Neratovice chystají obnovu tůní, práce by mohly začít příští rok na podzim
28.10.2024 01:20 | NERATOVICE
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Město letos získalo evropské dotace, které by měly náklady pokrýt. Celkové předpokládané výdaje na obnovu Kozelské tůně jsou podle projektu téměř 78 milionů korun a na obnovu Lobkovicko-Jiřické tůně téměř 89 milionů korun.
Bez obnovy tůně vysychají a bez zásahu by časem byly kompletně zanesené bahnem. Místní živočichové i rostliny by tak přišli o své prostředí, které je unikátní svou různorodostí, tedy kombinací vodních ploch, mokřadu a dalších. Projekt město konzultovalo s Agenturou ochrany přírody a krajiny.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Potápěči vyměnili na přehradě Březová česla u výpustí hráze
Skončila tříletá oprava vodní nádrže Letovice
Lesy ČR obnovily Písařův rybník u Tří Seker na ChebskuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
HH
Honza Honza
28.10.2024 07:41Rovněž příklad nesmyslnosti teorie o bezásahovosti (ruce pryč od přírody).
Odpovědět
Anyr
28.10.2024 09:17 Reaguje na Honza HonzaMě spíš štve, jak všichni stále dokola opakují tak zavádějící věci.
Na Ekolistu je mezi "diskutujícími" (spíš komentátory, či šiřiteli vlastních názorů, kam počítám obvykle i sebe) značně rozšířená mantra, že každý "ekomagor" z každého "ekoteroristického uskupení" podporuje všude bezzásahovost, a že bezzásahovost znamená, že děj se co děj, v dané lokalitě člověk neudělá "nikdy nic".
Je to velmi nešťastné, toto takto šířit, protože je to jen primitivní výklad, stejně jako že svoboda znamená možnost dělat si, co jen chci.
I v zónách bezzásahovosti bude vždy boj s invazivními druhy, nikdy nebudou bez kontroly, bez dohledu lidí.
Člověk už totiž natolik poškodil vše kolem sebe, zavlekl sem tolik druhů a zapříčinil tak nefunkční krajinu, že bez něj to prakticky už nepůjde - od regulace přemnožené zvěře (od srnčí po dravce), přes boj s invazivními druhy až po umělé vytváření "jakobypřirozených" prvků v krajině. Ano, kde to jde, jsem stopro pro "bezzásahovost", ale takových lokalit je málo.
Popravdě neznám osobně žádného ekologa/ochránce/ekototeroristu/zachraňbrouka/zeleného magora, který by tvrdil opak, tedy že bez péče člověka se krajina vrátí tam, kde byla, že se sama uzdraví.
No, vlastně znám, jenže to v teorii znamená "vymizení lidstva". A to je silný extrém, a jen čistá teorie typu "kdyby".
Je třeba se vzdělávat, studovat, informovat se a ptát se. Nikdy v životě nestačí spoléhat na vlastní mozek, na vlastní myšlení a výklady - protože je to obvykle, více nebo méně, jinak.
Odpovědět
Na Ekolistu je mezi "diskutujícími" (spíš komentátory, či šiřiteli vlastních názorů, kam počítám obvykle i sebe) značně rozšířená mantra, že každý "ekomagor" z každého "ekoteroristického uskupení" podporuje všude bezzásahovost, a že bezzásahovost znamená, že děj se co děj, v dané lokalitě člověk neudělá "nikdy nic".
Je to velmi nešťastné, toto takto šířit, protože je to jen primitivní výklad, stejně jako že svoboda znamená možnost dělat si, co jen chci.
I v zónách bezzásahovosti bude vždy boj s invazivními druhy, nikdy nebudou bez kontroly, bez dohledu lidí.
Člověk už totiž natolik poškodil vše kolem sebe, zavlekl sem tolik druhů a zapříčinil tak nefunkční krajinu, že bez něj to prakticky už nepůjde - od regulace přemnožené zvěře (od srnčí po dravce), přes boj s invazivními druhy až po umělé vytváření "jakobypřirozených" prvků v krajině. Ano, kde to jde, jsem stopro pro "bezzásahovost", ale takových lokalit je málo.
Popravdě neznám osobně žádného ekologa/ochránce/ekototeroristu/zachraňbrouka/zeleného magora, který by tvrdil opak, tedy že bez péče člověka se krajina vrátí tam, kde byla, že se sama uzdraví.
No, vlastně znám, jenže to v teorii znamená "vymizení lidstva". A to je silný extrém, a jen čistá teorie typu "kdyby".
Je třeba se vzdělávat, studovat, informovat se a ptát se. Nikdy v životě nestačí spoléhat na vlastní mozek, na vlastní myšlení a výklady - protože je to obvykle, více nebo méně, jinak.
Peter Sládek
28.10.2024 10:09 Reaguje na AnyrPointa je v tom, že hospodári robili ten boj zadarmo. Ich zákazom ekotaliban prehadzuje náklady na spoločnosť, čo roztáča nenásytnú špirálu, ktorá nemá koniec.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
29.10.2024 08:04 Reaguje na Peter SládekZkuste spolu se mnou zapřemýšlet, jo?
Dříve dělali hospodáři spoustu věcí jaksi zadarmo (třeba těžbu bahna z rybníků, vyžínání příkopů a mezí...), protože byli chudí, neměli snadno dostupná hnojiva a další zdroje a tyhle práce byly šancí na získání něčeho potřebného. Teď tyhle věci nikdo dělat nechce, protože se máme dobře a nikdo jaksi nemusí. Zároveň jsme příkopy a sedimenty znečistili vším možným a jejich využití není tak snadné.
Už to líp chápete?
Odpovědět
Dříve dělali hospodáři spoustu věcí jaksi zadarmo (třeba těžbu bahna z rybníků, vyžínání příkopů a mezí...), protože byli chudí, neměli snadno dostupná hnojiva a další zdroje a tyhle práce byly šancí na získání něčeho potřebného. Teď tyhle věci nikdo dělat nechce, protože se máme dobře a nikdo jaksi nemusí. Zároveň jsme příkopy a sedimenty znečistili vším možným a jejich využití není tak snadné.
Už to líp chápete?
Peter Sládek
29.10.2024 09:06 Reaguje na Jindřich DurasSpoustu věcí dělali hospodáři nejen dřívě, ale i později, dokonce je dělají doteď - tam, kde jim to někdo nezakázal. Když jsme psal o zákazu od ekolibanu, asi jsem nemyslel na pantátu z éry císře pána.
Zkuste príště zapřemýšlet, o čem je příspevek, na který reagujete. Nemusí být právě o tom, co si do něj projektujete Vy.
A taky zkuste nepovažovat jiné lidi za nepřemýšlící. Zvlášť když chcete, aby s Vámi diskutovali.
Jestli to teď chápete líp se Vás ptát nebudu.
Odpovědět
Zkuste príště zapřemýšlet, o čem je příspevek, na který reagujete. Nemusí být právě o tom, co si do něj projektujete Vy.
A taky zkuste nepovažovat jiné lidi za nepřemýšlící. Zvlášť když chcete, aby s Vámi diskutovali.
Jestli to teď chápete líp se Vás ptát nebudu.
JD
Jindřich Duras
29.10.2024 19:26 Reaguje na Peter SládekZ vašeho prvního příspěvku jsem dokázal pobrat, co šlo, moc toho nebylo. Kdyžtak příště napište lépe, co máte na mysli a já budu zase na oplátku pečlivěji číst :-).
Třeba teď zase nevím, co kdo komu kdy zakázal a v čem je problém. To je pak příspěvek na nic, mi přijde.
Odpovědět
Třeba teď zase nevím, co kdo komu kdy zakázal a v čem je problém. To je pak příspěvek na nic, mi přijde.
MK
Peter Sládek
30.10.2024 09:29 Reaguje na Jindřich DurasKdyž příště nedokážete z příspěvku pobrat o co jde, zkuste to pohledat v příspěvku, na který reeguje. V diskuzi se tomu říka myslím vlákno.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.10.2024 14:38 Reaguje na AnyrTo, že osobně neznáte neznamená, že nejsou. Ono se stačí podívat na některé Česko Slovenské ochranářské kreatury co neuznávají nic jiného něž to jejich " nic nedělání". Osobně jsem pro trvale udržitelné hospodaření s krajinou. To ale znamená, že o tom co se bude či nebude dělat budou rozhodovat ti co v ní hospodaří a né rádoby zachránci co se jim to hospodaření nakonec scvrkne zase pouze v to jejich nicnedělání. Nic jiného totiž neumí a samotné idiotské přírůčky les nevypěstují a krajině nepomohou.
Odpovědět
ss
JD
Jindřich Duras
29.10.2024 08:11 Reaguje na Jarek SchindlerTrvale udržitelné hospodaření s krajinou - jasně na tom se zásadně shodneme. Potíž asi bude v tom, co si pod tímto pojmem budeme každý představovat :-).
Pro mě k udržitelné krajině patří v širším kontextu i bezzásahové části.
Že by o všem měli rozhodovat ti, kdo v krajině hospodaří, vypadá fajn, ale jistě i vy znáte spousty příkladů, kdy to tak prostě nefunguje. Někdo si za prachy nechá na své pozemky navézt nebezpečný odpad, jiný drtí zemědělskou půdu tak, že nemá žádnou organickou hmotu, nezasakuje = nezadržuje vodu, někdo udržoval desítky let smrkové monokultury, přestože celou dobu věděl, že je to špatně, další přecpával rybníky kejdou a hnojem do té míry, že vypadají, jak vypadají.
Takže tudy opravdu ne, to jistě chápete.
Holt bude třeba nějakého dialogu s těmi, co nic nedělají a nic neumí, taky počíst v idiotských příručkách a pokusit se pochopit, o co jde.
Odpovědět
Pro mě k udržitelné krajině patří v širším kontextu i bezzásahové části.
Že by o všem měli rozhodovat ti, kdo v krajině hospodaří, vypadá fajn, ale jistě i vy znáte spousty příkladů, kdy to tak prostě nefunguje. Někdo si za prachy nechá na své pozemky navézt nebezpečný odpad, jiný drtí zemědělskou půdu tak, že nemá žádnou organickou hmotu, nezasakuje = nezadržuje vodu, někdo udržoval desítky let smrkové monokultury, přestože celou dobu věděl, že je to špatně, další přecpával rybníky kejdou a hnojem do té míry, že vypadají, jak vypadají.
Takže tudy opravdu ne, to jistě chápete.
Holt bude třeba nějakého dialogu s těmi, co nic nedělají a nic neumí, taky počíst v idiotských příručkách a pokusit se pochopit, o co jde.
JS
Jarek Schindler
29.10.2024 13:41 Reaguje na Jindřich DurasTak ten pojem trvale udržitelného hospodaření je alespoň pro mě jasný. Jen nevím jak do něj má pasovat ta bezzásahovost byť na omezené ploše? Ty dva pojmy a tedy způsoby hospodaření či nehospodaření se přímo vylučují. Naše krajina již několik století bezzásahová není a pokud chceme mít i nadále pestrou krajinu tak slovo bezzásahovost musíme ze slovníku zmizet. Nejde přeci diktovat a o nic jiního než o diktát nejde, kdy se o krajinu starat a kdy ne. Když už nic jiného tak každý má asi trochu jiné priority. To ale není na zdejších pár řádků.
Samozřejmě, příklady jsou různé a ne všechny jsou pozitívní.
Píšete o "drcení" zemědělské půdy. Kdo ale vymyslel bezorební techniky? Kdo přišel na to a ještě dnes to prosazuje, že hnůj bude končit v bioplinkách a né na poli? To samé jde říci o rybníkářství. Prostě a jasně, dnes potřebují rybníkáři co nejrychlejší přírůst protože co rychle nevyloví už bohužel nevyloví.
Když jste zmínil ten smrk tak co bylo heslem pro bezzásahovost s ponecháním xkm2 na pospas kůrovci v připadě Šumavy? Nový různorody a různověký les který bude lépe odolávat klimatické změně. Tedy jestli jsem to pochopil správně. No a ve výsledku se NP nyní raduje jak se jim na těch kalamitních plochách krásně zmlazuje , tedy tam kde se zmlazuje , zase ten smrk.
No a mužete mi říci zda již Hnutí Duha podle těch svých brožurek vychovala někde ten odolný les? Ona příroda žádný pojem odolný les sama nezná. Pokud chceme mluvit o "odolnějším" lese tak je potřeba mluvit o tom jak ten odolnější les vychováme. Příroda to za nás opravdu neudělá.
A dialog s těmi co jsou pro prosazení svých cílů schopni prodražovat a znepříjemňovat život všem co zatím v přírodě žijí či pracují. To opravdu ne. O co jim jde jsem bohužel pochopil.
Odpovědět
Samozřejmě, příklady jsou různé a ne všechny jsou pozitívní.
Píšete o "drcení" zemědělské půdy. Kdo ale vymyslel bezorební techniky? Kdo přišel na to a ještě dnes to prosazuje, že hnůj bude končit v bioplinkách a né na poli? To samé jde říci o rybníkářství. Prostě a jasně, dnes potřebují rybníkáři co nejrychlejší přírůst protože co rychle nevyloví už bohužel nevyloví.
Když jste zmínil ten smrk tak co bylo heslem pro bezzásahovost s ponecháním xkm2 na pospas kůrovci v připadě Šumavy? Nový různorody a různověký les který bude lépe odolávat klimatické změně. Tedy jestli jsem to pochopil správně. No a ve výsledku se NP nyní raduje jak se jim na těch kalamitních plochách krásně zmlazuje , tedy tam kde se zmlazuje , zase ten smrk.
No a mužete mi říci zda již Hnutí Duha podle těch svých brožurek vychovala někde ten odolný les? Ona příroda žádný pojem odolný les sama nezná. Pokud chceme mluvit o "odolnějším" lese tak je potřeba mluvit o tom jak ten odolnější les vychováme. Příroda to za nás opravdu neudělá.
A dialog s těmi co jsou pro prosazení svých cílů schopni prodražovat a znepříjemňovat život všem co zatím v přírodě žijí či pracují. To opravdu ne. O co jim jde jsem bohužel pochopil.
JD
Jindřich Duras
29.10.2024 19:21 Reaguje na Jarek SchindlerNo, vše je na delší až dlouhou diskusi, přičemž už mám dojem, že jsme to dokola několikrá probírali...
Bezorebné technologie - najděte si heslo regenerativní zemědělství, nemám sílu se tu do věci pouštět.
Hnůj do bioplynky - to vymyslel ten, kdo si buď postavil bioplynku a nemá co do ní nacpat a nebo ten, kdo má obrovskou koncentraci dobytka na jednom místě a nemá, kde hnůj uplatnit - ale spíš kejdu, pro hnůj by se uplatnění alespoň u nás najít mělo. Nápověda - ekologové to nebyli.
S rybníky jste docela vedle, takhle to nefunguje :-).
Smrk jsem - snad jasně - myslel na většině plochy ČR, nikoli v původních smrčinách Šumavy. V těch smrčinách šel vývoj vždycky v cyklech s kůrovcem a spol a vždycky zase cyklicky obnovoval a vždycky zase smrkem, protože tam smrk patří.
Nevím, jestli Příroda zná pojem odolný les :-), ale my se to musíme dost rychle naučit :-). Potřebujeme krajinu, zemědělství, lesnictví - odolné vůči klimatické změně. Příroda by to za nás celkem snadno udělala, ale bylo by to v rámci našich měřítek za dlouho, tak se do toho musíme pustit sami už teď.
Tak aspoň takhle letecky.
Odpovědět
Bezorebné technologie - najděte si heslo regenerativní zemědělství, nemám sílu se tu do věci pouštět.
Hnůj do bioplynky - to vymyslel ten, kdo si buď postavil bioplynku a nemá co do ní nacpat a nebo ten, kdo má obrovskou koncentraci dobytka na jednom místě a nemá, kde hnůj uplatnit - ale spíš kejdu, pro hnůj by se uplatnění alespoň u nás najít mělo. Nápověda - ekologové to nebyli.
S rybníky jste docela vedle, takhle to nefunguje :-).
Smrk jsem - snad jasně - myslel na většině plochy ČR, nikoli v původních smrčinách Šumavy. V těch smrčinách šel vývoj vždycky v cyklech s kůrovcem a spol a vždycky zase cyklicky obnovoval a vždycky zase smrkem, protože tam smrk patří.
Nevím, jestli Příroda zná pojem odolný les :-), ale my se to musíme dost rychle naučit :-). Potřebujeme krajinu, zemědělství, lesnictví - odolné vůči klimatické změně. Příroda by to za nás celkem snadno udělala, ale bylo by to v rámci našich měřítek za dlouho, tak se do toho musíme pustit sami už teď.
Tak aspoň takhle letecky.
JS
Jarek Schindler
30.10.2024 13:22 Reaguje na Jindřich DurasNemusím nic hledat. Čím míň se oře, tedy čím míň se půda kypří, provzdušňuje a zapravují se do ní organické zbytky, tím víc si stěžujeme na to, že se nám půda utužuje, není provzdušněná , chybí v ní organické zbytky. Vymyslelo se všespasitelné regenerativní zemědělství které půdu neutužuje...... atd. Jo ušetří se na PHM. Bioplynky jako OZE , kdy kromě odpadu a toho hnoje se hlavně sití zemědělskými produkty snad byly různými eko podporovány. No za pár let jim končí dotace tak se budou předělávat na výrobu podporovaného biometanu. No a na ten bude zase potřeba zemědělskou produkci. Pokud jsem s rybníky vedle tak by mě zajímalo jak to tedy opravdu funguje? I na té Šumavě se za posledních dvěstě let kůrovec několikrát likvidoval. Vzdy to byl druhotný zásah kdy prvotním impulsem byla abiotická disturbance většího rozsahu. Já ale nepsal ani tak o smrku jako spíš o lese který tam coby nový různorody a různověký les který bude lépe odolávat klimatické změně, měl podle ekologu vyrůst. No a co tam zase bezzásahově roste?
No a proč bychom se měli učit něco co umíme. Snad proto, že si ruzní ekologové myslí, že to umí lépe? To se to ale zase nemusí učit. Samozřejmě pro přírodu není nějakých sto, pětset let žádný problém. Je to jako minuta pro člověka.
Odpovědět
No a proč bychom se měli učit něco co umíme. Snad proto, že si ruzní ekologové myslí, že to umí lépe? To se to ale zase nemusí učit. Samozřejmě pro přírodu není nějakých sto, pětset let žádný problém. Je to jako minuta pro člověka.
JH
JH
30.10.2024 16:49 Reaguje na Jarek SchindlerO tom bezorebném zemědělství si něco přece jenom přečtěte, zjevně o něm nevíte nic. Není vždycky pravda, že čím víc se půda kypří, tím je lepší. Spousta zemědělců neoře a nezdá se, že by to jejich půdě chybělo. A platí to i jinde, příroda není tím lepší, čím víc se v ní vrtají lidé, jak se snažíte za každou cenu dokazovat.
Odpovědět
HH
Honza Honza
28.10.2024 20:03 Reaguje na AnyrNeplatí to jen u invazivních rostlin, zachování funkce, udržení současného stavu apod, ale může to platit i preventivně, můžeme dělat kroky, které jsou i nad přírodou, nad její současné schopnosti: měnit les z důvodu předpokládaného pozdějšího oteplování a vysušování, shromažďovat vodu nad úroveň současné přírody (i umělá jezera, nové- umělé močáliště apod). K tomu patří i poldry.
Afunkce přírody nemusí být jen vlivem lidské činnosti, příroda může kolabovat sama od sebe (a stejně bychom asi měli zasáhnout, jde li o výjimečnou oblast).
Právě proto zásahy do přírody by měly být zodpovědné, s vědomím, že každý zásah má své negativní dopady.
Dále platí, že má-li příroda možnosti- jde-li o rozsáhlou oblast (i bezzásahovou) spíše se dokáže sama opravovat - zanikne-li někde jezero, jinde jistě vznikne nové, v malé oblasti (naše NP) je to nepravděpodobné, jsou součástí naší kulturní krajiny (potvrzuje to i p. Petr), proto i zde zásahy jsou nutné.
