vadí úplně všechno. Pro ty mám jednu radu - neprodukujte odpady a nebude spalovna.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.2.2022 14:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Mnozí ti odpůrci, by se měli jet podívat do Vídně, jak tam funguje spalovna odpadů - dnes už téměř uprostřed města, tak 50roků.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

19.2.2022 15:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
danajský dar odpadového nehospodaření
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.2.2022 14:44
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.2.2022 10:57
Problémem veškerých staveb je hustota zastavěnosti této malé zemičky.
Cokoliv nového naráží na původní zastavěné území a sobeckost to vše
zanechat ve stávající podobě. Chápu starousedlíky a nové obyvatele, když
zjistí, že budou v blízkosti spalovny, továrny, skladu, dálnice atd. Těch
se vždy zeptám, kde pracují a zda jejich pracoviště neobtěžuje okolní
obyvatele. Většinou se zamyslí a pochopí, že i oni obtěžují jiné svoji
činností, ač jen jedou po dálnici kolem cizího domu, když používají zboží
vyrobené za plotem cizího domku, že produkují odpad, který se někomu za
domem skládkuje, spaluje či "recykluje" s negativním dopadem na okolí. Doporučuji všem zastáncům recyklace navštívit Bohumín a postát chvíli
kolem zpracovny použitých PET láhví, nebo zastáncům zateplování se nadechnout kouře z výroby minerální vlny tamtéž. Ty EKO prospěšné výroby
jsou místně naprosto negativní pro své okolí. Takže závěrem povím tolik,
že všem odpůrcům podobných staveb dám na výběr buď slevu na poplatcích
za odpady, případně na teplo vyráběné spalovnami a nebo jim naúčtovat za odpady jeho "EKO" likvidaci třeba v zahraničí. Je to prostě stále stejné. Já chci žít v čistém a ať trpí jiní, protože jsem sobec a nemíním se s jinými o tyto "dary" podělit.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

19.2.2022 15:08 Reaguje na Břetislav Machaček
ono jde spíš o to, že neschopnost zodpovědných zavést cirkulační ekonomiku v odpadovém hospodářství se až příliš freneticky řeší úlitbama a každý ví, že spalovna nic neřeší, jen z většího množství se udělá o něco menší ale i z těch spaloven jde toxický odpad v podobě strusky KAM?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.2.2022 17:22 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tak mi prosím vysvětlete jak by jste recykloval směsné
plasty, dehtovanou lepenku, směsi dřeva a plastů, ropné
a jiné odpady chemického charakteru, směsný textil, kde
v jednom kusu je přírodní i syntetický materiál a různé
výrobky na bázi směsí těchto látek. Tu je pouze řešením
skládka a nebo spalovna. Ono nejde o neschopnost zavést
cirkulační ekonomiku, ale pouze o možnost to recyklovat.
Co se asi tak bude dělat ze směsí polystyrénu, lepidel,
perlinek, stěrek a stavebních hmot z bouraček? Tyto směsi
lze do určité míry přidávat do stavebních hmot, ale pouze
za cenu nižší kvality těchto stavebních hmot. Ne vše lze
recyklovat a co s tím? Vystřelit na Mars? Pokud z tuny
odpadu vznikne 10 kg strusky, tak je to lepší, než tu tunu
uložit na skládce a věřte nebo ne, vždy tu bude něco, co
nepůjde recyklovat vůbec. Mimochodem spalování spalitelných
hmot je taky recyklace na energii, plyny a popeloviny.
Toxický popel je i dílem přírody(sopky) a nikdo tomu není
schopen zabránit, takže odpor proti spalovnám je odporem
situaci s odpady vůbec řešit. Je to naivní odkládání toho,
co zatím lidstvo technologicky zvládá a snění o tom, co
zatím nedokáže. Je to stejné jako s energetikou, kde se
spolehlivé zdroje nebudují a čeká se na zázračné nové
technologie. Výsledkem bude dožití zdrojů stávajících
a čekání na zázrak o pokrytí potřeb z OZE a akumulací.
Mi je to už lautr putna, ale mladí musí začít jednat,
aby je nezasypaly odpady a nebyl kolaps energetiky.
Ono taková recyklace železného šrotu je taky spalovna
laků, barev, plastových a jiných povrchů železa a vzniká
co? Čistý kov, plyny a struska. Lze to udělat jinak?
Takže nesnít, ale hlavně konat !!!
Odpovědět
Mi

Michal

19.2.2022 17:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Jenže zrovna tenhle případ není o ani zastavování nového území. Vše se má realizovat v ne příliš vzhledném areálu současné výtopny, která slouží jako záložní zdroj pro město.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.2.2022 19:08 Reaguje na Michal
U nás byla ta zpracovna PETek před tím tramvajovým depem
a později továrničkou na výrobu autopřívěsů. No a továrna
vyrábějící izolační vlnu byla kdysi panelárnou. To, že
lze využít nevyužitou výtopnu na spalovnu je pro ekologii plus, protože nedojde k výstavbě na "zelené louce". Jen
je třeba použít dnes nejmodernější technologie čištění
zplodin a navážet odpad průběžně bez dlouhého skladování. Odpadne tak zápach skladovaného odpadu a možnost, že by
se nekontrolovaně vznítil při skladování. Když to nikde
nebude, tak co s tím odpadem? Vystřelíte ho do kosmu?
Já vám věřím, že to nikdo za plotem nechce, ale to jsme
nechtěli ani my, ale víme, že je to nutné, jako třeba
recyklace železného šrotu se spalováním barev, laků a
příměsí ve šrotu. Někde se to prostě musí likvidovat!
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist