New Scientist: Turisté a cyklisté nevědomky hubí porosty dubů, zjistili vědci
Choroba je mnohem více rozšířená v parcích často využívaných pro jízdu na kolech a koních. Předchozí práce ukázaly, že lidé mohou nosit patogen na botách, ale tato první studie poskytuje důkaz o důsledcích. "Lidé přesouvají patogen do okolí, čehož důsledek je vyšší výskyt nemoci," říká J. Hall Cushman, biolog na Sonomské státní univerzitě v Kalifornii. Data z výzkumu, sebraná za poslední dva roky, prezentoval v červenci Cushman Ekologické společnosti Ameriky v Portlandu ve státě Oregon.
Náhlé odumírání dubů, jehož příčinou je patogen podobný houbě nazvaný Phytophtora ramorum, bylo už zaznamenáno i v přírodních parcích Velké Británie a Nizozemí. Vědci předpokládají, že choroba se šíří i vodou a prostřednictvím zvířat.
 |
|
| Podle vědců hubí turisté a cyklisté nevědomky porosty dubů. | |
| Ilustrační foto: Jan Šatoplet/EkoList |
Cushman tvrdí, že výsledky představují těžké dilema pro správce pozemků v Kalifornii, kde rekreace v přírodě je velice populární. Pokud správci neudělají nic, možná budou kritizováni za to, že nepředcházeli rozšíření zmíněné choroby. Omezení přístupu návštěvníků během vlhkých období, kdy je patogen nejvíce aktivní, by pravděpodobně bylo nejefektivnější, ale je to nepopulární opatření a zároveň je těžké něco takového vynutit.
Další možnou kontrolní metodou by bylo ujištění, že návštěvníci si očistí boty a pneumatiky kol před a po návštěvě lesa. Služba národních parků plánuje testovat tuto metodu následující zimu.
Nutnost nějaké akce byla zdůrazněna další studií prezentovanou na stejné konferenci. Tato studie předpovídá, že těžce zasažených oblastech choroba zabije až 69 % dominantních druhů stromů, pobřežní živý dub (Quercus agrifolia), a to během pěti let.
Dramatické ochranné opatření proti náhlému odumírání dubů bylo odhaleno ve třetí studii prezentované na konferenci v Portlandu - divoké požáry. Od roku 1950 se prý "téměř nikdy nevyskytly infekce v oblastech, které hořely," tvrdí Max Moritz z Kalifornské univerzity v Berkeley. Pravidelně se opakující divoké požáry jsou přírodní událostí, ale správci přírodních parků je postupně začali potlačovat. Výzkumníci nyní pracují na tom, aby zjistili, proč má oheň tak dlouhotrvající efekt.
Nejnovější poznatky o náhlém odumírání dubů odpovídají zkušenosti Patricka Robardse, správce rezervace China Camp State Park. Park je notoricky horkým místem pro tuto chorobu, protože jej navštíví 300 000 lidí ročně. Robards řídil kontrolované požáry jako součást režimu péče o park, ale přestal v roce 1999 kvůli nedostatku financí. Podle jeho zkušenosti v místech, která byla vystavena požárům, vykazují duby znaky nemoci jen z pěti procent, zatímco v částech, kde nehořelo, odumírá nebo už odumřelo 90 procent dubů.
Navrhovaná kontrolní procedura turistů a jejich horských kol možná nebude dlouho nutná. Američtí vědci z Bio-informatického institutu v Blacksburgu ve Virginii a vědci ze Spojeného institutu genomu v Kalifornii totiž počátkem června tohoto roku rozluštili genom smrtícího patogenu Phytophtora ramorum. Skládá se z 15 000 genů, respektive z 65 milionů základních párů sekvence DNA. Jedná se o první rozkódovaný genom z rodiny Phytophtora. Vědci doufají, že mapa genetického kódu tohoto patogenu přesně označí geny a jejich proteiny, které jim umožní rozpoznat a léčit zrádnou chorobu dubů.
"My teď zadržujeme dech," říká Everett Hansen, patolog rostlin na Oregonské státní univerzitě v Corvallis. Choroba postupuje a patologové se obávají, že dosáhne až do lesů ve východním Apalačském pohoří. Bohužel se to vždy prokáže se zpožděním, protože strom vykazuje známky napadení chorobou i rok nebo déle po infekci.
Phytophtora ramorum napadá rostliny přes kůru a přeruší tok živin mezi listy a kořeny. Nakonec kořeny odumřou a strom zajde na nedostatek vody. Choroba tímto způsobem zabíjí několik druhů dubů a buků, ale může napadnout i nejméně 40 dalších druhů rostlin, například křovin jako rododendron nebo kamélie, které rozšiřují nemoc sporami na listech.
Matteo Garbelotto, rostlinný patolog z Kalifornské univerzity v Berkeley, předpokládá, že vědci vyvinou diagnostický nástroj pro rozpoznání náhlého odumírání dubů během jednoho roku a lék bude k dispozici do deseti let. Everett Hansen z Oregonu naproti tomu varuje, že i když se způsob léčby stromů najde, stále zůstane problém, jak zajistit jejich rozšíření na velké ploše v přírodě.
Podle časopisu New Scientist, článků Mikea Fadena a Celeste Biever.
reklama