Napadl mě příklad i ve vysokohorském prostředí, kde u nás by byl zcela zákaz vstupu a jakékoli zásahy, úpravy by byly nepřípustné. Přitom v Alpách jsou i takovéto louky vypasovány dobytkem a nikdo se tomu nediví, je to zavedená běžná věc, záleží na subjektivním pohledu na věc.
Odpovědět
Afunkce přírody nemusí být jen vlivem lidské činnosti, příroda může kolabovat sama od sebe (a stejně bychom asi měli zasáhnout, jde li o výjimečnou oblast).
Právě proto zásahy do přírody by měly být zodpovědné, s vědomím, že každý zásah má své negativní dopady.
Dále platí, že má-li příroda možnosti- jde-li o rozsáhlou oblast (i bezzásahovou) spíše se dokáže sama opravovat - zanikne-li někde jezero, jinde jistě vznikne nové, v malé oblasti (naše NP) je to nepravděpodobné, jsou součástí naší kulturní krajiny (potvrzuje to i p. Petr), proto i zde zásahy jsou nutné.
Napadl mě příklad i ve vysokohorském prostředí, kde u nás by byl zcela zákaz vstupu a jakékoli zásahy, úpravy by byly nepřípustné. Přitom v Alpách jsou i takovéto louky vypasovány dobytkem a nikdo se tomu nediví, je to zavedená běžná věc, záleží na subjektivním pohledu na věc.
JD
Jindřich Duras
29.10.2024 08:16 Reaguje na Honza HonzaVím, co myslíte, ale kroky "nad přírodou" bych posuzoval opatrně :-). Příroda jako taková je totiž nepotřebuje. potřebujeme je my, lidé, protože je nás moc a spoustu jsme toho už ve své moudrosti zničili.
Alpy - potíž je v tom, že u nás horské a podhorské farmy zanikly péčí komunistů a vyhnáním Němců. Takže to není o tom, že by u nás teď žili hlupáci, ale že prostě nemá, kdo by na těch lukách hospodařil. Ostatně, řada subjektů se někde snaží pást pro zachování biodiverzity a tak, ale myslím, že tady se s velkým pochopením také nesetkávají...nebo se pletu :-)?
Odpovědět
Alpy - potíž je v tom, že u nás horské a podhorské farmy zanikly péčí komunistů a vyhnáním Němců. Takže to není o tom, že by u nás teď žili hlupáci, ale že prostě nemá, kdo by na těch lukách hospodařil. Ostatně, řada subjektů se někde snaží pást pro zachování biodiverzity a tak, ale myslím, že tady se s velkým pochopením také nesetkávají...nebo se pletu :-)?
HH
Honza Honza
29.10.2024 09:53 Reaguje na Jindřich DurasPříroda je nutně potřebuje. potřebujeme více zachytávat vodu než je kapacita současné přírody. Budovat různé poldry, jezera, rybníky, i vedle řek nejen proti povodním, ale abychom vytvořili podmínky pro vodní živočichy - celá příroda vodu potřebuje. Kde to jde, nechat rozlévat řeky, meandry, slepá ramena. Měnit les k odolnosti proti suchu, snažit se měnit i monokulturní les.
A o Alpách mluvím právě z důvodu bezzásahovosti- být opatrný v zásazích, přitom v Alpách je to tento zásah normální přírodní norma.
Odpovědět
A o Alpách mluvím právě z důvodu bezzásahovosti- být opatrný v zásazích, přitom v Alpách je to tento zásah normální přírodní norma.
JD
Jindřich Duras
29.10.2024 19:09 Reaguje na Honza HonzaPříroda je nepotřebuje. My je potřebujeme.
Nechat rozlévat řeky - jasně to nutně potřebujeme, ale to nemusíme vytvářet pro přírodu, ale prostě to, co máme, stačí "jen" nedoničit, což ani to nám moc nejde. Ostatně - ty rozlivy potřebujeme jako ochranu před vysokými povodňovými vlnami zase my a naše stavby...
Odpovědět
Nechat rozlévat řeky - jasně to nutně potřebujeme, ale to nemusíme vytvářet pro přírodu, ale prostě to, co máme, stačí "jen" nedoničit, což ani to nám moc nejde. Ostatně - ty rozlivy potřebujeme jako ochranu před vysokými povodňovými vlnami zase my a naše stavby...
