New Scientist: Teplo z komínů se dá přeměnit na energii, tvrdí američtí vědci
Tato technika umožňuje využít unikající teplo, protože v běžných parních turbínách musí pára dosahovat teploty 650 stupňů Celsia. Jestliže teplota klesne pod 450 stupňů, přestanou generátory kvůli příliš nízkému tlaku páry pracovat. To znamená, že teplo pod 450 stupňů odchází zcela nevyužito do atmosféry. To je také jedním z důvodů proč elektrárny spalující fosilní paliva mají velmi nízkou celkovou účinnost, pouze kolem 35 %. Ale i mnoho dalších průmyslových provozů, jako chemické továrny nebo rafinérie, ztrácí teplo.
Na rozdíl od vody jsou propanové turbíny schopny vyrábět energii při mnohem nižších teplotách. Po stlačení do kapalného stavu má propan mnohem nižší bod varu než voda, takže se může přeměnit do plynného skupenství při mnohem nižších teplotách. Jenže propan, i když projde turbínou stále obsahuje velké množství tepla, které zase odchází pryč a náklady spojené s novou technologií se většinou investorům ani nevyplatí. Daniel Stinger a Farouk Mian přicházejí s překvapivě jednoduchým řešením. Umístili druhou turbínu do komína. Tu roztáčí právě zbytkové unikající teplo. Odpadový plyn dosahuje dostatečné teploty i tlaku, aby byl využitelný i pro druhou turbínu. Podle výpočtů stačí k fungování systému teplota 55 stupňů Celsia.
Nová technologie dostala název CCLC, tedy něco jako Uzavřený cyklický za sebou řazený systém. Podle autorů nového technického řešení by průmyslové podniky mohly zvýšit svojí účinnost z 35 % na téměř 60 % využitím zbytkového tepla pod 450 stupňů Celsia. Podle časopisu New Scientist se o technologii již zajímají koncerny British Petroleum a Chevron Texaco.
Daniel Stinger je přesvědčen, že kdyby se povedlo zachytit 20 % veškerého unikajícího tepla z průmyslové výroby a vyrobit z něj elektrickou energii, dokázaly by Spojené státy ušetřit 200 gigawattů, tedy téměř 20 % jejich spotřeby energie. Přitom by výroba energie nebyla o nic nákladnější, energie ze stejného množství paliva znamená snížení škodlivých emisí CO2. Navíc má technologie CCLC výhodu, že při nízké teplotě komínu neodcházejí škodlivé látky v takovém množství do ovzduší. Naopak při kondenzaci par zůstávají rtuťové sloučeniny i oxidy kadmia v odvětrávacích komínech, ze kterých se dají bezpečněji odstranit a zlikvidovat.
Podle článku Boba Holmese New Scientist 31. 05. 2004.
reklama