JS
Jarek Schindler
29.10.2024 14:05 Reaguje na Jindřich DurasKroky "nad přírodou"? Co si má pod tím člověk představit. Rozumný člověk pastvu samozřejmě nezatracuje. Je to způsob jak zachovat určitý biotop. Bez toho to nejde a nepujde. Jde spíš o případy kdy na jedné straně zvěř což je samo o sobě příroda na těchto lokalitách škodila (Sešlap, nitrifikace, vypásání,likvidace vzýcných bylinek atd.) tak, že musela být zlikvidována aby se následně zjistilo, že to bez pastvy nepůjde a tak místo zvěře ( přírody) se tam začal pást dobytek. Samozřejmě ten již pod dohledem ochranáře půdu nesešlapuje, nenitrifikuje, nežere vzácné bylinky. Příklady Pálava či alpínské louky Jeseníků. Zde se snad již začalo uvažovat, že by se šířící se borůvka začala vypalovat. Ono nejde o to, že by neměl kdo na těch horských farmách hospodařit. Jde spíš o to, že těch direktívních příkazů z "pera ochranářů" jak má hospodařit je již tolik, že to rozumně nejde. Jsme zase na začátku kdy tvrdím, že až se do práce v přírodě přestanou plést ti co nic nedělají a jen vymýšlí, zase to pujde.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
28.10.2024 11:55 Reaguje na Honza HonzaTo je hloupé, co jste zde napsal. Z článku přece vůbec neplyne, že bezzásahovost je nesmyslná. Článek je potvrzením toho, že o některá území má člověk nějakým způsobem pečovat, mají-li ta území být biologicky cenná. Existují místa, kde bezzásahovost svůj smysl má, mezi ně patří např. některé oblasti v NPŠ.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.10.2024 12:45 Reaguje na Majka KletečkováBezzásahovost je v 99% opravdu nesmyslná. Napsal cituji : "Ano, kde to jde, jsem stopro pro "bezzásahovost", ale takových lokalit je málo." Takže tak.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
28.10.2024 18:18 Reaguje na Slavomil VinklerV diskusi pod tímto článkem o obnově tůní v Neratovicích Honza Honza zatím pouze napsal: „Rovněž příklad nesmyslnosti teorie o bezásahovosti (ruce pryč od přírody).“
Odpovědět
HH
Honza Honza
28.10.2024 19:41 Reaguje na Majka KletečkováPaní Kletečková, to je hloupé, co jste zde napsala.
Tvrzení: do přírody se nemá zasahovat dle mé mužské logiky znamená, že se (všeobecně, je pravidlem, že se) nemá zasahovat. Ale jako každá teorie má své výjimky, stavy, kdy tato teorie neplatí. Výjimka ale nemůže být pravidlo. Proto je správnější teorie: do přírody se má (mělo by se) zasahovat a výjimka je to, co uvádíte.
Někdy ženská logika je zarážející, ale i bez nich by to nešlo!
Odpovědět
Tvrzení: do přírody se nemá zasahovat dle mé mužské logiky znamená, že se (všeobecně, je pravidlem, že se) nemá zasahovat. Ale jako každá teorie má své výjimky, stavy, kdy tato teorie neplatí. Výjimka ale nemůže být pravidlo. Proto je správnější teorie: do přírody se má (mělo by se) zasahovat a výjimka je to, co uvádíte.
Někdy ženská logika je zarážející, ale i bez nich by to nešlo!
MK
Majka Kletečková
28.10.2024 20:43 Reaguje na Honza HonzaPodsouváte mi něco, co jsem nenapsala. Máte zřejmě problém chápat text a logika není Vaší silnou stránkou. Považuji za hloupé, že obnovu tůní v Neratovicích považujete za „Rovněž příklad nesmyslnosti teorie o bezásahovosti (ruce pryč od přírody).“
Z ČLÁNKU NEPLYNE, ŽE BEZZÁSAHOVOST JE NESMYSLNÁ. Článek je potvrzením toho, že o některá území má člověk nějakým způsobem pečovat, mají-li ta území být biologicky cenná.
Odpovědět
Z ČLÁNKU NEPLYNE, ŽE BEZZÁSAHOVOST JE NESMYSLNÁ. Článek je potvrzením toho, že o některá území má člověk nějakým způsobem pečovat, mají-li ta území být biologicky cenná.
HH
Honza Honza
29.10.2024 05:05 Reaguje na Majka KletečkováTeorie bezzásahovosti je nesmyslná a toto je jeden z mnoha tisíců příkladů!
I moje teorie nesmyslnosti teorie bezzásahu má své výjimky, ale jsou to jen výjimky ne potvrzení, že mé tvrzení je všeobecně nesprávné.
Co kdybyste raději přinášela nějaké potřebné podněty pro přírodu a nehloubala nad krávovinami!!!
Odpovědět
I moje teorie nesmyslnosti teorie bezzásahu má své výjimky, ale jsou to jen výjimky ne potvrzení, že mé tvrzení je všeobecně nesprávné.
Co kdybyste raději přinášela nějaké potřebné podněty pro přírodu a nehloubala nad krávovinami!!!
MK
Majka Kletečková
29.10.2024 17:27 Reaguje na Honza HonzaCo sem pletete nějakou teorii bezzásahovosti!
ad "Co kdybyste raději přinášela nějaké potřebné podněty pro přírodu"
Opakovaně se snažím pomáhat se zásahy v místech pro přírodu, o která se stará dlouhodobě a pravidelně Český svaz ochránců přírody. Ve svém volném čase. Na hloubání nad krávovinami opravdu čas nemám. Na rozdíl od Vás.
Odpovědět
ad "Co kdybyste raději přinášela nějaké potřebné podněty pro přírodu"
Opakovaně se snažím pomáhat se zásahy v místech pro přírodu, o která se stará dlouhodobě a pravidelně Český svaz ochránců přírody. Ve svém volném čase. Na hloubání nad krávovinami opravdu čas nemám. Na rozdíl od Vás.
HH
Honza Honza
29.10.2024 18:33 Reaguje na Majka KletečkováOmlouvám se za teorii o bezzásahovosti a děkuji za práci pro přírodu.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
29.10.2024 08:00 Reaguje na Honza HonzaVy buď nemáte vůbec pojem, o čem zásahovost x bezzásahovost je, nebo prostě jenom trolíte, protože vám to dělá dobře?
Bezzásahovost je primárně pro velké územní celky, kde jde o zachování přírodních procesů. PŘÍRODNÍCH, nikoli hospodářských atd. A tyto přírodní procesy prostě se zásahy nezachováte. A také mají obrovskou cenu.
Zásahy dávají smysl u krátkověkých ekosystémů či stanovisť typu rybník, mokřad nebo třeba tůně a slepá ramena v záplavové oblasti. Protože by tato stanoviště, cenná z pohledu biodiverzity, krajinné mozaiky a podobně, jinak zanikla.
A ne, že hned příště sem napíšete zas nějakou ptákovinu :-D!
Odpovědět
Bezzásahovost je primárně pro velké územní celky, kde jde o zachování přírodních procesů. PŘÍRODNÍCH, nikoli hospodářských atd. A tyto přírodní procesy prostě se zásahy nezachováte. A také mají obrovskou cenu.
Zásahy dávají smysl u krátkověkých ekosystémů či stanovisť typu rybník, mokřad nebo třeba tůně a slepá ramena v záplavové oblasti. Protože by tato stanoviště, cenná z pohledu biodiverzity, krajinné mozaiky a podobně, jinak zanikla.
A ne, že hned příště sem napíšete zas nějakou ptákovinu :-D!
HH
Honza Honza
29.10.2024 10:54 Reaguje na Jindřich DurasNení problém! U nás žádný velký amazonský prales nebo sibiřský, či kanadský les není, proto nutné zásahy! I v lese. Dlouhověké - krátkověké - to je dle mě ptákovina.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
29.10.2024 18:59 Reaguje na Honza HonzaV definici národního parku je právě zachování těch procesů. Netřeba chodit až do Amazonie :-).
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
30.10.2024 14:17 Reaguje na Jindřich DurasVýše píšete, že : "přírodní procesy prostě se zásahy nezachováte. A také mají obrovskou cenu". Do naší krajiny se destruktívně zasahuje přes 500 let a přirodní procesy pořád fungují. Nikde se tím zasahováním neztratily. Zajímavé. Dá se opravdu říci, že vzácné jsou právě jen ty přírodní procesy nebo začneme za vzácné konečně považovat to, co těmi přírodními procesy vzniklo? Nebylo by na čase přestat chránit přírodní disturbance a jejich následky a výsledky ( vy tomu říkáte přirodní procesy) a začat chránit to čeho máme jako šafránu. V případě Šumavy to byly zachovalé 200 -300 leté porosty které již nikde v tomto rozsahu u nás nenajdete. Jak dlouho bude trvat než tam přirodními silami něco podobného a hlavně starého znovu vyroste.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.10.2024 14:25 Reaguje na Jindřich DurasVy už asi také nevíte co píšete. Ono se snad o mokřadech či slepých ramenech v záplavovém uzemí dá mluvit jako o krátkověkých ekosystémech?
Jinde píšete, že : v udržitelné krajině patří v širším kontextu i bezzásahové části. No a zde a já s vámi souhlasím, že bezzásahovost je primárně pro velké územní celky. Otázkou tedy je, kde v té udržitelné a člověkem obhospodařované krajině vezmete ty velké územní celky?
Je potřeba si uvědomit, že bezzásahovost na určité ploše může velice negatívně ovlivňovat to zásahové okolí.
No a máme u nás tak velké územní celky abychom si tu bezzásahovost mohli dovolit?
Odpovědět
Jinde píšete, že : v udržitelné krajině patří v širším kontextu i bezzásahové části. No a zde a já s vámi souhlasím, že bezzásahovost je primárně pro velké územní celky. Otázkou tedy je, kde v té udržitelné a člověkem obhospodařované krajině vezmete ty velké územní celky?
Je potřeba si uvědomit, že bezzásahovost na určité ploše může velice negatívně ovlivňovat to zásahové okolí.
No a máme u nás tak velké územní celky abychom si tu bezzásahovost mohli dovolit?
JD
Jindřich Duras
29.10.2024 19:05 Reaguje na Jarek SchindlerAno, mokřady a slepá ramena JSOU krátkověké ekosystémy a rybníky taky. Pokud jsou ale ta slepá ramena součástí velkého bezzásahového celku nějaké celistvé údolní nivy, pak jsou jednotlivá ramena sice krátkověká, ale průběžně vznikají další, takže jako celek v pohodě. Pokud jsou ty tůně a ramena izolovaná od celkového vývoje (přirozených procesů), pak jsou krátkověká = jestli je chceme, musíme je obnovovat, třeba právě těžbou.
Velké územní celky jsou národní parky. Ty se mají vymezovat primárně k ochraně nenarušených částí krajiny se zachovalými přírodními procesy - a to znamená napatlat se do toho.
Ano, široké okolí může být ovlivněno, proto mají také národní parky různé zóny. I když...spíš proto, aby to okolí neničilo ten park :-).
Tu bezzásahovost si dovolit musíme. Jinak zmizí v nenávratnu procesy, které ještě ani neznáme... Důležité procesy.
Odpovědět
Velké územní celky jsou národní parky. Ty se mají vymezovat primárně k ochraně nenarušených částí krajiny se zachovalými přírodními procesy - a to znamená napatlat se do toho.
Ano, široké okolí může být ovlivněno, proto mají také národní parky různé zóny. I když...spíš proto, aby to okolí neničilo ten park :-).
Tu bezzásahovost si dovolit musíme. Jinak zmizí v nenávratnu procesy, které ještě ani neznáme... Důležité procesy.
SV
Slavomil Vinkler
30.10.2024 08:45 Reaguje na Jindřich DurasVelké územní celky u nás nemáme. To musíte do Kanady nebo na Sibiř. Navíc i tam chybí velcí spásači, vyhubení člověkem, takže vzniklá mozaika biotopů je jiná než ta původní s důležitými přírodními procesy. Ve střední Evropě není místo ani plochy na bezzásahovost. A naopak nicnedělání zde působí jen škody jak materiální a zejména morální, viz odpor veřejnosti k novým NP.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
30.10.2024 13:55 Reaguje na Jindřich DurasTak samozřejmě se dá předpokládat, že pokud je slepé rameno v záplavovém území bude znovu zaplaveno. No a nebo zaneseno a vznikne o kousek jinde nové. To se ale v záplavovém uzemí, pokud to území zůstane záplavovým, bude dít pořád. Stejně tak bude mokřad mokřadem pokud za mokřad nebudeme považovat kaluž kterou někdo následně zaveze. Krátkověký ekosysté je člověkem vytvořené prostředí s krátkou dobou trvání. Pískovna co se následně zaveze, halda hlíny co se z jedné strany naváží a z druhé odváží. Nic co vytváří příroda se asi nedá nazvat krátkověkým.
No a NP. Tak třeba NP České Švýcarsko snad nebyl vyhlášen kvůli tamním přírodním procesům ale spíš byl vyhlášen kvůli fenoménu tamních skal a věží. Myslíte že ten bezzásahovostí přiživený požár těm skalám prospěl? Třeba tam ale budete moci bádat nad procesy u nás do dnešní doby neznámými. Tedy nad borcením těch zasažených skal.
Odpovědět
No a NP. Tak třeba NP České Švýcarsko snad nebyl vyhlášen kvůli tamním přírodním procesům ale spíš byl vyhlášen kvůli fenoménu tamních skal a věží. Myslíte že ten bezzásahovostí přiživený požár těm skalám prospěl? Třeba tam ale budete moci bádat nad procesy u nás do dnešní doby neznámými. Tedy nad borcením těch zasažených skal.
SV
Slavomil Vinkler
28.10.2024 12:50Tůně by se měly ale obnovovat šetrně, tedy ponechat i malou část bez zásahu, jako zdroj různých rostlin, semen, hmyzů, obojživelníků.... Věřím že to projektant ví.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.10.2024 08:49 Reaguje na Slavomil VinklerNicméně důležitá poznámka odborníka k budování tůní:
Skokan ostronosý patří k našim nejohroženějším žábám. Po většinu roku preferuje ploché bažinaté terény s vysokou hladinou spodní vody, které jsou dnes mimo jiné ohroženy i neuváženým budováním tůní. Viz poslední číslo Ochrany přírody.
Odpovědět
Skokan ostronosý patří k našim nejohroženějším žábám. Po většinu roku preferuje ploché bažinaté terény s vysokou hladinou spodní vody, které jsou dnes mimo jiné ohroženy i neuváženým budováním tůní. Viz poslední číslo Ochrany přírody.
JS
Jarek Schindler
28.10.2024 14:37To, že osobně neznáte neznamená, že nejsou. Ono se stačí podívat na některé Česko Slovenské ochranářské kreatury co neuznávají nic jiného něž to jejich " nic nedělání". Osobně jsem pro trvale udržitelné hospodaření s krajinou. To ale znamená, že o tom co se bude či nebude dělat budou rozhodovat ti co v ní hospodaří a né rádoby zachránci co se jim to hospodaření nakonec scvrkne zase pouze v to jejich nicnedělání. Nic jiného totiž neumí a samotné idiotské přírůčky les nevypěstují a krajině nepomohou.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.10.2024 09:50Ty tůně můžeme chápat jako přirozeně neudržitelný prvek v krajině. Co to ale má společného s ekologií? Má význam takové projekty podporovat? To jako z planety chceme udělat jednu velkou botanicko-zoologickou zahradu a tak udržovat biodiversitu?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
30.10.2024 13:59 Reaguje na Jiří SvobodaJá bych to tak černě neviděl. Chvíli , do první velké vody, to fungovat bude. No a je vidět že tam je mista dost a tak to bude, byť asi trochu pozměněné i po té další velké vodě. No a když se to po té povodni nebude líbit tak to zase prohrábně bagr a jede se dál.
Odpovědět
